Úvod do mezinárodního práva soukromého

Téma č. 10 - Kolizní otázky týkající se smlouvy II. – volba práva a náhradní hraniční určovatel

S

Cíl tématu

Cílem tématu je:

  • uchopit a pochopit základní hraniční určovatel pro smlouvy 
  • být schopen uchopit situaci, kdy si strany nezvolily práva a je nutné 
  • pochopit otázku mezí obligačního statutu

Pojmy k uchopení a pochopení

Smlouva 

  • dvoustranné či vícestranné právní jednání směřující ke vzniku závazku. 
  • základním pojmovým znakem smlouvy = dobrovolnost k převzetí povinnosti jedné osoby vůči druhé osobě jako výraz autonomie vůle stran vstoupit do smluvního závazkového vztahu (srov. např.  rozhodnutí SDEU C-26/91; C-51/97; C-27/02) 
  • ústřední pojem pro vymezení rozsahu působnosti Nařízení Řím I
  • pokrývá rozhodující způsob ekonomické směny produktů, patří k nejstarším právním institutům provázejícím lidskou společnost
  • napříč právním řádům v zásadě vykazuje stejné základní zásady 
Formální a materiální platnost smlouvy

  • čl. 10 Nařízení Řím I (materiální platnost) 
    • jednotný smluvní statut - základní KN - otázky existence a věcné platnosti smlouvy se řídí stejným právním řádem jakým se řídí samotná smlouva (odst. 1 lex causae) 
    • jednotný statut je prolomený - možnost osoby dovolávat se práva země, v níž se nachází její obvyklé bydliště za účelem prokázaní, že s uzavřením smlouvy nesouhlasila (odst. 2) 
    • ustanovení se vztahuje na otázky existence (vzniku) - otázky týkající se vzniku smlouvy - nabídka, přijetí)  a materiální (věcnou) platnost smlouvy - (náležitosti vůle, obsah právního jednání atd.) ; náležitosti formy smlouvy je upravena zvlášť samostatným kolizním pravidlem (formální platnost - čl. 11 Nařízení Řím I)
  • čl. 11 Nařízení Řím I (formální platnost)
    •  upravuje otázku formy smluv a souvisejících jednostranných právních jednání
    • právní režim formy je nutné odlišit od práva rozhodného pro obsah smlouvy (lex causae). - v případě formy představuje lex causae v zásadě pouze jednu z alternativ.
    • cílem úpravy obsažené v článku 11 je naplnění zásady favor negotii

Volba práva

  • základní hraniční určovatel pro smluvní závazkové vztahy s mezinárodním prvkem
  • souhlasný projev vůle smluvních stran o tom, že se jejich smlouva bude řídit určitým právem 

Náhradní hraniční určovatel - hraniční určovatel, který se uplatní, pokud neexistuje volba práva, nebo je tato neplatná

Meze obligačního statutu = otázky úzce související se závazkovým vztahem, které se nemusí řídit obligačním statutem a existují pro ně samostatné kolizní normy

  • např. otázka formální a materiální platnosti smlouvy

Volba práva a její formulace

  • Tato smlouva se řídí německým právem." (doložka o volbě práva) X neplést si s prorogační doložkou: " Veškeré spory vyplývající z této smlouvy budou řešeny u německých soudů."
  • "Tato smlouva se řídí českým právem. Otázky spojené s porušením smlouvy a nároky stran se řídí polským právem."
  • „Tato smlouva se řídí německým právem s vyloučením Vídeňské úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží.“
  • „Vznik, změna, zánik této smlouvy, včetně otázek se smlouvou souvisejících se řídí českým právem.“
  • Obchodníci z ČR si ve smlouvě sjednali následující doložku o volbě práva: "Tato smlouva se řídí německým právem."  Jelikož je volba práva jediným mezinárodním prvkem, je možné použít německé právo jen v rámci kogentních norem práva českého (srov. čl. 3 odst. 3 Nařízení Řím I).
  • Volba lex mercatoria: "Tato smlouva se řídí Zásadami mezinárodních smluv UNIDROIT." → je možné si zvolit právo státu (může jít o jakýkoli právní řád bez omezení na právo členských států EU). V daném případě je tak nutné určit rozhodné právo, rozhodné právo vytváří limity pro aplikaci Zásad mezinárodních smluv UNIDROIT.
  • "Tato smlouva se řídí starořímským právem."  → je možné si zvolit jen právo některého existujícího státu. 
  • "Tato smlouva se řídí ukrajinským právem."  → je možné si zvolit právo státu bez omezení na právo členských států EU (srov. čl. 2 Nařízení Řím I).

Příklady bez vzorových odpovědí

Příklady

  1. Společnost OSCIL, a.s., (sídlo a místo podnikání ve Slavonicích) se rozhodla zrekonstruovat svoje kancelářské prostory. V březnu 2020 uzavřela smlouvu se společností Malerei Heinze GmbH (sídlo a místo podnikání v Dobersbergu, Rakousko), která měla pro společnost OSCIL vymalovat všechny kanceláře. Určete právní režim smlouvy.

  2. Cukrárna krásné pečení, s.r.o., (sídlo a místo podnikání v Praze) a Salzburger Konditorei GmbH (sídlo a místo podnikání v Salzburgu, Rakousko) uzavřely v srpnu 2020 smlouvu, na základě které měla rakouská cukrárna dodat 240 balení tradičních pralinek. Součástí smlouvy bylo i toto ujednání: „Tato smlouva se řídí rakouským právem. Strany vylučují použití Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží.“ Určete právní režim pro tuto situaci.

  3. Společnost Fit for all, s.r.o. (sídlo a místo podnikání v Ostravě) si zřídila e-shop s dámskou obuví. Stránky obchodu jsou vedeny v jazyce českém, slovenském, polském a německém. Ceny jsou uváděny v českých korunách, polských zlotých a eurech. Rovněž informace o dopravě uvádějí možnost dodání do ČR, Polska, Německa a na Slovensko. V lednu 2022 si obuv objednala i paní Nora (obvyklé bydliště v Německu). V obchodních podmínkách e-shopu je obsažena volba českého práva. Určete právo rozhodné pro vztah mezi společností  a paní Norou. Určete právo rozhodné pro otázku, zda byly obchodní podmínky platně včleněny do smlouvy.

  4. Společnost Zetr, a.s., (sídlo a místo podnikání v Kroměříži) provozuje velkoobchod se stavebninami. Pro obchodování využívá jak přímé jednání, tak i e-shop v jazyce českém, slovenském a anglickém. Společnost Zetr uzavřela (jako prodávající) v září 2021 smlouvu se společností Bau, GmbH (sídlo a místo podnikání v Rakousku). Jejím předmětem byla koupě-prodej stavebnin. Ve smlouvě byly následující doložky: „Vylučuje se použití Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží. Smlouva se řídí českým právem.“ Společnost Bau, GmbH nezaplatila kupní cenu. Určete právo rozhodné pro situaci, kdy se společnost Zetr bude domáhat zaplacení kupní ceny. Určete právo rozhodné pro formu kupní smlouvy.

  5. Firma Seneko, GmbH se sídlem v Lipsku na území Německa a firma BGH, spol. s r.o. se sídlem na území ČR a zřízená dle českého práva uzavřely smlouvu, jejímž předmětem byla výstavba supermarketu firmou BGH v ČR. Smlouva obsahovala mimo jiné následující doložky: a) Smlouva se řídí německým právem. b) Veškeré spory budou řešeny s konečnou platností u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR v Praze. Německá firma nezaplatila celou dohodnutou částku. Česká firma chce podat návrh na zahájení řízení o zaplacení doplatku s příslušenstvím. Urči právní režim smlouvy.

Příklady se vzorovými odpověďmi

Společnost ABC se sídlem v Nizozemí je pěstitelem cibulových květin. Cibule (květin) vyváží do řady zemí v Evropě i mimo ni. V prosinci roku 2017 uzavřela smlouvu s českou společností Holandské květiny, s.r.o.,  jejímž předmětem byl odběr cibulí. Smlouva byla uzavřena výměnou emailů. Na základě smlouvy mělo být dodání realizováno v deseti dodávkách (leden - říjen 2018). Součástí smlouvy byly mimo jiné tyto doložky: "Tato smlouva se řídí nizozemským právem s vyloučením Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží. Veškeré spory z této smlouvy, s výjimkou sporů týkajících se platnosti smlouvy, budou s konečnou platností projednány a rozhodnuty v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR v Praze."  Posuďte právní režim smlouvy.  Podle jakého práva byste posoudili, zda byla smlouva uzavřena v platné formě?

  • V prvém kroku je nutné provést test aplikace Nařízení Řím I. 
  • Aplikace Nařízení Řím I → aplikační test (působnosti) 
    • věcná: čl. 1 odst. 1 Nařízení Řím I - jedná se o smluvní závazkový vztah s mezinárodním prvkem (kupní smlouva)
    • územní: soudy členských států EU (Nizozemí x ČR)
    • osobní: není rozhodující, odkud  jsou smluvní strany
    • časová: smlouva uzavřena v prosinci 2017 (tedy po 17. 12. 2009) 
  • Závěr: aplikace Nařízení Řím I


  • Dalším krokem je identifikace obligačního statutu jako rozhodného práva:
  • → čl. 3 Nařízení Řím I - volba práva, strany si zvolily nizozemské právo - smlouva se řídí tímto právem 


Dalším krokem je odpověď na otázku formy. Zde identifikujeme pravidlo uvedené v článku 11 - smlouva byla uzavřena výměnou emailů - mezi nepřítomnými  → odst. 2 

→ právo rozhodné pro smlouvu (nizozemské) nebo právo zemí, kde se nacházejí smluvní strany (české, nizozemské)

→ stačí, jsou-li naplněny požadavky kteréhokoli z nich

Německá společnost GmbH dne 30. 5. 2017 uzavřela s polskou společností Spol.z.o.o. smlouvu na dodávku vysoce kvalitních perských koberců. Součástí smlouvy byla mimo jiné tato doložka: „Tato smlouva se řídí polským právem s vyloučením Vídeňské úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží.“ Německá společnost nezaplatila kupní cenu. Prodávající chce uplatnit žalobu na zaplacení kupní ceny. Zhodnoťte aplikaci nařízení Řím I a určete právní režim smlouvy.

  • V prvém kroku je nutné ověřit aplikaci Nařízení Řím I, tj. provést aplikační test  (působnosti): 
      • věcná: čl. 1 odst. 1 Nařízení Řím I - jedná se o smluvní závazkový vztah s mezinárodním prvkem (kupní smlouva)
      • územní: soudy členských států EU (Německo x Polsko)
      • osobní: není rozhodující odkud  jsou smluvní strany
      • časová: čl. 28 Nařízení Řím I - smlouva uzavřena 30. 5. 2017 (tedy po 17. 12. 2009)

    • Závěr: aplikace Nařízení Řím I

     Ve druhém kroku identifikujeme pravidlo. V daném případě došlo k volbě práva: 


    • → čl. 3 Nařízení Řím I - volba práva, strany si zvolily polské právo - smlouva se řídí tímto právem. 
Německá společnost Gmbh dne 30. 5. 2017 uzavřela s polskou společností Spol.z.o.o. smlouvu na dodávku vysoce kvalitních perských koberců. Součástí smlouvy byla mimo jiné tato doložka: „Tato smlouva se řídí čínským právem s vyloučením Vídeňské úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží.“ Německá společnost nezaplatila kupní cenu. Prodávající chce uplatnit žalobu na zaplacení kupní ceny. Zhodnoťte aplikaci nařízení Řím I a určete právní režim smlouvy.


  • Odpověď: aplikace Nařízení Řím I  → aplikační test (působnosti) 
    • věcná: čl. 1 odst. 1 Nařízení Řím I - jedná se o smluvní závazkový vztah s mezinárodním prvkem (kupní smlouva)
    • územní: soudy členských států EU (Německo x Polsko)
    • osobní: není rozhodující odkud  jsou smluvní strany
    • časová: čl. 28 Nařízení Řím I - smlouva uzavřena 30. 5. 2017 (tedy po 17. 12. 2009)
  • → aplikace Nařízení Řím I
  • → čl. 3  Nařízení Řím I - volba práva, strany si zvolily čínské právo - smlouva se řídí tímto právem (srov. čl. 2 Nařízení Řím I).
Společnost Novac se sídlem v Miláně vyrábí potravinářské stroje. V únoru 2018 kontaktovala společnost Industrial založenou dle českého práva se sídlem v Praze, která vyrábí součástky využitelné k výrobě těchto potravinářských zdrojů. Po řadě telefonických a emailových komunikací se dne 10.3. 2018 v Miláně uskutečnilo jednání týkající se podmínek budoucí spolupráce. Jednání bylo úspěšné a došlo k uzavření smlouvy na dodávku 1000 ks součástek určených k výrobě potravinářských strojů. Součástí smlouvy byla mimo jiné i doložka o vyloučení použití Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží. Zhodnoťte aplikaci Nařízení Řím I a určete právní režim pro smlouvu mezi Novac a Industrial. 

  • Prvým krokem je zjištění  aplikace Nařízení Řím I → aplikační test (působnosti) 
      • věcná: jedná se o smluvní závazkový vztah s mezinárodním prvkem (kupní smlouva)
      • územní: soudy členských států EU (Itálie x ČR)
      • osobní: není rozhodující, odkud  jsou smluvní strany
      • časová: smlouva uzavřena 10. 3. 2018 (tedy po 17. 12. 2009)
    • Závěr: aplikace Nařízení Řím I
  • Druhým krokem je určení konkrétního pravidla. 
  • → čl. 4 odst. 1 písm. a) - jelikož se jedná o kupní smlouvu a strany smlouvy si nezvolily rozhodné právo – tak na základě výše uvedeného článku, se bude smlouva o koupi zboží (kupní smlouva) řídit právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště → Prodávající je v tomto případě společnost Industrial, která je založená dle českého právo → rozhodné právo pro smlouvu je české právo.
    Německá společnost GmbH dne 30. 5. 2017 uzavřela s polskou společností Spol.z.o.o. smlouvu na dodávku vysoce kvalitních perských koberců. Německá společnost nezaplatila kupní cenu. Prodávající chce uplatnit žalobu na zaplacení kupní ceny. Zhodnoťte aplikaci nařízení Řím I a určete právní režim smlouvy.
    • Aplikace Nařízení Řím I  → aplikační test (působnosti)
      • věcná: čl. 1 odst. 1 Nařízení Řím I - jedná se o smluvní závazkový vztah s mezinárodním prvkem (kupní smlouva)
      • územní: soudy členských států EU (Německo x Polsko)
      • osobní: není rozhodující odkud  jsou smluvní strany
      • časová: čl. 28 Nařízení Řím I - smlouva uzavřena 30. 5. 2017 (tedy po 17. 12. 2009)
    • Závěr:  aplikace Nařízení Řím I

    Identifikace konkrétního pravidla: 

    • → právo nebylo stranami zvoleno dle čl. 3 
    • → čl. 4 odst. 1 písm. a) smlouva o koupi zboží se řídí právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště. Prodávající je polská společnost –  Smlouva se řídí polským právem.

    Kontrolní otázky

    1. Jaké je základní pravidlo pro určení obligačního statutu v nařízení Řím I?
    2. Jak je v nařízení Řím I upravena volba práva? Je volba práva nějak omezena?
    3. Jaký je náhradní hraniční určovatel v nařízení Řím I?
    4. Jaká je struktura čl. 4 nařízení Řím I?
    5. Pro jaké smluvní typy obsahuje nařízení Řím I speciální úpravu? V čem zvláštní úprava spočívá?
    6. Jak je pro účely nařízení Řím I definována spotřebitelská smlouva?
    7. Co znamená, že obchodník musí svoji činnost na zemi spotřebitele „zaměřovat“?
    8. Co jsou to meze obligačního statutu?
    9. Jak jsou meze obligačního statutu upraveny v nařízení Řím I?
    A pokud jsi nerozuměl, je třeba se obrátit k doporučené učebnici

    6.2.2 Určení a meze obligačního statutu

    "Volba práva. Základním hraničním určovatelem pro určení právního řádu, kterým se řídí smlouva (obligačního statutu), je volba práva. Jde o institut umožňující zvolit pro smlouvu některý platný právní řád. V případě písemného uzavření smlouvy toto probíhá na základě smluvního ujednání – doložky o volbě práva. Uzavřena může být také samostatná smlouva či doplněk smlouvy. Nicméně prvá varianta, tj. doložka o volbě práva, která je začleněna do smlouvy v okamžiku jejího vzniku, je nejčastějším případem. Může znít následovně........"

    Dále odkazujeme na: 

    Učebnici: e-kniha: Vybrané kapitoly z mezinárodního práva soukromého

    Kapitola 6 (Kolizní problematika závazkových práv):

    • 6.1 - Základní charakteristika a zdroje právní úpravy (str. 68-70)
    • 6.2 - Nařízení Řím I (str. 71-74)
    • 6.3 - Další materiály (str. 75-78)

    Pokud jste správně odpověděli na všechny otázky, pro zopakování nastudované látky si vyzkoušejte také následující odpovědník (jen k procvičení na doma): 

    Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
    https://is.muni.cz/el/law/jaro2023/BO204Zk/odp/Smluvni_zavazky.qref


    Předchozí
    Následující