Úvod do mezinárodního práva soukromého

Téma č. 11 - Kolizní otázky týkající se smlouvy III. - speciální typy smluv

Cíl tématu

Cílem tématu je:

  • upozornění na zvláštní pozici smluv pojistných, přepravních, pracovních a spotřebitelských
  • pochopení tzv. kolizně omezené volby práva u smluv přepravních
  • pochopení zvláštní pozice pojistníka, pracovníka a spotřebitele v oblasti hmotného práva a promítnutí této pozice do oblasti práva kolizního
  • u výše uvedeného uchopit pozici institutu volba práva a náhradní hraniční určovatel vs. totéž u obecného pravidla v článku 3 a 4 
  • speciální pozice e-obchodů v segmentu spotřebitelských smluv: zaměřování se na stát domicilu spotřebitele

Základní pojmy k uchopení tématu č. 11
  • Přepravní smlouva - mezinárodní přepravní smlouva
    • předmětem závazku je přemístění osoby či věci na jiné místo - předmětem přepravních smluv je tak přeprava zboží či přeprava cestujících
    • charterové smlouvy či jiné dopravní smlouvy, jejichž hlavním předmětem je doprava zboží, by měly spadat pod článkem 5 (srov. bod 22 Preambule Nařízení Řím I; srov. např. rozhodnutí SDEU C-133/08)
    • oblast přepravních smluv je ošetřena i přímými normami obsaženými v mezinárodních úmluvách
    • 1. přeprava zboží (čl. 5 odst. 1 Nařízení Řím I):
      • volba práva dle čl. 3 Nařízení Řím I
      • aplikace náhradních hraničních určovatelů dle čl. 5 odst. 1
    • 2. přeprava cestujících (čl. 5 odst. 2 Nařízení Řím I):
      • přednost druhého pododstavce čl. 5 odst. 2 Nařízení Řím I - omezená volba práva 
      • aplikace náhradních hraničních určovatelů dle čl. 5 odst. 2 Nařízení Řím I
  • Pojišťovací smlouva 
    • článek 7 Nařízení Řím I: různé varianty
    • Nařízení Řím I vylučuje pod čl. 1 písm. j) zvláštní kategorií pojistných smluv
    • smlouvy o zajištění se řídí obecnými pravidly Nařízení Řím I (srov. poslední větu čl. 7 odst. 1 → vyloučen tento typ smluv z dosahu tohoto článku  → aplikace čl. 3 a 4 Nařízení Řím I)
    • smlouvy o pojištění velkých rizik - aplikace čl. 7 odst. 2 (neomezená volba práva, náhradní HU je rozdílný od obecné úpravy v čl. 4)
    • tzv. jiné smlouvy o pojištění (než ty uvedené v čl. 7 odst. 2) - aplikace čl. 7 odst. 3 ( → omezená volba práva)
  • Spotřebitelská smlouva - mezinárodní spotřebitelská smlouva
    • základní otázka: „které případy spadají pod spotřebitelské smlouvy ve smyslu Nařízení Řím I (čl. 6)?
    • znaky spotřebitelské smlouvy:
      • smlouva uzavřená s FO, která nejedná v rámci podnikatelské nebo profesionální činnosti, s jinou osobou, která jedná v rámci výkonu své profesionální nebo podnikatelské činnosti 
      • Pro podřazení pod článek 6 je však nutné naplnit i další znaky:
      • a. Podnikatel působí na území státu bydliště spotřebitele (je chráněn pasivní, nikoli aktivní spotřebitel), nebo
      • b. se na toto území zaměřuje /typické pro elektronické obchodování - srov. např. rozhodnutí SEDU C-585/08 Pammer vs. Reederai či C-144/09), a
      • nejedná se o některý z obchodů vyloučených přímo článkem 6. 
    • omezená volba práva - čl. 6 odst. odst. 2 Nařízení Řím I (ochranný režim spotřebitelských smluv)
  • Pracovní smlouva - mezinárodní pracovní smlouva
    • základní znaky individuální pracovní smlouvy: 
      • závislá práce a její vymezení se k podnikání jako nezávislé činnosti (srov. např. rozhodnutí SDEU C-53/18; C-66/85)
      • odměna 
      • osobní výkon práce
    • vztahuje se pouze na individuální pracovní smlouvy - nedopadá na kolektivní smlouvy (aplikováno bude čl. 3 a 4 Nařízení Řím I).
    • omezená volba práva - čl. 8 odst. 1 Nařízení Řím I (ochranný režim jako u spotřebitelských smluv)
    • pokud nedošlo k volbě práva → aplikace čl. 8 odst. 2  → či poté aplikace čl. 8 odst. 3 Nařízení Řím I 
  • Volba práva neomezená
    • jak na úrovni kolizní, tak materiální, nejsou dány žádné meze pro volbu práva či aplikaci zvoleného práva (neplatí pro imperativní normy či případně aplikace výhrady veřejného pořádku)
    • základní zásada pro Nařízení Řím I a ZMPS platící pro pojmenované a nepojmenované smlouvy (výjimky jsou dány v nařízení v čl. 5-8   omezená volba)
  • Volba práva kolizně omezená
    • jsou určeny právní řády, z nichž si strany mohou volit
    • např. čl. 5 odst. 2 Nařízení Řím I
  • Volba práva materiálně omezená
    • volba práva je omezená na úrovni hmotného práva
    • lze si zvolit kterýkoli právní řád, nicméně je současně uveden právní řád, který určuje meze, které nelze překročit. 
    • např. čl. 6 a 8 Nařízení Řím I či § 87 odst. 2 ZMPS
  • Náhradní hraniční určovatel 
    • strany nerealizovaly volbu práva   je nutné za pomocí náhradního hraničního určovatele určit rozhodné právo
    • rozhodné právo, které je určeno volbou práva či pomocí náhradního hraničního určovatele, představuje tzv. obligační statut 
    • např. čl. 4 Nařízení Řím I

Příklady bez vzorových odpovědí

  1. Paní Monika (ČR) uzavře smlouvu se společností ABC Nadad (Itálie) na doručení zásilky do Švédska. Místo převzetí zásilky dopravcem je v ČR. Volba práva nebyla stranami učiněna. Urči rozhodné právo. 
  2. Pan Dvořák se rozhodne vyjet do Polska. V Polsku si v jednom kamenném obchodě zakoupí pračku. Pan Dvořák zjistí, že pračka vykazuje vady. Rozhodne se vrátit zboží a odstoupit od smlouvy. Určete právní režim smlouvy. 
  3. V srpnu 2019 se pan Novák (Polsko) rozhodl strávit dovolenou na Slovinsku. Na radu svého kolegy se rozhodl zarezervovat pobyt v horské chatě (majitel ze Slovinska). Ubytování si zarezervoval online. Webové stránky hotelu jsou ve slovinštině a němčině. Cena byla uvedena v eurech. Určete rozhodné právo.
  4. Paní Karolína s českou státní příslušností bydlící v ČR strávila v červnu 2019 dovolenou v Itálii. Během pobytu byla ubytována v hotelu, který se nacházel v hlavním městě Itálie. Rezervaci ubytování provedla ještě z ČR přímo přes webové stránky hotelu. Stránky jsou v italštině, angličtině, němčině, španělštině a francouzštině. Ceny jsou v eurech. Rezervaci zaručila kreditní kartou, potvrzení rezervace jí přišlo emailem. Určete právo rozhodné pro vztah mezi paní Karolínou a "hotelem".
  5. Pan Schober s rakouskou státní příslušností bydlící v Olomouci (žije tam s ním jeho rodina, děti chodí do školy) pracoval pro rakouskou pobočku americké společnosti Priam - nabízel a prodával průmyslová hnojiva pro Česko, Německo a Slovensko.  Smlouvu uzavřel s pobočkou společnosti Priam ve Vídni dne 20. 5. 2020. Smlouva obsahovala doložku o volbě práva státu New York.  Pan Schober z pracovních důvodů vyjížděl na časté pracovní cesty do výše uvedených států. Zcela pravidelně se stávalo, že travil mimo ČR i tři dny v týdnu. Po každé cestě se však vracel do Olomouce, odkud svoji práci organizoval. Vzhledem k ekonomickým problémům se společnost Priam rozhodla utlumit svoji činnost v Česku a Slovensku. Ukončila spolupráci s panem Schoberem, ale nezaplatila mu odměny za posledního půl roku jeho činnosti. Určete právní režim pro pracovní smlouvu mezi panem Schoberem a společností Priam. Současně určete právo rozhodné pro nárok na vyplacení odměny. 

Příklady se vzorovými odpověďmi

Paní Jana z Brna se rozhodla vyrazit na vánoční trhy do Vídně. Proto si na internetových stránkách rakouské společnosti zakoupila lístek na autobus. Dle obchodních podmínek rakouské společnosti je v případě zrušení nebo zpoždění spoje, rakouská společnost povinna oznámit cestujícím situaci co nejdříve, nejpozději 30 minut po plánovaném času odjezdu. Součástí obchodních podmínek je i volba maďarského práva. Paní Jana došla k místu určení (v Brně) 15 minut před plánovaným odjezdem. Čekala na autobus další 2 hodiny, kdy zcela rozhořčená se vrátila zpátky domů. Rakouská společnost neinformovala paní Janu o zrušení spoje. Paní Jana chce získat své peníze zpět. Posuďte platnost volby maďarského práva.

  • V prvém kroku je nutné ověřit aplikaci Nařízení Řím I, tj. provést aplikační test  (působnosti): 
    • územní: soudy čl. států EU (ČR X Rakousko)
    • věcná: čl. 1 odst. 1 Nařízení Řím I -  smluvní závazkový vztah s mezinárodním prvkem (smlouva o přepravě cestujících)
    • osobní: není rozhodující odkud  jsou smluvní strany
    • časová: čl. 28 Nařízení Řím I – v daném případě není uveden konkrétní čas, předpokládejme, že časová působnost je splněna
  • Závěr: aplikace Nařízení Řím I
  • Součástí obchodních podmínek je i volba maďarského práva - je možná?
  • Čl. 5 odst. 2 (druhý pododstavec) Nařízení Řím I → omezená volba práva → je nutné určit rozhodné právo 

  • Uplatní se čl. 5 odst. 2 → rozhodné je právo země obvyklého bydliště cestujícího (za předpokladu, že se v této zemi nachází rovněž místo odjezdu) → smlouva o přepravě cestujících se řídí českým právem.

Pan Dvořák (ČR) si na  polském e-shopu objedná pračku. Stránky obchodu jsou vedeny v jazyce polském, českém a slovenském. Ceny jsou uváděny nejen v polské měně, ale i v korunách a eurech. Pan Dvořák zjistí, že pračka vykazuje vady. Rozhodne se vrátit zboží a odstoupit od smlouvy. Určete právní režim smlouvy. 

  • V prvém kroku je nutné ověřit aplikaci Nařízení Řím I, tj. provést aplikační test  (působnosti): 
    • územní: soudy čl. států EU (ČR X Polsko)
    • věcná: čl. 1 odst. 1 Nařízení Řím I -  smluvní závazkový vztah s mezinárodním prvkem (kupní smlouva)
    • osobní: není rozhodující odkud  jsou smluvní strany
    • časová: čl. 28 Nařízení Řím I – v daném případě není uveden konkrétní čas, předpokládejme, že časová působnost je splněna
  • Závěr: aplikace Nařízení Řím I
  • Jedná se o spotřebitelskou smlouvu? Zaměřuje se polský e-shop na český stát?  
  • → Podnikatel musí projevit svoji vůli navázat obchodní vztahy se spotřebiteli z jednoho nebo více členských států, mezi kterými je i členský stát, na jehož území má spotřebitel své bydliště. Dle SDEU je nutné ad hoc v každém konkrétním případě hodnotit jistá kritéria, která by prokazovala, že podnikatel uvažoval o obchodování se spotřebiteli z různých států. Dle SDEU patří mezi rozhodující kritéria všechny výslovné projevy vůle oslovit zákazníky z takového členského státu. SDEU proto vytvořil demonstrativní výčet kritérií, která musí být, případně ve vzájemné kombinaci, v každém konkrétním případě posuzována. 
  • Demonstrativní výčet kritérií: mezinárodní povaha činnosti; popis cesty do sídla podnikatele s počátkem v jiných členských státech; použití jiného jazyka nebo jiné měny, než jsou jazyk nebo měna, které jsou obvykle používány v členském státě, ve kterém má podnikatel sídlo s možností provést rezervaci a potvrdit ji v tomto jiném jazyce; uvedení telefonického spojení s mezinárodním předčíslím a další; 
  • Vnitrostátnímu soudu pak přísluší, aby existenci takových indicií ověřil.
  • → stránky obchodu jsou i v českém jazyce, ceny zboží jsou uváděny i v české měně  → jedná se o spotřebitelskou smlouvu
  • → volba práva nebyla učiněna 
  • → aplikace čl. 6 odst. 1 písm. b) – právo země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště – spotřebitel je pan Dvořák z ČR → smlouva se řídí českým právem.

Podnikatel XY mající své sídlo a místo podnikání v Budapešti, zřídil e-shop s oblečením. Stránky obchodu jsou uvedeny v jazyce maďarském, českém a polském. Ceny jsou uvedeny v maďarských forintech, ve zlotých a v korunách. Pan Lapič z Prahy se rozhodl zakoupit koženou bundu. Objevil e-shop s oblečením podnikatele XY a rozhodl si objednat krásnou černou bundu. Určete právní režim smlouvy mezi Panem Lapičem a e-shopem. 

V případě, že by bunda vykazovala vady a pan Lapič by chtěl vrátit zboží zpět a požadovat vrácení peněz, určete právní režim nároku pana Lapiče z vadného plnění.

  • V prvém kroku je nutné ověřit aplikaci Nařízení Řím I, tj. provést aplikační test  (působnosti): 
    • územní: soudy čl. států EU (ČR X Maďarsko)
    • věcná: čl. 1 odst. 1 Nařízení Řím I -  smluvní závazkový vztah s mezinárodním prvkem (kupní smlouva)
    • osobní: není rozhodující odkud  jsou smluvní strany
    • časová: čl. 28 Nařízení Řím I – v daném případě není uveden konkrétní čas, předpokládejme, že časová působnost je splněna
  • Závěr: aplikace Nařízení Řím I
  • Jedná se o spotřebitelskou smlouvu? Zaměřuje se maďarský e-shop na český stát? 
  • Argumentace z předchozího příkladu
  • → volba práva nebyla učiněna 
  • → aplikace čl. 6 odst. 1 písm. b) – právo země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště – spotřebitel je pan Lapič z ČR → smlouva se řídí českým právem.
  • Jakým právem se řídí nárok pana Lapiče z vadného plnění? 
  • → aplikace čl. 12 odst. 1 písm. c) Nařízení Řím I - lex causae smlouvy → české právo. 

Francouzská společnost vyrábí a prodává francouzské parfémy. Zákazníky má nejenom ve Francii, ale i v ČR a v Německu. Společnost přijala v roce 2019 pana Fialu s českou státní příslušností, bydlícího v Praze, do pracovního poměru. Jakým právem se řídí pracovní smlouva mezi francouzskou společností a panem Fialou?


  • V prvém kroku je nutné ověřit aplikaci Nařízení Řím I, tj. provést aplikační test  (působnosti): 
    • územní: soudy čl. států EU (ČR X Francie)
    • věcná: čl. 1 odst. 1 Nařízení Řím I -  smluvní závazkový vztah s mezinárodním prvkem (pracovní smlouva)
    • osobní: není rozhodující odkud  jsou smluvní strany
    • časová: čl. 28 Nařízení Řím I – smlouvy uzavřené po 17. 12. 2009 - smlouva uzavřena v roce 2019
  • Závěr: aplikace Nařízení Řím I
  • → volba práva nebyla učiněna 
  • → aplikace čl. 8 odst. 2 Nařízení Řím I - právo země, v níž, případně z níž, zaměstnanec při plnění smlouvy obvykle vykonává svoji práci – (předpokládejme ze zadání, že pan Fiala obvykle vykonává práci v ČR)   pracovní smlouva se řídí českým právem

Francouzská společnost vyrábí a prodává francouzské parfémy. Zákazníky má nejenom ve Francii, ale i v ČR a v Německu. Společnost přijala v roce 2017 pana Fialu s českou státní příslušností, bydlícího v Praze, do pracovního poměru. Součástí smlouvy bylo ujednání o volbě francouzského práva. Je volba práva platná? Je nějaké omezení v případě volby práva? Určete právní režim smlouvy.


  • V prvém kroku je nutné ověřit aplikaci Nařízení Řím I, tj. provést aplikační test  (působnosti): shodné jak v předchozím příkladu (vyjma časové působnosti - smlouva uzavřena v roce 2017   →  časová působnost je splněna)
  • Závěr: aplikace Nařízení Řím I 
  • → volba francouzského práva. Je to možné? 
  •  dle čl. 8 odst. 1 Nařízení Řím I - je možná volba práva, ale taková, která nesmí zaměstnance zbavit ochrany, kterou mu poskytují ustanovení, od nichž se nelze smluvně odchýlit podle práva, které by v případě neexistence volby práva bylo použito na základě čl. 8 odst. 2, 3, 4 Nařízení Řím I 
  •  pokud to nezbavuje ochranu, je možné použít francouzské právo. Dochází k poměřování právních řádů - zvolené právo poskytuje alespoň stejnou ochranu jako právní řád, který by se jinak použil bez volby práva. 

Kontrolní otázky

  1. Urči projevy smluvní svobody a uveď, který z nich je typický pro mezinárodní právo soukromé.
  2. Co je to volba práva? Jak je volba práva upravena v Nařízení Řím I?
  3. V režimu Nařízení Řím I urči, zda musí být volba práva realizována písemně. 
  4. Jaký je rozdíl mezi kolizně a materiálně omezenou volbou práva?
  5. Rozeber ustanovení článku 4 Nařízení Řím I (základní pravidlo, jeho provedení zákonodárcem, domněnka, která vyplývá z tohoto provedení, právní režim smluv inominátních, návrat k původnímu pravidlu) 
  6. Jaký je vztah mezi jednotlivými odstavci čl. 4 Nařízení Řím I?
  7. Pro které smlouvy obsahuje Nařízení Řím I speciální úpravu? 
  8. Rozeber kolizní režim pracovních smluv v Nařízení Řím I.
  9. Rozeber kolizní režim spotřebitelských smluv v Nařízení Řím I.

A pokud jsi nerozuměl, je třeba se obrátit k doporučené učebnici

6.2.2 Určení a meze obligačního statutu

"Zvláštní úprava je dána pro smlouvy o přepravě (článek 5), smlouvy spotřebitelské (článek 6), smlouvy pojistné (článek 7) a individuální pracovní smlouvy (článek 8). Zde zaznamenáváme jak omezení možností volby práva, tak i zvláštní náhradní hraniční určovatel." "Reflektovány jsou jak slabší pozice stran, tak zvláštní situace smluv o přepravě či smluv pojistných.........." Dále odkazujeme na: 

Učebnici: e-kniha: Vybrané kapitoly z mezinárodního práva soukromého

Kapitola 6 (Kolizní problematika závazkových práv):

  • 6.1 - Základní charakteristika a zdroje právní úpravy (str. 68-70)
  • 6.2 - Nařízení Řím I (str. 71-74)
  • 6.3 - Další materiály (str. 75-78)