Veřejné finance – ekonomické souvislosti Důchodový systém Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra finančního práva a národního hospodářství Svěřenecké fondy lSociální pojištění lZdravotní pojištění l lpovinné příspěvky – započítávají se do souhrnné daňové kvóty l J Sociální zabezpečení lřešení důsledků sociálních událostí a rizik a při garanci sociálních jistot l lSociální událost – vede k tíživé sociální situaci l lSociální riziko - „sociální události či sociální příhody, které jsou právem známé, a s nimiž právo řadí vznik, změnu či zánik práv a povinností, pomocí nichž lze těmto událostem předejít či je zmírnit nebo překonat tíživou životní situaci způsobenou takovou událostí.“ (Krebs, 1997) l lSociální jistota - např. právo na vzdělání, právo na ošetření v nemoci l lparadox sociálního zabezpečení Poplatníci sociálního zabezpečení lZaměstnavatelé lZaměstnanci lOSVČ lDobrovolní účastníci důchodového pojištění Nemocenské pojištění lNemocenské lPeněžitá pomoc v mateřství lOšetřovné lVyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství lInvalidní důchody Oblasti sociálního zabezpečení lZabezpečení ve stáří lstarobní, pozůstalostní důchody l lPéče o zdraví, zabezpečení v nemoci a při úrazu, při invaliditě linvalidní důchody, nemocenské dávky l lRodinná politika lzabezpečení matek v těhotenství a v mateřství, pomoc rodinám s dětmi, Zabezpečení pozůstalých v případě úmrtí rodinných příslušníků l lZabezpečení v nezaměstnanosti l lSociální pomoc (dříve chudinská péče) Principy sociálního zabezpečení luniverzalita lKaždý občan, nezávisle na své profesi, má při vzniku sociální události stejné právo na dávky sociálního zabezpečení luniformita lKaždý subjekt může uplatnit nárok na dávky sociálního zabezpečení podle předem známých pravidel, přičemž tato pravidla jsou pro všechny subjekty stejná lkomplexnost lzaopatřit občana v různých situacích, které jsou definovány v zákoně o SZ l Adekvátnost lKaždá dávka či služba sociálního zabezpečení je přiměřená zdrojům a sociálním potřebám jedince lsociální garance lJestliže nastane v životě občana nárok na dávky či služby sociálního zabezpečení, pak je garantováno poskytnutí příslušné dávky či služby lsociální solidarita lv rámci společnosti upřednostňováni sociálně potřebnější občané lsociální spravedlnost lSpolečnost využívá takový systém, který považuje za nejspravedlivější lparticipace Metody sociálního zabezpečení I. lSociální pojištění lpovinné příspěvky lprincip ekvivalence (zásluhové dávky), princip všeobecnosti a univerzálnosti ldoplňkem je soukromé pojištění, někdy se státní podporou l lStátní sociální podpora ladresné částky lhrazeny z daní (není stanovena konkrétní částka, kterou jedinec přispívá) lnapř. přídavky na děti l lPodnikové zaopatření Metody sociálního zabezpečení II. lSociální pomoc lhrazeno ze státního rozpočtu a z různých neziskových organizací lve složitých životních situacích, kdy se občan nedokáže sám o sebe postarat, např. nezaměstnanost, úraz lprincip solidarity, adresné dávky l lSociální péče lrealizaci těchto služeb provádí regionální veřejný sektor či soukromé neziskové organizace l lSpoření lv rámci dobrovolného smluvního důchodového pojištění l J Dávky sociálního zabezpečení I. lDávky zásluhové lzávisí na výši předchozího příjmu lprincip ekvivalence a princip solidarity lpouze peněžní forma (např. náhrady při pracovních úrazech) l lDávky univerzální (tzv. plošné dávky) lnezávisí na předchozím příjmu (porodné) lmohou mít formu peněžní i naturální (např. ve zdravotnictví) Dávky sociálního zabezpečení II. lDávky individualizované (tzv. adresné dávky) lposkytovány dle určitého kritéria potřebným občanům v individuální výši l lDávky kombinované lkombinace zásluhových a univerzálních dávek, např. starobní důchody lposilovat zásluhovou složku l Financování sociálního zabezpečení lPřímé lpovinné příspěvky + část daňového výnosu ldávky sociálního zabezpečení lNepřímé ldaňové úlevy u individuálních důchodových daní a důchodových daní korporací ldaňové výdaje l lProstředky na financování sociální zabezpečení lv parafiskálním mimorozpočtovém fondu sociálního zabezpečení lve veřejných rozpočtech l lSociální kvóta Systémy financování sociálního zabezpečení I. lPrůběžné financování lPříčiny deficitnosti tohoto systému: lDemografické příčiny (stárnutí obyvatel, nízká porodnost) lRozsáhlý sociální program (široká „nabídka“ dávek sociálního zabezpečení) lPotřeba valorizace dávek lRůst nákladů institucí poskytujících služby sociálního zabezpečení lRůst povinných příspěvků na sociální zabezpečení, což má za důsledek: lSnižování čisté mzdy zaměstnanců lZvyšování nezaměstnanosti lNízká tvorba nových pracovních míst lMalé domácí úspory lVládní populismus J Systémy financování sociálního zabezpečení II. lKapitálové financování lkapitalizovaný fond sociálního zabezpečení na pojišťovacím principu lrespektuje princip ekvivalence a zásluhovosti lstát dohlíží nad hospodařením těchto pojišťoven a vymezuje způsoby zhodnocení lposiluje odpovědnost jednotlivce a stimuluje jej ke spoření na stáří (příspěvky ze státního rozpočtu, daňové výhody) Vícepilířový systém financování sociálního zabezpečení lVeřejný pilíř lminimální prostředky na stáří a případná rizika lvšeobecný program zdravotní péče, lvšeobecný program sociální pomoci, luniverzální dávky soc. zabezpečení, lstátem garantovaná min. výše starobního důchodu, lpovinné pojištění lprincip neekvivalence a solidarity lprůběžný systém financování (povinné příspěvky, dávky) l lPovinný soukromý pilíř lpovinné spoření občanů v kapitalizovaném fondu pojišťovny lodluka sociálního zabezpečení od státu a zrušení mezigeneračního přerozdělování lprincip ekvivalence (zásluhové dávky) l lDobrovolný soukromý pilíř ldobrovolné soukromé pojištění lprincip ekvivalence a jsou používány zásluhové dávky l l Situace v ČR v oblasti SZ lSociální zabezpečení je příjmem SR (Ministerstvo práce a sociálních věcí) odděleně se sleduje pouze část plynoucí na důchodové pojištění. l lMetody sociálního zabezpečení: lsociální pojištění lsociální péče lsociální pomoc l lOblasti sociálního zabezpečení: lDůchodové pojištění lNemocenské pojištění (včetně pojištění pro případ mateřství a invalidity) lPojištění v nezaměstnanosti lPéče o rodinu lSociální péče, tzv. záchranná sociální síť (např. péče o opuštěné děti, hendikepované občany apod.) lZdravotní pojištění (dostupnost základní zdravotní péče) l lPrincip ekvivalence v kombinaci s principem solidarity Sazby pojistného v ČR Pojistné 2008 2009 2010 2011 2019 Zaměstnanec 8 % 6,5 % 6,5 % 6,5% 6,5 % Nemocenské pojištění 1,1 % 0 % 0 % 0 % 0 % Důchodové pojištění 6,5 % 6,5 % 6,5 % 6,5 % 6,5 % Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 0,4 % 0 % 0 % 0 % 0 % Zaměstnavatel 26 % 25 % 25 % 25 % 24,8 % Nemocenské pojištění 3,3 % 2,3 % 2,3 % 2,3 % 2,1 % Důchodové pojištění 21,5 % 21,5 % 21,5 % 21,5 % 21,5 % Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 1,2 % 1,2 % 1,2 % 1,2 % 1,2 % OSVČ 29,6 % 29,2 % 29,2% 29,2% 29,2 % Nemocenské pojištění 4,4 % 1,4 % 1,4 % 2,3 % 2,1 % Důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti 29,6 % 29,2 % 29,2 % 29,2 % 29,2 % J Třípilířový systém financování důchodového zabezpečení lVeřejný pilíř (I. pilíř) lprůběžné financování lpovinné odvody zaměstnavatelů, zaměstnanců, OSVČ l lKapitálový pilíř (II. pilíř) lkooperace s I. pilířem, individuální rozhodnutí lodvod 5 % z hrubé mzdy l3 % z prvního pilíře (místo 28 % jen 25 % HM) l2 % z HM navíc lvyplácení v důchodovém věku l lDne 1. 1. 2016 nabyly platnost zákon č. 376/2015 Sb., o ukončení důchodového spoření a zákon č. 377/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření účinnosti lVyplacení naspořených prostředků do konce roku 2016 lZbylé prostředky byly převedeny na účet správce pojistného l l Třípilířový systém financování důchodového zabezpečení lDobrovolný soukromý pilíř (III. pilíř) ldřívější penzijní pojištění ldaňové zvýhodnění – sleva na dani z příjmů - až 12 000,- Kč ročně – do konce roku 2016 lstátní podpora – měsíční l Vlast. Přísp. 100 Kč 200 Kč 300 Kč 400 Kč 500 Kč 600 Kč 700 Kč 800 Kč 900 Kč 1000 Kč Státní přísp. 0 Kč 0 Kč 90 Kč 110 Kč 130 Kč 150 Kč 170 Kč 190 Kč 210 Kč 230 Kč Třípilířový systém financování důchodového zabezpečení lZměny po ukončení II. pilíře: lumožnění vstupu do systému i pro děti a uvolnění některých investičních limitů za účelem umožnění vyššího zhodnocení prostředků účastníků lPenze vyplácená po dobu delší než 10 let se tedy stejně jako doživotní penze osvobozuje od daně z příjmů. Rovněž se tato změna vztahuje i na penze z penzijního připojištění se státním příspěvkem a soukromého životního pojištění. lod roku 2017 zvýšení daňové podpory lNově je nejvýhodnější měsíční úložka 3 000 korun. K první tisícovce stát přidá příspěvek 230 korun (stejná výše). Nyní však je možné odečíst z daňového základu 2 000 korun měsíčně. lKolik lze ušetřit: lměsíční příspěvek klienta 3 000 Kč lroční příspěvek 36 000 Kč lod daňového základu lze odečíst 24 000 Kč ldaňová úspora 24 000 x 15 % = 3 600 Kč l Vývoj výše státních příspěvků a příspěvků účastníka na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření v ČR Pramen: Škoda, M. Veřejné výdaje na důchodový systém v ČR - možná zlepšení Tax - Social security contributions - OECD Data https://data.oecd.org/tax/social-security-contributions.htm#indicator-chart Vývoj počtu poplatníků pojistného na důchodce v ČR Pramen: Škoda, M. Veřejné výdaje na důchodový systém v ČR - možná zlepšení Pramen: Stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2019 Vývoj výdajů na dávky důchodového pojištění v ČR lv mil. Kč l l l l l l l l% na celkových výdajích Pramen: Škoda, M. Veřejné výdaje na důchodový systém v ČR - možná zlepšení Vývoj výdajů na dávky důchodového pojištění v ČR Pramen: Stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2020 Vývoj výdajů na dávky důchodového pojištění v ČR Pramen: Stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2020 Délka pobírání starobního důchodu v ČR Rok Průměrná délka pobírání starobního důchodu 2002 20,7 let 2004 21,3 let 2006 21,7 let 2008 22,3 let 2010 22,8 let 2012 23,3 let 2014 23,6 let Rok Roční výdaje na důchody (miliard korun) 2002 210 2004 227 2006 261 2008 306 2010 340 2012 368 2014 376 Pramen: Důchodová reforma [2. 10. 2016]. Dostupné z: http://www.duchodovareforma.cz/duchodovy-system-2/neudrzitelny-i-pilir-ceskeho-duchodoveho-systemu/ Věk odchodu do důchodu v ČR Pramen: http://www.mesec.cz/texty/starobni-duchod/ Důchodový věk postupně zvyšuje až na 65 let pro muže a pro ženy, které: nevychovaly žádné dítě nebo vychovaly jedno dítě, a dále na věk 62 až 64 let u ostatních žen podle počtu vychovaných dětí, tedy na důchodový věk stanovený pro pojištěnce narozené po roce 1968 Potřebná doba pojištění se postupně prodlužuje na 35 let Růst počtu osob nad 65 let v EU Pramen: Stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2019 Věk odchodu do důchodu Pramen: Měšec.cz. [2. 10. 20014]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/kdy-pujdou-evropane-do-penze-v-letosnim-roce/ Vývoj indexu závislosti starých osob v ČR Pramen: Škoda, M. Veřejné výdaje na důchodový systém v ČR - možná zlepšení Vývoj ekonomického zatížení Pramen: Stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2019 Vývoj poměru průměrného důchodu k průměrné hrubé mzdě v ČR Pramen: Škoda, M. Veřejné výdaje na důchodový systém v ČR - možná zlepšení Pramen: Rozdíl mezi penzí a platem je v ČR větší než u sousedů. Novinky.cz [2. 10. 2014]. Dostupné z:https://www.novinky.cz/ekonomika/262195-rozdil-mezi-penzi-a-platem-je-v-cr-vetsi-nez-u-sousedu.ht ml Pramen: "Sozial Kompass Europa", (Social Security Compass), Federal Ministry of Labour and Social Affairs, 7th Edition 2016 J Total investment of pension funds in the OECD (% of GDP) 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 OECD countries Australia 78,0 87,1 106,1 93,3 82,2 89,3 92,3 91,0 102,0 109,5 118,7 Austria 4,6 4,8 4,7 4,3 4,9 5,2 4,8 5,1 5,7 5,8 6,1 Belgium 4,3 4,1 4,3 3,2 4,0 3,6 4,1 4,5 5,0 5,7 5,8 Canada 56,4 61,4 60,7 49,9 58,7 63,1 61,8 65,5 70,9 76,3 83,4 Chile 55,6 57,5 61,0 49,8 62,0 62,6 58,0 60,1 62,2 68,1 69,6 Czech Republic 3,8 4,2 4,4 4,8 5,5 5,9 6,2 6,8 7,3 8,0 8,3 Denmark 32,9 31,6 31,6 45,9 41,9 48,3 48,4 48,5 41,7 48,0 44,9 Estonia 2,6 3,5 4,4 4,5 6,7 7,3 6,8 8,2 9,3 11,0 12,8 Finland (1) 65,7 69,0 68,1 58,2 73,5 79,1 42,4 45,4 48,4 50,7 49,4 France 0,0 0,0 0,1 0,1 0,2 0,2 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 Germany 4,1 4,2 4,6 4,6 5,3 5,4 5,5 6,1 6,1 6,7 6,6 Greece (2) .. .. 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,5 0,6 0,6 Hungary (3) 8,3 9,6 10,8 9,5 13,0 14,7 3,8 3,9 3,9 4,1 4,1 Iceland 113,9 124,9 123,3 108,5 115,1 121,8 126,3 136,4 142,7 146,6 149,6 Ireland 45,8 47,4 43,9 33,9 42,6 45,4 41,6 46,0 51,0 57,0 54,0 Israel 29,4 29,2 30,3 39,4 43,6 45,4 45,9 48,3 50,2 54,6 54,5 Italy 2,7 2,9 3,1 3,3 4,0 4,4 4,7 5,4 6,0 6,7 6,9 Japan 30,8 30,2 28,7 28,6 30,2 29,2 29,9 30,5 30,9 32,3 32,0 Korea 1,6 2,6 2,7 2,8 3,3 3,7 4,1 4,9 6,0 7,3 8,2 Pramen: Global pension statistics [2. 3. 2017]. Dostupné z: http://www.oecd.org/finance/private-pensions/globalpensionstatistics.htm Total investment of pension funds in the OECD (% of GDP) Latvia 0,4 0,4 0,4 0,4 0,7 0,9 0,8 0,9 1,0 1,2 1,4 Luxembourg (4) 1,1 1,1 1,0 1,0 2,3 2,0 2,0 2,1 2,1 3,0 2,8 Mexico (5) 8,8 10,0 9,9 10,0 11,7 12,6 12,7 14,1 14,7 15,6 15,6 Netherlands 113,6 116,0 126,0 104,9 110,1 120,4 126,9 144,4 148,7 159,3 178,4 New Zealand 11,4 12,4 11,5 10,4 11,6 14,0 15,4 16,3 18,5 19,9 22,2 Norway 6,6 6,6 6,8 5,9 7,2 7,5 7,2 7,4 8,1 8,8 9,6 Poland (6) 8,7 11,1 11,9 10,9 13,3 15,4 14,6 16,8 18,3 8,8 8,0 Portugal (7) 12,0 12,7 12,7 11,3 12,5 11,0 7,5 8,6 8,9 10,1 10,1 Slovak Republic (8) 0,5 2,4 3,6 4,6 6,2 7,2 8,2 9,4 9,7 10,5 10,3 Slovenia 1,2 1,6 1,8 1,9 2,5 3,0 3,2 3,6 3,9 4,2 4,3 Spain 7,1 7,3 8,0 7,0 7,9 7,8 7,8 8,3 9,0 9,6 9,6 Sweden (9) 8,5 8,7 8,1 6,9 7,8 9,0 8,8 10,1 9,2 9,3 8,9 Switzerland 106,9 108,4 105,6 90,1 102,0 102,5 101,1 107,8 113,4 121,0 123,0 Turkey 0,7 0,7 1,2 1,5 2,3 2,4 4,1 3,8 4,8 5,5 5,5 United Kingdom 74,8 79,5 76,2 63,8 75,7 82,9 89,2 96,3 98,4 98,2 97,4 United States 74,2 76,4 77,3 59,0 69,2 73,8 71,0 73,8 82,3 82,1 79,4 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 OECD countries Pramen: Global pension statistics [2. 3. 2017]. Dostupné z: http://www.oecd.org/finance/private-pensions/globalpensionstatistics.htm Čistý náhradový poměr při odchodu do důchodu v zemích OECD za rok 2015 (u mzdy ve výši 50 % průměrné mzdy) Země Náhradový poměr (v %) Dánsko 103 Nizozemí 101 Lucembursko 98 Turecko 98 Česko 93 Rakousko 92 Island 91 Maďarsko 90 Španělsko 89 Portugalsko 88 Austrálie 85 Slovensko 84 Itálie 82 Nový Zéland 81 Norsko 80 Izrael 77 Estonsko 76 Čistý náhradový poměr při odchodu do důchodu v zemích OECD za rok 2015 (u mzdy ve výši 50 % průměrné mzdy) Země Náhradový poměr (v %) Irsko 70 Velká Británie 69 Francie 67 Řecko 67 Finsko 67 Korea 64 Belgie 64 Švédsko 64 Kanada 63 Švýcarsko 61 Slovinsko 61 USA 54 Polsko 54 Německo 53 Japonsko 53 Chile 45 Mexiko 36 Pramen: OECD: Jak vysoký je důchod při nízkých příjmech? [2. 3. 2017]. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/oecd-jak-vysoky-je-duchod-pri-nizkych-prijmech/1294476 Pokladní plnění státního rozpočtu (mld. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí [cit. 3. 3. 2017]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2015/pokladni-plneni-leden-listopad-2015-23200 Aktuální data: Tabulka – Měsíční pokladní plnění 2-2022: https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2022/pokladni-plneni-sr-46696 5. Pojistné na SZ, příspěvek na státní pol. zaměstnanosti 400,67 366,51 91,5 5.1. Pojistné na důchodové pojištění 356,37 325,89 91,4 Schválený Skutečnost Plnění rozpočet 2015 k 30.11.2015 v % Sociální dávky*****) 512,64 455,99 89,7 - důchody 394,43 354,25 90,6 - prostředky na podpory v nezaměstnanosti 10,98 7,66 72,6 - ostatní sociální dávky 67,7 59,73 87,7 - dávky státní sociální podpory 39,54 34,36 88,6 Pramen: "Sozial Kompass Europa", (Social Security Compass), Federal Ministry of Labour and Social Affairs, 7th Edition 2016 Výdaje na starobní důchody Nová demografická prognóza. Ministerstvo financí. [8. 4. 2010]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_duchod_ref_pes.html Saldo starobních důchodů Nová demografická prognóza. Ministerstvo financí. [8. 4. 2010]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_duchod_ref_pes.html Hlavní problémy sociálního pojištění lvysoká nivelizace důchodů, která nemotivuje k vyšší ekonomické aktivitě lvysoká míra příjmové solidarity lnedostatečná připravenost systému na stárnutí populace lnárůst počtu předčasných starobních důchodů v předchozích letech a s tím související stagnace reálného odchodu do důchodu lnepřiměřeně velký rozsah náhradních dob pojištění lnedostatečný rozvoj nositele pojištění vlivem rozpočtového uspořádání a dlouhodobého poddimenzování finančních prostředků l l Pramen: Penzijní připojišetění – důchodové systémy. Finance.cz. [2. 11. 2009]. Dostupné z: http://www.finance.cz/home/penzijni_pripojisteni/duchodove_systemy/situace_v_cr/ l lAktuální informace OECD k lhttps://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2020/oecd-zhodnotilo-cesky-duchodovy-system-39947 Další doporučená literatura lRoderick McInnes: Pensions: international comparisons lStanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2019 lPension systém: https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/economy-finance/final_country_fiche_dk_1.pdf lInternational Comparison of Public Expenditure on the Pension System: https://unrr.cz/wp-content/uploads/2020/02/International-Comparison-of-Public-Expenditure-on-the-Pe nsion-System.pdf lPensions at a Glance 2017: https://www.oecd-ilibrary.org/docserver/pension_glance-2017-5-en.pdf?expires=1616444911&id=id&accna me=guest&checksum=F956A35CA43B2B964D7EF902A9E504E8 lPensions Europe Pension Funds Statistics and Trends: https://www.pensionseurope.eu/system/files/PensionsEurope%20Pension%20Funds%20Statistics%20and%20Tr ends%20-%20March%202020.pdf l l Děkuji za Vaši pozornost. J