Cílem tématu je pochopit vztahy, které jsou upraveny mezinárodním právem soukromým a mezinárodním právem procesním, a uvědomit si rozdíl se vztahy bez mezinárodního prvku. Současně je třeba pochopit i vývoj mezinárodního práva soukromého od úrovně upravené vnitrostátními předpisy až k současné existenci evropského justičního prostoru ve věcech civilních. Naposledy uvedené bude rozebráno i u tématu zdroje právní úpravy.
Úvod do mezinárodního práva soukromého
Téma č. 2 - Charakteristika odvětví a předmětu úpravy
Cíl tématu
Základní pojmy k uchopení
- nacionalizace mezinárodního práva soukromého
- internacionalizace mezinárodního práva soukromého
- europaizace mezinárodního práva soukromého, aneb evropský justiční prostor
- unifikace vs. kodifikace
- soukromoprávní vztah a jeho příklady
- mezinárodní prvek spočívající v subjektu
- mezinárodní právo soukromé jako právní odvětví
Slovník pojmů a jejich vysvětlení
- Mezinárodní právo soukromé = samostatné odvětví českého právního řádu, jehož účelem je úprava soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem
- Předmět mezinárodního práva soukromého = soukromoprávní poměry s mezinárodním prvkem
- soukromoprávní poměry = poměry:
- občanskoprávní ( např. nájemní smlouva na byt, dědické poměry)
- obchodněprávní (např. poměry mezi společníkem obchodní společnosti a touto společností, kupní smlouva mezi podnikateli)
- rodinněprávní (např. manželství, vztahy mezi rodiči a jejich dětmi)
- pracovněprávní (např. pracovní smlouva)
4. Mezinárodní prvek = vyjadřuje, že určitý soukromoprávní poměr se dotýká více než jednoho státu. Může spočívat v:
- subjektu právního poměru (např. kupní smlouva uzavřená mezi osobami, které mají bydliště v různých státech, uzavření manželství mezi osobami různé státní příslušnosti)
- skutečnosti právně významné pro vznik a existenci právního poměru (např. dopravní nehoda, k níž došlo na území cizího státu, smlouva byla podepsána na území jiného státu)
- předmětu právního poměru (předmět koupě - např. nemovitost - se nachází v zahraničí)
- souvislosti s jiným právním vztahem, který se sám řídí cizím právem
Evropský justiční prostor (v civilních otázkách)
Problematika evropského justičního prostoru bude rozebrána i u následujícího tématu - zdroje právní úpravy (téma č. 3).
Jedná se o souhrn právních norem, které regulují:
- jednotné nakládání s hmotným právem (nikoli jednotné hmotné normy, jedná se tedy o unifikaci kolizních norem)
- zajištění jednotného přístupu k soudům (jednotná pravidla pro určení mezinárodní soudní pravomoci/ příslušnosti)
- "volný pohyb soudních rozhodnutí" (jednotné nakládání s rozhodnutími vydanými soudy členských států, tedy hladký průběh uznání a výkonu soudních rozhodnutí mezi členskými státy)
- právní pomoc ve styku s cizinou (přeshraniční doručování, dokazování atd.)
a to v řízeních, v nichž je rozhodováno o právech a povinnostech v oblasti soukromého práva (občanské, obchodní, rodinné, pracovní právo).
Z hlediska původu pramenů je evropský justiční prostor tvořen:
- právní předpisy EU (jedná se především o nařízení - např. nařízení Řím I)
- mezinárodními smlouvami uzavřenými EU
- vnitrostátními normami členských států přijatými za účelem provedení práva EU (provedení zásadně vyžadují směrnice, v některých případech i nařízení - např. úprava řízení o prohlášení vykonatelnosti v ZMPS jako důsledek provedení nařízení Brusel I)
Formování evropského justičního prostoru je doprovodným jevem ekonomické integrace v rámci EU a vzniku jednotného vnitřního trhu. Tomu odpovídá i vývoj (od čl. 220 Smlouvy o ES až po změny provedené Lisabonskou smlouvou - čl. 81 a násl. SFEU). O tom blíže odkazujeme na doporučenou učebnici.
Uveďme si několik názorných situací (příkladů) obsahující či neobsahující mezinárodní prvek. Pokus se označit, které z nich obsahují mezinárodní prvek, který je právně relevantní, resp. z jiného pohledu právně významný.
1. Pan Novák, občan ČR, si koupí v centru Prahy v prodejně sportovních potřeb potápěčské brýle.
Pan Novák, občan ČR, odjede na letní dovolenou do Itálie a od místního podnikatele zakoupí potápěčské brýle.
2. Český občan koupí v Brně od obchodníka výrobek, který byl vyroben v zahraničí a byl dovezen ze zahraničí.
Český občan vyjede na letní dovolenou do Belgie. V Belgii si zakoupí od belgického podnikatele 3 ručně vyrobené sošky.
3. Pan Dobrovolný, občan ČR, vyjel do lyžařského areálu Olešnice. Při rychlé a neopatrné jízdě na sjezdovce srazil pana Černého, občana ČR s bydlištěm v Kroměříži.
Pan Dobrovolný, občan ČR, vyjel na Slovensko lyžovat. Při rychlé a neopatrné jízdě na sjezdovce srazil rakouského turistu.
4. Pan Dobrovolný (český státní občan) a slečna Louisa (český státní občan) se rozhodnou po pětileté známosti uzavřít manželství v Brně.
Pan Dobrovolný (český státní občan) a slečna Louisa (francouzský státní občan) se rozhodnou po pětileté známosti uzavřít manželství na Novém Zélandě.
5. Český podnikatel uzavře smlouvu s českým občanem o stavbě domku v Chrlicích.
Český podnikatel uzavře smlouvu s německým občanem o stavbě domku v Německu.
6. Pan Adam Josef je výrobcem vína Velkých Bílovic. Pan Pavel Novák je vlastníkem vinotéky v Brně, která se zaměřuje na prodej kvalitních moravských vín. Pan Josef a pan Novák uzavřeli smlouvu, kterou se pan Josef zavázal pravidelně do vinotéky dodávat víno vlastní výroby.
Pan Adam Josef je výrobcem vína Velkých Bílovic. Pan Sebastian Ergard je vlastníkem vinotéky v Langenlois v Rakousku, která se kromě rakouských vín zaměřuje na prodej kvalitních vín moravských. Pan Josef a pan Ergard uzavřeli smlouvu, kterou se pan Josef zavázal pravidelně do vinotéky dodávat víno vlastní výroby.
7. Podnikatel z Prahy a podnikatel z Mikulova uzavřeli kupní smlouvu na 2000 židlí. Kupující nezaplatil kupní cenu a prodávající chce podat žalobu na zaplacení kupní ceny.
Podnikatel z Itálie (kupující) a podnikatel z Mikulova (prodávající) uzavřeli kupní smlouvu na 2000 židlí. Kupující nezaplatil kupní cenu a prodávající chce podat žalobu na zaplacení kupní ceny.
8. Pan A z Brna a pan B z Prahy uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem je nemovitost nacházející se v Českém Švýcarsku.
Pan A z Itálie a pan B ze Slovenska uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem je nemovitost nacházející se ve Slovenském ráji.
9. Pan Novák, český státní občan, žil s manželkou posledních 15 let před smrtí v České republice. Zanechal majetek na území České republiky.
Pan Novák, český státní občan, žil s manželkou posledních 15 let před smrtí v Rakousku. Většinu majetku zanechal v Rakousku.
10. Je vedeno řízení o náhradě škody, přičemž oba účastníci (poškozený i odpovědná osoba) jsou českými občany a žijí v ČR. Rovněž ke způsobení škody došlo v ČR. Za tímto účelem je potřeba provést důkaz výslechem svědka, který je v České republice.
11. Je vedeno řízení o náhradě škody, přičemž oba účastníci (poškozený i odpovědná osoba) jsou českými občany a žijí v ČR. Rovněž ke způsobení škody došlo v ČR. Je však potřeba provést důkaz výslechem svědka, který je v zahraničí.
Kontrolní otázky:
- Uveď význam mezinárodního prvku. Uveď příklad mezinárodního prvku v soukromoprávním vztahu.
- Uveď, čím se liší v mezinárodním prvku následující situace:
- vietnamský státní příslušník a jeho manželka (rovněž vietnamská státní příslušnice) požádají o rozvod před českým soudem;
- rakouský státní příslušník, který má dítě s českou občankou (dítě má českou st. příslušnost a žije s matkou v ČR), popírá otcovství;
- je uzavřena smlouva mezi českou a polskou firmou, není plněno;
- na dovolené v zahraničí pan Novák srazí na přechodu ve Florencii slovenského turistu. Ten žádá o náhradu škody.
3. Uveď o jaký mezinárodní prvek se všech případech jedná.
4. Charakterizuj disciplínu mezinárodní právo soukromé a procesní, uveď její předmět a její řazení.
5.Definuj soukromoprávní vztah. Uveď příklady.
6. Posuď tvrzení: před českými soudy je postupováno a rozhodováno ve všech případech jen dle českého práva. Uzavřu-li např. smlouvu s německým partnerem, a spor z ní bude řešen před Krajským soudem v Brně, není možné, aby byl spor rozhodnut dle jiného práva než je právo české.
7. Posuď tvrzení: nemá smysl hovořit o nějakém mezinárodním právu soukromém. Pokud jsem mezinárodní obchodník a uzavřu např. smlouvu s jiným obchodníkem, bude se bez dalšího řídit mezinárodním právem obchodním jako právem, které platí pro všechny mezinárodní obchodníky.
8. Zařaď z pohledu probírané látky následující vztahy do rozsahu příslušných odvětví:
- kupní smlouva mezi dvěma českými obchodníky;
- pracovní smlouva mezi českým podnikatelem a ukrajinským dělníkem;
- náhrada škody z dopravní nehody mezi českým a německým státním příslušníkem.
A pokud jsi nerozuměl, je třeba se obrátit k doporučené učebnici
1.3.1 Pojem, předmět a struktura mezinárodního práva soukromého
Ve vědě českého mezinárodního práva soukromého existuje shoda na definici tohoto právního odvětví. Lze tak využít bez dalšího obecně přijímanou definici Z. Kučery z jeho učebnice Mezinárodní právo soukromé (Brno: Doplněk, 2009):
„Mezinárodní právo soukromé představuje soubor právních norem upravujících soukromoprávní vztahy (tj. vztahy práva občanského, obchodního, rodinného a pracovního) s mezinárodním prvkem, včetně právních norem upravujících postup soudů a jiných orgánů či účastníků, příp. i jiných osob a vztahy mezi nimi vznikající v řízení o občanskoprávních věcech, v němž je obsažen mezinárodní prvek.“................Dále odkazujeme na:
Učebnici: e-kniha: Vybrané kapitoly z mezinárodního práva soukromého
Kapitola 1 (vznik, význam a historie mezinárodního práva soukromého):
- podkapitola 1.2.3 (str. 16-17)
- podkapitola 1.3 (str. 17-22)
- podkapitola 1.4. (str. 22-24)
Pokud jste správně odpověděli na všechny otázky, pro zopakování nastudované látky si vyzkoušejte také následující odpovědník:
Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/law/jaro2023/BO204Zk/odp/Uvod_do_MPD.qref