EUROSTAT Evropská statistika Evropské finanční právo Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Eurostat lstatistický úřad EU - založený 1953, vznik Eurostatu 1959 (sídlo: Lucemburk) lorganizační složka Evropské komise na úrovni generálního ředitelství lData jsou získávána od statistických úřadů jednotlivých zemí l lÚkol EUROSTATU: lKonsolidace dat dodávaných statistickými úřady jednotlivých zemí a jejich převedení do porovnatelné podoby lHarmonizace metodiky získávání dat, jejich zpracování a vyhodnocování lPředkládat harmonizovaná statistická data o stavu a vývoji za celou EU a zároveň i za jednotlivé regiony (NUTS) a členské i nečlenské státy l lData slouží jako základní a oficiální podklad pro rozhodování Evropské centrální banky a dalších institucí EU v ekonomických otázkách. l lCílem je komparace vývoje v jednotlivých zemích a regionech. l l Sídlo Eurostatu http://ec.europa.eu/eurostat/documents/10186/756726/BechEntrance-016.jpg/66f95cd3-7eac-43d2-84f3-46 5abe138381?t=1408093323164 Význam Eurostatu lRozhodnutí Evropské komise o Eurostatu ze dne 17. září 2012 stanovilo, že Eurostat hraje důležitou roli v zajištění efektivní spolupráce a zabezpečení kooperace s ostatními službami realizovanými Evropskou komisí a plní důležité úkoly vztahující se ke koordinaci statistických aktivit nejen pro potřeby Evropské komise. l lNabízí množství důležitých dat využitelných: lVládami lPodniky lVzdělávacími zařízeními lNovináři lVeřejností l lEU využívá data zejména: lSběr dat pro EMU lPřizpůsobení statistických systémů v kandidátních zemích l Organizační struktura lDělí se na 7 ředitelství dle zajišťovaných činností: lKooperace v rámci Evropského statistického systému, mezinárodní kooperace, řízení zdrojů lMetodologie; podniková statistika a IT služby lNárodní účty, ceny a hlavní indikátory lStatistika vládních financí (Government finance statistics - GFS) a kvality lStatistika odvětví a regionů lSociální statistika lStatistika světové ekonomiky l Zaměstnanci lZaměstnává více jak 800 osob lDle pracovního vztahu: lÚředníci a pracovníci na částečný úvazek tvoří 72 %, administrátoři mírně převyšují asistenty. lNárodní experti a smluvní pracovníci tvoří 19 % lOstatní tvoří 9 % (např. zajišťovatelé externích služeb, školitelé apod.) lDle náplně práce: lVíce jak polovina pracovníků Eurostatu je činná ve statistice (2/3 všech administrátorů a polovina asistentů) lZbývající pracují v jiných oborech (IT, administrativní funkce např. rozpočet, plánování, lidské zdroje, komunikace apod.) lDle pohlaví a národnosti: lŽeny tvoří cca 50 % pracovníků, tvoří 44 % středního managementu lVšech 28 zemí EU je zastoupeno l lRozpočet využitý na implementaci European Statistical Programme: l- v roce 2016: 56,4 mil. € - v roce 2018: 68 mil. € - v roce 2020: l- v roce 2017: 57,96 mil. € - v roce 2019: 75,5 mil. € 77,3 mil. € l l l Evropský statistický program lNařízení č. 223/2009 Evropského parlamentu a Rady z 11. 3. 2009 Evropská statistika je založena na Evropském statistickém programu. lEvropský statistický program má za cíl evropskou statistiku: lVyvíjet lRealizovat lŠířit lRealizace je uskutečňována v období ne delším než 5 let. lTento je rozdělen na roční programy, které detailněji zahrnují cíle: lRoční program 2017: http://ec.europa.eu/eurostat/documents/747709/753176/AWP2017-3A-Overall-Priorities.pdf lRoční program 2018: l http://ec.europa.eu/eurostat/web/ess/-/annual-work-programme-2018 lRoční program 2020: lhttps://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/annual-work-programmes_en lRoční program 2023: lCommission work programme 2023 (europa.eu) ESS lThe European Statistical System (ESS) lJe založený na skutečných a srovnatelných datech – snaha zajistit maximální komparaci dat v EU. lPartnerství mezi Komisí (Eurostat) a národních statistických institucích a dalších národních autoritách odpovědných v každém členském státě za vývoj, realizaci a šíření evropské statistiky. lJsou zahrnuty země Evropského hospodářského prostoru a Evropského sdružení volného obchodu. lČlenové sbírají data a vytváření statistiku pro národní účely a potřeby EU l lEurostat nabízí většinu statistických dat uveřejněných v oficiálních publikacích, na webových stránkách či v jiných dokumentech bez poplatku či licence. l l ESGAB lEuropean Statistical Governance Advisory Board (ESGAB) lCílem je zabezpečit nezávislý přehled Evropského statistického systému podle podmínek European Statistics Code of Practice. lObsahuje 15 hlavních principů vážících se k vytváření a šíření Evropské oficiální statistiky. lŘeší, jak má Code of Practice komunikovat s uživateli a poskytovateli dat l lESGAB by měl být poradním orgánem – odpovídat na otázky vztahující se k důvěře uživatelů Evropské statistiky. lPřipravuje výroční zprávu Evropskému parlamentu a Radě vztahující se k implementaci Code of Practice v Evropském statistickém systému. l ESAC lEuropean Statistical Advisory Committee (ESAC) lVznikl na základě Rozhodnutí č. 234/2008/EC Evropského parlamentu a Rady dne 11. 3. 2008 lMá 24 členů reprezentující uživatele, respondenty a jiné stakeholdery evropské statistiky (včetně vědecké komunity, sociálních partnerů a občanů) a jiných institucionálních uživatelů (např. Rada či Evropský parlament) lKomise hraje důležitou roli v zajištění toho, že uživatelské požadavky a reakce na tyto požadavky budou zaneseny ve Statistickém programu. lDává přehled Evropské komisi o prioritách a zdrojích a výsledcích ročního programu. l ESF lThe European Statistical Forum (ESF) lBylo vytvořeno 24. 4. 2013 lCílem je zabezpečit plnění strategických pokynů mezi Evropským statistickým systémem (ESS) a Evropským systémem centrálních bank (ESCB). lBylo vytvořeno Memorandum of Understanding na základě kooperace mezi členy ESS a ESCB NUTS lNomenklatura územních statistických jednotek, (Nomenclature of Units for Territorial Statistics) lúzemní celky vytvořené pro statistické účely Eurostatu zavedené v roce 1988 lSlouží k: lAnalýze ekonomických ukazatelů lStatistické monitorování lPřípravu, realizaci a hodnocení regionální politiky členských států EU lNormalizovaná klasifikace územních celků v Česku nese název CZ-NUTS. statistická jednotka nejvyšší počet obyvatel nejnižší počet obyvatel NUTS 1 7 000 000 3 000 000 NUTS 2 3 000 000 800 000 NUTS 3 800 000 150 000 Specifika NUTS v ČR lKraje z důvodu značných rozdílů velikosti odpovídají úrovni NUTS 3. lPo vstupu do EU bylo nutné vytvořit ještě jednu úroveň územního členění na úrovni NUTS 2 – tzv. region soudržnosti ldo těchto regionů plynou prostředky z rozvojových fondů EU lV ČR byly kraje spojeny do 8 regionů soudržnosti (z toho 3 včetně Prahy tvoří jediný kraj). lOd května 2004 má každý kraj v CZ-NUTS jedinečný kód lpísmena ltři číslice - první dvě určují NUTS 2, třetí kraj v jeho rámci statistická jednotka počet v ČR (CZ-NUTS) zkratka český ekvivalent NUTS 0 stát 1 NUTS 1 území (ČR) 1 NUTS 2 regiony (soudržnosti) 8 NUTS 3 kraj 14 Spojení krajů do NUTS2 Spojení krajů do NUTS-2 NUTS2 a NUTS3 Hranice NUTS-3 regionů Hranice NUTS-2 regionů NUTS2 l region kód rozloha [km²] obyvatel Praha CZ01 496 1 259 079 Střední Čechy CZ02 11 014 1 315 299 Jihozápad CZ03 17 617 1 212 423 Severozápad CZ04 8 649 1 123 265 Severovýchod CZ05 12 440 1 506 813 Jihovýchod CZ06 13 990 1 682 748 Střední Morava CZ07 9 231 1 220 972 Moravskoslezsko[p 1] CZ08 5 445 1 217 676 LAU lMístní samosprávné jednotky (Local Administrative Units) existují v ČR od roku 1990 (dříve NUTS 4 a NUTS 5) lzahrnující obce a okresy l statistická jednotka počet v ČR (CZ-NUTS) zkratka český ekvivalent LAU 1 (dříve NUTS 4) okres 76+Praha LAU 2 (dříve NUTS 5) obec 6253 NUTS v SR lRŠÚJ - regionálna štatistická územná jednotka l l l l l l l l l l l l l lZdroj: Wikipedia RŠÚJ 1 RŠÚJ 2 RŠÚJ 3 území kód oblast kód kraj kód Slovenská republika SK0 RŠÚJ Bratislavský kraj SK01 Bratislavský kraj SK010 RŠÚJ Západné Slovensko SK02 Trnavský kraj SK021 Trenčínský kraj SK022 Nitranský kraj SK023 RŠÚJ Stredné Slovensko SK03 Žilinský kraj SK031 Banskobystrický kraj SK032 RŠÚJ Východné Slovensko SK04 Prešovský kraj SK041 Košický kraj SK042 Systém národních účtů lkoherentní, konzistentní a integrovaná skupina makroekonomických účtů, rozvah a tabulek založených na mezinárodně odsouhlasené koncepci, definicích, klasifikaci a účetních pravidlech. (OECD, 2013) l lzahrnují vývoj národního hospodářství jako celku, ale rovněž i jeho jednotlivých sektorů a oblastí l lpředstavuje statistický model, který přináší celkový popis ekonomických jevů a procesů probíhajících v národním hospodářství v ucelené a konzistentní podobě. Význam národních účtů lMonitorování chování ekonomiky lMakroekonomická analýza lPodklady pro formulování hospodářské statistiky lMezinárodní komparace lMakroekonomické modelování [USEMAP] Evropský systém národních účtů lSystém národních účtů v ČR je v souladu s Evropským systémem národních účtů (ESA 2010). lESA 2010: lSnahou harmonizovat metodiku v aplikaci přesných a správných pojmů, definicích, klasifikacích a účetních pravidlech, jež jsou potřebná pro spolehlivé, konzistentní a srovnatelný statistický popis ekonomiky jednotlivých členských státu i samotné Evropské Unie. lESA 2010 zohledňuje zkušenosti v oblasti harmonizace hrubého domácího důchodu a při monitorování statistiky v rámci postupu při nadměrném deficitu (EDP). lJe v zásadě konzistentní se Systémem národních účtů Spojených národů (SNA 2008). lK zajištění toho, aby pojmy, metodika a účetní pravidla byly členskými zeměmi důsledně uplatňovány, byl ESA 2010 Evropskou komisí přijat jako nařízení Evropského parlamentu a Rady dne 21. května 2013. l Hlavní účty národních účtů lSystém ESA 2010, je založený na posloupnosti vzájemně propojených účtů. l lHlavní účty národních účtů tvoří: lúčty výrobků a služeb, které evidují toky výrobků a služeb lsektorové účty, které se člení na účty: lběžné (zahrnují účet výroby, účet tvorby důchodů, účet rozdělení prvotních důchodů, účet druhotného rozdělení důchodů a účet užití disponibilních důchodů) a lakumulace (kapitálový účet, finanční účet a účty ostatních změn objemu, které zachycují: jiný vznik a zánik aktiv než prostřednictvím transakcí; změny aktiv a závazků způsobených nepředpokládatelnými událostmi, které nejsou hospodářské povahy; změny klasifikace a struktury) zachycují čisté pořízení nefinančních a finančních aktiv a vzniklé závazky lúčty rozvahy, které znázorňují hodnoty zásob aktiv a pasiv, jež jsou drženy institucionálními jednotkami nebo sektory k počátku a konci účetního období. l Posloupnost národních účtů 1. část Posloupnost národních účtů 2. část l l l l l l lVyrovnávací položku získáme odečtením celkové hodnoty položek na jedné straně účtu od celkové hodnoty na druhé straně účtu. V diagramu jsou pak vyrovnávací položky znázorněny tučně. l lZdroj: Evropský systém účtů ESA 2010 Souhrnné ukazatele lJedná se o složené hodnoty, jež měří výkon celého hospodářství, např. výrobu, přidanou hodnotu, disponibilní důchod, úspory, konečnou spotřebu, tvorbu kapitálu apod. Jedná se o důležité ukazatele využívané pro účely makroekonomické analýzy a srovnávání v prostoru a čase. Existují dva druhy souhrnných ukazatelů: lSouhrnné ukazatele vztahující se přímo k transakcím, tedy produkce výrobků a služeb, tvorba hrubého fixního kapitálu, konečná spotřeba apod. lSouhrnné ukazatele představující vyrovnávací položky na účtech, např. HDP v tržních cenách, hrubý národní důchod, národní disponibilní důchod, úspory apod. lUkazatele národních účtů se často přepočítávají na jednoho obyvatele či počet osob (či jednotek) v daném subsektoru. Nejdůležitějším ukazatelem je ukazatel HDP. Zdroje lEurostat, Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat l lDatabáze Eurostatu, Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/databaze_eurostatu a http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h l lRoční pracovní programy EU: https://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/annual-work-programmes_en l lEvropský systém účtů ESA 2010. l lFischer, J., Fischer, J. Měříme správně hrubý domácí produkt? Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/265819329_Merime_spravne_hruby_domaci_produkt l l Děkuji za Vaši pozornost. J Boring%20Presentation