Exekuční právo
Úvod
Účelem exekučního řízení je nucené vymožení povinnosti
stanovené tzv. exekučním titulem (např. rozsudkem soudu na plnění).
Právní úprava je v českém právním řádu dvojkolejná, je
obsažena jak v části šesté OSŘ (vykonávací řízení), tak v zákoně č.
120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Je
přitom v zásadě na oprávněném, jaký postup si vybere.
Vykonávací (exekuční) řízení je až na výjimky návrhové, a
proto se v plné míře uplatňuje zásada dispoziční. Oprávněný má právo podat
návrh na zahájení řízení, ale také s tímto právem může v průběhu řízení
disponovat (například možnost řízení zastavit). V rámci jednotlivých způsobů
výkonu platí zásada ochrany povinného. Projevuje se zejména výčtem té části
majetku, který vykonávacímu (exekučnímu) řízení nepodléhá (nezabavitelná část
mzdy, věci nepodléhající exekuci movitých věcí). Zásada legálního pořádku se
projevuje povinností soudu postupovat zákonem stanoveným postupem v rámci
jednotlivých způsobů. Dále se uplatňují také další zásady, které se promítají
do celého civilního procesu.
Subjekty exekučního řízení jsou oprávněný a povinný.
Oprávněným je osoba, která podává návrh na nařízení exekuce. Povinným je pak
ten, koho oprávněný v návrhu označil. Účastníkem řízení je také manžel
povinného, který s povinným tvoří jednotnou procesní stranu, je-li exekucí
postihován jeho majetek nebo majetek ve společném jmění.
Exekučním titulem jsou zejména rozhodnutí soudu ukládající povinnému
nějaké plnění, ale může jít i o jiné listiny (např. notářské zápisy se svolením
k vykonatelnosti). Materiální náležitostí exekučního titulu je přesná
individuální specifikace osoby oprávněného, povinného a jasné a přesné vymezení
práv a odpovídajících povinností včetně stanovení jejich rozsahu a přesné lhůty
k plnění. Uložená povinnost musí být v exekučním titulu naprosto jasně,
srozumitelně a určitě stanovena, aby v exekučním řízení nevznikaly jakékoliv
pochybnosti o jejím obsahu, rozsahu i lhůtě k plnění. Formální náležitostí
exekučního titulu je jeho vykonatelnost, která stanoví,
v jaké lhůtě musí být uložená povinnost splněna. Vykonatelnost je zásadní
vlastností rozhodnutí, na základě které může být rozhodnutí nuceně vykonáno.
Formální předpoklady vykonatelnosti jsou uvedené ohledně rozhodnutí soudu
zejména v části třetí OSŘ.
Exekuční řízení má v zásadě dvě fáze – nařízení exekuce
a provedení exekuce.
Exekuci nařizuje soud. Provádění exekuce je ve vykonávacím
řízení podle OSŘ svěřeno rovněž soudu. V případě exekučního řízení podle
EŘ provádí exekuci soudní exekutor.