KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE se sídlem v Brně Jeřábkova 4, 602 00 Brno Pandemický plán Jihomoravského kraje ÚVOD: Pandemický plán Jihomoravského kraje (dále jen KPP) je pro území Jihomoravského kraje operačním plánem pro řešení jedné z krizových situací, a jako takový navazuje na krizový plán „Epidemie“, zpracovaný pro potřeby krizového plánování v rámci Jmk. KPP vychází z platné verze Národního pandemického plánu ČR (dále jen NPP), jako základního metodického podkladu pro přípravu a realizaci konkrétních opatření v případě hrozící a probíhající pandemie chřipky v lidské populaci na území ČR (platná verze NPP viz www.mzcr.cz) a řeší přípravu a realizaci konkrétních opatření pro tuto krizovou situaci na území Jihomoravského kraje. Podklady pro KPP byly za Krajskou hygienickou stanici Jihomoravského kraje se sídlem v Brně (dále jen KHS Jmk) zpracovány skupinou odborníků – epidemiologů (seznam viz v příloze), a byly jako předchozí verze KPP dne 21.10.2005 projednány bezpečnostní radou kraje. Vzhledem na výše uvedené podklady nejsou v tomto materiálu uváděny obecné informace a údaje, které jsou veřejně dostupné v uvedených podkladech. CHARAKTERISTIKA PANDEMIE JAKO KRIZOVÉ SITUACE: Krizovou charakteristikou pandemie je onemocnění velkého počtu obyvatel kraje v relativně krátkém časovém období a následně zvýšená úmrtnost především osob z rizikových skupin obyvatel kraje. Odborné odhady uvádějí, že během první pandemické vlny (tj. cca 9 – 15 kalendářních týdnů) postihne onemocnění cca 30% populace (pro Jmk to je cca 300 – 400 000 obyvatel). Hlavním nebezpečím však je možnost, že i více než polovina těchto nemocných se vyskytne v průběhu dvou až tří týdnů v době maximálního výskytu. V důsledku vysoké nemocnosti v rel. krátkém časovém období a dalším faktorům, které lze v současnosti pouze odhadovat (především výrazně změněným vlastnostem nového pandemického viru chřipky – patogenita, virulence, invazivita, toxigenita apod.) lze očekávat i zvýšenou úmrtnost především u vyšších věkových skupin a osob se základním zdravotním postižením chronického charakteru (tzv. rizikových skupin). V důsledku výše uvedeného lze předpokládat následující dopady, které bude nutné v rámci kraje řešit:  přechodně zvýšená potřeba zdravotnických služeb (ambul i lůžk.) v celé populaci při  přechodné snížení práceschopného personálu ve zdrav. zařízeních (poskytovatelů zdrav. služeb – budou rovněž nemocní)  pravděpodobně vyšší výskyt onemocnění s těžším klinickým průběhem onemocnění chřipkou a vyšší výskyt komplikací onemocnění  významně vyšší riziko onemocnění a úmrtí pro osoby z tzv. rizikových skupin obyvatelstva, (tj. především pro dispenzarizované pacienty s chron. onemocněním srdce a cév, chronickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním ledvin a s diabetem mellitem kompenzovaným inzulínem )  přechodné významné zvýšení spotřeby léků (především antipyretik a antibiotik, do jisté míry i antitussik, expectorancií a analgetik)  potřeba řešení péče o předškolní a mladší školní děti (zavření škol a předškolních zařízení vč. družin)  potřeba restrukturalizace služeb pro seniory v oblasti stravování (omezení či zastavení společného stravování seniorů ve společných prostorech a tím nárůst potřeby rozvozové služby stravy)  sociální dopady na profese, jejichž činnost bude dočasně výrazně omezena či zastavena (především kulturní a sportovní podniky s koncentrací lidí - divadla, kina, plesy a jiné zábavy apod.)  přechodné snížení počtu práceschopného obyvatelstva – pokles ekonomické výkonnosti kraje  možné dopady na zásobování obyvatel kraje potravinami, vodou, energiemi a léky při výpadku prac. sil v důsledku nemocnosti  dopady na poskytování některých dalších nezbytných služeb (doprava osob a zboží atd.)  problematika zajištění bezpečnosti osob a ochrany majetku při zvýšené nemocnosti zvláště v případě nutnosti vyhlášení nouzového zásobování  zajištění organizace případného širšího cíleného použití antivirotik pro prevenci onemocnění (včetně jeho transportu, uskladnění, výdeje a případně i aplikace) a později i nového typu protipandemické očkovací látky se zvláštním důrazem na bezpečnost této manipulace před odcizením.  zajištění adekvátní informovanosti obyvatelstva včetně prevence vzniku paniky Na zajištění těchto a případných dalších rizik, vyplývajících pro chod společnosti v důsledku pandemického výskytu chřipky, bude nezbytná nejen práce zdravotnických subjektů, ale především vzájemná spolupráce všech složek společnosti, včetně veřejnosti. Základní význam pro spolupráci pak bude mít dobrá vzájemná informovanost a předcházení paniky. ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ PŘÍPRAVY KPP A ŘEŠENÍ KRIZOVÉ SITUACE „PANDEMIE“  Pro přípravu KPP pro řešení pandemického výskytu chřipky v lidské populaci v Jihomoravském kraji byla ustavena pracovní skupina pracovníků KHS Jmk v následujícím složení: vedoucí skupiny: ředitel KHS Jmk zástupce vedoucího skupiny: vedoucí odboru epidemiologie KHS Jmk členové: vedoucí epid. odd. všech šesti ÚP KHS Jmk pracovník odboru epidemiologie pro sumarizaci epid. dat o ARO pracovník odboru epidemiologie pro problematiku očkování  Pro řešení zdravotních důsledků pandemie chřipky je ustavena pracovní skupina v následujícím složení předseda skupiny: Ř KHS Výkonný zástupce předsedy skupiny: epidemiolog KHS – vedoucí odboru epidemiologie KHS Jmk členové: vedoucí odboru zdravotnictví KÚ zástupce praktických lékařů zástupce praktických lékařů pro děti a dorost klinik – infekcionista zástupce lékárníků virolog (BIO-PLUS) zástupce VZP  Krizová situace „PANDEMIE“, způsobená pandemickým výskytem chřipky bude řešená v souladu s platnou legislativou pro krizové plánování a řízení, a to krajským krizovým štábem. Pro konkrétní situaci „Pandemie“ doporučuji do krajského krizového štábu přizvat pracovníky KHS Jmk ve složení Ř KHS Jmk a vedoucí protiepidemického odboru KHS Jmk, případně další odborníky dle aktuální situace. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE O Jmk POTŘEBNÉ PRO PŘÍPRAVU KPP: viz přílohy - neveřejné ČINNOST PŘI ŘEŠENÍ KRIZOVÉ SITUACE PANDEMIE CHŘIPKY V Jmk:  V mezipandemickém období:  mimosezónní období (jaro a léto každého roku) - monitorování nemocnosti akutními respiračními chorobami (ARI) v týdenních intervalech – sentinelové hlášení nemocnosti (z hlášení praktických lékařů zpracovává KHS Jmk) - průběžné sledování etiologie ARI (především bakter.) - sledování informací z MZd a SZÚ, případně z materiálů WHO, EU apod. vztahujících se k problematice chřipky (KHS Jmk) - vzájemná informovanost se spolupracujícími odbornými subjekty (KHS Jmk + spolupracující laboratorní provozy + krajská veterinární správa) - informování organizační skupiny o podstatných údajích pro přípravu na pandemii chřipky (KHS Jmk) - příprava opatření pro sezónní období, a pro případ vzniku pandemie - plánování očkovací látky (OL) pro pravidelné a zvláštní očkování - další činnost dle pokynů HH a MZd  předsezónní období (podzim každého roku) kromě činnosti pokračující z mimosezónního období - příjem a distribuce OL pro pravidelné a zvláštní očkování (KHS) - zahájení očkování proti chřipce (praktičtí lékaři) – včetně očkování rizik. supin obyvatel - kontrola využití OL určené pro pravidelné a zvláštní očkování (KHS) - dle potřeby zintenzivnění monitoringu nemocnosti na ARI (denní aktivní sledování nemocnosti u vybraných lékařů) (KHS) - zahájení systematického sledování virové etiologie u onemocnění ARI/ILI – odběry biol. materiálu pro labor. vyšetření – (KHS + labor.) - informování veřejnosti, zdravotní výchova atd. (všechny subjekty org. skupiny)  epidemické období roku (v době zvýšené nemocnosti na ARI nad epidemický práh – určí KHS Jmk): - pokračování monitorování nemocnosti - stanovování protiepidemických opatření (ukončení očkování proti chřipce, doporučení omezení návštěv v lůžkových zdrav. zařízeních a ÚSP aj.)  V předpandemickém období (hrozící rozšíření nového typu viru chřipky do lidské populace):  činnost shodná s obdobím mezipandemickým  surveillance chřipkových virů i mimo lidskou populaci  informování veřejnosti prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků  V pandemickém období (období rozsáhlého interhumánního šíření nové varianty viru chřipky):  denní aktivní monitorování nemocnosti ARI/ILI u prakt. lékařů  stanovení protiepidemických opatření – zajistí KHS Jmk (ukončení očkování proti chřipce, zákazy návštěv v lůžkových zdravotnických zařízeních a ÚSP, zákazy kulturních a sportovních akcí kde dochází k velkému nahromadění osob, omezení či zákazy školní docházky a mimoškolní činnosti případně jiné, včetně organizace a řízení distribuce a užití chemoprofylaxe dle pokynů Hlavního hygienika ČR, případně nové OL pro prevenci pandemického kmene viru chřipky, aj).  stanovení opatření pro zvládnutí krizové situace – zajistí kriz. štáb KÚ (nařízení pracovní povinnosti – především studentům vyšších zdrav. škol a vysokých škol zdravotnického zaměření pro pomoc nemocným osobám v domácnosti, stanovení nouzového zásobování obyvatelstva pitnou vodou, potravinami, léky energiemi, nouzové zajištění odstraňování odpadů zajištění ochrany majetku a životů, zajištění provozu IZS)  aktivní informování veřejnosti prostřednictvím tiskových zpráv pro veřejné sdělovací prostředky ÚKOLY A ODPOVĚDNOST JEDNOTLIVÝCH SUBJEKTŮ PODÍLEJÍCÍCH SE NA ŘEŠENÍ KRIZOVÉ SITUACE „PANDEMIE“ ODPOVĚDNÝ ČINNOST KHS Jmk  definování potřebných podkladů pro přípravu KPP – požadavky na spolupracující  koordinace příprav KPP  epidemiologická surveillance – sledování výskytu ARI/ILI, analýza,  informování spolupracujících o významných změnách nemocnosti  informování veřejnosti o epid. situaci v ARI a o předpokládaném vývoji situace  základní zdravotně-výchovné informování veřejnosti s cílem poskytnutí informací k prevenci onemocnění a zabránění vzniku paniky  doporučení či nařízení protiepidemických opatření Mikr. lab. (BIO-plus, FN apod.)  zajištění mikrobiologické surveillance ARI/ILI KÚ – odbor zdrav.  příprava OP „Pandemie“ pro oblast zajištění zdravotních služeb v Jmk  získávání podkladů dle požadavků KHS Jmk z oblasti zdravotnictví ­ počet lékařů dle okresů (PL, PLPDD) ­ počet SZP v terénu dle okresů ( u PL a PLPDD) ­ počet lůžek v jednotlivých lůžkových zdrav. zařízeních podle oborů ­ počet možných nouzových lůžek (přístýlek) dle oborů a lůžk. zdrav. zař. ­ počet lékařů v lůžk. zdrav. zařízeních ­ počet SZP v lůžkových zdrav. zařízeních ­ počet pomoc. zdrav personálu – u lůžka x ostatní ­ počet pracovníků lékáren (VŠ x SZP) ­ počet pracovníků ZZS (lékaři x SZP)  koordinace zdrav. služeb v kraji v krizi  podpora zajištění činnosti ZZS v době pandemie  iniciace a dohled nad zásobováním léky (jak lůžk. zdrav. zařízení, tak i terén) KÚ – odb. soc.  příprava OP „Pandemie“ pro oblast zajištění provozu v zařízeních soc. služeb v Jmk - s ohledem na pravděpodobné omezení provozu společného stravování seniorů v době průběhu pandemie, a tím potřeby navýšit rozvozové služby stravy.  získávání podkladů dle požadavků KHS Jmk z oblasti soc. služeb v Jmk ­ počet DD a pensionů pro seniory dle okresů ­ počet ÚSP dle okresů ­ počet ošetř. personálu dle jednotlivých DD a ÚSP lékárenská služba (ČLekK)  příprava OP „Pandemie“ pro oblast zajištění zásobování léky  zajištění dostatečného zásobování svého území léky PLD, PLPDD (ČLK)  zajištění zdravotní péče o registrované pacienty  zajištění sentinelového sledování a hlášení nemocnosti ARI/ILI Lůžková zdrav. zařízení  příprava OP „Pandemie“ pro oblast zajištění zdrav. péče o těžké průběhy onemocnění a komplikací chřipky ve svém spádovém území  zajištění zdrav. péče o pacienty s těžkým průběhem či komplikací onemocnění chřipkou  zajištění dostatečné zásoby léků k poskytování zdrav. péče uvedeným pacientům  zvážení a v případě potřeby zajištění reprofilizace lůžek KVS  zajištění veterinární surveillance výskytu chřipkových virů  informování spolupracujících (především KHS Jmk) o významných skutečnostech s ohledem na možnost přenosu veter. virů do lidské populace KÚ – odb. kriz. řízení  koordinace přípravy OP „Pandemie“ za jednotlivé subjekty krizové připravenosti kraje  získávání podkladů pro KPP od subjektů kriz. připravenosti kraje ­ seznam subjektů nutných pro nouzové přežití obyvatel kraje  zásobování potravinami  zásobování pitnou vodou  zajištění dodávek energií – plyn, elektrika, PHM, teplo  zajištění odstraňování a nezávadné likvidace odpadů ­ počty osob v uvedených subjektech kriz. připravenosti ­ počty příslušníků PČR dle okresů nutných k zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku ­ počty příslušníků městské a obecní policie nutných k zajištění veřejného pořádku (dle obcí a měst)  zajištění funkčnosti IZS (HZS)  zvážení soc. dopadů na profese, které v důsledku nařízených mimořádných protiepidemických opatření nebudou moci vykonávat povolání (především celá kulturní a sportovní sféra) a příprava jejich řešení  zajištění informovanosti obyvatelstva s cílem předcházení panice KÚ – odb. školství  příprava OP „Pandemie“ pro oblast školských a předškolských zařízení a způsob řešení zajištění péče o mladší děti v době zákazu školní docházky  získávání podkladů pro KPP ­ počty dětí ve školských a předškolských zařízeních (dle okresů) ­ počty personálu ve školských a předškolských zařízeních (dle okresů) KÚ – odb. dopravy  příprava OP „Pandemie“ pro oblast dopravy  získávání podkladů pro KPP ­ počet osob nutných pro zajištění nouzové dopravy osob a zboží (IDS) KS HZS Jmk  příprava OP „Pandemie“ pro oblast zajištění funkčnosti IZS  zajištění funkčnosti HZS KS PČR Jmk  příprava OP „Pandemie“ pro oblast bezpečnosti a ochrany majetku  zajištění bezpečnosti a ochrany majetku včetně zajištění veřejného pořádku ZZS Jmk  příprava OP „Pandemie“ pro oblast zabezpečení funkčnosti zdrav. záchranného systému  zajištění funkčnosti ZZS v kraji Obce a města  zajištění základních nouzové funkčnosti státní správy a samosprávy svěřené obcím a městům  předávání informací poskytnutých z KHS či krizového štábu kraje občanům Městské a obecní policie  podíl na zajištění veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany majetku v obcích a městach Subjekty kriz. infrastruktury  příprava OP „Pandemie“ pro oblast zajištění jejich funkčnosti pro nouzové zásobení kraje  zajištění prevence chřipky vlastních pracovníků (zajištění očkování před sezónou ARI, příp. zajištění vitaminizace apod.) Veřejné sdělovací prostředky  objektivní informování veřejnosti bez spekulací a uvádění neověřených zpráv, s cílem předcházení vzniku paniky. Občané a ostatní subjekty nezařazené do systému krizové připravenosti  dodržování opatření doporučených nebo nařízených OOVZ a Krajským krizovým štábem 30.6..2007 MUDr. Jan Mareček ředitel KHS Jmk