Doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
Zánik závazku splněním
1
Osnova
▪ Obecně k zániku závazku
▪ Obecně ke splnění
▪ Synallagma
▪ Subjekty splnění
▪ Vadné plnění
▪ Způsob plnění
▪ Částečné plnění
▪ Poukázka
▪ Doklady o dluhu a o splnění
▪ Náhradní splnění
▪ Místo plnění
▪ Čas plnění
2
Způsoby zániku závazku
▪ Zánik dluhu X zánik závazku
Zaniká celý závazek, tedy i dluh druhé strany
▪ Třídění z hlediska uspokojení věřitele
S uspokojením věřitele X bez uspokojení věřitele
▪ Třídění dle podílu subjektů na zániku závazku
▪ zánik jednostranným právním jednáním, dvoustranným či
jinak než právním jednáním
▪ Použitelnost i na jiná práva než obligace (§ 11)
▪ Právní úprava splnění dluhu: do značné míry jde o úpravu
obsahu závazku (co, kde, jak, kdy 3má být plněno)
3
Systematika právní úpravy zániku
závazku
▪ Splnění (§ 1908-1980)
▪ Jiné způsoby zániku závazků
▪ Dohoda (§ 1981)
▪ Započtení (§ 1982-1991)
▪ Odstupné (§ 1992)
▪ Splynutí (§ 1993-1994)
▪ Prominutí dluhu (§ 1995-1997)
▪ Výpověď (§ 1998-1999)
▪ Zrušení závazku soudem (§ 2000)
▪ Odstoupení od smlouvy (§ 2001-2005)
▪ Následná nemožnost plnění (§ 2006-2008)
▪ Smrt dlužníka nebo věřitele (§ 2009)
4
Obecně ke splnění
▪ Splnění (soluce) = vykonání toho, k čemu je dlužník povinen
▪ Splnění X plnění (poskytnutí plnění)
▪ plnění, kde dluh neexistuje (nedochází ke splnění, vznik BO)
▪ Plnění X placení: placení = plnění peněžitého dluhu
▪ Význam zjištění obsahu povinnosti (dluhu, resp. pohledávky)
▪ Závazek směřuje k činnosti
▪ Závazek směřuje k výsledku činnosti
▪ Někdy je toto posouzení obtížnější
- Př.: zprostředkování (§ 2445 I): „Smlouvou o zprostředkování se
zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření
určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit
zprostředkovateli provizi.”
- Od splnění povinnosti je třeba odlišovat vznik (splatnost) práva
na provizi
5
▪ Právní následek splnění
▪ Zánik dluhu: § 1908
▪ Jakou povahu má splnění?
▪ Právní jednání nebo faktická činnosti?
- svéprávnost k poskytnutí plnění: § 1934
- svéprávnost k přijetí plnění
▪ Soluční smlouva?
▪ Srov. Eliáš a kol. Velký akademický komentář k OZ, II.
svazek, s. 1609 – 1618
▪ V OZ je vyjádřena zásadní nezávislost jednotlivých
závazků vzniklých z různých právních důvodů (§ 1913)
6
Synallagma (§ 1911 – 1903)
▪ Synallagma = závazek, v němž jsou strany obousměrně
zavázány ke vzájemným plněním (věřitel je zároveň
dlužníkem), která jsou v rámci dané transakce funkčně a
hodnotově propojena takovým způsobem, že mají charakter
protiplnění („něco za něco“)
▪ Genetické synallagma
▪ Funkcionální synallagma
▪ Strany jsou oprávněny tuto vzájemnost reálně vyžadovat
prostřednictvím specifických námitek (viz dále)
▪ To platí i v případě, následného vypořádání pro případ
neplatné nebo zrušené smlouvy (§ 2993)
7
Projevy funkcionálního synallagma:
▪ Tzv. námitka nesplněné smlouvy (§ 1911)
▪ Pravidlo pro případ, že si strany mají plnit zároveň – „z ruky
do ruky“
▪ Následek: právo odepřít plnění (aniž by nastalo prodlení
dlužníka)
▪ Předpoklady:
- strany si mají plnit zároveň
- strana uplatňující námitku je ochotna a schopna plnit
- druhá strana nesplnila ani není ochotna a schopna plnit
▪ Srov. např. § 2079 II
8
▪ Tzv. námitka nejistoty protiplnění (§ 1912 I)
▪ (Unsicherheitseinrede)
▪ Pravidlo pro případ, že jedna strana má plnit napřed (§
1912)
▪ Následek: právo odepřít plnění (aniž by nastalo prodlení
dlužníka)
▪ Předpoklady:
- strana uplatňující námitku má povinnost plnit předem
(tj. aniž by již měla povinnost i druhá strana)
- strana uplatňující námitku je ochotna a schopna plnit
- plnění druhé strany je ohroženo okolnostmi, které u ní
nastaly, které straně uplatňující námitku nebyly a
neměly být známy, když smlouvu uzavřela.
- - zvláštní úprava změny okolností
9
▪ Odstoupení od smlouvy v případě nejistoty
protiplnění (§ 1912 II)
▪ Předpoklady:
- stav nejistoty protiplnění (jako při námitce
nejistoty)
- uložení dodatečné přiměřené lhůty ke splnění
nebo zajištění plnění
- marné uplynutí této lhůty
10
Subjekty splnění
1. Poskytovatel plnění
1. Plnění poskytuje dlužník
2. Plnění poskytuje třetí osoba
▪ Věřitel musí přijmout
▪ Od ručitele či jiné osoby zajišťující dluh (§ 1937)
▪ Od povinného z relativně neúčinného jednání (§ 597)
▪ Od jakékoliv třetí osoby se souhlasem dlužníka (§ 1936)
- § 1935: plní-li dlužník z vlastní vůle prostřednictvím jiné
osoby, odpovídá tak, jako by plnil sám (§ 1935)
▪ Věřitel může přijmout
▪ Plnění může věřiteli poskytnout namísto dlužníka i jiná než výše
uvedená osoba => kdokoli (§ 1936)
▪ Proti vůli dlužníka?
11
▪ Následky poskytnutí plnění třetí osobou:
▪ Poskytl zajišťovatel: subrogace (1937 II)
▪ Poskytla jiná osoba (zejména, kde má věřitel
povinnost přijmout plnění): právo na postoupení
pohledávky (§ 1936 II)
▪ Nedojde-li k subrogaci nebo cesi: BO nebo
nepřikázané jednatelství
▪ Přednostní postavení původního věřitele (§ 1938 II)
12
2. Příjemce plnění
▪ Plní se věřiteli
▪ Jiný příjemce plnění než věřitel (např.):
▪ Každý kdo předloží věřitelovo potvrzení o splnění
dluhu nebo kvitanci (§ 1951)
▪ Postupitel (§ 1882 II)
▪ Poukazník (§ 1947)
13
Poukázka (§ 1939-1948)
▪ Podstata poukázky =>
▪ příkaz poukazatele (asignanta) poukázanému
(asignátovi), aby plnil poukazníkovi (asignatáři)
▪ oprávnění poukazníka (asignatáře) ze strany
poukazatele (asignanta) vybrat vlastním jménem
plnění u poukázaného (asignáta)
▪ V rámci poukázky vznikají tyto tři poměry
▪ Valutový poměr (mezi poukazatelem a poukazníkem)
▪ Krycí poměr (mezi poukazatelem a poukázaným)
- v pochybnostech příkaz (§ 1940)
▪ Platební poměr (mezi poukázaným a poukazníkem)
14
Struktura poukázky
▪ (PN dluží PL) + (PL dluží PK) => (PL zmocní PK, ať vybere u
PN) + (PL přikáže PN, aby plnil PK)
Krycí (úhradový) vztah
(§ 1940)
PL
Poukazatel
PK
Poukazník
(oprávněný)
PN
Poukázaný
(má poskytnout
plnění)
▪ Přijetí poukázky ze strany PN
▪ Do té doby nemá PK vůči PN přímé právo
▪ Do té doby může PL poukázku odvolat
- Zda to má účinky vůči PK závisí na jeho vztahu k
PL
▪ PN po přijetí nemůže vůči PK uplatnit námitky, které
má vůči PL (§ 1943): abstrakce od krycího vztahu
16
▪ Poukázka jako nástroj k plnění existujícího dluhu PL
vůči PN z valutového vztahu (§ 1944 odst. 1)
▪ PN jako pomocník při plnění dluhu PL
▪ Pokud PN sám dluží PL, pak má PN vůči PL
povinnost vyhovět poukázce, tj. povinnost PN plnit
PK
▪ Pokud PK přivolil k takovému způsobu splnění dluhu
PL, pak je povinen vyzvat PN (tj. povinen využít
poukázky k uspokojení své pohledávky)
17
▪ Promlčení při poukázce (§ 1945)
▪ je-li poukázka použita pro plnění splatného dluhu
(splatnost před přijetím poukázky), pak se pro platební
vztah použije počátek promlčecí lhůty z valutového
vztahu
▪ jinak běží promlčení nároku PK vůči PN samostatně
18
Jaké má být plnění?
▪ § 1908 II: „Dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí
řádně a včas.“
▪ Plnění má být řádné – co to znamená?
▪ Bez vad
▪ Stanoveným způsobem
▪ V místě plnění
▪ Nikoli řádné plnění: věřitel je může odmítnout (§ 1910)
- neocitá se v prodlení
- smlouva nebo zákon (např. § 2628) mohou stanovit
▪ Plnění má být včasné (§ 1958 an.)
▪ Jinak: (zásadně) prodlení dlužníka
▪ předčasné plnění může odmítnout (viz dále)
19
Odpovědnost za vady
▪ Vadné plnění zakládá odpovědnost za vady
▪ Odpovědnost za vady X záruka za jakost
▪ Záruka za jakost:
- jen smluvní povaha (převzatá záruka, § 1919) nebo i
zákonná záruka?
- Sporné: § 2165 an. (bude novelizováno)
- NS 33 Cdo 416/2020: zákonná odpovědnost za vady
- K povaze záruky viz Melzer/Tégl, úvodní výklad před §
2890 an.
▪ Zásadně jen v případě úplatného plnění
▪ Avšak srov. např. 2065
20
▪ Věřitel není (zásadně) povinen vadné plnění přijmout; přijme-li
však, je splněno.
▪ Má však práva z odpovědnosti za vady (§ 1914 II)
▪ Odpovědnost za vady nevyžaduje zavinění, nevylučují ji ani
důvody v § 2913 II (ty vylučují jen NŠ)
▪ Dispozitivní (avšak např. ochrana spotřebitele)
▪ Vzdání se předem (§ 1916 II):
- jednostranně ze strany věřitele: nepřihlíží se
- srov. § 2896
- dohodou: projev nabyvatele v písemné formě
- § 2898 analogicky?
▪ Vztah k odpovědnosti za škodu (§ 1925)
21
Vada
▪ Plnění vadné, pokud nemá vlastnosti, jaké mít má.
▪ faktické vlastnosti
▪ právní vlastnosti (§ 1920)
▪ Jaké má mít plnění vlastnosti (§ 1914, 1916)?
▪ Vymíněné
▪ Stanovené právními předpisy
- není-li ujednáno jinak: střední jakost (§ 1915)
▪ Způsobilé ke smluvenému účelu
- typický účel při druhově určeném předmětu plnění
(§ 1929)
▪ Obvyklé
▪ Zvláštní úpravy mohou rozšiřovat (§ 2161)
22
▪ Rozhodná doba
▪ Vada musí existovat v rozhodné době (v době plnění) X může se
projevit později
- srov. § 2100 II 1
▪ Zvláštní úpravy mohou stanovit jiný okamžik (např. přechod
nebezpečí škody na věci; např. při prodlení věřitele - § 1976)
▪ X záruka za jakost
▪ plnění jiné věci (tzv. aliud) – viz § 2099 I 2
▪ nesplnění X odpovědnost za vady
23
Druhy vad
▪ Odstranitelné a neodstranitelné
▪ srov. § 1923
▪ Zjevné a skryté
▪ v rozhodný okamžik (při běžné prohlídce) – běh
reklamačních lhůt (§ 1921 I)
▪ X v době uzavření smlouvy (§ 1917, § 1920 II, §
2103): vyloučení práv z vadného plnění
- lstivé zastření vady, výslovné ujištění o
bezvadnosti
▪ Vědomé a nevědomé (např. § 2112 II 2, § 1921 II)
▪ Podstatné a nepodstatné (srov. § 2106 an.)
▪ Faktické a právní (§ 1920)
▪ Kvalitativní a množstevní (srov. § 1923: doplnění toho,
co chybí)
24
Kdy vada nevede ke vzniku práv z vad?
▪ Způsobilou vadou je jakákoli vada (s níže uvedenými
výjimkami)
▪ Nápadná a zřejmá (zjevná) faktická vada při uzavírání
smlouvy (§ 1917)
▪ X vada zjistitelná při běžné prohlídce (§ 1921)
▪ Zjevná právní vada (§ 1920 odst. 2)
▪ Přenechání věci jak stojí a leží – úhrnkem (§ 1918)
25
Vytknutí vady (reklamace)
▪ Vady je třeba vždy reklamovat, vytknout je (§ 1921), a to ve
stanovených lhůtách
▪ Vytknutí vady
- oznámení existence vady +
- umožnění přezkoumání (předání věci zciziteli,
uschování atd.)
- ≠ uplatnění práva z vad (např. na slevu, odstoupení,
výměnu atd.)
▪ Reklamační lhůta (obecná úprav: § 1921):
▪ Subjektivní: bez zbytečného odkladu
- Tak i záruka za jakost
- X spotřebitelská koupě zboží (prodej zboží v obchodě)
▪ Objektivní: šest měsíců od převzetí
- Záruka za jakost: v záruční době
26
▪ Následek opožděné reklamace
▪ Nikoliv zánik práv z vad, ale možnost námitky a jejich
nepřiznání v soudním řízení X vědomé vady (§ 1921
odst. 3)
▪ Následek včasné reklamace - § 1922 (např. stavení lhůt)
▪ I uplatnění práv z vad vyžaduje dodržení lhůt
▪ obecné promlčecí, alternativní závazek s právem
volby věřitele
▪ X § 2106 odst. 2 – bez zbytečného odkladu
27
Práva z vadného plnění – systém právní
úpravy
▪ Obecná úprava (§ 1914-1925)
▪ Speciální úprava (přednostní)
▪ Kupní smlouva (§ 2099-2117)
- Prodej zboží v obchodě (§ 2161-2174)
▪ Smlouva o dílo (§ 2605, § 2615-2619)
- Stavební dílo (§ 2628-2630)
- V rámci díla se z velké části aplikuje i úprava
platná pro kupní smlouvu (viz odkaz v § 2615
odst. 2)
▪ Zájezd (§ 2537-2540)
28
Obecná typologie práv z vadného plnění
▪ Práva se liší podle povahy a důsledků vady (§ 1923):
▪ Fyzické napravení vady (oprava, dodání chybějícího
množství)
▪ Peněžitá kompenzace vady (sleva z ceny)
▪ Zrušení celé transakce jednostranným zrušením
závazku ex tunc
▪ Výjimečně svépomocný prodej věci – u předmětů
podléhající rychlé zkáze (§ 1922 I 2)
▪ Právo na náhradu nákladů (§ 1924)
▪ měsíční lhůta počítaná od uplynutí reklamační lhůty
▪ Vztah k odpovědnosti za škodu - § 1925
29
Záruka za jakost (§ 1919)
▪ Zvláštní projev obecné garance: zcizitel garantuje určité
vlastnosti předmětu plnění i pro dobu po splnění (v
záruční době)
▪ Právní důvod záruky:
▪ smlouva,
▪ jednostranné prohlášení,
▪ uvedení doby použitelnosti nebo trvanlivosti
▪ Délka záruky je určena záruční dobou: je objektivní
lhůtou pro vytknutí vady (§ 1921 odst. 2); viz výše
▪ Je možná zákonná záruka za jakost (viz výše)?
30
Právní vady
▪ právní vada (§ 1920 I): předmět plnění má právní vadu,
pokud k němu uplatňuje právo třetí osoba, ledaže o
takovém omezení nabyvatel věděl nebo musel vědět. V
takovém případě to nabyvatel oznámí bez zbytečného
odkladu zciziteli.
▪ srov. § 1916 odst. 1 písm. d): neoprávněné zcizení věci
▪ Pb. odpovědnost za evikci?
▪ reklamační lhůta?
31
Způsob plnění – alternativní závazky (§
1926-1928)
▪ Alternativní závazek = dluh lze splnit několika způsoby
▪ předmět plnění je určen nejen smlouvou, ale i posléze
provedenou volbou
▪ př.: § 2952
▪ Alternativa facultas = určité plnění má charakter plnění primárního,
nicméně dlužník se může zprostit své povinnosti i poskytnutím
plnění jiného, které je věřitel povinen přijmout, nemůže je však od
dlužníka požadovat
▪ Povaze závazku musí odpovídat i žalobní petit
32
▪ Existují i další konstrukce, např. § 2951 (zde: změna
závazku)
▪ POZOR! druhově určený předmět plnění (§ 1929) není
alternativním závazkem!
▪ není třeba žalovat s alternativním petitem
▪ srov. však § 1929
▪ Dání ke splnění (datio in solutum)
▪ srov. § 2910
33
▪ Kdo má právo volby?
▪ Východisko – volba náleží dlužníkovi
▪ Není-li volba provedena včas, přechází právo volby na druhou
stranu
▪ Dokdy má být volba provedena?
- má-li právo volby věřitel (§ 1926 I 2)
- má-li právo volby dlužník?
▪ Jednou provedenou volbu nelze měnit (§ 1926 III)
▪ Nelze odlišně volit způsob pro části dluhu (§ 1927 I)
▪ Nemožnost jedné možnosti :
▪ Omezení na ostatní (§ 1927 II)
▪ Způsobil ten, kdo neměl právo volby: možnost druhé strany
odstoupit (§ 1927 II, § 1928)
▪ Zmaření volby vyšší mocí: možnost druhé strany odstoupit
(§ 1928)
34
Placení prostřednictvím platebního nástroje (§ 1909)
▪ placení (plnění) prostřednictvím směnky (šeku, otevřením
akreditivu apod.)
▪ kumulativní novace (vystavení směnky nemá vliv na
existenci dluhu)
▪ subsidiarita původního dluhu (plnění z původního dluhu se
lze domáhat, nelze-li dosáhnout splnění ze směnky)
▪ účinky splnění ze směnky zpětně k době jejího vystavení
▪ Musí být ujednáno ve smlouvě jako způsob placení
▪ X plnění směnky (závazek směřoval k vystavení směnky)
▪ X zajištění směnkou
▪ X datio in solutum
35
Částečné plnění (§ 1930)
▪ Východisko – částečné plnění představuje zátěž pro věřitele, proto
se dluh plní zásadně vcelku
▪ Ale: Existuje povinnost přijmout částečné plnění i přesto, že to
nebylo ujednáno (ale nic to nemění na tom, že dlužník porušuje
smlouvu)
▪ lze odmítnout částečné plnění, pokud by:
- odporovalo povaze závazku nebo
- účelu smlouvy + tento účel byl dlužníku zřejmý
▪ Přijetím části plnění dluh v této části zanikne splněním
36
Plnění ve splátkách (§ 1931)
▪ Případ postupného dílčího plnění
▪ X opětující se plnění (např. nájemné)
▪ Výše i doba jednotlivých splátek je dopředu stanovena (smlouva,
soudní rozhodnutí)
▪ Ohledně každé ze splátek je třeba samostatně posuzovat
splatnost, případné prodlení a promlčení
▪ Ztráta výhody splátek (ztráta lhůt) – je nutné ujednat
▪ Časové omezení: nejpozději do splatnosti nejblíže příští
splátky
▪ Následná dohoda o splátkách (již splatného dluhu)
▪ zásadně se tato dohoda nevztahuje na úroky z prodlení (§
1973)
37
Přiřazení plnění (§ 1932-1933)
▪ Situace: dlužník dluží z jednoho či více závazků více plnění
stejného druhu (prakticky nejčastější u peněžitých plnění) a
dlužník poskytne plnění, které nepostačí na úhradu všech dluhů.
Na co se má plnění započítat?
▪ jistina + příslušenství (§ 513)
▪ nezávislé dluhy
§ 1932 (novela č. 192/2021 Sb.)
(1) Má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním
pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na
úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník
projeví při plnění jinou vůli, a věřitel s tím souhlasí.
(2) Určí-li dlužník, že plní nejprve na jistinu, úročí se náklady i úroky.
(2) Je-li dlužníkem spotřebitel, který je v prodlení s plněním dluhu,
započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na jistinu
pohledávky, poté na úroky a nakonec na úroky z prodlení.
38
▪ § 1932: Dluh + příslušenství (úroky, náklady spojené s
uplatněním)
▪ Obecně (odst. 1)
1. již určené náklady
2. úroky z prodlení
3. (smluvní) úroky
4. jistina
5. ZMĚNA: jen smluvně
▪ Dlužník je spotřebitel (odst. 2) + je v prodlení:
1. již určené náklady
2. jistina
3. (smluvní) úroky
4. úroky z prodlení
▪ § 1933: více samostatných dluhů se stejným předmětem plnění
▪ určí (jednostranně) dlužník
▪ podpůrně zákonná pravidla
1. Dluh, kde byl dlužník upomenut
2. Dluh, který je nejméně zajištěný (pb.: utvrzení dluhu?)
• podpůrně: dluh nejdříve splatný 39
Kvitance (§ 1949 an.)
▪ Potvrzení o splnění dluhu – důkazní funkce, běžná
soukromá listina
▪ Povinnost vydat kvitanci vzniká na žádost dlužníka
▪ Náležitosti kvitance (§ 1949 I 2)
▪ Právní domněnka spojená s kvitancí – jistina a
příslušenství (§ 1949 odst. 1)
▪ Právní domněnka splnění dříve splatných dluhů (§ 1950)
▪ Pozor na konkludentní prominutí dluhu (§ 1995 odst. 2)
▪ Účinky:
- Jen faktické vrácení: zánik?
- Vyvratitelná domněnka (srov. § 1952 odst. 2)?
- Přítomnost vůle vrátit trvale (nikoli např. jen za
účelem doplnění atd.)?
40
Dlužní úpis (§ 1952)
▪ OZ zde chrání dlužníka před budoucím nekalým jednáním
věřitele
▪ Co je dlužní úpis? => prohlášení o uznání dluhu nebo jakékoli
jiné dlužníkovo prohlášení, ze kterého je patrno, že je zavázán
k určitému dluhu
▪ Pravidla chránící dlužníka před zneužitím:
▪ Pokud dlužník splní => právo na vrácení dlužního úpisu
▪ Poskytne-li dlužník částečné plnění => právo na vyznačení
na dlužním úpisu
▪ S vrácením dlužního úpisu bez kvitance je spojena
vyvratitelná právní domněnka splnění dluhu (§ 1952 odst. 2)
▪ nejasný vztah k prominutí dluhu (§ 1995 odst. 2)
41
Náhradní splnění: soluční úschova (§ 1953)
▪ Tzv.soluční úschova: následkem je zánik závazku
▪ Procesní úprava (§ 289 an. ZŘS)
▪ X notářská úschova (§ 2253)
▪ Důvody:
▪ Věřitel jen neznámý
▪ Věřitel je nepřítomný
▪ Věřitel odmítl bezdůvodně přijmout plnění
▪ Dlužník je bez své viny v nejistotě, kdo je věřitelem
▪ Jiné důležité důvody na straně věřitele (např. nevydání
kvitance)
▪ Dluhy způsobilé k náhradnímu splnění
▪ § 290 ZŘS: U soudu lze složit do úschovy peníze, cenné
papíry a jiné movité věci hodící se k úschově za účelem
splnění závazku.
42
Místo plnění – splniště (§ 1954 an.)
▪ Pokud je určité místo plnění sjednáno či stanoveno, nemůže
být věřitel nucen, aby plnění přijal v jiném místě, stejně jako
dlužník nemůže být nucen, aby plnění v jiném místě poskytl (§
1910)
▪ Jak se určuje místo plnění?
▪ Smlouva
▪ Povaha závazku
▪ Účel plnění
▪ Podpůrně: zákona (viz dále)
▪ Podoby místa plnění
▪ Odnosný dluh
▪ Donosný dluh
▪ Zasílatelský dluh (srov. § 2090, 2123)
43
▪ Podpůrné určení splniště (§ 1955)
▪ Nepěněžitý dluh: odnosný dluh
▪ Peněžitý dluh:
- plnění v hotovosti: donosný dluh (§ 1955 I 2)
- plnění prostřednictvím poskytovatele platebních
služeb: donosný - připsáním na účet
poskytovatele (§ 1957 I)
- plnění poštovním poukazem:
- plněním na účet: připsáním na účet poskytovatele
- jinak: vyplacením v hotovosti
▪ § 1955 II: nemění základ pravidla, jen se nahrazuje
bydliště, resp. sídlo
44
▪ Změna bydliště či sídla jedné ze stran v průběhu trvání
závazku, je-li splniště určeno odkazem na toto bydliště či
sídlo: věřitel nese zvýšené náklady a nebezpečí (§ 1956)
▪ i při postoupení pohledávky, poukázce (§ 1944) atd.
45
Čas plnění (§ 1958 an.)
▪ Důležité pojmy
▪ Doba splatnosti (doba, v níž je povinen dlužník splnit
svůj dluh, aniž by se dostal do prodlení)
▪ Splnitelný dluh (dluh, který je dlužník oprávněn
splnit)
▪ Splatný dluh (dluh, který je dlužník povinen plnit a
věřitel má právo domáhat se splnění dluhu)
▪ Doba plnění určená (§ 1961, 1962)
▪ ve prospěch dlužníka,
▪ ve prospěch věřitele,
▪ ve prospěch obou (podpůrné pravidlo)
▪ Význam: např. pro počátek běhu promlčecí lhůty,
možnost započtení, vznik prodlení, zánik závazku u
fixních závazků
46
Splatnost
▪ Stanovená splatnost:
▪ Smlouva
▪ Zvláštní zákonná úprava
▪ Jinak: podpůrná úprava § 1958 odst. 2: věřitel může žádat ihned +
dlužník bez zbytečného odkladu musí plnit
▪ srov. promlčení
▪ X určení času plnění ponechané na dlužníkovi (§ 1960)
▪ Nároky založené procesněprávními úkony: zde splatnost vychází z
pariční lhůty
▪ Dnem následujícím po splatnosti se dlužník dostává do prodlení.
47
Splatnost ceny v obchodních transakcích (§ 1963)
▪ Implementace směrnice 2011/7/EU o postupu proti
opožděným platbám v obchodních transakcích
▪ Regulace úplatných vztahů mezi podnikateli navzájem
anebo mezi podnikateli a orgány veřejné moci, reguluje
se jen splatnost ceny
▪ Úplatné poskytnutí zboží nebo služby: speciálně
stanovená podpůrná splatnost ceny
▪ 30 dnů ode dne doručení faktury (nebo jiné výzva),
nebo
▪ 30 dnů od obdržení zboží nebo služby
▪ 30 dnů od převzetí, případně ověření, zda bylo řádně
plněno
- limity pro dobu převzetí nebo ověření (§ 1965)
48
▪ Limity smluvní úpravy (§ 1963 II)
▪ Mezi podnikateli: splatnost delší 60 dnů: není-li to vůči věřiteli
hrubě nespravedlivé
▪ K veřejnoprávní korporaci: nejvýše 60 dnů + musí to být
odůvodněno povahou závazku
- i zde však předpoklad hrubé nespravedlnosti (§ 1964 I)
▪ ALE: Pravidlem v § 1963 není dotčeno právo smluvních stran
ujednat si plnění ve formě splátek (§ 1966)
▪ Ochrana věřitele (§ 1964) => dovolání se neúčinnosti ujednání
▪ o času plnění v rozporu s § 1963
▪ odchylující se od zákonné výše úroků z prodlení – ochrana proti
nízkým úrokům z prodlení (i zde je předpoklad hrubá
nespravedlost vůči věřiteli)
- srov. obecnou úpravu v § 1972
▪ Právní následek vyslovení neúčinnosti:
▪ zákonná úprava
▪ soud rozhodne jinak – může moderovat
49
▪ Procesní legitimace PO k ochraně malých a středních
podnikatelů: ohledně ujednání ve smluvních podmínkách
(§ 1964 II)
▪ srov. obecnou úpravu v § 1972 II
50
Předčasné plnění
▪ Předčasné plnění: před splnitelností
▪ Obecná pravidla:
▪ věřitel může odmítnout plnění
▪ přijme-li: dlužník nemůže žádat zpět jako BO (§ 2992)
▪ dlužník nemůže o úroky odpovídající dřívějšímu
plnění snížit svůj dluh (§ 1967)
▪ Plnění osoby, která k poskytnutí plnění nemá
dostatečnou svéprávnost (§ 1934)
▪ před splatností: může požadovat zpět
- tedy i plnění splnitelného (ale nesplatného) dluhu
51
Prodlení dlužníka a věřitele
1. Prodlení dlužníka (§ 1968 an.)
▪ § 1968: „Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v
prodlení.“
▪ stále lze splnit X nemožnost plnění
▪ Právní následky (§ 1969 an.):
▪ za stanovených nebo ujednaných předpokladů
odstoupit od smlouvy
▪ při peněžitém plnění: úroky z prodlení (§ 1970 an.)
▪ přechod nebezpečí náhodné škody na věci (§ 1974)
▪ Prodlení X odpovědnost za prodlení
▪ odpovědnost za prodlení: není-li odpovědný,
nenastupující účinky prodlení (srov. § 1968 v. 2)
Počátek a konec prodlení
▪ Prodlení zásadně začíná dnem, který následuje po
splatnosti
▪ Počátek prodlení při bezhotovostních platbách
▪ Kdy končí prodlení?
Odstoupení při podstatném prodlení (§ 1977)
▪ Podstatné porušení smlouvy (§ 2002 I 2)
▪ Lze odstoupit ihned, nemusejí být splněny další
podmínky
▪ Lhůta „bez zbytečného odkladu“
▪ NS, 32 Cdo 2484/2012: „Jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je
míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či
okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k
učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž
doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech
konkrétního případu.“
▪ NS, 29 Odo 1237/2005: „Odstoupil-li prodávající od
smlouvy pro její podstatné porušení až po více než devíti
měsících, nemohl odstoupit za podmínek stanovených
pro odstoupení pro podstatné porušení smlouvy.“
Odstoupení při nepodstatném prodlení (§ 1978)
▪ Základní podmínka: uplynutí dodatečné přiměřené lhůty
k plnění
▪ Kdy na oznámení lhůty a její marné uplynutí automaticky
navazuje odstoupení?
▪ § 1978 II: dopředu oznámí, že lhůtu neprodlouží
▪ Jak poskytnout lhůtu? – lze i fakticky, posečkáním (není
nutné výslovně)
▪ Co je to přiměřená lhůta?
▪ Poskytnutí nepřiměřeně krátké lhůty, resp. odstoupení
bez poskytnutí lhůty: § 1979
Úroky z prodlení (§ 1970 an.)
▪ prodlení s plněním peněžitého dluhu
▪ odpovídá-li dlužník za prodlení (§ 1970 v. 1, § 1968 v. 2)
▪ Výše úroků z prodlení:
▪ ujednaná
▪ § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.: „Výše úroku z
prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené
Českou národní bankou pro první den kalendářního
pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8
procentních bodů.“
Vývoj repo sazby z poslední doby
Platná od: (%)
17.3.2020 1,75
27.3.2020 1,00
11.5.2020 0,25
24.6.2021 0,50
6.8.2021 0,75
1.10.2021 1,50
5.11.2021 2,75
23.12.2021 3,75
4.2.2022 4,50
1.4.2022 5,00
57
Neúčinnost ujednání o úrocích z prodlení
(§ 1972)
▪ Právo věřitele
▪ srov. zvláštní úpravu § 1963, 1964
▪ Předpoklad: zhoršení postavení věřitele aniž je pro to
spravedlivý důvod
▪ Právní následek vyslovení neúčinnosti (§ 1972 I 2):
▪ zákonná úprava
▪ soud rozhodne jinak – může moderovat
▪ Procesní legitimace PO k ochraně malých a středních podnikatelů:
ohledně ujednání ve smluvních podmínkách (§ 1972 II)
▪ srov. § 1964 II
58
Vztah úroků z prodlení a NŠ (§ 1971)
▪ Typické funkce úroků z prodlení:
• motivační (preventivní)
• ve vztahu k NŠ:
• kompenzační – usnadňuje NŠ (paušalizovaná
NŠ)
• nikoli limitující – omezuje povinnost k NŠ nad
rámec úroků z prodlení
• X smluvní pokuta
Fixní závazek (§ 1980)
▪ Závazky se zjevnou vazbou účelu plnění na konkrétní
přesně sjednaný termín, po jehož uplynutí již plnění
evidentně ztrácí pro věřitele jakýkoliv smysl
▪ Dvě podmínky
▪ Doba plnění je ve smlouvě přesně sjednána
▪ Buď ze smlouvy, anebo z povahy závazku vyplývá
jeho fixní charakter
▪ Následky: jako v případě odstoupení od smlouvy (§ 1980
II)
▪ § 2004 => automatický zánik závazku ex lege
(nenastává prodlení)
▪ srov. vztah k nemožnosti plnění
▪ Věřitel má možnost zánik fixního závazku odvrátit:
prohlásí, že na splnění smlouvy trvá
Prodlení věřitele
▪ Dva základní případy prodlení věřitele (§ 1975)
▪ Nepřijme dlužníkem řádně nabídnuté plnění
▪ Neposkytne dlužníkovi součinnost potřebnou ke
splnění dluhu
▪ Objektivní kategorie
▪ Vztah prodlení dlužníka a prodlení věřitele (§ 1968 věta
druhá)
▪ je třeba číst v tom významu, že v případě prodlení
věřitele nenastupují účinky prodlení dlužníka
▪ Nebezpečí nahodilé škody na věci (§ 1976)
▪ Porušení povinnosti vydat kvitanci (§ 1949)
Nebezpečí nahodilé škody na věci
▪ OZ zde upravuje zvláštní pravidla o nesení nebezpečí
nahodilé škody na věci v důsledku porušení povinností:
▪ dlužník z důvodu svého prodlení (§ 1974 v. 1)
▪ dlužník pro nakládání se věcí v rozporu se svými
povinnostmi (§ 1974 v. 2)
▪ srov. § 2405, 2408
▪ výjimky pro oba případy:
▪ prodlení není kauzální (škoda by vznikla i při řádném
plnění)
▪ škodu způsobil věřitel nebo vlastník věci
▪ věřitel z důvodu svého prodlení (§ 1976)
▪ výjimka:
▪ škodu způsobil dlužník
▪ kauzalita? (zákon výslovně neupravuje)
63
Děkuji za pozornost
64