Úvod do mezinárodního práva soukromého

Téma č. 13 - Nestátní právo a mezinárodní právo soukromé

Cíl tématu

Cílem tématu je:

  •  pochopit rozdíl mezi legislativní činností státu a právem na jedné straně a tzv. nestátním právem na straně druhé
  • pochopit zvláštnosti v obsahu a pozici nestátního práva v oblasti mezinárodního obchodu
  • pochopit zacházení s nestátním právem v mezinárodním prostoru tam, kde se jedná o metodu kolizní
  • pochopit zacházení s nestátním právem v mezinárodním prostoru tam, kde se jedná o metodu přímou
  • v základu uchopit jednotlivé zdroje nestátní úpravy 

Pojmy k uchopení

  • Soft law
    • označení pro různé prostředky či pravidla - souhrnně označené literaturou jako nestátní prostředky právní regulace
    • právní pravidla normativního charakteru, bez právní závaznosti a aplikovaných v rámci autonomie stran, dobrovolným přijetím 
    • pojem lex mercatoria a soft law se mohou terminologicky překrývat. 
    • Soft law je termín širší (oproti termínu lex mercatoria), je využívaný v řadě dalších oblastí a neomezující se jen na oblast mezinárodního obchodu (vyjadřuje různé aspekty vazeb k tzv. „hard law“ v dané oblasti)
  • Lex mercatoria
    • jev označený dalšími pojmy jako jsou transnacionální právo platné mezi mezinárodními obchodníky, právo mezinárodních obchodníků atd.
    • společný základ v existenci svébytného systému norem, případně samostatného právního odvětví, či dokonce systému práva upravujícího právní vztahy vznikající mezi mezinárodními obchodníky.
    • společným jmenovatelem norem je skutečnost, že nevznikly v rámci legislativní činnosti státu či států, ale mimo tuto činnost. A to jak v praxi samé (tedy výrazně živelně), tak i více či méně "uměle" v rámci činnosti různých mezinárodních organizací, obchodních komor atd.
    • součásti lex mercatoria jsou zpravidla považovány: a) mezinárodní obchodní zvyklosti (formulované - MOK v Paříži - např. INCOTERMS x neformulované - spíše písemně nezachycené a uměle nedopracované); b) obecně uznané právní principy či zásady; c) institucionalizované produkty smluvní svobody (formulářové smlouvy či obchodní podmínky vytvářené pro obecné použití a nekonkretizované případy (např. podmínky EHK OSN, FIDIC, WIPO); d) uměle vzniklé soubory zásad mezinárodních smluv či smluvního práva vytvářené soukromě (Principy Evropského smluvního práva či Zásady mezinárodních obchodních smluv vypracované organizací UNIDROIT)
  • INCOTERMS
    • Obecně obchodní termíny, resp. mezinárodní obchodní termíny, mají pravidelně svůj původ v obchodních zvyklostech, které byly následně uměle zpracovány, tj. písemně zachyceny, doplněny a jejich výklad sjednocen (hovoří se o soukromé unifikaci či kodifikaci)
    • INCOTERMS = International Commercial Terms
    • jedná se významné obchodní termíny zpracované Mezinárodní obchodní komorou v Paříži
    • INCOTERMS jsou prezentovány jsou prezentovány jednoduchými, třípísmenovými termíny
    • poprvé zpracované obchodní termíny již v roce 1936. Reagují na vývoj v mezinárodním obchodu, proto jsou tyto termíny v průběhu let modernizovány a upravovány (došlo k přijetí nových úprav v roce 1953, 1963, 1976, 1980, 1990, 2000, 2010). V roce 2020 došlo k přijetí Incoterms 2020.
    • jaký je účel? růstem světového hospodářství a tím i růstem světového obchodu se zvyšuje riziko a možné nedorozumění při uzavření mezinárodního obchodu mezi stranami  →  pravidla INCOTERMS mohou zjednodušit průběh světového obchodování 
    • upravují:  místo dodání, balení, kontrolu zboží, okamžik přechodu nebezpečí, okamžik či místo přechodu nákladů, pojištění přepravy atd.
    • neupravují:  např. čas, místo, způsob nebo změnu úhrady smlouvy; opravné prostředky v případě porušení smlouvy; -existenci/neexistenci smlouvy atd. → INCOTERMS nepředstavují a proto ani nemohou nahradit např. kupní smlouvu → harmonizují a propojují smlouvy kupní/či jiný typ dodací smlouvy/, přepravní, pojišťovací
  • Mezinárodní obchodní zvyklosti
    • problematické je vymezení samotného termínu mezinárodní obchodní zvyklosti
    • zvyklost: pravidlo chování stran prokazující tyto znaky: 
      • ustálenost schématu jednání v rámci určitého typu činnosti anebo určitého druhu zboží;
      • určitý stupeň známosti, a tím i rozšířenosti;
      • délku zachovávání (rozhodující je okamžik uvědomění si nezbytnosti anebo vhodnosti zachovávání určitých pravidel;
      • prostorový prvek, který rozhoduje o tom, zda jde o zvyklost místní, národní či mezinárodní
    • znaky zvyklosti vymezuje v čl. 9 CISG
    • při vytváření zvyklostí jde o určitý druh spontánního, státem či jeho institucemi přímo neiniciovaného procesu - klasická zvyklosti je dnes vytlačována  zvyklostmi písemně zachycenými - soukromě kodifikovanými
    • nevýhody klasické zvyklosti: vágnost obsahu, nedostačující přesnost v interpretaci, případně rozdíly v interpretaci dané jak místně, tak i komoditou, se kterou je obchodováno
  • Obchodní podmínky
    •  standardizované formy uzavírání smluv jsou jevem reagujícím na rychlý rozvoj techniky následovaný širokým rozmachem průmyslové výroby. Projevuje se tak tlak na rozvíjení takových forem sjednávání smluv, které zabezpečí rychlé, nekomplikované uzavření smlouvy a současně zajistí dostatečnou právní a ekonomickou jistotu stran
    • Ke standardizovaným formám řadíme: obchodní podmínky, formulářové smlouvy a guide (právní návody)
    • obchodní podmínky  = předem zpracované, písemné, standardizované texty termínů, obsahující zpravidla údaje o jakosti, záručních lhůtách, odpovědnosti, přechodu vlastnického práva a nebezpečí, platební údaje, rozhodčí klauzuli, klauzuli o výběru rozhodného práva atd., tj,. údaje, které lze vypracovat pro neurčité množství sobě navzájem podobných obchodních operací
    • vnější podoba: jsou uváděny na formuláři (např. na zadní straně nabídky, objednávky, proforma faktury atd.)
    • je důležité, aby se obchodní podmínky staly součásti smlouvy - nestačí je pouze přiložit k návrhu a zaslat druhé straně
    • jev, který je spojen s obchodními podmínkami, je tzv. bitva forem (bitva formulářů)
  • Formulářové smlouvy 
    • liší se od obchodních podmínek jednak skladbou (obsahují část individualizovanou zahrnující údaje jedinečné pro každou operaci a část obsahující dodací podmínky, které se stávají součástí smlouvy skrze doložku o jejich včlenění), jednak vnější formou
    • obchodní podmínky a formulářové smlouvy lze dělit: a) z pohledu smluvní svobody na vzorové a adhezní; b) z pohledu subjektů, které je vypracovaly: zpracované mezinárodní organizací, obchodními společnostmi či svazy mající mimořádné postavení v obchodě s danou komoditou, zpracované individuálně jednotlivým obchodníkem
    • funkce obchodních podmínek a formulářových smluv: racionalizace smluvního jednání a překlenutí rozdílů mezi jednotlivými právními řády 
  • Zásady mezinárodních smluv UNIDROIT
    • vypracovány Mezinárodním ústavem pro sjednocení soukromého práva v Římě (UNIDROIT)
    • jedná se o poměrně ucelený soubor pravidel upravujících mezinárodní obchodní smlouvy
    • v souladu s preambulí se použije tehdy, kdy se strany na jejich použití dohodly výslovně, anebo když si dohodly regulaci pomocí lex mercatoria či podobných jiných obecných zásad
    • regulují otázky týkající se uzavírání smlouvy, platnosti smlouvy, interpretace smlouvy, obsahu, splnění, nesplnění smlouvy, nároků vzniklých v případě nesplnění smlouvy
  • Principy evropského smluvního práva (PECL)
    • v evropském kontextu se objevuje aktivita projevující se výrazně aktivitou akademickou
    • od počátku 80. let - existence Komise pro evropské smluvní právo (skupina nezávislých právníků ze smluvních států EU (nutno dodat, že se nejedná osoby, které by byli jmenovány vládami svých států))
    • principy představují obecnou část závazkového smluvního práva - neobsahují regulaci žádného z konkrétních smluvních typů
    • nejsou omezeny jen na vztahy spotřebitelské či na vztahy mezi obchodníky - obecná aplikace; současně je možné je aplikovat (dle jejich tvůrců) i pro vnitrostátní styk
    • podoba: obsahují většinou základní, jednoduché pravidlo, které je doplněné komentáři a vysvětleními
INCOTERMS 2010
ICC INCOTERMS 2020

Nově INCOTERMS 2020 - INCOTERMS 2020 Free ebook 

Zásady mezinárodních obchodních smluv UNIDROIT
PECL
Příklady bez vzorových odpovědí

  1. Společnost ABC založená podle českého práva, se sídlem a místem podnikání v Praze, je prodejcem dřevěných stolů. Dřevěné stoly se rozhodla od společnosti ABC zakoupit společnost Multos, založenou podle německého práva, se sídlem a místem podnikání  Berlíně. Společnosti uzavřely v roce 2020 kupní smlouvu. Součástí smlouvy byla mimo jiné doložka: " Tato smlouva a vztahy z ní vyplývající se řídí lex mercatoria. Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží se nepoužije." Posuďte platnost takové doložky. 
  2. Společnost Zrnko, s.r.o., založena podle českého práva, sídlo podnikání v Ostravě, je prodejcem výběrové zrnkové kávy. Společnost Coffee si v lednu 2017 objednala od společnosti Zrnko výběrovou zrnkovou kávu. Společnost Coffee je společnost, která je založena podle italského práva, sídlo podnikání v Miláně. Strany si ve smlouvě ujednaly následující doložku: " smlouva se řídí italským právem. Současně budou aplikovány Principy evropského smluvního práva." Určete právní režim. Současně zhodnoťte platnost doložky. 
  3. Společnost ABC založená podle českého práva, se sídlem a místem podnikání v Praze, je prodejcem dřevěných židlí. Dřevěné židle se rozhodla od společnosti ABC zakoupit společnost Multos, založenou podle německého práva, se sídlem a místem podnikání  Berlíně. Společnosti uzavřely v roce 2020 kupní smlouvu. Součástí smlouvy byla mimo jiné doložka: "Smlouva a veškeré vztahy z ní vyplývající se budou řídit právem platným mezi mezinárodními obchodníky. Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží se nepoužije."  Určete právní režim smlouvy a posuďte platnost takové doložky.
  4. Společnost Olive (prodávající) se sídlem a místem podnikání v Aténách, je prodejcem řeckých extra panenských olivových olejů. V květnu 2020 uzavřela smlouvu se společností kvalitní oleje (kupující) se sídlem a místem podnikání v Praze.  Předmětem smlouvy byla dodávka 300 ks olivových olejů, do 31. července 2020 FIX EXW 2020. Součástí smlouvy byly mimo jiné následující doložky a ujednání: "Smlouva se řídí českým právem". Všechny spory vznikající z této smlouvy budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky"  Určete právní režim smlouvy. V případě, že bude aplikována Vídeňská úmluva, určete jakým způsobem bude aplikována (jako přímá norma či věcná norma MPS).  V případě, že by součástí smlouvy byly obchodní podmínky jedné ze stran, uveď jejich pozici v rámci zvoleného právního řádu, resp. VÚ. 
  5. Společnost MUNCOS, s. r. o., se sídlem a místem podnikání v České republice, se zabývá prodejem kožených bund. V březnu roku 2018 uzavřela s čínskou společností kupní smlouvu na odběr 200 ks kvalitních kovových zipů do kožených bund. Součástí smlouvy byly následující ujednání: "Tato smlouva se řídí Úmluvou OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží. V otázkách neupravených touto Úmluvou se řídí zákonem č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění.  Dodací a platební podmínka: DAP Praha, INCOTERMS 2000, nejpozději do: srpen 2018. 50 % kupní ceny do konce měsíce srpna, 50 % na základě konečné faktury dle data tam uvedeného." Určete právní režim smlouvy (zvažte všechny možnosti včetně vyplnění mezer. Zdůvodněte možnost použití podmínek INCOTERMS). 
  6. Společnost zdravý život, s.r.o., se sídlem a místem podnikání v České republice, se zabývá prodejem léčiv. V roce 2015 uzavřela se společností China se sídlem a místem podnikání v Číně, kupní smlouvu. Součástí kupní smlouvy byla i volba práva: Principy evropského smluvního práva (PECL). Posuď aplikaci Vídeňské úmluvy, včetně právní relevanci doložky volící Principy evropského smluvního práva.

Posuďte následující doložku: „Tato smlouva se neřídí Úmluvou OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží. Tato smlouva a veškeré vztahy z ní vyplývající se řídí lex mercatoria.“ Předpokládejte, že se jedná o soukromoprávní vztah dvou podnikatelů s relevantním mezinárodním prvkem.

V daném příkladu lze uvést následující: 

smluvní strany si vyloučily použití Vídeňské úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (obsahuje přímé normy - (přímá metoda), které se použijí přednostně (přednostní aplikace přímé metody oproti metody kolizní) . Bude potřeba určit rozhodné právo. V daném příkladu přichází v úvahu použití Nařízení Řím I. Pokud by byly splněny jeho působnosti, je možné daný předpis použít. Strany si ujednaly ve smlouvě volbu tzv. lex mercatoria. Nabízí se otázka:  je možné považovat lex mercatoria za volbu práva podle Nařízení Řím I? (tedy použití čl. 3 Nařízení Řím I).

→ Lex mercatoria nelze považovat za volbu práva ve smyslu čl. 3 Nařízení Řím I. 

→ lze zvolit pouze právo určitého státu 

→ odkaz na lex mercatoria je možný, ale je potřeba současně určit rozhodné právo → aplikace lex mercatoria je možná pouze v rámci mezí daných kogentních norem určeného rozhodného práva 


Rakouský objednatel a česká stavební společnost se dohodly na výstavbu výškového domu. Výstavba měla být uskutečněna na pozemku zadavatele formou výstavby na klíč, včetně veškerého zařízení, jako např. kancelářského nábytku. Součástí smlouvy byla následující doložka: "Veškeré vztahy vyplývající z této smlouvy, včetně její platnosti a následků neplatnosti se řídí právem platným v mezinárodním obchodním styku se zvláštním zřetelem na výstavbu." Zhodnoťte doložku. 

Doložku ujednanou ve smlouvě nelze hodnotit jako jako volbu práva (viz odpovědi uvedené v předchozím příkladu). V daném případě strany si zvolily nestátní prostředky právní úpravy, nejedná se o volbu práva ve smyslu Nařízení Řím I (ani v případě zákona o mezinárodním právu soukromém). Obligační statut smlouvy bude potřeba určit dle náhradních určovatelů. 

Společnost Crestyl (sídlo Malta) uzavřela se společností AvaTrade (sídlo Irsko) smlouvu na dodání potravinářských strojů maltské společnosti. Ve smlouvě byla následující relevantní doložka: "Tato smlouva se řídí Úmluvou OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží".

Vídeňská úmluva má jako celek dispozitivní povahu. Strany kupní smlouvy proto mohou jakékoliv její ustanovení vyloučit, nebo mohou vyloučit i aplikací celé Vídeňské úmluvy. Vídeňská úmluva může být aplikovatelná i v případě,  kdy jedna ze stran nebude mít místo podnikání ve smluvním státě nebo dokonce nebude mít místo podnikání ve smluvním státě žádná ze stran (srov. čl. 1 odst. 1 písm. b) použití Vídeňské úmluvy jako věcnou normu) 

V daném příkladu jsou uvedeny společnosti, které mají své místo podnikání ve státech, které nejsou smluvními státy Vídeňské úmluvy (srov. čl. 1 odst. 1 písm. a). Vídeňská úmluva nebude ani aplikovatelná dle čl. 1 odst. 1 písm. b - dle norem MPS - kolizních norem (dle čl. 4 odst. 1 písm. a) Nařízení Řím I.  

Nabízí se otázka: Vídeňská úmluva nebude aplikovatelná na kupní smlouvu ze své normativní povahy, nicméně mohou strany Vídeňskou úmluvu použít? Pokud je to možné, mění se nějakým způsobem povaha pravidel obsažených ve Vídeňské úmluvě? Je možné aplikovat Vídeňskou úmluvu jako ucelený soubor právních pravidel (srov. čl. 6 VÚ) a to na základě smluvní svobody stran. Je tak použita jako jiný nestátní prostředek právní úpravy - je tedy potřeba určit rozhodné právo a VÚ bude použita v rámci kogentních norem jinak rozhodného práva.

Společnost Cole (sídlo a místo podnikání v ČR) a společnost ChiTea (sídlo a místo podnikání v Číně, v městě Šanghaj) vstoupily do jednání a uzavřely v roce 2022 smlouvu na 2000 ks čínských čajů. Součásti smlouvy byly následující ujednání: Bude-li žalovat kupující, bude spor řešen před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR v Praze; bude-li žalovat prodávající, bude spor řešen před Rozhodčím soudem při obchodní komoře v Pekingu. Smlouva se řídí Úmluvou OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží. Na neupravené otázky, na které se nevztahuje Úmluva, se budou řídit Zásadami mezinárodních obchodních smluv (UNIDROIT)."

Z uvedeného příkladu vyplývá, že bude aplikována Vídeňská úmluva jako přímá norma (srov. čl. 1 odst. 1 písm. a) VÚ). Zásady mezinárodních obchodních smluv (UNIDROIT) jsou použity, jelikož se strany na jejich použití výslovně dohodly. Z daného zadání vyplývá, že je aplikována VÚ a v otázkách, na které se nevztahuje VÚ jsou použity dané Zásady (Zásady jsou použity při vyplnění mezer VÚ).

Obecně lze říci, že s existencí přímé úpravy (zde VÚ) a určitým nestátním prostředkem právní regulace (zde Zásady mezinárodních obchodních smluv) je možné se výrazně odpoutat od konkrétního národního právního řádu.

Kontrolní otázky

  1. Na příkladu článku 3 Nařízení Řím I uveď příklad, kdy by si strany zvolily pro svou smlouvu "nestátní právo platné mezi obchodníky". Je taková volba možná a platná? 
  2. Na příkladu článku 3 zvaž, jaký by byl právní režim smlouvy tam, kde by si strany zvolily pro smlouvu o výstavbě standardní podmínky FIDIC. 
  3. Na příkladu článku 3 Nařízení Řím I zvaž, jaký by byl právní režim smlouvy tam, kde by si strany zvolily pro smlouvu obchodní podmínky INCOTERMS:
  4. Na příkladu článku 6 Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží uveď, co znamená v tomto případě volba podmínek INCOTERMS.
  5. Na příkladu článku 6 Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží uveď, co znamená v tomto případě volba obchodních podmínek vybraného obchodního svazu. 

A pokud jsi nerozuměl, je třeba se obrátit k doporučené učebnici

2.2.3 Lex mercatoria jako nestátní právo mezinárodních obchodníků

" Jaká je podstata tohoto jevu, který doprovází jako určitý konkurent sui generis historii mezinárodního práva soukromého? Konkurent, který oproti sofistikovaným a akademicky složitým řešením staví jednoduchá právní pravidla schopná řešit některé vztahy mezi mezinárodními obchodníky."

"Svou inspiraci hledá soudobé lex mercatoria zpravidla ve středověkém lex mercatorum – právu obyčejové povahy, které vzniklo a bylo dodržováno při tehdejších vztazích „mezinárodních“ obchodníků. Dnešní koncepce se rozpadá do řady směrů akcentujících globalizaci ekonomických vztahů, princip autonomie vůle stran jako vedoucí zásadu smluvních vztahů, korporativní a komoditní povahu vztahů v mezinárodním obchodu, pragmatičnost přístupu atd. Jde o soubor právních pravidel majících svůj základ v praxi. Za jeho součást či zdroj jsou považovány:........" Dále odkazujeme na: 

Učebnici: e-kniha: Vybrané kapitoly z mezinárodního práva soukromého

Kapitola 2 (Prameny a metody úpravy mezinárodního práva soukromého):

  • 2.2.3 - Lex mercatoria jako nestátní právo mezinárodních obchodníků (str. 38-40)
  • 2.3.1 - Kontrolní otázky a příklady (40-41)
Předchozí
Následující