Příspěvkové organizace

Právní postavení, zřizování a zrušování příspěvkových organizací

Příspěvkové organizace územních samosprávných celků se zřizují pro takové činnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Zřizování a rušení příspěvkových organizací a schvalování jejich zřizovacích listin je vyhrazeno zastupitelstvu obce a zastupitelstvu kraje. Plnění úkolů zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních právních předpisů je svěřeno radě obce (není-li zřízena, pak starostovi) a radě kraje. Ze zákona o rozpočtových pravidlech je povinností zřizovatele vydat o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu. Zákon v § 27 odst. 2 taxativně uvádí náležitosti zřizovací listiny:

•    úplný název zřizovatele, je-li jím obec, uvede se také její zařazení do okresu,

•    název, sídlo a IČO organizace,

•    vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činností,

•    označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace,

•    vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití,

•    vymezení takových majetkových práv, jež organizaci umožní, aby svěřený majetek včetně majetku získaného svou vlastní činností spravovala pro hlavní účel, k němuž byla zřízena,

•    okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců. Tato činnost nesmí narušovat plnění hlavních účelů organizace a sleduje se odděleně,

•    vymezení doby, na kterou je organizace zřízena.[1]

Ke vzniku, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, jímž též určí, v jakém rozsahu přecházejí práva a závazky na nové anebo přejímající organizace. Rozhodne-li zřizovatel o zrušení organizace, přecházejí dnem uvedeným v jeho rozhodnutí o zrušení její práva a závazky na zřizovatele. Tyto skutečnosti se zveřejňují v Ústředním věstníku do 15 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo.[2]

Finanční hospodaření příspěvkových organizací

Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s penězi přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů a s peněžními dary od fyzických a právnických osob včetně peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí. Vytváří-li ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti, a pokud příspěvková organizace vytváří své peněžní fondy, tak zůstatky těchto fondů se po skončení roku převádějí do následujícího roku.

Uzavírat smlouvy o půjčce nebo o úvěru je organizace oprávněna jen s předchozím souhlasem zřizovatele. Stejně tak závazek ručitele je na sebe oprávněna přijímat za předchozího souhlasu zřizovatele a jen za předpokladu, že jde o ručení za dlužníka, jímž je zřizovatel nebo jím zřízená či založená právnická osoba. Organizace však není oprávněna poskytovat dary jiným subjektům. Výjimkou jsou obvyklé peněžité nebo věcné dary pro její zaměstnance a jiné osoby z FKSP.[3]

Fondy zřizované příspěvkovými organizacemi:

Rezervní fond,

Fond investic,

Fond odměn,

Fond kulturních a sociálních potřeb.

Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do následujícího roku.[4]