Evropské finanční právo

Evropská regulace finančních trhů. Systém dohledu nad finančním trhem

Obsah

V rámci přednásky se budeme zabývat regulací finančního trhu a dohledem. Seznamte se s následujícím textem, který slouží jako podklad pro přednášku.

Finanční trhy a právní vztahy

Právní úprava v oblasti finančních trhů zahrnuje širokou škálu právních vztahů. Část z nich je typicky soukromoprávní povahy, část veřejnoprávní. Zkuste uvažovat nad rozdílem mezi oběma těmito oblastmi.

K zamyšlení: Jaké právní vztahy na finančních trzích např. spadají do oblasti soukromého práva? Jaké do oblasti veřejného práva?

Soukromoprávní vztahy jsou např. mezi emitentem cenného papíru a investorem, mezi bankou a klientem (který např. pořídil investiční nástroj bankou vytvořený či distribuovaný), vztahy mezi emitentem cenného papíru a burzou, na které je takový cenný papír obchodován, atd.

Veřejnoprávní vztahy na finančních trzích budou mít typicky na jedné straně veřejný subjekt. V rámci této oblasti jsou nastaveny základní podmínky, za kterých mohou účastnící finančního trhu provozovat své aktivity. Spadají sem např. podmínky pro provozováním bankovní činnosti, obecné požadavky na poskytování pojišťovacích služeb, podmínky pro provozování směnárenství, atd. Patří sem i problematika dohledu nad tím, že zákonné požadavky jsou dodržovány.

Z tohoto pohledu jsou právní vztahy v oblasti finančních trhů děleny do dvou oblastí: (i) regulace a (ii) dohled. Pod regulaci spadá široká škála právních norem, které stanovují povinnosti subjektů finančního trhu, pod dohled zas systém a pravomoci orgánů veřejné moci, které dohlíží nad tím, že regulace je dodržována.

Regulace

Jaké subjekty působí na finančním trhu? Proč jsou regulovány?

Zvolte si některý ze subjektů finančního trhu a uvažujte nad tím, jaké oblasti jsou (nebo by měly být) regulovány.

Samotná regulace se skládá z různých druhů právních předpisů. Na úrovni národní se jedná typicky o zákony a podzákonné právní předpisy (např. vyhlášky ministerstva financí či nařízení vlády). V rámci finančních trhů je regulátorem i ČNB, která v oblastech, ve kterých je k tomu zmocněna zákonem, může vydávat podzákonné přepisy (vyhlášky, případně opatření obecné povahy), prostřednictvím kterých reguluje vybrané subjekty finančního trhu. Na úrovni EU sem spadají různé směrnice, které jsou transponovány do národního právního řádu, a přímo aplikovatelná nařízení Rady. Vedle těchto předpisů sem patří i celá řada prováděcích nařízení Komise, které upravují blíže některé otázky obecně upravené nařízeními Rady.

Vyhledejte nějaké prováděcí nařízení Komise, které doplňuje vybrané nařízení Rady, regulující oblast finančních trhů.

Dále nalezneme v oblasti regulace finančních trhů celou řadu předpisů, které nemají normativní povahu. Jedná se o různé soft-law předpisy. Ty, ačkoli nejsou přímo závazné a nezakládají práva a povinnosti subjektů, jsou na dobrovolné bázi dodržovány (a následovány) např. dohledovými orgány členských států. Sem spadají např. různé obecné pokyny ESMA či EBA (viz dále). Dále sem lze řadit i basilejské standardy, které slouží jako základ pro obezřetnostní regulaci bankovního sektoru.

Vyhledejte nějaké prováděcí nařízení Komise, které doplňuje vybrané nařízení Rady, regulující oblast finančních trhů.

Co jsou to basilejské standardy, kdo je vydává a co upravují?

Dohled

Dohled je prováděn oprávněnými dohledovými orgány. V ČR provádí dohled nad finančním trhem ČNB. Do roku 2006 byl prováděn více dohledovými orgány. Dohledová činnost je široká a zahrnuje nejen povolovací a schvalovací řízení, ale i následný dohled subjektů, které již s licencí působí na finančním trhu. Řízení před ČNB je prováděné na základě správního řádu. Na úrovni EU jsou další dohledové orgány. Typicky sem spadá ECB, ESMA, EBA a EIOPA. Působnost těchto orgánů a jejich pravomoci ve vztahu k subjektům finančního trhu v jednotlivých členských státech se odvíjí mimo jiné i od toho, je-li konkrétní stát členem eurozóny (resp. bankovní unie).

Více na přednášce.