Správa daní

Správa daní je postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady (§ 1 odst. 2 daňového řádu). Jedná se o soubor postupů, řízení a úkonů, jež jsou vedeny správcem daně, konány daňovými subjekty, případně dalšími subjekty tak, aby mohlo dojít ke správnému zdanění. V tomto ohledu je zásadní, že pojem "správná daň" je neurčitý právní pojem, přičemž je nutné jej vykládat vždy ve vztahu ke konkrétnímu subjektu a konkrétním skutkovým okolnostem.

 

Právní úprava správy (nepřímých) daní

Daňový řád je obecný procesní předpis, který je používán subsidiárně vůči konkrétní právní úpravě v jednotlivých hmotněprávních předpisech. Je zásadní zdůraznit, že procesní ustanovení jsou často upraveny právě v konkrétních daňových zákonech a tyto mají přednost před úpravou v daňovém řádu (z titulu lex specialis). Příkladem jsou sankce dle zákona o DPH.

V případě mezinárodních obchodních transakcí je nutné zohledňovat jak hmotněprávní otázky (např. místo dodání, nárok na odpočet daně u DPH apod.), tak i procesní aspekty (správce daně příslušný vést řízení, podání daňového tvrzení, placení daně atd.). Nelze vyloučit, že vznikne povinnost ve vztahu k dvěma (či více) správcům daně v rámci jedné přeshraniční transakce, obvykle však jde pouze o odlišná práva a povinnosti. Typicky jde o problematiku určení místa uskutečnění zdanitelného plnění u dodání zboží v případě DPH.

Obecná části správy daní představuje základní instituty uplatňované v rámci správy jednotlivých daní - subjekty, lhůty, zásady a principy, dokumentace při správě daní, obecná pravidla pro vedení řízení, úřední jazyk atd.

Zvláštní část správy daní představuje jednotlivé etapy a dílčí řízení, jež jsou realizována v rámci správy konkrétní daně. V případě nepřímých daní má neopomenutelné místo již prvotní etapa, konkrétně registrační řízení.

Z povahy věci stěžejní postavení má samotné daňové řízení (jak bylo uvedeno dříve, daňové řízení není totéž co správa daní!). Daňové řízení se pak rozpadá do dílčích řízení, a to nalézacího řízení (v podobě vyměřovacího, nebo doměřovacího řízení) a inkasní správy.

Se zvláštní částí správy daní úzce souvisí problematika vyhledávacích a kontrolních postupů, jež přestavují možnost ověřování správnosti daně tvrzené/stanovené. S ohledem na princip autoaplikace daňověprávních předpisů jejich adresáty jde o legitimní možnost správce daně ověřit, že tvrzená daň je v souladu s platnými předpisy.

Ověření znalostí

Zvládnutí materie tohoto tématu lze ověřit na následujícím odpovědníku.