Budete schopni odpovědět na níže uvedené otázky?

Subjektivní stránka skutkové podstaty trestného činu

1. Charakterizujte pojem subjektivní stránky skutkové podstaty trestného činu.
2. Vyjmenujte obligatorní a fakultativní znaky subjektivní stránky.
3. Jaký je rozdíl mezi pojmy vina a zavinění?
4. Jaká pravidla zákon stanoví pro posuzování zavinění k okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby? A co ve vztahu k okolnostem polehčujícím a přitěžujícím?
5. Charakterizujte pojem zavinění. Jaké jsou jeho dvě složky?
6. Pojmenujte základní a odvozené formy zavinění. Charakterizujte pojmy dolus directus, dolus eventualis, culpa luxuria a culpa negligentia.
7. Vysvětlete pojem smíření.
8. Vysvětlete pojem hrubé nedbalosti
9. Charakterizujte fakultativní znaky subjektivní stránky skutkové podstaty trestného činu.
10. Jak se to má s úmyslem ve vztahu k vývojovým stadiím trestného činu a k trestné součinnosti? Lze si jinými slovy představit nedbalostní variantu přípravy či spolupachatelství?

2. Omyl a jeho význam v trestním právu

1. Definujte obecně pojem omylu v trestním právu. Kde všude se s ním lze setkat?
2. Vysvětlete, proč se omylu říká "zavinění naruby".
3. Rozlište jednotlivé druhy omylu na obecné a zvláštní, jakož i základní a odvozené.
4. Jaké zásady se pojí s posuzováním negativního skutkového omylu o podmínkách trestnosti?
5. Jaké zásady se pojí s posuzováním pozitivního skutkového omylu o podmínkách trestnosti?
6. Jaké zásady se pojí s posuzováním negativního právního omylu o podmínkách trestnosti?
7. Vysvětlete pojem putativního deliktu.
8. Jaký význam má z hlediska trestnosti omyl pachatel v předmětu útoku?
9. Jak byste právně posoudili případ, kdy pachatel několikrát vystřelí na kufr, o němž se domnívá, že se v něm nachází svázaný živý poškozený, ačkoliv ten je ve skutečnosti již několik hodin po smrti.
10. Jaký význam má z hlediska trestnosti omyl pachatele o subjektu objektu jeho útoku?
11. Vysvětlete a uveďte příklady aberatio ictus a dolus generalis.
12. Jak byste posoudili případ, kdy pachatel útočí na poškozeného v situaci, kdy je sám tímto poškozeným napadán (o čemž však pachatel neví) [Kupř. A míří zbraní na B, ačkoliv neví, že B na něj v tu samou chvíli míří zbraní také, následně A vystřelí a B usmrtí.].
13. Vysvětlete pojmy putativní krajní nouze a putativní nutné obrany. Uveďte jejich příklady.

  Nápomocna Vám bude i uvedená prezentace

 

Judikatura

Přehled základní judikatury

Judikáty k bližšímu nastudování

Subjektivní stránka patří z hlediska aplikační praxe k těm nejnáročnějším partiím. Vybíráme proto jen hrstku z široké palety zajímavých rozhodnutí. Mimořádně zajímavý případ, citlivý zejména vzhledem ke konkrétním okolnostem, byla třeba dopravní nehoda způsobená na parkovišti nákupního střediska srážkou malého dítěte couvajícím řidičem. Podívejte se na to, jak se k případu postavil Nejvyšší soud:

...a jak pak následně Ústavní soud:

K problematice zavinění v dopravě ještě možno přidat jeden velmi zajímavý případ týkající se řidiče, který vjel na železniční přejezd již v době, kdy byla spuštěna signalizace přijíždějícího vlaku, avšak poté, co řidič učinil opatření k tomu, aby zjistil, zda se skutečně vlak blíží:

Dosti komplikované situace vytváří také trestné činy páchané v souvislosti s podnikatelskou činností. Zde se můžete seznámit se závěry Nejvyššího soudu vyjádřivšího se k otázce zavinění a realizace neopatrné obchodní transakce, která se nevydařila:

Poslední položkou z tohoto úzkého výběru je jedno rozhodnutí reprezentující problematiku zavinění členů kolektivního orgánu za jeho hlasování, jestliže se opíralo o špatné podklady:

Doporučená studijní literatura:

Kratochvíl, V. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, hlava II., kapitola 6, oddíl 7, kapitola 7

nebo

Jelínek a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 7. vydání. Praha: Leges, 2019, hlava X. obecné části

nebo

Šámal a kol. Trestní právo hmotné. 8. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016, kapitola VIII. obecné části