Seminární skupiny Zuzany Vikarské - MP213Z Ústavní právo I

Seminář 2: Dělba moci, právní stát.

 Na konci tematického bloku budete vědět...

  • jak funguje horizontální a vertikální dělba moci v ČR
  • jaký je rozdíl mezi formálním a materiálním pojetím právního státu
  • co je to "rule of law" a jak je tento koncept odlišný od konceptu právního státu
  • jaké nároky klade princip právního státu na normotvorbu
  • co je to pravá/nepravá retroaktivita a kdy je zakázána

 Materiály k nastudování

Právní předpisy:

  • znovu si přečtěte celou Ústavu ČR (úst. zákon č. 1/1993 Sb.)
  • pozorně si nastudujte zejména čl. 1-2, čl. 15, čl. 54, čl. 67-68, čl. 81-83, čl. 90-91 a čl. 97-105 Ústavy ČR

LiteraturaPřečtěte Wintra, Casebook + (alespoň) jeden ze dvou článků [všechny soubory jsou přiloženy a můžete je otevřít kliknutím na příslušná čísla stránek, literaturu najdete i v E-prezenčce]:

Učebnice: Wintr, str. 23-29 (Kapitola 2.1: Vázanost státní moci právem.)

Casebook: str. 36-55, včetně otázek!

  • Pl. ÚS 1/92 Lustrace I.
  • Pl. ÚS 39/08 Pospíšilova novela
  • Pl. ÚS 53/10 Stavební spoření
  • Pl. ÚS 24/04 Jezy na Labi

Články: (přečtěte si alespoň jeden ze dvou článků)

  • TOMOSZEK, M. Využitelnost pojmu rule of law pro výklad pojmu podstatné náležitosti demokratického právního státu. Časopis pro právní vědu a praxi, 2015, č. 2, str. 71-80anebo 
  • PREUSS, O. Demokratický právní stát tesaný do pískovce. Časopis pro právní vědu a praxi, 2016, č. 3, str. 365-376.

Z médií: poslechněte/zhlédněte/přečtěte buď (vyberte alespoň jedno):

 Otázky k zamyšlení (obecně)

  • Kde je zakotveno, že Česká republika je právním státem?
  • Co znamená tvrzení, že "koncept právního státu je v ČR plně justiciabilním konceptem"? (Casebook, str. 37)
  • Jaký je rozdíl mezi pravou a nepravou retroaktivitou?
  • Kdy je (a kdy by podle Vás měla být) retroaktivita přípustná a kdy naopak nepřípustná?

 Otázky k zamyšlení (k judikatuře)

  • Pl. ÚS 1/92 Lustrace I.
    • Je velký lustrační zákon retroaktivní? (Casebook, str. 41, Q3)
    • Jak vnímáte rozdíl mezi "formální" a "hodnotovou" právní jistotou? (Casebook, str. 41, Q2) 
    • Jak vnímáte rozdíl mezi "formálním" a "materiálním" právním státem? (Casebook, str. 42, Q5)
  • Pl. ÚS 39/08 Pospíšilova novela
    • V čem konkrétně spočívala protiústavnost Pospíšilovy novely zákona o soudech a soudcích?
    • Otázka č. 3 (Casebook, str. 44) je již neaktuální. Kdy skončil mandát předsedkyně NS Ivy Brožové a z jakého důvodu?
  • Pl. ÚS 53/10 Stavební spoření
    • Jaká dvě "úsporná opatření" přinesl Kalouskův zákon č. 348/2010 Sb.?
    • Kdy je přípustná pravá retroaktivita? Kdy je přípustná nepravá retroaktivita?
    • Jak rozhodl ÚS o (ne)přípustnosti dvou úsporných opatření a proč?
  • Pl. ÚS 24/04 Jezy na Labi
    • Co má společné tento nález s nálezem ve věci Melčák?
    • Byl by závěr ÚS jiný, kdyby zákon místo uvedení konkrétních názvů řek mluvil o "vodních tocích, jejichž délka na území ČR činí nejméně 150 km"? (Casebook, str. 55, Q3)

 Písemný úkol č. 2

Představte si, že jste asistentem poslance Parlamentu ČR. Váš poslanec má v úmyslu předložit v Poslanecké sněmovně návrh zákona o zpoplatnění studia na vysokých školách a žádá Vás o ústavněprávní analýzu přípustnosti rozličných variant tohoto návrhu zákona. V každé variantě posuďte, zda by se jednalo o (pravou / nepravou) retroaktivitu či nikoli, a dále zvažte (v kontextu bodu 157 nálezu Pl. ÚS 53/10), zda by dané řešení bylo v souladu či v rozporu s požadavky právního státu ve smyslu čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR.  Odevzdávejte přes MS Teams, rozsah cca 2 NS (3600 znaků).
  • varianta č. 1: Všichni studenti, kteří zahájí studium v akademickém roce 2021/2022 (a později), budou za studium platit paušální poplatek 10.000,- Kč za akademický rok. Studenti, kteří zahájili studium před akademickým rokem 2021/2022, mají právo dostudovat zdarma, pokud jejich studium nepřesáhne doporučenou délku.
  • varianta č. 2: Všichni studenti (bez ohledu na moment zahájení studia) budou od akademického roku 2021/2022 platit za studium paušální poplatek 10.000,- Kč za akademický rok. Studium před akademickým rokem 2021/2022 zůstává nezpoplatněno.
  • varianta č. 3: Každý, kdo bude mít v akademickém roce 2021/2022 (a později) status studenta, zaplatí za studium paušální poplatek 10.000,- Kč za akademický rok, a to i zpětně. (To znamená, že např. student, který zahájil studium v roce 2016/17 a stihne dokončit studium do září 2021, studoval zadarmo, zatímco jiný student, který také začínal studovat v roce 2016/17, ale ještě bude dokončovat studium v roce 2021/2022, musí zaplatit zpětně za celou dobu studia.)
  • varianta č. 4: Každý, kdo byl nebo je příjemcem vysokoškolského vzdělání v České republice (tj. od roku 1993), za tuto službu zaplatí paušální poplatek 10.000,- Kč za akademický rok, a to i zpětně. Tento poplatek je splatný do pěti let od ukončení studia, resp. do dvou let od účinnosti tohoto zákona, a odpouští se těm absolventům (a bývalým studentům), kterých průměrný hrubý měsíční výdělek za posledních 5 let nedosahuje v momentu splatnosti poplatku výše 20.000,- Kč. Ustanovení je sice zjevně retroaktivní, ale je ospravedlněno veřejným zájmem na snížení deficitu státního rozpočtu, podporou financování univerzit ze strany jejich absolventů a zároveň ochranou těch absolventů (a bývalých studentů), pro které by tato poplatková povinnost byla příliš velkým břemenem.

 Písemný úkol č. 3

Přečtěte si zadání případu "", který formuloval americký právní filosof a harvardský profesor Lon Fuller. Následně napište vyargumentovanou esej v rozsahu cca 2 NS (3600 znaků vč. mezer), které z doporučení náměstků byste v roli ministra/ministryně spravedlnosti následoval/a a proč. (Čím ústavněprávnější argumentace, tím lepší.) Pro inspiraci si můžete přečíst i reakce tří osobností české veřejné sféry (publicista Jan Novotný, sociolog Jiří Musil a filosof Jan Sokol), které jsou součástí dokumentu. Odevzdávejte přes MS Teams.