ZÁKLADY SPRÁVNÍHO PRÁVA Úvod do studia, Základní vymezení správního práva, základní vymezení veřejné správy, vědecké pojetí správního práva a správní věda PrF MU © petr průcha, 2023 Kraje (NUTS III) a okresy (NUTS IV) v České republice K úvodu do studia n nstruktura a zaměření výuky nprameny ke studiu nformy a metody výuky nukončení předmětu n nPředmět „Základy správního práva“ je ve struktuře výuky SP představován teorií správního práva, obecnými pojmy a instituty a základními otázkami právní úpravy organizace veřejné správy a záruk zákonnosti ve veřejné správě n \\nss2\users\prucha\My Pictures\210-8517-Ob-V.jpg Osnova výuky obecné části SP n nsprávní právo, pojem charakteristika nveřejná správa, pojem a charakteristika nvědecké pojetí správního práva a správní věda nprameny správního práva, normy správního práva nsubjekty správního práva, správně právní vztahy nzákladní vymezení organizace veřejné správy norganizace územní správy se všeobecnou působností nrealizace činnosti veřejné správy nzáruky zákonnosti ve veřejné správě nsprávně právní odpovědnost, správní trestání Základní vymezení správního práva POJEM SPRÁVNÍHO PRÁVA (jako právního odvětví) n n n nsprávní právo - právním řádem výkonné moci n ve sféře veřejné správy n n n n n . n npohledy na správní právo n n nmimo vnímání správního práva jako součásti právního řádu, či jako právního odvětví npřichází v úvahu ještě chápání správního práva jako n nvědní discipliny npedagogické discipliny n n SPRÁVNÍ PRÁVO jako PRÁVO VEŘEJNÉ n nprávo veřejné a právo soukromé n (právní dualismus) n n teorie mocenská n teorie organická n teorie zájmová n Z judikatury n nZa právo veřejné považuje Ústavní soud tu oblast práva, v níž jsou vztahy založené na nerovnosti zúčastněných subjektů, k soukromému právu patří vztahy založené na rovnosti. Veřejná moc je taková, která autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů. Subjekt, o jehož právech a povinnostech rozhoduje orgán veřejné moci, není v rovném postavení s tímto orgánem a obsah rozhodnutí orgánu není dán na vůli subjektu. Hranice veřejné moci končí tam, kde začíná moc soukromá. n nPodle Nál. ÚS ze dne 23.6.1995, II. ÚS 86/95 . nVeřejný zájem v konkrétní věci by měl být zjišťován v průběhu správního řízení na základě poměřování nejrůznějších partikulárních zájmů, po zvážení všech rozporů a připomínek. Z odůvodnění správního rozhodnutí pak musí zřetelně vyplynout, proč veřejný zájem převážil nad řadou jiných partikulárních zájmů. Veřejný zájem je třeba nalézt v procesu rozhodování o určité otázce (typicky např. o vyvlastňování) a nelze jej v konkrétní věci a priori stanovit. Z těchto důvodů je zjišťování veřejného zájmu v konkrétním případě typicky pravomocí moci výkonné a nikoliv zákonodárné. n nPodle Nál. ÚS ze dne 28.6.2005, PI. ÚS 24/04 . npro správní právo jako právo veřejné je charakteristické, že: n n prosazuje a chrání veřejný zájem n upravuje vztahy mezi nerovnými subjekty n konkrétní obsah jeho realizace je autoritativně určován úřední mocí n disponuje možností správního donucení, jakožto donucení veřejnou mocí n . n n nvývoj našeho SP od přelomu r. 1989/90 n n demokratická transformace n n reforma n n europeizace Tzv. OBJEKTIVNÍ a SUBJEKTIVNÍ SPRÁVNÍ PRÁVO n nprávo v objektivním slova smyslu (de lege lata) nprávní řád nlze poznat normativně (statický stav) n nprávo v subjektivním slova smyslu (de lege aplicata) nsouhrn práv a povinnosti dovozených z právního řádu nk poznání je třeba metody teleologické (dynamický stav) n ndalší polohou - právo v zamýšleném smyslu (de lege ferenda) nco je chtěno ntaktéž metoda teleologická n n n ODVĚTVOTVORNÁ KRITERIA n n předmět právní regulace n metoda právní regulace n vnitřní systémová soudržnost n společenský zájem na existenci daného subsystému jako svébytného právního odvětví n VNITŘNÍ ČLENĚNÍ SPRÁVNÍHO PRÁHA n n z pohledu SPRÁVNÍHO PRÁVA jako odvětví nsprávní právo hmotné nsprávní právo procesní nsprávní právo organizační a kompetenční nsprávní právo trestní n n z pohledu SPRÁVNÍHO PRÁVA jako pedagogické discipliny - členění : obecná část, zvláštní část, popř. samostatně správní právo procesní n n PRÁVNÍ STÁT A SPRÁVNÍ PRÁVO n nnaše správní právo součástí n evropského kontinentálního typu právní kultury n nvázanost státu právem (legalita, legitimita) nsprávní orgán může jen to, co je mu zákonem přikázáno, nebo dovoleno n nrespekt k subjektivním právům nkaždý má dovoleno vše, co nemá zákonem zakázáno n nlidskoprávní dimenze npřednostní ochrana základních práv a svobod n n n Tzv. EVROPSKÉ SPRÁVNÍ PRÁVO n nv rovinách n nsprávní právo, společné evropským demokratickým státům, n nsprávní právo tzv. administrativní spolupráce států Evropy, n nsprávní právo Evropské unie n VEŘEJNÁ SPRÁVA n n nOrganizační a funkční pojetí veřejné správy n nstátní správa n nsamospráva n . Pojem a charakteristické rysy státní správy n nStátní správa - veřejná správa přičitatelná státu n nStátní správa z pohledu subjektů jejího výkonu nvykonávaná státem, nvykonávaná veřejnoprávními korporacemi, příp. nvykonávaná dalšími vykonavateli n(organizační aspekt) n nStátní správa jako výkon státní moci nrealizace obsahu aktů státní moci n(funkční aspekt ) n n Pojem a charakteristické rysy samosprávy n n Samospráva - veřejná správa přičitatelná veřejnoprávním korporacím nestátního charakteru n n nTvorba a výkon vlastní samosprávné moci n n nu územní samosprávy tzv. smíšený model - propůjčení výkonu státní moci samosprávným orgánům n nu zájmové samosprávy - komory n n Z judikatury: n n nÚstavní soud ve spojení s Chartou místní samosprávy poukázal na limity územní samosprávy, a to když v nálezu Pl. ÚS 34/02 uvedl: n nČeský ústavní standard místní samosprávy je doplněn a obohacen standardem, který vyplývá z Charty místní samosprávy Pravidla jí vyjádřená jsou stěží přímo uplatnitelná (self-executing). Práva zaručená Chartou územní samosprávě smluvních stran jsou rámcová. Charta sama v řadě ustanovení počítá s podrobnou vnitrostátní právní úpravou, která zajisté představuje meze, ve kterých se územní samospráva bude pohybovat. Rozhodně nezaručuje úplnou svobodu územní samosprávy. Ta není evropskou tradicí. Zákony, popř. další předpisy podle volby a tradice smluvních stran mohou podrobně vymezovat okruh záležitostí spravovaných územní samosprávou včetně těch, které má samospráva za povinnost sledovat, její organizaci včetně podoby a postavení jednotlivých orgánů, určovat rámec pro hospodaření, přiznávat majetek a její finanční zdroje. Už vůbec Charta nečiní z územní samosprávy svrchovaná tělesa blížící se státům. (www.concourt.cz). . n nPodle čl. 1 odst. 1 Ústavy je Česká republika mimo jiné jednotný stát; nejedná se o federaci či nadstátní integrační uskupení. Ústavně zaručená samospráva obcí a krajů je pouze jedním z prvků dělby moci mezi ústředními ústavními orgány a orgány samosprávy a projevem principu subsidiarity, z něhož vyplývá, že věci místního významu mají být v té míře, v níž mají vskutku specificky místní povahu, svěřeny regulaci na této úrovni systému veřejné správy. Samospráva krajů a obcí nemůže mít takový dosah, aby místními či regionálními regulacemi fakticky rozdrobila jednotný právní a ekonomický prostor České republiky na oblasti, v nichž budou platit zásadně odlišná pravidla. n nPodle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2011, čj. 7 Ao 2/2011-127 Vztah státní správy a samosprávy n n n n nvzájemné nezasahování n nvzájemný respekt n nvzájemná součinnost VĚDA SPRÁVNÍHO PRÁVA a SPRÁVNÍ VĚDA n n n předmět a metody vědy správního práva n n předmět a metody správní vědy n n vztah vědy správního práva a správní vědy SHRNUTÍ, ZÁVĚR n n n Kraje (NUTS III) a okresy (NUTS IV) v České republice