Budete schopni odpovědět na níže uvedené otázky?

Základní otázky týkající se objektu trestného činu a  předmětu útoku

1. Charakterizujte pojem objektu trestného činu. Jaký je jeho význam?
2. Na základě jakých hledisek lze třídit objekty trestných činů? Uveďte příklad konkrétního a sekundárního objektu trestného činu.
3. Charakterizujte pojem předmětu útoku trestného činu. Jaký je jeho význam?
4. Posuďte případy, kdy pachatel A napadne poškozeného B, a to proto že:
• B spí se ženou A,
• B je soudce, který A dříve odsoudil za spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky dle § 274 odst. 1 tr. zákoníku.

Základní otázky týkající se pachatele trestného činu/subjektu

1. Jaký je význam osoby pachatele trestného činu z hlediska viny a jaký je naopak z hlediska trestu?
2. Vyjmenujte obligatorní a fakultativní znaky subjektu trestného činu (dospělého i mladistvého).
3. Jaký význam má z hlediska trestní odpovědnosti pachatele trestného činu skutečnost, že nabyl plné svéprávnosti již např. ve svých 17 letech?
4. Vymezte pojem nepříčetnosti a rozeberte dílčí kritéria, která jej vymezují.
5. Jaký vliv bude mít (z hlediska trestní odpovědnosti pachatele) skutečnost, že po spáchání trestného činu u něj propukne duševní porucha, v důsledku které u něj plně vymizí schopnost ovládat své jednání?
6. Vysvětlete pojmy actio libera in causa dolosa (ALIC-D) a actio libera in causa culposa (ALIC-C). Jaký je jejich význam z hlediska vzniku trestní odpovědnosti pachatele trestného činu?
7. Vysvětlete pojmy Rauschdeliktu a s ním související pojem kvazideliktu. Jaká pravidla platí pro posuzování jeho trestnosti?
8. Vysvětlete pojem patické opilosti. Může být pachatel trestného činu spáchaného v takovém stavu plně trestně odpovědný? A za jakých podmínek lze naopak uvažovat o vyloučení jeho trestní odpovědnosti z důvodu nepříčetnosti?
9. Uveďte příklady konkrétního a speciálního subjektu. Jaký je jejich význam z hlediska viny?
10. Vysvětlete význam institutu jednání za jiného. S jakým institutem se naopak pojí pojem živého nástroje

Základní otázky týkající se objektivní stránky 

1. Vyjmenujte obligatorní a fakultativní znaky objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu.
2. Jaké jsou dvě složky jednání? Vysvětlete pojmy vis absoluta a vis compulsiva. Jaké následky s nimi trestní právo spojuje?
3. Vysvětlete pojmy konání a opomenutí.
4. Jaká je podstata komisivních deliktů a omisivních deliktů pravých a nepravých? V čem spočívá význam pojmů garance a ingerence?
5. Jaké druhy následku, z hlediska charakteru změny objektu, rozlišujeme? Uveďte příklady.
6. Jaký další význam (krom toho že jde o obligatorní znak objektivní stránky) má z hlediska viny rozlišování následku trestného činu?
7. Vysvětlete pojem příčinné souvislosti.
8. Vysvětlete v čem spočívá podstata teorie podmínky. Jaké korektivy se s touto teorií pojí?
9. Uveďte příklady jednotlivých fakultativních znaků objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu.

Nápomocna Vám bude i uvedená prezentace

Judikatura

Přehled základní judikatury

Judikatura k bližšímu nastudování

Jelikož základem přístupu k příčinné souvislosti je v českém trestním právu teorie podmínky, která je modifikována dalšími korektivy (teorie gradace, teorie umělé izolace jevů, přerušení příčinné souvislosti), nedělá většinou větší problém rozlišit, zda mezi nějakým jednáním a následkem je, či není příčinná souvislost. Jednou z nejobtížnějších partií objektivní stránky naopak je přerušení příčinné souvislosti, tedy otázka vztahu dvou dostatečně trestněprávně relevantních podmínek, bez nichž by následek nenastal. V praxi celkem pravidelně nastává tento problém v souvislosti s trestnými činy v dopravě v situacích, kdy se na výsledné dopravní nehodě, při níž ke spáchání trestného činu došlo, podílelo protiprávní jednání více jejích účastníků. Podívejte se, jak se k otázce kauzálního spolupůsobení protiprávního jednání poškozeného na škodlivém následku staví Nejvyšší soud:

Rovněž Ústavní soud se touto problematikou již musel zabývat. Zde se můžete seznámit s tím, jak nahlíží na problematiku trestní odpovědnosti řidiče za těžší následek, k němuž došlo v důsledku nepřipoutání se jeho spolujezdce.

Doporučená studijní literatura:

Kratochvíl, V. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, hlava II., kapitola 6, oddíly 1-6

nebo

Jelínek a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 7. vydání. Praha: Leges, 2019, hlavy VII. až IX. obecné části

nebo

Šámal a kol. Trestní právo hmotné. 8. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016, kapitoly V. až VII. obecné části