Úvod do mezinárodního práva soukromého

Téma č. 6 - Základní charakteristika problémů v procesním právu

Cíl tématu

Cílem tohoto tématu je:

  • uchopit a pochopit souvislost mezi problematikou kolizní a procesní
  • uvědomit si, jaké otázky získáte studiem procesní problematiky v následných semestrech
  • uchopení pojmu pravomoc - příslušnost, uznání a výkon rozhodnutí, veřejná listina v mezinárodním prostředí 

Základní pojmy k pochopení

  1. Pravomoc soudu v mezinárodním prostoru
    • Mezinárodní pravomoc vyjadřuje souhrn oprávnění, která jsou přiznána soudům.
    • na mezinárodní úrovni - oprávnění soudů jednoho státu rozhodovat o právech a povinnostech ve vymezení vůči soudům států ostatních.
    • Na národní úrovni - vyjadřuje zájem státu rozhodovat určité soukromoprávní otázky s mezinárodním prvkem, a to bez zájmu o obdobnou představu států ostatních. Pojem příslušnost následně vyjadřuje, který článek národní soudní soustavy je konkrétně místně, věcně a funkčně příslušný k rozhodování - česká vnitrostátní úprava se obsahově drží těchto pojmů.
    • Na unijní úrovni - v rámci unijní legislativy je místo pojmu pravomoc používán pojem mezinárodní příslušnost. Tento přístup byl zpočátku kritizován, nicméně použití pojmu příslušnost má v unijních předpisech svoje opodstatnění: zatímco v prostředí mimo EU jde o vymezení kompetencí soudní soustavy vůči soudním soustavám jiných států, unijní předpisy (např. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel Ibis) a další) vymezují vzájemné kompetence soudů jednotlivých členských států - jedná se o nastavení pravidel uvnitř určitého jasně vymezeného teritoria. 
  2. vazba soudu a rozhodného práva
    • Mezinárodní právo soukromé se zabývá třemi základními otázkami: určení sudiště, určení rozhodného práva a zacházení s cizím rozhodnutím.
    •  Určení sudiště je výchozím bodem pro aplikaci norem mezinárodního práva soukromého a procesního. Podmiňuje řešení řady otázek z oblasti procesní, kolizní nebo pokud jde o aplikaci norem, které nejsou předmětem úpravy mezinárodního práva soukromého. Rozhoduje také o míře volnosti v aplikaci norem. Např. lze uvést způsob aplikace cizího práva, otázka kvalifikace či problematika zpětného odkazu.
    • Vazba místa a práva státu tam platného je v soudním řízení nesporná. 
    • V mezinárodním právu procesním je aplikována zásada lex fori (soudy aplikují procesní normy fóra).  V procesní rovině nemůžou vzniknout kolize procesních norem. Procesní normy jako takové mají územní charakter, takže nedochází ke kolizi mezi procesní normy jiných států. Jedná se o předpisy, jimž stát upravuje postup soudů a jiných svých orgánů, stran a ostatních účastníků v řízení, které je vedené na jeho území. Soudní řízení je vedené konkrétně v daném území.
  3. Veřejná listina a její účinky = listina vydaná orgánem veřejní moci či jinou úřední osobou, následkem čehož je tato listina nadána veřejnou vírou v její obsah a autenticitu. V důsledku této domněnky má veřejná listina vlastnosti, kterými listina soukromá sama o sobě nedisponuje - jde o vykonatelnost a kvalifikovanou důkazní sílu veřejné listiny.
    • Listina, která je nadána veřejnou vírou, pokud jde o její pravost a správnost - podstatou veřejné víry je předpoklad společnosti včetně veřejných orgánů, že veřejná listina je pravá a správná do té doby, dokud se neprokáže opak. Veřejná listina má tak jiné procesní postavení - důkazní sílu - než listina soukromá.
    • Definice veřejné listiny v českém právu, v § 567 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: "Veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon; to neplatí, pokud trpí takovými vadami, že se na ni hledí, jako by veřejnou listinou nebyla."
    • Veřejné listiny mající důkazní sílu vs. veřejné listiny, které jsou tzv. vykonatelné
    • Stát vydání vs. stát uplatnění - stát vydání (který je jistý) je stát, kde byla vydána veřejná listina a kde jsou ji primárně uděleny určité účinky a tyto účinky jsou určeny procesními předpisy daného státu a jsou omezeny na tento stát. Druhý stát (stát užití), je potencionálně kterýkoli. Je otázka, jak má byt s veřejnou listinou zacházeno. Účinky - to, zda je dána veřejné listině na území státu užití stejné postavení (stejné účinky), jako ve státě vydání, závisí na tomto státě (je v diskreci tohoto státu) a na zdroji právní úpravy. 
    • Např. notářské zápisy a jejich stejnopisy, výpisy z notářských zápisů a listiny o ověření, cestovní doklady, občanské průkazy, osvědčení, diplomy o absolutoria a výuční listy, nebo také vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu.
  4. Apostilace
    • Je termín, který byl zaveden Haagskou úmluvou o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin (1961).
    • Apostila, udělení apostily, je zjednodušeným způsobem ověření - ověřuje se pravost podpisu, pravomoc podepsaného a totožnost pečeti nebo razítka orgánu, který ji vydal.
    • V každém státě je určen orgán, který vydává apostilu, ten je přímo v Úmluvě určen (v příloze). Apostila je přijímána a uznávána ve všech smluvních státech. 
    • Nutnost vyššího ověření (superlegalizace) listin není potřeba mezi smluvními státy Úmluvy.
    • Za ČR -  listiny vydané justičními orgány a notáři apostiluje Ministerstvo spravedlnosti ČR (mezinárodní odbor), zatímco listiny vydané státní správou apostiluje Ministerstvo zahraničních věcí ČR (konzulární odbor).
  5. Superlegalizace
    • Superlegalizace může mít dvě podoby: 
      1. superlegalizace cizí veřejné listiny (listina vydaná v zahraničí). 
        • Právní úprava je obsažená v § 12 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.
        • Diplomatické, resp. konzulární ověření - ověření veřejné listiny zastupitelským úřadem státu, na jehož území má být listina uplatněna, a který se nachází na území státu, kde byla listina vydána nebo pro který je ten diplomatický či konzul. úřad akreditován.  Zpravidla superlegalizaci předchází, ale nemusí, meziověření jedním či více úřady státu původu, přičemž posledním mezičlánkem bývá ověření Ministerstvem zahraničních věcí. Bude tak záležet na právní úpravě daného státu
      2. superlegalizace české veřejné listiny (a její vybavení pro to, aby mohla být uplatněna v zahraničí)
        • Právní úprava je obsažená v § 109 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. 
        • Ustanovení § 109 ZMPS  upravuje postup českých orgánů při provádění vyššího ověření a zabývá se i tím, o které listiny se jedná (listiny vydané soudy, notáři a soudními exekutory)
        • Vyšší ověření poskytuje Ministerstvo spravedlnosti, poté Ministerstvo zahraničních věcí. Následně je postup závislý na právní úpravě daného státu - může se jednat o zastupitelský orgán země, kde bude listina uplatněna či Ministerstvo zahraničních věci dané země.
    • Administrativně a finančně náročný proces
  6. Uznání rozhodnutí
    • Není možné bez dalšího uplatnit soudní rozhodnutí z jednoho státu v jiném státě. Proč je tomu tak? Soudní rozhodnutí je projevem státní svrchovanosti státu, který v sobě kombinuje prvky hmotného a procesního práva státu, z něhož dané rozhodnutí pochází. Z tohoto důvodů vykazuje účinky pouze na území státu, který dané rozhodnutí vydal (stát původu). V praxi však nastávají situace, kdy pro oprávněného není dostačující uplatnění soudního rozhodnutí pouze ve státě původu.
    • Uznání rozhodnutí = cizímu rozhodnutí se přiznávají tytéž právní účinky jako rozhodnutí tuzemskému. Důsledkem uznání cizího rozhodnutí je takový právní stav, jaký by nastal, kdyby o téže věci bylo stejně rozhodnuto českým orgánem. 
  7. Prohlášení vykonatelnosti (exequatur) = osvědčení o tom, že rozhodnutí splňuje určité náležitosti a je způsobilé k výkonu.
    • Jedná se o specifické řízení, jehož smyslem je ověřit, zda cizí rozhodnutí splňuje vymezené formální náležitosti.
    • Prohlášení vykonatelnosti bylo potřeba v Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I),  s účinnosti nového nařízení Brusel Ibis bylo upuštěno o prohlášení vykonatelnosti - podle čl. 39 odst. 1 Nařízení Brusel Ibis je rozhodnutí vydané v některém členském státě, které je v tomto členském státě vykonatelné, vykonatelné v jiném členském státě, aniž je vyžadováno prohlášení vykonatelnosti. Nařízení Brusel Ibis na rozdíl od svého předchůdce zcela opouští fázi prohlášení vykonatelnosti (exequatur), což je odůvodněno snahou o menší časovou a finanční náročnost.
  8. Výkon rozhodnutí = nucená realizace, přinucení osoby ke splnění povinnosti stanovené rozhodnutím. 
    • Výkon samozřejmě předpokládá uznání - tím, že se výkon nařídí, přihlíží se k cizímu rozhodnutí, jako by šlo o české rozhodnutí, a tím se uznává. 
Příklady řešených problémů

  1. Oprávněný z rozsudku českého soudu chce tento rozsudek uznat a vykonat v Kanadě. Rozsudek bude ověřen Ministerstvem spravedlnosti ČR, jako ústředním orgánem státní správy pro soudy a státní zastupitelství. Dále bude ověřen Ministerstvem zahraničí ČR. Následovat bude ověření kanadského zastupitelského úřadu, tj. Velvyslanectví Kanady pro Českou republiku v Praze. 
  2. Společnost Capil, s.r.o., mající  místo podnikání na území České republiky, uzavřela kupní smlouvu se společností Monin, Srl., mající místo podnikání v Itálii.  Společnost Capil, s.r.o. je prodávající. V případě, že kupující nezaplatí včas kupní cenu, kde by mohla společnost Capil, s.r.o., podat žalobu proti společnosti Monin, Srl?
  3. Německá společnost GmbH dne 30. 5. 2017 uzavřela s polskou společností Spol.z.o.o. smlouvu o dodávku vysoce kvalitních perských koberců. Německá společnost nezaplatila kupní cenu. Prodávající chce uplatnit žalobu na zaplacení kupní ceny.
  4. Rakouská CK se sídlem ve Vídni nabízí různé pobytové zájezdy do řady evropských zemí. Zájezdy nabízí nejen rakouským klientům, ale také se zaměřuje na německou, slovenskou a českou klientelu. Veškeré zájezdy, které nabízí lze objednat na internetu na webových stránkách cestovní kanceláře. Webové stránky cestovní kanceláře jsou dostupné nejen v německém jazyce, ale i v českém a slovenském. Ceny pobytových zájezdů jsou uváděny v eurech a v českých korunách. Pan a paní Novákovi z Mikulova si v červnu 2017 objednali pobytový zájezd do Itálie od této cestovní kanceláře. Jelikož služby poskytované cestovní kanceláří nebyly v souladu se smlouvou, tak se manželé Novákovi po návratu z dovolené, rozhodli zkontaktoval cestovní kancelář s žádosti o vráceni části ceny zájezdu. V případě, že by CK žádosti nevyhověla, jaký bude příslušný soud pro podání žaloby vůči CK?
  5. Strana A (bydliště v Nice) a Strana B (bydliště v Maďarsku) uzavřely v roce 2016 kupní smlouvu. Součástí smlouvy byla doložka: „veškeré spory vzniklé z této smlouvy budou řešeny před soudem v Brně."
  6. V ČR bylo vydáno rozhodnutí v občanské a obchodní věci, které uložilo osobě A s bydlištěm v Rakousku povinnost zaplatit osobě B s bydlištěm v ČR částku 15.000 EUR. Osoba A nezaplatí částku dobrovolně. Osoba B zvažuje nucený výkon českého soudního rozhodnutí. Nicméně, osoba A nemá v ČR žádný majetek, vůči němuž by bylo možné výkon realizovat. Osoba A ovšem disponuje dostatečným majetkem v Rakousku, kde má své obvyklé bydliště (vlastní v Rakousku nemovitosti, disponuje movitým majetkem i peněžními prostředky na bankovních účtech), a vedle toho také ve Francii (vlastní ve Francii „prázdninovou“ nemovitost na francouzské riviéře). 
  7. Český podnikatel podal žalobu na plnění proti německé obchodní společnosti, se kterou měl uzavřenou kupní smlouvu, podle níž dodal německé společnosti dřevěné stoly a tato společnost mu doposud nezaplatila sjednanou kupní cenu. Soud rozhodl a vydal rozsudek ve prospěch žalobce. Jak by měl žalobce postupovat v případě, že chce dosáhnout výkonu rozhodnutí v Německu, jelikož žalovaný nesplatil svůj dluh?
  8. V ČR byl dne 17. 3. 2004 podán návrh na výkon rozsudku vydaného rakouským soudem dne 15. 12. 2003. 
  9. V ČR byl dne 15. 6. 2017 podán návrh na výkon rozsudku vydaného rakouským soudem dne 15. 1. 2017. Jak a v čem se odlišuje uvedený příklad od předchozího příkladu?

Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/law/jaro2023/BO204Zk/um/9022446/PRED_PREDNASKOU__3_.pptx

Kontrolní otázky 

  1. Vymez pojem "pravomoc, resp. příslušnost" a uveď situace, v nichž tuto otázku řešíme.
  2. Uveď, na jakém území má účinky veřejná listina vydaná v České republice. Jakým způsobem dosáhneš toho, aby byly stejné na území jiného státu.
  3. Uveď obsah pojmů apostilace a superlegalizace a vazbu k veřejným listinám.
  4. Uveď, na jakém území má přímé účinky rozhodnutí vydané na Slovensku. 
  5. Vymez procesy, které vedou k tomu, aby mohlo být rozhodnutí vydané ve státě A bylo vykonáno ve státě B. 

Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci
Předchozí
Následující