Úvod do mezinárodního práva soukromého

Téma č. 2 - Charakteristika odvětví a předmětu úpravy

Cíl tématu

Cílem tématu je pochopit  vztahy, které jsou upraveny mezinárodním právem soukromým a mezinárodním právem procesním, a uvědomit si rozdíl se vztahy bez mezinárodního prvku.  Současně je třeba pochopit i vývoj mezinárodního práva soukromého od úrovně upravené vnitrostátními předpisy až k současné existenci evropského justičního prostoru ve věcech civilních. Naposledy uvedené bude rozebráno i u tématu zdroje právní úpravy. 

Základní pojmy k uchopení

  • nacionalizace mezinárodního práva soukromého
  • internacionalizace mezinárodního práva soukromého
  • europaizace mezinárodního práva soukromého, aneb evropský justiční prostor
  • unifikace vs. kodifikace 
  • soukromoprávní vztah a jeho příklady
  • mezinárodní prvek spočívající v subjektu
  • mezinárodní právo soukromé jako právní odvětví

Slovník pojmů a jejich vysvětlení

  1. Mezinárodní právo soukromé = samostatné odvětví českého právního řádu, jehož účelem je úprava soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem
  2. Předmět mezinárodního práva soukromého = soukromoprávní poměry s mezinárodním prvkem
  3.  soukromoprávní poměry = poměry:
  • občanskoprávní ( např. nájemní smlouva na byt, dědické poměry)
  • obchodněprávní (např. poměry mezi společníkem obchodní společnosti a touto společností, kupní smlouva mezi podnikateli)
  • rodinněprávní (např. manželství, vztahy mezi rodiči a jejich dětmi)
  • pracovněprávní (např. pracovní smlouva)

4. Mezinárodní prvek = vyjadřuje, že určitý soukromoprávní poměr se dotýká více než jednoho státu. Může spočívat v: 

  • subjektu právního poměru (např. kupní smlouva uzavřená mezi osobami, které mají bydliště v různých státech, uzavření manželství mezi osobami různé státní příslušnosti)
  • skutečnosti právně významné pro vznik a existenci právního poměru (např. dopravní nehoda, k níž došlo na území cizího státu, smlouva byla podepsána na území jiného státu)
  • předmětu právního poměru (předmět koupě - např. nemovitost - se nachází v zahraničí)
  • souvislosti s jiným právním vztahem, který se sám řídí cizím právem

Evropský justiční prostor (v civilních otázkách) 

Problematika evropského justičního prostoru bude rozebrána i u následujícího tématu - zdroje právní úpravy (téma č. 3). 

Jedná se o souhrn právních norem, které regulují: 

  • jednotné nakládání s hmotným právem (nikoli jednotné hmotné normy, jedná se tedy o unifikaci kolizních norem)
  • zajištění jednotného přístupu k soudům (jednotná pravidla pro určení mezinárodní soudní pravomoci/ příslušnosti)
  • "volný pohyb soudních rozhodnutí" (jednotné nakládání s rozhodnutími vydanými soudy členských států, tedy hladký průběh uznání a výkonu soudních rozhodnutí mezi členskými státy)
  • právní pomoc ve styku s cizinou (přeshraniční doručování, dokazování atd.)

a to v řízeních, v nichž je rozhodováno o právech a povinnostech v oblasti soukromého práva (občanské, obchodní, rodinné, pracovní právo).

Z hlediska původu pramenů je evropský justiční prostor tvořen:

  • právní předpisy EU (jedná se především o nařízení - např. nařízení Řím I) 
  • mezinárodními smlouvami uzavřenými EU
  • vnitrostátními normami členských států přijatými za účelem provedení práva EU (provedení zásadně vyžadují směrnice, v některých případech i nařízení - např. úprava řízení o prohlášení vykonatelnosti v ZMPS jako důsledek provedení nařízení Brusel I)

Formování evropského justičního prostoru je doprovodným jevem ekonomické integrace v rámci EU a vzniku jednotného vnitřního trhu. Tomu odpovídá i vývoj (od čl. 220 Smlouvy o ES až po změny provedené Lisabonskou smlouvou - čl. 81 a násl. SFEU). O tom blíže odkazujeme na  doporučenou učebnici. 

Uveďme si několik názorných situací (příkladů) obsahující či neobsahující mezinárodní prvek. Pokus se označit, které z nich obsahují mezinárodní prvek, který je právně relevantní, resp. z jiného pohledu právně významný. 

1. Pan Novák, občan ČR, si koupí v centru Prahy v prodejně sportovních potřeb potápěčské brýle.

Pan Novák, občan ČR, odjede na letní dovolenou do Itálie a od místního podnikatele zakoupí potápěčské brýle.

2. Český občan koupí v Brně od obchodníka výrobek, který byl vyroben v zahraničí a byl dovezen ze zahraničí.

Český občan vyjede na letní dovolenou do Belgie. V Belgii si zakoupí od belgického podnikatele 3 ručně vyrobené sošky. 

3. Pan Dobrovolný, občan ČR, vyjel do lyžařského areálu Olešnice. Při rychlé a neopatrné jízdě na sjezdovce srazil pana Černého, občana ČR s bydlištěm v Kroměříži.  

Pan Dobrovolný, občan ČR, vyjel na Slovensko lyžovat. Při rychlé a neopatrné  jízdě na sjezdovce srazil rakouského turistu.                      

4. Pan Dobrovolný (český státní občan) a slečna Louisa (český státní občan) se rozhodnou po pětileté známosti uzavřít manželství v Brně.   

Pan Dobrovolný (český státní občan) a slečna Louisa (francouzský státní občan) se rozhodnou po pětileté známosti uzavřít manželství na Novém Zélandě. 

5. Český podnikatel uzavře smlouvu s českým občanem o stavbě domku v Chrlicích. 

Český podnikatel uzavře smlouvu s německým občanem o stavbě domku v Německu.

6. Pan Adam Josef je výrobcem vína Velkých Bílovic. Pan Pavel Novák je vlastníkem vinotéky v Brně, která se zaměřuje na prodej kvalitních moravských vín. Pan Josef a pan Novák uzavřeli smlouvu, kterou se pan Josef zavázal pravidelně do vinotéky dodávat víno vlastní výroby.

Pan Adam Josef je výrobcem vína Velkých Bílovic. Pan Sebastian Ergard je vlastníkem vinotéky v Langenlois v Rakousku, která se kromě rakouských vín zaměřuje na prodej kvalitních vín moravských. Pan Josef a pan Ergard uzavřeli smlouvu, kterou se pan Josef zavázal pravidelně do vinotéky dodávat víno vlastní výroby. 

7. Podnikatel z Prahy a podnikatel z Mikulova uzavřeli kupní smlouvu na 2000 židlí. Kupující nezaplatil kupní cenu a prodávající chce podat žalobu na zaplacení kupní ceny.

Podnikatel z Itálie (kupující) a podnikatel z Mikulova (prodávající) uzavřeli kupní smlouvu na 2000 židlí. Kupující nezaplatil kupní cenu a prodávající chce podat žalobu na zaplacení kupní ceny.

8. Pan A z Brna a pan B z Prahy uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem je nemovitost nacházející se v Českém Švýcarsku.

Pan A z Itálie a pan B ze Slovenska uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem je nemovitost nacházející se ve Slovenském ráji.  

9. Pan Novák, český státní občan, žil s manželkou posledních 15 let před smrtí v České republice. Zanechal majetek na území České republiky.

Pan Novák, český státní občan, žil s manželkou posledních 15 let před smrtí v Rakousku. Většinu majetku zanechal v Rakousku. 

10. Je vedeno řízení o náhradě škody, přičemž oba účastníci (poškozený i odpovědná osoba) jsou českými občany a žijí v ČR. Rovněž ke způsobení škody došlo v ČR. Za tímto účelem je potřeba provést důkaz výslechem svědka, který je v České republice.

11. Je vedeno řízení o náhradě škody, přičemž oba účastníci (poškozený i odpovědná osoba) jsou českými občany a žijí v ČR. Rovněž ke způsobení škody došlo v ČR. Je však potřeba provést důkaz výslechem svědka, který je v zahraničí


→ Jak je vidět v uvedených příkladech, vždy je jedna ze dvojic příkladů (druhá  v pořadí) tučně vyznačena a určitým způsobem se odlišuje od svého páru. Rozdíl je spatřen v přítomnosti mezinárodního prvku.  Přítomnost mezinárodního prvku je spatřen ať již v subjektech, které jsou z různých států či v předmětu nebo ve skutečnosti, která je právně významná pro vznik a existenci vztahu. Současně je nutné si uvědomit, že mezinárodní prvek může být obsažen i pouze v samotném řízení, i když soukromoprávní poměr je sám o sobě vnitrostátní povahy (odkazujeme na příklad č. 10). Na druhé straně, příklady, které nejsou tučně vyznačené, jsou právní poměry vnitrostátní povahy a nepřichází v úvahu s nimi zacházet jako se soukromoprávními vztahy obsahující mezinárodní prvek.  Mezinárodní prvek dává soukromoprávnímu vztahu mezinárodní povahu. 

→ Závěrem je vhodné uvést, že předmětem mezinárodního práva soukromého a procesního jsou soukromoprávní vztahy s mezinárodním prvkem - tj. svým významem přesahují hranice určitého státu, protože v některém svém prvku mají vztah k zahraničí a tím se dostávají do vztahu k jinému státu. Současně je nutné mít na paměti, že ne každý prvek učiní soukromoprávní poměr mezinárodním → musí se jednat o prvek, který je nezanedbatelný, dostatečně významný a musí dosahovat určité intenzity. 

Kontrolní otázky:

  1. Uveď význam mezinárodního prvku. Uveď příklad mezinárodního prvku v soukromoprávním vztahu.
  2. Uveď, čím se liší v mezinárodním prvku následující situace:

  • vietnamský státní příslušník a jeho manželka (rovněž vietnamská státní příslušnice) požádají o rozvod před českým soudem; 
  • rakouský státní příslušník, který má dítě s českou občankou (dítě má českou st. příslušnost a žije s matkou v ČR), popírá otcovství; 
  • je uzavřena smlouva mezi českou a polskou firmou, není plněno; 
  • na dovolené v zahraničí pan Novák srazí na přechodu ve Florencii slovenského turistu. Ten žádá o náhradu škody. 

3. Uveď o jaký mezinárodní prvek se všech případech jedná.

4. Charakterizuj disciplínu mezinárodní právo soukromé a procesní, uveď její předmět a její řazení.

5.Definuj soukromoprávní vztah. Uveď příklady.

6. Posuď tvrzení: před českými soudy je postupováno a rozhodováno ve všech případech jen dle českého práva. Uzavřu-li např. smlouvu s německým partnerem, a spor z ní bude řešen před Krajským soudem v Brně, není možné, aby byl spor rozhodnut dle jiného práva než je právo české.

7. Posuď tvrzení: nemá smysl hovořit o nějakém mezinárodním právu soukromém. Pokud jsem mezinárodní obchodník a uzavřu např. smlouvu s jiným obchodníkem, bude se bez dalšího řídit mezinárodním právem obchodním jako právem, které platí pro všechny mezinárodní obchodníky.

8. Zařaď z pohledu probírané látky následující vztahy do rozsahu příslušných odvětví:

  • kupní smlouva mezi dvěma českými obchodníky;
  • pracovní smlouva mezi českým podnikatelem a ukrajinským dělníkem;
  • náhrada škody z dopravní nehody mezi českým a německým státním příslušníkem. 


A pokud jsi nerozuměl, je třeba se obrátit k doporučené učebnici

1.3.1 Pojem, předmět a struktura mezinárodního práva soukromého

Ve vědě českého mezinárodního práva soukromého existuje shoda na definici tohoto právního odvětví. Lze tak využít bez dalšího obecně přijímanou definici Z. Kučery z jeho učebnice Mezinárodní právo soukromé (Brno: Doplněk, 2009):

„Mezinárodní právo soukromé představuje soubor právních norem upravujících soukromoprávní vztahy (tj. vztahy práva občanského, obchodního, rodinného a pracovního) s mezinárodním prvkem, včetně právních norem upravujících postup soudů a jiných orgánů či účastníků, příp. i jiných osob a vztahy mezi nimi vznikající v řízení o občanskoprávních věcech, v němž je obsažen mezinárodní prvek.................Dále odkazujeme na: 

Učebnici: 

Kapitola 1 (vznik, význam a historie mezinárodního práva soukromého):

  • podkapitola 1.2.3 (str. 16-17) 
  • podkapitola 1.3 (str. 17-22)
  • podkapitola 1.4. (str. 22-24)


Pokud jste správně odpověděli na všechny otázky, pro zopakování nastudované látky si vyzkoušejte také následující odpovědník: 

Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/law/jaro2023/BO204Zk/odp/Uvod_do_MPD.qref