Obsahem rozpočtu obcí a krajů jsou jeho příjmy, výdaje a ostatní peněžní operace, a to včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud není zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů uvedeno, že probíhají mimo rozpočet. Mimo rozpočet se uskutečňují peněžní operace týkající se cizích prostředků, sdružených prostředků a podnikatelské činnosti územních samosprávných celků. Hospodaření mimo rozpočet je přípustné jen během roku, přičemž na konci fiskálního roku se musí spojit s rozpočtem, a to tak, že půjde-li o zisk, patří do příjmů, a naopak půjde-li o ztrátu, ta se musí vyrovnat z výdajů rozpočtu. Takovýto způsob hospodaření, tzn., aby byly trvale důležité finanční operace vedeny mimo jeho rozpočet a závěrečný účet, nelze v žádném případě dopustit, protože by se tímto krokem naprosto ztratila podstata, kterou je vypovídací schopnost kontroly rozpočtového hospodaření.

Podíváme-li se na příjmy a výdaje rozpočtu obcí a krajů, můžeme konstatovat, že ve své podstatě jsou formulovány shodně, byť v rámci obcí je počítáno v příjmové stránce ještě s dotací z rozpočtu příslušného kraje a s příjmy z místních poplatků.[1]

Vnitřní struktura rozpočtu obcí

Když se podíváme na příjmy a výdaje rozpočtu obcí a krajů, můžeme konstatovat, že ve své podstatě jsou formulovány shodně, byť v rámci obcí je počítáno v příjmové stránce ještě s dotací z rozpočtu příslušného kraje.

Příjmy rozpočtu obce tvoří:

a)  příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,

b)  příjmy z výsledků vlastní činnosti,

c)  příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou příjmem obce, která organizaci zřídila nebo založila,

d)  příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je obec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména ze správních poplatků z této činnosti, příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obce na základě zákona o rozpočtových pravidlech a zvláštních zákonů,

e)  výnosy z místních poplatků,[2]

f)  výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona,[3]

g)  dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,

h)  dotace z rozpočtu kraje,

i)   prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, například z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem obce,

j)   přijaté peněžité dary a příspěvky,

k)  jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obce, například podle zákona o rozpočtovém určení výnosu některých daní.[4]

Obec může ke krytí dočasného časového nesouladu mezi čerpáním rozpočtových výdajů a plněním rozpočtových příjmů určených k jejich úhradě použít návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje nebo z rozpočtu jiné obce. Návratná finanční výpomoc je bezúročná a poskytuje se na základě rozhodnutí, a ne smluvním vztahem, z čehož vyplývá, že v případě nesplácení se sankcionuje jako porušení rozpočtové kázně, přičemž její splatnost musí být zajištěna rozpočtovými příjmy běžného roku.

Obec může k úhradě svých potřeb použít též návratných zdrojů, za které se považují smluvně zabezpečená půjčka, úvěr, návratná finanční výpomoc nebo výnos z prodeje vlastních dluhopisů.

Výdaje rozpočtu obce tvoří:

a)  závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákony,

b)  výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj,

c)  výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem,

d)  závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupila,

e)  závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost,

f)  úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů,

g)  výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům,

h)  výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec,

i)   jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely.[5]

Vedle těchto výdajů hradí obec ze svého rozpočtu i splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných výpomocí a splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům.

Vnitřní struktura rozpočtu krajů

Příjmy rozpočtu kraje:

a)  příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,

b)  příjmy z výsledků vlastní činnosti,

c)  příjmy z hospodářské činnosti organizace, pokud jsou podle zákona o rozpočtových pravidlech nebo jiného zákona příjmem rozpočtu kraje, který organizaci zřídil nebo založil,

d)  příjmy ze správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je kraj pověřen podle zvláštních zákonů, zejména správní poplatky z této činnosti, a dále příjmy z vybraných pokut uložených v pravomoci kraje podle zákona o rozpočtových pravidlech nebo zvláštních zákonů,

e)  výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona,[6]

f)  dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,

g)  přijaté peněžité dary a příspěvky,

h)  jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů kraje,

i)   prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, například z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem kraje.[7]

Kraj může použít prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu. Současně také může kraj k úhradě svých potřeb použít též návratné zdroje, například smluvně zabezpečenou půjčku, úvěr, návratnou finanční výpomoc nebo výnos z prodeje vlastních dluhopisů.

Kraj může ke krytí dočasného časového nesouladu mezi čerpáním rozpočtovaných výdajů a plněním rozpočtových příjmů určených k jejich úhradě použít návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu jiného kraje. Návratná finanční výpomoc je bezúročná. Její opožděné splácení se považuje za zadržení peněžních prostředků, což znamená opět porušení rozpočtové kázně.

Výdaje rozpočtu kraje:

a)  závazky vyplývající pro kraj z plnění povinností uložených zvláštními právními předpisy,

b)  výdaje na činnost orgánů kraje v jeho samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj,

c)  výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je kraj pověřen zvláštními právními předpisy,

d)  závazky vyplývající pro kraj z uzavřených smluvních vztahů v jeho hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupil,

e)  dotace do rozpočtů obcí v kraji,

f)  závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými územními celky nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost,

g)  úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů,

h)  výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům,

i)   výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro kraj,

j)   jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti kraje, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely,

k) dotace Regionální radě regionu soudržnosti.[8]

Vedle výdajů uvedených výše hradí kraj ze svého rozpočtu i splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných finančních výpomocí a splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům.

Kraj může ke krytí dočasného časového nesouladu mezi čerpáním rozpočtovaných výdajů a plněním rozpočtových příjmů určených k jejich úhradě použít návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu jiného kraje. Návratná finanční výpomoc je bezúročná. Její opožděné splácení se považuje za zadržení peněžních prostředků.[9]