*
Ilona Jančářová
Jaro 2022
Skleníkové
Plyny (GG)
*
*Rámcová úmluva o změně klimatu 1992
(80/2005 SbMS)
*Kjótský Protokol 1997 (81/2005 SbMS)
*Globální klimatická dohoda (Paříž 2015)
*
Cíl: stabilizace koncentrací skleníkových plynů v
atmosféře na takové úrovni, která by zabránila
změně klimatu
Nástroje: národní soupisy zdrojů skleníkových plynů a
jejich propadů
národní akční programy
Závazky: podpora a rozvoj ekosystémů a propadů GG
podpora technologií k redukci emisí
monitoring, výzkum, výměna info
Závazky k redukci skleníkových plynů až později prostřednictvím
protokolu
*
Protokol 1997 Kyoto (první závazkové
období do roku 2012)
*Kvantitativní cíle pro redukce emisí skleníkových plynů
včetně jejich propadů
*Závazek smluvních stran uvedených v příloze I Úmluvy k
dosažení redukčních cílů a harmonogram plnění závazku
*Odchylné závazky (ČR – 8% redukce koncentrací během
období 2008 - 2012 ve srovnání s rokem 1990)
*Závazky k redukci emisí pokrývají 6 skleníkových plynů
(CO2, NOx, methane, hydrofluorocarbons,
perfluorocarbons and sulphur hexafluoride)
*
Kyotský protokol Doha Amendment 2012:
*Nové závazky pro členy uvedené v příloze č. I Úmluvy pro
druhé závazkové období (2013 – 2020) k 18% redukcím
*Složení stran Protokolu (Příloha B) se v dodatku změnilo,
takže Protokol pokrývá pouze 15% globálních emisí CO2
*Revidovaný seznam skleníkových plynů
*Dodatky k několika ustanovením Protokolu
*Změny tvorby Adaptačního fondu
*
KYOTO PROTOKOL AND DOHA AMENDMENT
Zelená: Státy v Příloze B se závaznými redukčními cíli ve druhém období.
Fialová: Státy v Příloze B se závaznými redukčními cíli v prvním období, ale ne ve druhém.
Modrá: Státy neuvedené v Příloze B bez závazných cílů k redukci skleníkových plynů.
Žlutá: Státy v Příloze B se závaznými redukčními cíli v prvním období, ale které
vystoupily z Kjótského Protokolu.
Oranžová:Signatáři Protokolu, kteří jej neratifikovali.
Červená: Členské státy OSN a pozorovatelé, kteří nejsou stranou Kjótského protokolu.
Podíl na celosvětové produkci skleníkových plynů:
Největší producenti CO2 na světě jsou Čína (29 %), Spojené státy
(14 %) a Evropský hospodářský prostor (10 %).
(https://www.wikiwand.com/cs/Glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD)
*
COP 21 – konference smluvních stran Rámcové
úmluvy OSN o změně klimatu
*uzavření nové globální klimatické dohody
*nové dobrovolné závazky (NDC - národní příspěvky k
redukcím GHG) po ukončení platnosti Kjótského
protokolu v roce 2020
*národní příspěvky ke snižování emisí stanovené na
základě dobrovolných návrhů smluvních stran nejsou
právně závazné
*k ne/závaznosti Pařížské úmluvy viz Daniel Bodansky: Thel legal
Character of the Paris Agreement, RECIEL 25(2)2016, s. 142-150
* signatories
parties
signatories represented by the EU
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEsk%C3%A1_dohoda
#cite_note-ceremony-2 (21.10.2021)
Paris Agreement
*
SHRNUTÍ CÍLŮ
*1992:
*Stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na
takové úrovni, která by zabránila změně klimatu
*2015:
*Udržení nárůstu průměrné globální pod hranicí 2°C oproti
předindustriální úrovni.
*Během 2. poloviny 21. století dosažení rovnováhy mezi
vypouštěnými emisemi skleníkových plynů a emisemi
přirozeně pohlcovanými v přírodě tak, aby výsledné
emise byly nulové
*
Původní cíle EU do roku 2020 (Kyoto):
*20 % redukce emisí skleníkových plynů (oproti 1990)
*20 % energie z obnovitelných zdrojů
*20 % zvýšení energetické účinnosti
Původní cíle EU do roku 2030 (Paris)
*Min. 40 % redukce emisí skleníkových plynů (oproti 1990)
*Min. 27 % energie z obnovitelných zdrojů
*Min. 27 % zvýšení energetické účinnosti
nedostatečné k dosažení cílů Pařížské dohody
*
*V březnu 2020 EU předložila UNFCCC svou
dlouhodobou strategii zavazující ke klimatické
neutralitě v roce 2050.
*European Climate Law
*2030 Climate Target Plan
*European Climate Pact
*European Green Deal
*
2030 Climate Target Plan vnáší přechodný cíl pro 2030
na cestě k dosažení klimatické neutrality
*
CLIMATE PACT
AND CLIMATE
LAW
INVESTING IN
SMARTER, MORE
SUSTAINABLE
TRANSPORT
STRIVING
FOR GREENER
INDUSTRY
ELIMINATING
POLLUTION
ENSURING
A JUST
TRANSITION
FOR ALL
FINANCING
GREEN
PROJECTS
PROMOTING
CLEAN
ENERGY
PROTECTING
NATURE
FROM FARM
TO FORK
LEADING THE
GREEN CHANGE
GLOBALLY
MAKING
HOMES ENERGY
EFFICIENT
European
Green Deal
*
*Cílem prvního evropského právního předpisu o klimatu je
uvést do práva cíl vytyčený v Zelené dohodě pro Evropu –
tedy aby se evropské hospodářství i společnost staly do
roku 2050 klimaticky neutrální.
*To znamená dosáhnout ve všech zemích EU nulových
čistých emisí skleníkových plynů, a to zejména snížením
emisí, investicemi do ekologických technologií a ochranou
životního prostředí.
*Viz https://ec.europa.eu/clima/policies/eu-climate-
action/law_cs
*
Nejméně 55%
v r. 2030
GDP
Nulové čisté
emise GG
v r. 2050
*
*Klimatický zákon je hlavním pilířem Green Dealu
*Jednoznačný politický signál, že cesta k dosažení klimatické neutrality
je irreversibilní
*pro investory - jasná orientace
*naplnění slibu veřejnosti přijmout opatření ke zmírnění změny klimatu
*EU přijímá vedoucí úlohu při naplňování cílů Pařížské úmluvy, tj. dosažení
rovnováhy mezi emisemi z antropogenních zdrojů a jejich odstranění
prostřednictvím propadů (nulové čisté emise)
*dosažení nulových čistých emisí je cílem všech EU MS a musí být dosaženo i
na úrovni jednotlivých států
*nulové čisté emise je úkol pro všechna odvětví ekonomiky
*Climate Law stanoví jasnou vizi pro investory a širokou společnost
na cestě ke klimatické neutralitě.
*
*Oproti původnímu závazku signatáře UNFCCC (40%) a Pařížské dohody
plán zvyšuje redukční cíle emisí GG na nejméně 55% ve srovnání
s úrovní emisí v roce 1990, a to včetně emisí a jejich propadů.
*Do 30.6.2021 - revize relevantní legislativy a přijetí nezbytných
opatření:
*posílení a expanze EU ETS (lodě, doprava, budovy)
*aktualice „Effort Sharing Decision“ vč. redukčních cílů
*revize směrnic o obnovitelných zdrojích a energetické účinnosti
*zpřísnění limitů CO2 pro automobily
*revize směrnice o zdanění energetických produktů a energie
*opatření proti transferu výroby do zemí s nižšími nároky na emise GG,
tzv. „carbon border adjustment mechanism“
*„Fit for 55“ balík legislativních návrhů v oblasti klimatické,
energetické, dopravní a finanční politicky a oblasti využití území za
účelem dosažení cíle Green Dealu (55% do 2030).
Redukční cíle EU nejméně 55% do roku 2030 zasahují všechny sektory ekonomiky
*
2030 Climate Target Plan vnáší přechodný cíl pro 2030
na cestě k dosažení klimatické neutrality
*
*EU klimatický pakt je nový nástroj pro
zapojení veřejnosti do aktivit na ochranu
klimatu
*Cílem je dát každému možnost:
* se vyjádřit
*přijímat opatření
*sdílet informace
*zahájit nové a podporovat stávající aktivity
*nabídnout řešení, která mohou ostatní následovat
*
Prevence – snižování emisí GG:
* Regulace/omezování emisí skleníkových plynů
* EU ETS
* Effort Sharing decision (sdílené úsilí EU MS)
* Regulace využití území a zachování lesa (LULUCFs)
* Omezení výroby, používání a kontrola nakládání s
fluorovanými skleníkovými plyny
* Podpora výroby energie z alternativních zdrojů (OZE)
* Zvyšování účinnosti využití energie (BAT)
* Snižování energetické náročnosti budov a jiné
požadavky na šetření energií
* Ukládání CO2 do přírodních horninových struktur a
další ....
* ad 1/ SNIŽOVÁNÍ EMISÍ GG
HLAVNÍ ZPŮSOBY REGULACE
*A. Snižování emisí z činností regulovaných v rámci EU ETS
(spalování paliv, hutě, slévárny, výroba cementu, papíru, letectví)
podle Směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému obchodování s
povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, ve znění
novel
snížení emisí do roku 2030 o 43 % v porovnání s rokem 2005
*B. Snižování emisí z činností a odvětví, na něž se EU ETS
nevztahuje (doprava, domácnosti apod.) podle tzv. Effort Sharing
Decision (č. 406/2009/ES o úsilí členských států snížit emise
skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti
snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020)
Nařízení 2018/842 o závazném každoročním snižování emisí
skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030
snížení emisí do roku 2030 o 30 % v porovnání s rokem 2005
*OCHRANA KLIMATU –
PRAMENY ČR
*Z.č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s
povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění
č. 257/2014 Sb., ve znění … 1/2020 Sb.
*Z.č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do
přírodních horninových struktur, ve znění č. ….
193/2016 Sb., ve znění … 609/2020 Sb.
*a další ...
*EU ETS
Z.č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s
povolenkami na emise skleníkových plynů (GG) …1/2020:
* povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů
* ekonomický nástroj - povolenky
* rejstřík obchodování s povolenkami
* povinnosti subjektů
* sankce (zrušení povolení, pokuty)
*
Povolení k vypouštění GG :
▪vztahuje se pouze na zařízení a činnosti uvedené v Příloze č. 1
zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s
povolenkami na emise skleníkových plynů,
▪tato zařízení musí mít povolení k emisím skleníkových plynů;
▪„povolení“ je definováno jako správní rozhodnutí, kterým se
povolují emise skleníkových plynů a kterým se stanoví podmínky
jejich zjišťování, vykazování a ověřování; MŽP povolení vydá,
pokud provozovatel zařízení prokáže, že má dostatečné
materiální, technické a organizační vybavení ke zjišťování a
vykazování emisí,
▪provozovatel zařízení se stává účastníkem systému obchodování
s povolenkami (dále jen „systém obchodování“) dnem nabytí
právní moci rozhodnutí o povolení.
*
▪Provozovatel může vypouštět jen takové množství emisí
skleníkových plynů, jaké odpovídá množství získaných
povolenek
▪Povolenky lze získat:
▪a) bezplatně (jsou přidělovány dle stanovených pravidel)
▪b) v dražbě
▪Povolenky, které má provozovatel zařízení nebo
provozovatel letadla na svém účtu, může převést na jinou
osobu.
▪ V případě zániku nebo smrti majitele povolenek,
přecházejí povolenky na právního nástupce majitele
povolenek.
*
*Povinnosti provozovatelů zdrojů v Příloze č. 1:
*Provozovat zařízení na základě povolení
*Zjišťovat a vykazovat množství emisí GG ze
zařízení a zajistit jejich ověření autorizovanou
osobou - údaje musí být nezávisle ověřeny
*Vyřadit z obchodování povolenky odpovídající
množství emisí vypuštěných ze zařízení v
předchozím roce.
*
*Přestupky na úseku EU ETS jsou upraveny v § 18 a
násl. z.č. 383/2012 Sb.
*Za nezjišťování a nevykazování emisí v souladu s
nařízeními EU hrozí provozovatelům zařízení i
provozovatelům letadel například pokuta až do
výše 20 000 000 Kč.
*ODVĚTVÍ MIMO EU ETS
Nařízení 2018/842 o závazném každoročním snižování emisí
skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030
přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění
závazků podle Pařížské dohody
*Členské státy EU mají závazné roční redukční cíle EU na období
2021-2030 pro ty sektory ekonomiky, které nejsou zahrnuty pod
EU ETS. Cílem je snížit tyto emise GG o 30% do r. 2030 oproti
hodnotám v r. 2005
*Tyto činnosti, včetně emisí z dopravy, budov, zemědělství,
odpadu, průmyslu nespadajícího pod EU ETS vyprodukují téměř
60% celkových domácích emisí.
*Nařízení stanoví v Příloze odchylné redukční cíle, které mají
dosáhnout jednotlivé státy EU (ČR -14 %).
*
SNÍŽENÍ EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ ČLENSKÝMI STÁTY
PODLE ČLÁNKU 4 ODST. 1 Nařízení 2018/842
Stav snížení emisí skleníkových plynů členskými státy v roce 2030 oproti
jejich úrovním z roku 2005 stanoveným podle čl. 4 odst. 3
*Belgie –35 %
*Bulharsko –0 %
*Česká republika –14 %
*Dánsko –39 %
*Německo –38 %
*Estonsko –13 %
*Irsko –30 %
*Řecko –16 %
*a další.
*ODVĚTVÍ MIMO EU ETS
Opatření pro dosažení potřebného snížení emisí skleníkových
plynů v odvětvích, na něž se nevztahuje EU ETS:
*omezování úniků fluorovaných skleníkových plynů,
*snižování emisí CO2 ze silničních vozidel,
*snižování energetické náročnosti budov,
*získávání energie z obnovitelných zdrojů,
*zvyšování energetické účinnosti,
*vývoj a využívání udržitelných technologií
*způsoby využití území, rozvoj lesnictví a další.
*
Opatření :
1. mitigační opatření
2. adaptační opatření včetně vytvoření
adaptačního fondu
3. opatření k nápravě následků projevů
klimatických změn
Ochrana lidských práv
*
Greta Thunbergová
„Nový zákon o klimatu ničemu nepomůže“
https://tv.idnes.cz/zahranicni/thunbergova-
greta-klima-zakon-evropska
komise.V200304_160401_idnestv_pech
*Má stát povinnost přijímat opatření k odvrácení hrozby
klimatických změn?
*Jsou projevy klimatických změn porušením
- práva na příznivé životní prostředí?
- práva na život a zdraví?
*
*Urgenda (NGO) civilně právní žaloba proti státu
* (Urgenda Foundation v. State of the
Netherlands, 2015)
*Rechtbank den Haag rozsudek
*(C/09/456689) ze dne 24.6.2015 a ze dne 9.10.2018 (The Hague
Court of Appeal)
Při realizaci současné politiky Nizozemí dosáhne do roku 2020 nejvýše
17% redukce emisí GG, což je pod úrovní 25-40% redukcí požadovaných
od rozvinutých zemí, jež jsou na základě vědeckých poznatků
nezbytné k tomu, aby průměrná teplota se nezvýšila o více než 2°C
*
*
Stát argumentoval tím, že:
 taková intervence soudu do tvorby
politiky by byla v rozporu s dělbou moci;
 redukční cíle HGH byly stanoveny v
souladu s politikou EU;
 holandský příspěvek ke globálnímu
oteplování je v globálním měřítku zcela
nevýznamný.
*
URGENDA - rozhodnutí:
*Stát jednal protiprávně a porušil svou „duty of care“
*Stát musí poskytovat ochranu;
*musí přispět víc (než 17% redukcí) k odvrácení bezprostřední
hrozby způsobené změnou klimatu vzhledem k jeho povinnosti
chránit a zlepšovat životní prostředí
*je odpovědný za účinné omezování holandských emisí, přičemž
náklady na potřebná opatření nejsou nepřijatelně vysoké
*nesmí se skrývat za argumentem, že řešení problému nezávisí
jen na úsilí Nizozemí; jakékoliv redukce jsou potřebné
*
URGENDA - The Hague Court of Appeal (76):
*„All of the above leads to the conclusion that the
State is acting unlawfully (because in contravention
of the duty of care under Articles 2 and 8 ECHR) by
failing to pursue a more ambitious reduction as of
end-2020, and that the State should reduce
emissions by at least 25% by end-2020“.
*
*
*Veřejnoprávní žaloby proti státu
*Soukromoprávní žaloby proti společnostem
podnikajícím v energetice (Exxon apod.)
*Soukromoprávní žaloby proti státu
*Žaloby na porušení ústavního práva na
život, svobodu a majetek a jiné.
*
*Klimatická žaloba založená na ochraně lidských práv
*Duarte Agostinho and others v. Portugal and others (32
zemí přispívajících ke změnám klimatu) ESLP
*ECHR - občanská práva
*jednotlivci jako oběti porušování lidských práv, podpora
NGOs (Art.1 a 34),
*první žaloba adresovaná ESLP
Žaloba je přípustná! (30.11.2020);
klimatické žaloby mohou být adresovány ESLP, musí však
splňovat stanovené podmínky
*
*Armando Ferrão Carvalho and Others v. The
European Parliament and the Council
*“The People's Climate Case”
*Filing Date: 2018
*Reporter Info: Case no. T-330/18
*Status: Decided The European General Court did not rule
on the merits, but dismissed the case on procedural
grounds
*http://climatecasechart.com/non-us-case/armando-ferrao-carvalho-
and-others-v-the-european-parliament-and-the-council/
*
*tání ledovců, zvýšení hladiny světových oceánů, změny
v mořských proudech spolu se změnami počasí
představující častý výskyt prudkých vichřic, povodní a
naopak rozšiřování epizod a oblastí sucha, zvýšený
nedostatek vody, snižování biologické rozmanitosti
hromadný exodus národů, jež v důsledku zvýšení hladiny
oceánů pozbyly své místo k životu
*jedná se o porušování práva na příznivé životní
prostředí dle české právní úpravy?
*má stát povinnost přijímat opatření k odvrácení
hrozby i podle české právní úpravy?
*
*Čl. 35 LZPS
*Čl. 41(1) LZPS
*Čl. 7 ÚSTAVY
*PREAMBULE
*§ 81(2) NOZ
*ESLP:
*Úmluva směřuje k ochraně individuálních lidských práv a nikoliv k
ochraně životního prostředí jako takového
*soud není povolán k tomu určovat, jaká opatření jsou k ochraně
životního prostředí nezbytná
*
*Ochrana života a zdraví (čl. 6 a čl. 31 LZPS)
*Ochrana životů a zdraví a majetkových hodnot je
součástí základní povinnosti státu podle čl. 1 ústavního
zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky
*Bezprostřední ochrana životů a zdraví obyvatel v rámci
krizového řízení
*Právo a majetkoprávní následky projevů klimatických změn
*
*Veřejná moc je vázána základními právy
*Základní práva zavazují zákonodárce i při tvorbě
právních norem
*povinnost konat – ale co?
- mitigační/preventivní opatření
- adaptační opatření
*
*Právo na příznivé životní prostředí nechrání stav životního
prostředí jako takového, ale jen jeho příznivost z
antropocentrického pohledu.
*Právo na příznivé životní prostředí a základní lidské právo na
život a zdraví jsou v rámci ochrany před klimatickými
změnami propojeny.
*Pozitivní povinnost státu konat zde existuje, ale konkrétní
přístup k řešení globálního oteplování nelze vynutit.
*Kolize s jinými chráněnými zájmy i vnitřní kolize v rámci
práva na příznivé životní prostředí.
*
Žaloba proti nezákonnému zásahu správních orgánů
*Městský soud v Praze (21. 4. 2021)
*Žalobci:
*a) Klimatická žaloba ČR, z. s.,
*b) a c) sedláci z Českého ráje
*d) lesník ze Strakonicka,
*e) muž z Prahy trpící environmentální úzkostí,
*f) obec Svatý Jan pod Skalou
*g) lesníci z Hodonínska
*Žalovaní: MŽP, MPO, Mze, Mdo, vláda ČR