Co je diskriminace?

Diskriminace je:

• když právnická fakulta odmítne uchazečku proto, že je na vozíku.
• když hotel odmítne ubytovat ve 2-lůžkovém pokoji homosexuální pár.
• když zaměstnavatel platí zaměstnankyni méně než zaměstnanci na téže pozici.
• když restaurace vyhlásí bezvýjimečný zákaz psů, což v důsledku znevýhodňuje zrakově postižené.
• když střední škola zakáže jakékoli pokrývky hlavy, což v důsledku znevýhodňuje muslimské studentky.

[Vím, že odkaz nefunguje. Ještě před rokem fungoval. Takový nefunkční odkaz může taky leccos odhalit - třeba naznačit velice politický charakter tohoto tématu.]

Diskriminace je:

• znevýhodňující odlišné zacházení...
• ve srovnání se subjekty, které jsou ve srovnatelném postavení
• na základě zakázaného důvodu (např. rasa, víra, pohlaví, etc.)
• ...které nelze ospravedlnit.
  

Diskriminace může být:

• vertikální (když diskriminuje stát) 
  • nebo horizontální (mezi soukromými subjekty)
• přímá (nezaměstnám vás, protože jste Rom) 
  • nebo nepřímá (nezaměstnám vás, protože jste teď byla 3 roky doma s dítětem)
  • (viz nález I. ÚS 2482/13 (střídavá péče), body 34-36)
    
• akcesorická (v souvislosti s přístupem k jinému základnímu právu)
  • nebo neakcesorická (samostatná, autonomní, spojená se zákazem svévole).

Diskriminace je právem zakázána.

Ústavní úprava:

Discriminare (lat.) znamená rozlišovat, hledat relevantní rozdíly. Toto slovo nenese a priori negativní význam. Každá právní norma je "diskriminační" v tomto původním významu, neboť tvoří pravidla, a tím zachází odlišně s různými subjekty v různých situacích. Pojem "diskriminace" ale používáme v právu v užším slova smyslu a považujeme ho za negativní jev, tedy za neospravedlnitelné odlišné zacházení, které je právem zakázáno. 

Ne každé odlišné zacházení je však diskriminací. Pokud právo (a společnost) odlišně zachází s nevinným občanem a s odsouzeným zločincem (např. v otázce jejich osobní svobody), jde sice o odlišné zacházení, ale nikoli na základě "zakázaného důvodu". Navíc je toto odlišné zacházení ospravedlněno - zde např. veřejnou bezpečností. 

Stejně tak není diskriminací to, že 17-letý občan volit nemůže, zatímco 18-letý ano. (Dokážete vysvětlit, proč?)

Zakázané důvody jsou taková kritéria rozlišování, která nejsou přípustná. (Podívejte se do výše uvedených ústavních ustanovení ve žlutých rámečcích, je tam řada příkladů.) Důležité ale je, že valná většina ústav (a zákonů) uvádí pouze demonstrativní výčet zakázaných důvodů. Tyto tak mohou být doplňovány, typicky v reakci na vývoj společnosti. V českém prostředí je tedy nepochybně zakázaným důvodem např. sexuální orientace, zdravotní postižení či věk, ačkoli tyto nejsou v čl. 3 odst. 1 Listiny jmenovány. (Pro zájemce o hlubší výklad je níže k dispozici kapitola z knihy S. Fredman.)

Rovnost jako hodnota

Je rovnost sama hodnotou? Ano.

Chrání zákaz diskriminace i jiné hodnoty? Ano:

• individuální: lidská důstojnost, osobní autonomie;
• kolektivní: ochrana menšin a znevýhodněných skupin;
• celospolečenské: bezpečnost, sociální koheze, diverzita, ekonomika.

Různé typy rovnosti

• formální rovnost: všem stejně
  • nezohledňuje původ a specifika jednotlivců
  • v právním řádu typicky procesní předpisy - např. stejné lhůty pro všechny
  • příkladem jsou i různé věkové hranice: volební právo od 18 let, studentské výhody do 26 let
• materiální rovnost: všem spravedlivě
  • zohledňuje kontext, snaží se o faktickou rovnost
  • vytváří výjimky, pokud pravidlo "všem stejně" není fér
  • např. místo plošného zákazu vstupu psů do parku se vytvoří výjimka pro asistenční psy, aby pravidlo nevytvářelo znevýhodnění pro zdravotně postižené
• rovnost příležitostí (speciální příklad materiální rovnosti)
  • vyrovnání startovacích pozic; vyžaduje aktivní jednání, nejčastěji ze strany státu
  • identifikuje rozdíly mezi jednotlivci a tyto rozdíly se snaží odstranit
  • např. doučování dětí před nástupem do 1. třídy, aby všechny dosáhly na stejnou "startovací čáru"
    
• rovnost výsledků (nejextrémnější)
  • neřeší kořeny nerovnosti, ale pouze finální stav
  • typicky se soustředí na pozici skupin, spíše než na situaci jednotlivce
  • typickým příkladem jsou kvóty (pro ženy, pro různé menšiny)
  • specifickým příkladem může být i pozitivní diskriminace (viz níže)

Rovnost příležitostí a rovnost výsledků je úkolem pro zákonodárce. Formální a materiální rovnost je však také úkolem soudů. Zákaz diskriminace je dnes plně justiciabilní - tzn., je možné se obracet na soudy a požadovat ochranu subjektivního práva na rovné zacházení (vs. historicky nikoli, byl to pouze apel na zákonodárce - viz judikatura prvorepublikového NSS).

Akcesorická a neakcesorická rovnost

Zatímco čl. 3 odst. 1 Listiny chrání rovnost v přístupu k základním právům a svobodám (tedy rovnost akcesorickou), čl. 1 Listiny je plošným zákazem libovůle (zakotvuje tedy rovnost neakcesorickou, samostatnou, autonomní). 

Pokud aplikujeme čl. 3, musíme ho aplikovat v kombinaci s jiným článkem Listiny. Pokud například nemůžu do školy nosit muslimský šátek, budu namítat diskriminaci v rozporu s čl. 3 Listiny, a to v souvislosti s mým právem svobodně projevovat své náboženství (čl. 16 Listiny), a také s mým právem na vzdělání (čl. 33 Listiny). Samostatně však čl. 3 Listiny nefunguje. Proto se této formě rovnosti říká rovnost akcesorická.

Naopak čl. 1 Listiny je neakcesorický, autonomní. Příklad: požádám si o uznání vysokoškolského diplomu a splním všechny náležitosti, ale diplom mi uznán nebude, zatímco všem dalším subjektům ve srovnatelném postavení uznán bude. Budu proto namítat svévolné zacházení v rozporu s čl. 1 Listiny. Nemusím označovat zakázaný důvod ani propojovat nerovné zacházení s dalším právem garantovaným Listinou. Čl. 1 Listiny totiž funguje samostatně jako obrana proti svévoli.

Totéž platí o čl. 14 Úmluvy (rovnost akcesorická) a Protokolu č. 12 k Úmluvě (rovnost neakcesorická). Pozor, Česká republika neratifikovala Protokol č. 12, nepoužívejte ho tedy u zkoušky, neboť v českém právním řádu "neexistuje".

Test diskriminace

Pro účely zkoušky potřebujete především umět správně aplikovat tzv. "test diskriminace". Ten se v judikatuře ÚS vyvinul postupně, pro kontext jeho formulování může být zajímavé přečíst si tento příspěvek na Jiném právu :-)

Přehled právní úpravy

Ústavní úprava:

• čl. 1 Listiny (obecná idea rovnosti všech osob)
• čl. 3 Listiny (zákaz diskriminace)
• čl. 4 odst. 3 Listiny (nediskriminační omezování práv)
• konkrétní zákazy: např. čl. 11/1 (rovnost všech forem vlastnictví), čl. 37/3 (procesní rovnost zbraní)
• čl. 14 Úmluvy + Protokol č. 12 k Úmluvě (pozor, ČR ho zatím neratifikovala)
• čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech
• (+ mnohé další mezinárodní smlouvy o lidských právech!)

Zákonná úprava + vybraná judikatura:

• antidiskriminační zákon - ADZ (č. 198/2009 Sb.) - implementuje právo EU, ale i ústavní požadavky
  • výčet zakázaných důvodů - výjimečně taxativní! - viz § 2 ADZ
  • rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 348/2019 (zákaz hidžábu na SZŠ) 
    • + mediální shrnutí ČT; viz též "podtrhanou" verzi rozsudku v dokumentech níže
    • z jakého důvodu si měla studentka sundat šátek? je tento důvod podle vás legitimní?
    • jaká byla argumentace studentky? kterých ustanovení Listiny se domáhala?
    • kdo nesl v tomto sporu důkazní břemeno a proč?
    • jaký test diskriminace aplikoval Nejvyšší soud?
    • jaké společenské a hodnotové argumenty uvedl Nejvyšší soud? přesvědčil Vás?
    • došlo v této věci k diskriminaci či nikoli?
• zákon o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) - § 4
  • v detailech odkazuje na ADZ (např. § 10 ADZ - soukromoprávní nároky)
  • diskriminace je přestupek (FO) / správní delikt (PO) - viz §§ 139-140
  • rozsudek NSS č. j. 6 Ads 68/2013-28 (Student Agency)
    • jakého deliktu se stěžovatel dopustil a jak byl sankcionován?
    • co je dle NSS jedním z cílů zákona o zaměstnanosti?
    • jak NSS reaguje na argument, že omezení jsou v cílových zemích v souladu se zákonem?
• školský zákon (č. 561/2004 Sb.) - § 2/1a
  • kontrolu vykonává Česká školní inspekce
• zákon na ochranu spotřebitele (č. 634/1992 Sb.) - § 6
  • žádný výčet zakázaných důvodů, jen velmi obecné ustanovení: prodávající nesmí při prodeji výrobků nebo poskytování služeb diskriminovat spotřebitele; diskriminace je správní delikt (§ 24)
  • rozsudek NSS č. j. 2 As 43/2018-27 (ostravský hotel a anexe Krymu)
    • + zrušující nález ÚS sp. zn. II. ÚS 3212/18
    • + viz též komentář Slávky Henčekové na Jiném právu
  • rozsudek NSS č. j. 4 As 1/2014-28 (vstup dětí do restaurace)
• zákon o regulaci reklamy (č. 40/1995 Sb.)
  • zákaz reklamy v rozporu s dobrými mravy - tedy i diskriminační reklamy (§ 2/3)
  • rozsudek NSS č. j. 1 As 46/2013-44 (Měl jsem se líp učit)
    • k tomuto rozsudku proběhla bohatá diskuse na Jiném právu - viz odkazy níže v další sekci
• občanský zákoník (č. 89/2012 Sb.) - § 2957
  • výčet zakázaných důvodů je demonstrativní
• zákoník práce (č. 262/2006 Sb.) - zejm. § 16 a § 13/2b
  • zakazuje "jakoukoli diskriminaci", ohledně definic odkazuje na ADZ
• zákon o státní službě (č. 234/2014 Sb.)
• odkazuje na §§ 16-17 ZP

Unijní úprava: EU je v zákazu diskriminace klíčovým hráčem!

Další zdroje

Pokud Vás téma zákazu diskriminace zajímá, nabízím několik doporučení, kam se podívat:

Přečtěte si nějaké příspěvky na blogu Jiné právo - můžete si je vyfiltrovat, zde máte odkaz na ty se štítkem "Rovnost a diskriminace", osobně doporučuji třeba těchto pár zajímavých glos a analýz - vyberte si, co Vás zajímá:

• Zdeněk Kühn: Žena gondoliérkou? (včetně diskuse)
• Z. Kühn & M. Bobek: Nesnesitelná lehkost antidiskriminační judikatury ÚS 
  • + konstruktivní návrh testu diskriminace od Michala Bobka
• Zdeněk Kühn: Sexuální obtěžování a potřeba antidiskriminačního zákona (včetně diskuse)
• Zdeněk Kühn: Nález ÚS ve věci věkové diskriminace
• Jiří Kmec: Nebojme se diskriminace
• Zdeněk Kühn: Právo osob stejného pohlaví na uzavření manželství...
• Pavla Špondrová: Bijte na poplach! Směrnice o "kvótách" je tady!!! (včetně diskuse)
• Barbara Havelková: Muž živitel a žena pečovatelka... (včetně bohaté diskuse!)
• kauza "Měl jsem se líp učit": komentář Michala Hájka & reakce Barbary Havelkové
• Jakub Drápal: Nechceš být odsouzen? Zaplať!
• Jakub Drápal: Kontrolování dredařů
• k muslimským šátkům: Jan Potměšil nebo v kontextu sportu Jan Exner
• Jan Exner: Potrestaná za přirozený lidský vývoj aneb když žena není dostatečně ženou
• Lukáš Hoder k pozitivní diskriminaci na amerických univerzitách: ZDE, ZDE, ZDE a ZDE
• Jan Vučka: Máme genderový problém. Zaveďme kvóty na soudce! (včetně diskuse)
• ...a trochu odlehčeně, M. Bobek: Jiný panský klub (+ reakce)
• (nebojte se zapojit do diskuse pod kterýmkoli z příspěvků a oživit tak JP i s odstupem mnoha let!)

Nahlédněte do vybraných cizojazyčných zdrojů - všechny máte dostupné v PDF v přiložené složce:

• k základním pojmům: kapitola z knihy autorek Ellis & Watson, EU Anti-Discrimination Law (OUP 2014)
• k zakázaným důvodům: kapitola z knihy Sandry Fredman, Discrimination Law (OUP 2011)
• k filosofickým kořenům: kapitola z knihy Ch. Nikolaidise, The Right to Equality in European Human Rights Law (Routledge 2015) nebo stránka na skvělé Stanford Encyclopedia of Philosophy
• osnova oxfordského kurzu Comparative Equality Law - relevantní jsou především str. 11-14 (evropský kontext) a 18-19 (filosofické základy konceptu rovnosti a zákazu diskriminace); pokud byste se ke zdrojům tam citovaným nemohli dostat, napište mi e-mail, pošlu Vám je.

Další diskuse, dotazy, náměty, cokoli...

Pokud byste chtěli o tématu rovnosti dále diskutovat, máte prostor v diskusním fóru. Výjimečně ho nastavím tak, aby bylo anonymní - Vaši kolegové tedy neuvidí, kdo je autorem konkrétního příspěvku. Můžete tak diskutovat zcela nediskriminačně!

P. S.: Děkuji všem studentům, kteří poskytli zpětnou vazbu během tvorby této osnovy, a uvítám jakékoli připomínky, pokud Vám zde něco chybí, překáží, nebo prostě máte nápad, jak distanční výuku dělat jinak a lépe. (zuzana.vikarska@law.muni.cz)