Adobe Systems Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 1 Daň z příjmů právnických osob Jedním zákonem upraveny dvě daně: ØDaň z příjmů fyzických osob ØDaň z příjmů právnických osob Adobe Systems Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 2 ̶Daň z příjmů právnických osob je druhou ze základních příjmových daní, která daní příjmy subjektů založených právním aktem, ̶a to jak za účelem podnikání, ̶tak se vztahuje i na ostatní subjekty, jako jsou nadace a občanská sdružení. ̶Podle cíle právnické osoby se ale výrazně liší i zdanění jejích příjmů PRAMENY právní úpravy ØZákon č. 586/1992Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů ØZákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. ØZákon č. 280/2009 Sb., Daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. ØZákon 235/2004 Sb., o DPH, v platném znění ØZákon 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění ØZákon 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění Prameny právní úpravy ØZákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů. ØZákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům. Historie ØOd 12. století v českých zemích- obecná daň – daň rozdělená na města a poté na rodiny (systém 1918) Ø Ø1927 DAŇOVÁ REFORMA Daně dle výnosů , dělníků, stojů… Historie ØRozvoj daňové soustavy: pozemková daň domovní osobní všeobecná výdělková d. Ø ØTotalita: daně placené organizacemi DPPO daně placené obyvateli DPFO Daně placené obyvatelstvem ØDaň ze mzdy ØDaň z příjmů obyvatelstva ØDaň z literární a umělecké činnosti ØZemědělská daň ØDomovní daň Ødaně ze „zisku Øz objemu mezd Ødaň z obratu Ødaň z mezd Daně placené organizacemi-dříve Nyní DPPO Charakteristika DPPO ØDaň přímá – subjekt - osoba POPLATNÍKA ØDaň důchodová - zdaňuje se PŘÍJEM ØKomplexní daň - zdaňuje podnikatele - právnické osoby Ø Základní konstrukční prvky DPPO ØSubjekty daně ØPředmět daně ØZáklad daně ØSazba daně ØSplatnost daně ØPodávání daňových přiznání ØSpráva daně Korekční prvky DPFO ØNení předmětem daně ØOsvobození od daně – osobní x věcná ØOsvobození bezúplatných příjmů ØPoložky odčitatelné od základu daně §34 ØSleva na dani §35 a násl. ØOdpisy hmotného a nehmotného majetku § 26 a následující ØZáklad daně a položky snižující základ daně Koncepce zákona o daních z příjmů vprvní část se zabývá zdaněním příjmů FO vdruhá část formuluje podmínky pro zdanění příjmů PO vtřetí část zákona obsahuje daňové podmínky, které jsou pro fyzické a právnické osoby společné včtvrtá část je přejatou částí ze zákona o správě daní a poplatků nesoucí název “Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů” včást pátá -Registrace včást šestá –Pravomoci vlády a MF vČást sedmá-přechodná a z. ust. SUBJEKTY - Poplatníci daňový rezidenty nebo daňovými nerezidenty. •daňový rezident České republiky, má na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen - mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. •Pokud je poplatník, který není právnickou osobou, založen nebo zřízen podle právních předpisů České republiky, má se za to, že má na území České republiky sídlo. •daňový nerezident, nemá na území České republiky své sídlo nebo to o nich stanoví mezinárodní smlouvy - mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky. POPLATNÍCI daně z PPO Poplatníci daně z příjmů právnických osob jsou zákonem označování jako Ødaňový rezident České republiky, nebo Ødaňovými nerezidenty. Ø Daň ale musí platit i jiné právnické osoby, jako jsou různé neziskové organizace, ale i organizační složky státu a různé fondy vyjmenované v zákoně. Rezidenti Rezidenti mají na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení- adresa místa, ze kterého je poplatník řízen – mají daňovou povinnost, na příjmy plynoucí ze zdroje na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Pokud je poplatník, který není právnickou osobou, založen nebo zřízen podle právních předpisů České republiky, má se za to, že má na území České republiky sídlo. Adobe Systems Nerezidenti Nerezidenti, pokud nemají na území České republiky své sídlo nebo to o nich stanoví mezinárodní smlouvy, tito poplatníci mají daňovou povinnost pouze ke zdrojům, které jim plynou na území České republiky. ̶ ̶ Daň z příjmů právnických osob - subjekty Poplatníci daně z příjmů právnických osob a) právnická osoba, b) organizační složka státu, c) podílový fond d) podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem e) fond penzijní společnosti f) svěřenský fond podle OZ g) jednotka- která je podle právního řádu státu, podle kterého je založena nebo zřízena, poplatníkem, h) fond ve správě Garančního systému finančního trhu podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu. Další poplatníci 1. Veřejně prospěšný poplatník Veřejně prospěšným poplatníkem je poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním. Tuto činnost musí mít zakotvenu ve svém zakládajícím dokumentu. Mezi VPP patří zejména spolky, nadace a nadační fondy, ústavy, veřejné vysoké školy Ze souvisejících předpisů, a zejména z úpravy obč. zák., potom vyplývá, že veřejně prospěšným poplatníkem je zejména: Øzájmové sdružení právnických osob, pokud není zřízeno za účelem podnikání, Øspolek, Øodborová organizace Øorganizace zaměstnavatelů, mezinárodní odborové organizace a jejich pobočné organizace podle obč. zák., Øpolitická strana a politické hnutí; jejich právní úprava je obsažena v zák. o sdružování v pol. stranách, Øregistrovaná církev a náboženská společnost; jejich právní úprava je obsažena v zák. o církvích, Ø Ø Ø Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 21 Veřejně prospěšný poplatník Ønadace a nadační fond, Øobecně prospěšná společnost, Øústav, Øveřejná vysoká škola, Øveřejná výzkumná instituce, Øškolská právnická osoba, Øorganizace zaměstnavatelů, Øorganizační složka státu, ØObec, kraj, dobrovolný svazek obcí, Øpříspěvková organizace, Østátní fond. Veřejně prospěšným poplatníkem není a) obchodní korporace, b) Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář, c) profesní komora nebo poplatník založený za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů d) zdravotní pojišťovna, e) společenství vlastníků jednotek a f) rodinná fundace – nadace x nadační fond REGISTRACE – registrační povinnost Veřejně prospěšný poplatník je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, •kdy začne vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů •začne přijímat příjmy. Veřejně prospěšný poplatník není povinen podat přihlášku registraci, pokud přijímá pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, které jsou od daně osvobozené, nebo z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně. Investiční fond je instituce umožňující více investorům společné investování peněz s cílem finančního zisku. Investiční fond je právnická osoba, může mít různou právní formu, nejčastěji jde asi o akciovou společnost, zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, přičemž specifickým investičním fondem je zahraniční investiční fond, který má sídlo v jiném státě než je Česká republika. 2. Základní investiční fond Základním investičním fondem se rozumí (mimo jiné, neboť definice je ještě širší) investiční fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, jehož akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu. Základní investiční fond a)investiční fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, jehož akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu (podmínky viz zákon 586/1992 Sb., § 17b) b)podílový fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, c)investiční fond a podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy investující v souladu se svým statutem více než 90 % hodnoty svého majetku do … viz zákon 586/1992 Sb., § 17b. d)zahraniční investiční fond srovnatelný s výše uvedenými fondy a splňující podmínky §17 zákona o daních z příjmů. e) Daň z mimořádných zisků tzv. windfall tax Daň z neočekávaných zisků Právní úprava daně z neočekávaných zisků byla do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů vtělena zákonem č. 366/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, s účinností od 1. 1. 2023. •negativních dopadů války na Ukrajině •enormní nárůstu cen plynu, elektrické energie a ropných produktů, které následně zvyšují ceny dalších produktů z výrobního a zpracovatelského průmyslu, a nárůstu úrokových sazeb. Daň z neočekávaných zisků se považuje za samostatnou daň z příjmů právnických osob a správcem této daně je Specializovaný finanční úřad. •řeší zdanění nadměrných zisků, které vznikají určitým poplatníkům daně z příjmů právnických osob •neřeší zastropování cen plynu, elektrické energie či ropných produktů. •pro účely řešení zastropování cen výše uvedených komodit vydala Rada Evropské unie návrh Nařízení Rady k nouzové úpravě vysokých cen energií, které by mělo stanovit způsob zastropování cen energií na úrovni Evropské unie •způsob přerozdělení daní z nadměrných zisků mezi členskými státy na základě principu solidarity v závislosti na ohrožení ekonomik členských států vysokými cenami energií. 3. POPLATNÍK DANĚ Z NEOČEKÁVANÝCH ZISKŮ Poplatník, jenž není bankou nebo těžařem plynu, ropy, uhlí nebo koksárnou poplatníkem daně z neočekávaných zisků právnická osoba – jež není banka, které ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do kalendářních roků 2023 – 2025 (dále jen „Období uplatnění daně“), plynou rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 50 mil. Kč a která a) je v období uplatnění daně z neočekávaných zisků součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky, tj. skupiny podniků podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci při správě daní (bez bank), pokud úhrn rozhodných příjmů pro daň z neočekávaných zisků poplatníků, kteří jsou součástí této skupiny, za první vykazované účetní období skončené od 1. ledna 2021 dosáhne 2 mld. Kč, nebo b) měla rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 2 mld. Kč za první účetní období skončené od 1. ledna 2021. Blížeji Pokud tedy právnická osoba vykonává výše uvedené rozhodné činnosti (má tyto zapsány v Registru ekonomických subjektů ČSÚ) a zároveň dosáhne z těchto činností v Období uplatnění daně ročního čistého obratu ve výši min. 50 mil. Kč, splní tak základní předpoklad z výše uvedené definice poplatníka daně z neočekávaných zisků. Nicméně, aby taková právnická osoba byla považována za poplatníka daně z neočekávaných zisků musí navíc sama nebo spolu s ostatními poplatníky v rámci Skupiny podniků dosáhnout ročního čistého obratu z rozhodných činností ve výši min. 2 mld. Kč. Pokud tedy sama právnická osoba dosáhne v Období uplatnění daně ročního čistého obratu z rozhodných činností ve výši min. 2 mld. Kč, stane se sama poplatníkem daně z neočekávaných zisků. V případě, že je právnická osoba součástí Skupiny podniků, jež z rozhodných činností dosáhne v Období uplatnění daně ročního čistého obratu z rozhodných činností ve výši min. 2 mld. Kč., pak se taková právnická osoba stane rovněž poplatníkem daně z neočekávaných zisků, pouze pokud sama z těchto rozhodných činností dosáhne rozhodných příjmů ve výši min. 50 mil. Kč. Negativní vymezení poplatníka Pokud je právnická osoba součástí Skupiny podniků, jež dosáhla jako celek rozhodných příjmů alespoň 2 mld. Kč, nicméně sama tato právnická osoba: •nevykonává rozhodné činnosti, nebo •rozhodné činnosti vykonává, ale nedosáhla v Období uplatnění daně rozhodných příjmů ve výši min. 50 mil. Kč, pak se taková právnická osoba nestává poplatníkem daně z neočekávaných zisků. Banky Poplatníkem daně z neočekávaných zisků je také poplatník daně z příjmů právnických osob, kterému ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, plynou rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků výši alespoň 50 mil. Kč a který je bankou a měl rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 6 mld. Kč za první účetní období skončené od 1. ledna 2021. Těžaři uhlí, ropy, zemního plynu a koksárny Poplatníkem daně z neočekávaných zisků je také poplatník daně z příjmů právnických osob, kterému ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, plynou rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 50 mil. Kč z následujících činností: •05.10 – Těžba a úprava černého uhlí, •06 - Těžba ropy a zemního plynu, •19.1- Výroba koksárenských produktů, •19.2 - Výroba rafinovaných ropných produktů, Poplatník daně z neočekávaných zisků-slovy zákona poplatník daně z příjmů právnických osob, který ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, má rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 50 000 000 Kč, pokud a) není bankou a 1. je v období uplatnění daně z neočekávaných zisků součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky, nebo 2. měl rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 2 000 000 000 Kč za první účetní období skončené od 1. ledna 2021, nebo b) je bankou a měl rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 6 000 000 000 Kč za první účetní období skončené od 1. ledna 2021. Předmět daně Obecně – z daňové teorie souhrn skutečností, na které PN váže zásadní právní povinnost = DAŇOVÁ POVINNOST Pozitivní x Negativní vymezení PD (co není předmětem daně) Příjem 1.peněžní 2.nepeněžní ( naturální ) ze z. musí být oceněn 3.dosažený směnou ( např. dva poplatníci si navzájem zdarma poskytují své služby ), včetně darů. Příjem - pravidelný nebo jednorázový. Předmět daně PPO Předmětem daně jsou příjmy 1.-z veškeré činnosti a 2.-z nakládání s veškerým majetkem právnických osob, není-li dále zákonem o daních z příjmů v § 18 stanoveno jinak. Adobe Systems Vyjímky ̶Existuje však množství zákonem stanovených výjimek, ze kterých se daň nehradí. ̶Buď jde o příjmy, které nejsou vůbec předmětem daně, nebo příjmy, které jsou od daně osvobozeny. ̶Tyto výjimky se týkají např. příjmů veřejně prospěšných právnických osob (např. dotace), členských příspěvků v zájmových sdruženích, nebo bezúplatných příjmů, jako je dědění. ̶ Adobe Systems Předmětem daně nejsou a) příjmy získané nabytím akcií b) u poplatníků, kteří mají postavení oprávněné osoby na základě zvláštního zákona, příjmy získané s vydáním pohledávky, a to do výše náhrad podle zvláštních pr. předpisů c) příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů Další konkretizace co není předmětem daně v § 18 ZoDP ̶ Adobe Systems Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 40 SPECIFIKA - U veřejně prospěšného poplatníka je předmětem daně vždy příjem a) z reklamy, b) z členského příspěvku, c) v podobě úroku, d) z nájemného s výjimkou nájmu státního majetku. U veřejně prospěšného poplatníka se splnění podmínky příjmů posuzují za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností. Adobe Systems Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 41 SPECIFIKA NENÍ Předmět daně veřejně prospěšných poplatníků U veřejně prospěšného poplatníka nejsou předmětem daně a) příjmy z nepodnikatelské činnosti za podmínky, že výdaje (náklady) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním této činnosti jsou vyšší, b) dotace, příspěvek, podpora nebo jiná obdobná plnění z veřejných rozpočtů, c) podpora od Vinařského fondu, d) výnos daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění, které plynou obci nebo kraji, e) úplata, která je příjmem státního rozpočtu Blížeji § 18 zákona o daních z příjmů Adobe Systems Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 42 SOECIFIKA- Předmět daně osobních obchodních společností a jejich společníků ̶U veřejné obchodní společnosti jsou předmětem daně pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně; to neplatí pro účely stanovení základu daně z příjmů fyzických nebo právnických osob společníka veřejné obchodní společnosti. ̶ U společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti jsou předmětem daně také příjmy veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti. Osvobození od daně § 19 a) členský příspěvek podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijatý 1.zájmovým sdružením právnických osob 2.spolkem, který není organizací zaměstnavatelů, 3. odborovou organizací, 4. politickou stranou, politickým hnutím nebo evropskou politickou stranou, nebo 5. profesní komorou s nepovinným členstvím s výjimkou Hospodářské komory České republiky a Agrární komory České republiky, b) výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony…… Výčet dalších osvobození § 19 a § 19a zákona o daních z příjmů Základ daně a položky snižující základ daně § 20 Pro stanovení základu daně z příjmů právnických osob platí ustanovení § 23 až 33 Dále je nutné v § 20 respektovat, že někteří poplatníci si mohou základ daně snížit například: „Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, ….“ Základ daně Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období • rozdíl se upraví po té podle zákona o daních z příjmů. Pro zjištění základu daně se vychází a)z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), b)z rozdílu mezi příjmy a výdaji u poplatníků, kteří nevedou účetnictví, nebo vedou jednoduché účetnictví. SAMOSTATNÝ ZÁKLAD DANĚ Smyslem vytvoření tzv. samostatného základu daně u poplatníků daně z příjmů právnických osob je prakticky specifikovat ty druhy příjmů, které nejsou zdaňovány obecnou sazbou daně ve výši 19% (výše sazby daně platné pro rok 2021), ale 15% sazbou daně dle § 21 odst. 4 ZDP. Do samostatného základu daně se zahrnují vyjmenované příjmy těchto poplatníků daně z příjmů právnických osob (vyjma fondů penzijní společnosti): - rezidentů ČR podle § 17 odst. 3 ZDP, -nerezidentů Základ daně z neočekávaných zisků Základ daně z neočekávaných zisků se určuje za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do období uplatnění daně z neočekávaných zisků. Základem daně z neočekávaných zisků je rozdíl mezi srovnávaným základem daně a průměrem upravených srovnávacích základů daně. Pokud je tento rozdíl záporný, základ daně z neočekávaných zisků je nulový. Obdobím uplatnění daně z neočekávaných zisků jsou kalendářní roky 2023 až 2025. SAZBA DANĚ Obecně výše daně je stanovena její sazbou tzn. daňová sazba je měřítkem, pomocí něhož se stanoví z daňového základu DAŇ Sazba daně Ø19 %, pokud není v zákoně stanoveno jinak sazba se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34 a § 20, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů. Ø5 % ze základu daně základního investičního fondu Ø0 % u fondu penzijní společnosti nebo u instituce penzijního pojištění s výjimkou penzijní společnosti nebo obdobné společnosti obhospodařující fondy obdobné fondům penzijního pojištění. Ø15 % se vztahuje na samostatný základ daně podle § 20b zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů. Tato sazba daně koresponduje s 15% srážkovou daní podle § 36 zák. o daních z příjmů aplikovanou na základ daně z obdobných příjmů plynoucích daňovým rezidentům ČR z účastí na obchodních korporacích se sídlem v ČR. Sazba daně pro základ daně z neočekávaných zisků činí 60 %. Daň z neočekávaných zisků se vypočte jako součin základu daně z neočekávaných zisků zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů a sazby daně pro tento základ daně. Na daň z neočekávaných zisků nelze uplatnit slevu na dani. Správcem daně z neočekávaných zisků je Specializovaný finanční úřad. Daň z neočekávaných zisků je samostatnou daní z příjmů právnických osob a netvoří daňové příjmy rozpočtů územních samosprávních celků z daně z příjmů právnických osob. Výpočet daně Daň se vypočte jako součin základu daně sníženého o položky snižující základ daně § 20 a o odčitatelné položky § 34 od základu daně zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů a sazby daně. Adobe Systems ̶Pro určení daně je nejprve třeba zjistit její základ, tedy částku, ze které se následně daň vypočítá. Nejprve od sebe odečtěte příjmy a náklady právnické osoby. Z rozdílu lze zjistit, zda je právnická osoba v zisku či ztrátě. ̶Od výsledné částky je dále možné odečíst položky snižující základ daně a odečitatelné položky. Základ daně se zaokrouhluje na tisícikoruny a vynásobí se sazbou daně. Položky odčitatelné od základu daně § 34 Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Adobe Systems Položky odčitatelné od základu daně (§ 34) ̶daňová ztráta (max. 5 let), ̶100 % výdajů (nákladů), které poplatník vynaložil při realizaci projektů výzkumu a vývoje ̶závazné posouzení na výdaje na výzkum a vývoj ̶ ̶Blíže zákon o daních z příjmů § 34a Adobe Systems Slevy na dani (§§ 35, 35a) ̶18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením ̶60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením ̶Investiční pobídka Adobe Systems Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 56 Pokud v předchozím období platil poplatník daň vyšší než 30 000 Kč, musí hradit zálohy na daň z příjmu. Výpočet zálohy na daň se odvíjí od její výše. Byla-li daň do výše 150 000 Kč, bude právnická osoba hradit 40 % z vyměřené částky, a to do patnáctého dne šestého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období. Byla-li daň vyšší než 150 000 Kč, musí hradit zálohu ve výši 25 % a to čtvrtletně. ̶ Zdaňovací období a) kalendářní rok, b) hospodářský rok, c) období od rozhodného dne fúze nebo rozdělení obchodní korporace nebo převodu jmění na společníka do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém se přeměna nebo převod jmění staly účinnými, nebo d) účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců. Adobe Systems Registrace ̶Pokud zakládáte právnickou osobu, musíte se do 15 dnů od jejího vzniku registrovat na příslušném finančním úřadě. ̶Následně si právnická osoba určí, zda bude jejím zdaňovacím obdobím kalendářní nebo hospodářský rok. Správa daně a daňové přiznání ØPříslušný FÚ na základě sídla právnické osoby nebo místa jejího vedení. ØSpecializovaný FÚ - WT ØDo 1.4., event. další lhůty případně během následujících 6 měsíců v případě - daňový poradce. ØJe-li zdaňovací období kratší než 1 rok, podává se daňové přiznání ve lhůtě a za podmínek pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců. Øelektronicky. ØSplatnost daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání Adobe Systems Závazné posouzení Institut závazného posouzení je obecně upraven v § 132 a 133 daňového řádu. Z této úpravy vyplývá, že správce daně vydá daňovému subjektu na jeho žádost rozhodnutí o závazném posouzení daňových důsledků, které pro něj vyplynou z daňově rozhodných skutečností již nastalých nebo očekávaných, a to v případech, kdy tak stanoví zákon. Znamená to, že závazné posouzení příslušný správce daně vydá pouze za situace, kdy příslušný daňový zákon stanoví, že na uvedené případy lze využít institut závazného posouzení, resp. požádat správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení. Jedním z takových případů je § 24a ZDP a § 24b § 24a Závazné posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů), které nelze přiřadit pouze ke zdanitelným příjmům Adobe Systems Závazné posouzení § 24b Závazné posouzení poměru výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovité věci používané zčásti k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu a zčásti k soukromým účelům, které lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Adobe Systems Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 62 Závazné posouzení – neočekávané zisky ̶Poplatník daně z příjmů právnických osob může požádat Specializovaný finanční úřad o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda je v určitém zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, součástí Skupiny podniků s neočekávanými zisky spolu s jiným poplatníkem daně z příjmů právnických osob. ̶ Děkuji za pozornost!