Cílem tématu je:
- vysvětlit vazbu práva soukromého a veřejného při dopadu na soukromoprávní vztah s mezinárodním prvkem
- vysvětlit pojem imperativní předpisy
- vysvětlit obsah článku 9 Nařízení Řím I
Úvod do mezinárodního práva soukromého
Téma č. 12 - Veřejné právo a právo určené kolizními normami (imperativní předpisy)
Cíl tématu
Pojmy k uchopení
- Veřejné právo
- jedná se o část ustanovení právního řádu, na jejichž normách má zájem společnost jako celek
- protipól vůči právu soukromém
- veřejnoprávní metoda právní úpravy - vyznačuje se používáním kogentních právních norem, zpravidla nerovným postavením právních subjektů a uplatněním zásady oficiality a legality
- u veřejného práva není typická rovnost subjektů - jeden z nich (orgán veřejné moci) má pravomoc rozhodovat o právech a povinnostech druhé subjektu (FO nebo PO)
- veřejné právo je tradičně heterogenní, právní odvětví považované za veřejnoprávní: ústavní, správní, trestní, finanční právo a právo sociálního zabezpečení. Veřejnoprávní charakter mají i odvětví práva procesního
- Veřejný pořádek
- morální, sociální, ekonomické, politické a/nebo právní zásady natolik důležité pro daný stát a jeho zřízení, že je na jejich respektování nutné trvat za všech okolností
- státy definují hodnoty, které se odrážejí v právu, a proklamují vůli tyto hodnoty chránit
- jednotlivé státy různě definují veřejný pořádek
- aplikace: kvalifikace - subsumpce (podřazení pod rozsah KN) - určení KN - určení a zjištění obsahu hmotného práva - zjištění existence rozporu s veřejným pořádkem (soudce je povinen neaplikovat tyto hmotné normy, které jsou v rozporu s tuzemským veřejným pořádkem či povinnost soudce neuznat cizí rozhodnutí)
- veřejný pořádek prostupuje celé právo a zahrnuje pravidla, na nichž leží právní základy společenského řádu společnosti (srov. hodnotovou stupnici v § 3 odst. 2 občanského zákoníku; ústavní právo či oblast rodinného práva)
- abstraktní vymezení - pojem veřejný pořádek je běžně používn v předpisech EU a MS bez bližšího vymezení
- různé členění: aktivní (pozitivní) x pasivní (negativní); kolizní x hmotněprávní x procesní; tuzemský x zahraniční; obecný x zvláštní
- Aktivní (pozitivní) a pasivní (negativní) veřejný pořádek
- pasivní (negativní): veřejný pořádek má pouze obranný charakter - pasivní veřejný pořádek - je stanoven důraz jeho negativní funkci jako obranu proti nežádoucím důsledkům jinak použitelného zahraničního práva
- aktivní (pozitivní): aktivní veřejný pořádek se prosazuje prostřednictvím nutně použitelných norem
- Výhrada veřejného pořádku
- nástroj, právně-technický prostředek prosazení veřejného pořádku
- ustanovení právního řádu, které umožňuje a zavazuje odmítnout výjimečně použití ustanovení zahraničního právního řádu, jestliže by účinky tohoto použití byly zásadně nepřijatelné
- Aktivní veřejný pořádek - imperativní předpisy
- použití určitých tuzemských předpisů, kterých se musí použít v mezích jejich předmětu úpravy vždy, bez ohledu na to, zda se jinak případ řídí na základě kolizní normy jiným než tuzemským právem
- tyto předpisy předcházejí použití kolizní normy, omezují prostor pro použití kolizní normy
- tyto předpisy se někdy označují jako zákony veřejného pořádku - veřejnému pořádku se tak dává aktivní úloha; či rovněž označení: předpisy přímá použitelné, nutně použitelné, imperativní, absolutně kogentní atd.
- imperativní normy lex fori (fóra), imperativní normy legis causae a imperativní normy třetího státu - srov. definici v čl. 9 Nařízení Řím I, § 3, 23 a 25 ZMPS
| Výhrada veřejného pořádku a Imperativní normy | Zákon o mezinárodním právu soukromém | Nařízení Řím I | Nařízení Řím II (mimosmluvní závazkové vztahy) |
| Výhrada veřejného pořádku | § 4 | čl. 21 | čl. 26 |
| Imperativní normy fóra | § 3 | čl. 9 odst. 2 | čl. 16 |
| Imperativní normy legis causae | § 23 odst. 1 | x | |
| Imperativní normy třetího státu | § 25 | čl. 9 odst. 3 | x |
Příklady bez vzorových odpovědí
- Strana E uzavřela smlouvu o vývozu zbraní se stranou F. Smlouva se řídí právním řádem státu F. Stát E následně vydá embargo na vývoz zbraní do státu F. Jaký je právní režim smlouvy? Jaký typ předpisu představuje embargo? Závisí na určení fóra?
- Společnost Technic Servis, a.s., (sídlo a místo podnikání v Olomouci) se specializuje na dodávky technologických linek pro potravinářský a
mlékárenský průmysl. Podařilo se jí získat zakázku v Polsku. V únoru 2021 uzavřela smlouvu se společností Mlwiecko, s.r.o., (sídlo a místo podnikání ve Varšavě), pro kterou
měla společnost Technic Servis provést montáž a uvedení do provozu linky na výrobu
jogurtů. Podle českého zákona o registru smluv má společnost Technic Servis povinnost
zveřejnit vymezené smlouvy v registru smluv, jinak smlouva nenabude účinnosti. Toto
platí i pro smlouvu mezi Technic Servis a Mlwiecko.
Kvalifikujte povahu uvedených norem a uveďte, jakým způsobem budou (nebo by
měly být) zohledněny.
- Pan Nedý (státní příslušnost a obvyklý pobyt ve státě A) zemřel a zanechal nemovitost v ČR. Dědictví ohledně této nemovitosti projednává český soud. Pan Nedý má jedno manželské a jedno nemanželské dítě. Pan Nedý nezanechal závěť. Podle práva státu A, které je dědickým statutem, ze zákona mohou dědit pouze manželské děti.
Strana A a strana B uzavřou smlouvu. Smlouvu není možné plnit vzhledem k tomu, že stát ke kterému náleží strana A, vydá zákaz obchodování se státem B, kam má být plněno. Příkladem může sloužit sankce ze strany EU zakazující export určitých technologií do Ruska a omezující ruský přístup na finanční trhy. Kvalifikujte povahu uvedených norem a uveďte, jakým způsobem budou (nebo by měly být) zohledněny.
Švýcarský občan se rozhodl prodat nemovitost
nacházející se na území Švýcarska a uzavřel smlouvu, jejímž předmětem byl
převod této nemovitosti na českého občana. Švýcar si nebyl zcela jist
solventností českého občana, a proto požadoval zřízení bankovní záruky. Vybrána
byla německá banka. Jak by jste posoudili situaci v případě, že by švýcarské právo neumožňovalo cizincům nabývat nemovitosti a český kupující se přesto u soudu domáhal plnění ze smlouvy.
Posuďte následující situaci: stejnopohlavní pár (ženy) uzavřely v roce 2018 manželství v Belgii. Pár žádal o zapsání jejich svazku do zvláštní matriky v ČR jako manželství (nikoliv jako registrované partnerství, které se v ČR uplatní na osoby stejného pohlaví)
Kontrolní otázky
- Charakterizuj pojem "imperativní předpis" a při užití pojmů "veřejné právo" a "soukromé právo" charakterizuj jeho znaky.
- Jaký je rozdíl mezi aplikací soukromého práva a imperativních předpisů v případě soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem?
- Jaké zásady platí pro aplikaci imperativních předpisů místa fora? Kde najdeš úpravu? Uveď příklad.
- Jaké zásady platí pro aplikaci imperativních předpisů legis causae? Kde najdeš úpravu? Uveď příklad.
- Je upravena i možnost použít imperativní předpisy jiného státu než je forum či legis causae?
- Uveď rozdíly mezi výhradou veřejného pořádku a imperativními předpisy.
A pokud jsi nerozuměl, je třeba se obrátit k doporučené učebnicido učebnice.
3.2 Imperativní normy a jejich dopad na soukromoprávní vztah s mezinárodním prvkem
"Nejprve je třeba říci několik slov k tomu, co se rozumí termínem „imperativní normy“. Pokud bychom laikovi, který absolvoval základní průpravu v právu, chtěli přiblížit okruh těchto norem, asi bychom uvedli, že základním zásahem těchto norem je právo veřejné. Na druhé straně je třeba uvést, že takováto definice je velmi zjednodušující. Vychází totiž z předpokladu jasného dělení práva na právo soukromé a právo veřejné, a právních disciplín na soukromoprávní a veřejnoprávní. To jednak neplatí ve všech právních řádech......." Dále odkazujeme na:
Učebnici: e-kniha: Vybrané kapitoly z mezinárodního práva soukromého
Kapitola 3 (Vybrané problémy metody kolizní):
- 3.1 - Právní úprava soukromoprávního vztahu s mezinárodním prvkem v rámci metody kolizní (str. 44-45)
- 3.2 - Imperativní normy a jejich dopad na soukromoprávní vztah s mezinárodním prvkem (45-50)