Seminář 2
Před zahájením výuky již máte v IS vloženu krátkou prezentaci se zvukovou nahrávkou tématu, které je v tomto předmětu rozvrhováno na 9. března od 18 hod. Pokud si chcete výklad poslechnout, klikněte na každém snímku vpravo nahoře na symbol reproduktoru.
Prezentace vás během necelé hodiny v rámci pěti komentovaných snímků provede základními mezníky vývoje koruny na našem území, a to odjejího
zavedení na území tehdejší monarchie r. 1892, přes reformy z let 1919 a
zejm. 1953 až po rok 1993 a osamostatnění naší měny. Na mě až nezvykle
vážný výklad doplňuje snímek vztahující se k zelené stokoruně z roku
1989, který naznačuje důvody, proč záhy došlo ke stažení tohoto platidla
z oběhu a nahrazení znovuzavedenou stokorunoiu vzoru 1961. Poslední
snímek je pak věnován kremnické mincovně, která je označována za nejdéle
nepřetržitě fungující "podnik" na světě.
Protože se v případě historie platidel jedná o téma poměrně široké, ráda bych těm z vás, kteří máte o danou materii zájem, doporučila i další materiály.
Poměrně hezky a přitom stručně je problematika historie peněz na našem území, a to včetně zobrazení řady (nejstarších) dobových platidel, zpracována na stránkách České mincovny. Materiál naleznete zde:
Není možné se věnovat historii platidel, aniž by padla zmínka o kremnické mincovně na Slovensku, která zahájila svou činnost 17. listopadu 1328 a od té doby nepřetržitě funguje až do dnešních dní. Dříve razila československé mince, po rozdělení feredarce od roku 1993 již jen slovenské koruny, nyni razí mj. euromince. Výlet do Kremnice, až to situace dovolí, velice doporučuji. Je to malebné městečko umožňující i sportovní vyžití, celý střed města s hlavním náměstím je však spjat právě s mincovnictvím (uprostřed náměstí se dokonce dříve přímo těžilo), se kterým se tu seznámíte skutečně interaktivně. S příběhem kremnické mincovny se pro účely tohoto výukového bloku můžete seznámit zde:
Novodobou historií tuzemských bankovek a mincí vás provede Vladimír Kudlík. Jeho přiměřeně dlouhý (resp. krátký :-)) text, který byl na začátku roku 2003 publikován v časopise Bankovnictví, je zdarma online dostupný zde:
Zvláštní pozornost si zaslouží problematika měnových reforem. Na našem území jsme jich za uplynulých cca 100 let zažili hned několik:
Historii měnové politiky na území Československa a České republiky lze rozdělit do několika zásadních období:
-
1919 - 1929 Vznik a stabilizace samostatné československé měny:
Současně se vznikem samostatného Československa bylo potřeba zavést i samostatnou měnu. Cílem tehdejšího ministra financí Aloise Rašína bylo zkrotit vysokou poválečnou inflaci a z české koruny udělat měnu důvěryhodnou a stabilní. Po Rašínově tragické smrti převzal řízení české měnové politiky Karel Engliš, který v roce 1929 dovedl korunu ke statutu zlaté měny. Povinnost udržovat stabilní kurz koruny ke zlatým měnám měla Národní banka Československá (NBČ), založená v dubnu 1926.
Více informací naleznete zde:
-
1929 - 1939 Období zlaté měny:
Udržet zlatou měnu, tj. měnu krytou zlatými zásobami státu, případně
měnami, které jsou za zlato směnitelné, nebylo v situaci světové
hospodářské krize snadné. Národní banka Československá čelila odlivu
kapitálu a tlakům na oslabování kurzu koruny. Byla zavedena devizová
regulace a regulace úrokových sazeb.
Vláda pod tlakem politických stran přistoupila k dvojímu snížení
zlatého obsahu koruny. I přes tyto devalvace byla koruna v 30. letech
jednou z nejstabilnějších evropských měn.
Více informací naleznete zde:
1939 - 1945 Měnová politika v období okupace:
Německý diktát a následné připojení Československa k německé říši
znamenaly dalekosáhlé změny jak na poli politickém, tak i na
hospodářském a finančním. Po německé okupaci přestala být koruna
samostatnou měnou a stala se jen nominálním zlomkem říšské marky. Říšská
vláda stanovila umělý kurz 10 korun za jednu říšskou marku. NBČ byla
přejmenována na Národní banku pro Čechy a Moravu (NBČM) a byla přímo
podřízena Říšské bance. NBČM byla donucena převést většinu svého zlata
do Německé říše.
Více informací naleznete zde:
-
1945 - 1953 Poválečná měnová politika:
Po osvobození Československa bylo nutné zbavit se vazeb na německou
říši. Sjednotil se oběh českých a slovenských korun a byla znovu
zavedena československá koruna.
Poválečná obnova země se řídila Košickým vládním programem, který byl
kvůli tehdejší převaze levice orientován na centrální řízení. Soukromé
banky byly přeměněny na národní podniky. Centrální bankou se v roce 1950
stala Státní banka československá (SBČS), která zároveň zcela suplovala
činnost komerčních bank a byla podřízena plnění státního plánu.
Více informací naleznete zde:
- 1953 - 1989 Měnová politika v područí direktivního plánování
- 1990 - 1997 Měnová politika na cestě ke standardu vyspělých zemí
-
1998 - současnost Cílování inflace
ad ČNB expozice:
Jakmile to situace dovolí, doporučuji v Praze navštívit stálou expozici ČNB Lidé a peníze. Zatím zde dávám k dispozici brožuru ČNB...
... a odkaz na expozici online:
Máte-li oficiálních pramenů dost a raději byste se do historie peněz
zaposlouchali v poněkud odlehčené "naučně-populární" verzi (proložené
hudbou, jak to u podobných formátů bývá) můžete si poslechnout cca
hodinový pořad Českého rozhlasu - Dvojky z ledna 2020 na téma Svět
peněz. Pokud jste zastánci ryze profesionálního výkladu, na odkaz níže
ani nezkoušejte kliknout. Pokud byste naopak podobné pojetí uvítali,
pusťte si zmiňované rozhlasové zpracování tématu zde: