Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 1 NVV06K Diskreční pravomoc veřejné správy povinně volitelný předmět 17.3.2023 3. téma doc.JUDr. Soňa Skulová, Ph.D. Obsahové zaměření •Problém základu, rozsahu a obsahu správního uvážení. Limity (meze) správního uvážení. • •Úprava a souvislosti správního uvážení ve správním řádu, problém kritérií zákonnosti a správnosti. • •Evropský kontext problematiky správního uvážení. Úloha obecných principů. • •------------------------------------------------------------------------------------ •POZN.: K této problematice lze jako základ využít prezentaci v předmětu Činnost veřejné správy ( z období Jaro 2022) – 2. téma. • Úvodem připomenutí: Historický vývoj pojmu, resp. řešení otázky vázanosti vs. volnost v rozhodování veřejné správy vůči adresátům: • • • – od plné (absolutní) vůle panovníka (státu) • • směrem ke svazování veřejné správy ústavou a zákony (koncept právního státu, konstituování správního práva), • • - až po současnou vázanost celým právním řádem. •( srov. § 2 odst. 1 spr. řádu) = princip legality • •(čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl.2 odst. 2 LZPS – „Státní moc slouží všem občanům, a lze ji uplatňovat v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.“ ) . • • + respekt k ZPS, a ochrana veřejných subjektivních práv osob, včetně soudní ochrany. • • • Princip legality – univerzální a obecný, avšak: •Složitost řešených věcí a problémů: •- struktura veřejných úkolů a cílů veřejné správy („veřejný zájem“ – spojen s účelem pravomoci SO), • •- spektrum práv a legitimních zájmů adresátů („dotčených osob“). • • + nutnost vyvažovat (poměřovat) zájmy veřejné s právy a zájmy jednotlivců (adresátů), či zájmy dotčených osob navzájem, vždy v konkrétním případě •(nejen při vydávání ISA, ale také SSA, i NSA, jakož i při zásazích, zákrocích a donucení). • • Princip legality – univerzální a obecný, avšak také: • •Obtížná katalogizace a zakotvení všech hledisek pro rozhodování SO. • •Příklad: Jakými hledisky se řídit při ukládání správní sankce ? Srov. např. zákon o odpovědnosti za přestupky (§ 37 a n.). • •Požadavky (kritéria) na kvalitu činnosti a přijatých řešení : • § ne vždy úplným a přesným výčtem ( a ne vždy přesnými pojmy) § ne vždy (zcela) právní povahy, • •(např. efektivnost, účelnost, vhodnost, přijatelnost, adekvátnost, správnost, spravedlnost,etičnost – dobré mravy ( viz např. § 27 „Přípustné riziko“ - odst. 2/ písm. c/). • q ne vždy konkrétní a jednoznačná: • nacházíme neurčité pojmy, obecné zásady. • • Rozhodování veřejné správy v evropském právním vývoji a kontextu : •Právo na dobrou správu – čl. 41 Charty základních práv EU. •Vycházejí ze společných tradic a hodnot právního státu. • •Dokumenty Rady Evropy (tzv. „soft-law“) nastavují standardy: • - Rezoluce Výboru ministrů Rady Evropy (77) 31 o ochraně jednotlivce v souvislosti s rozhodnutími správních orgánů, • + řada doporučení VM RE: • - Doporučení (80) 2 , týkající se správního uvážení ( „diskreční pravomoc“), • - Doporučení (84) 15, týkající se odpovědnosti orgánů veřejné moci za škodu způsobenou při výkonu jejich pravomoci, • - Doporučení (87) 16, týkající se správního řízení ve vztahu k velkým skupinám osob, • - Doporučení (91) 1, týkající se správního trestání, a další… •-------------------------------------------------------------------- - • • Pro oblast správního uvážení připomínáme význam: • • Základních zásad činnosti správních orgánů •(§ 2 – 8, včetně nastavení jejich působnosti v § 177 odst. 1 správního řádu) • -slouží k realizaci a ochraně práv účastníků, resp. řádnému a spravedlivému procesu. - -Tyto zásady mají i materiální dopad (účinky) = na obsah rozhodnutí a úkonů SO. • • Základní zásady činnosti správních orgánů (§ 2 - § 8 s.ř.) •Hlavní zásady pro výkon veřejné správy. Nejen procesní, ale i materiální povahy. • •Významné pro případy správního uvážení (diskreční pravomoci) •Vedou k naplnění zákonnosti, a požadavku správnosti rozhodnutí a postupu SO. • •Význam, závaznost , úloha a aplikace zásad üprávně závazné ( vč. implicitních, nepsaných), •Některé jsou projevem ústavních principů. ü üJde o principy zákonné úpravy • = ovlivňují znění konkrétních pravidel v zákoně, ü üinterpretační pravidlo (systemat. výklad při aplikaci konkrétních pravidel) (+ nástroj právní argumentace). • Jednotlivé základní zásady činnosti SO: •V § 2 s.ř.: •Zásada legality (zákonnosti) – prvořadá, obecná, základem pro ostatní zásady. Souvisí s podmínkami uplatňování veřejné moci - vázanost zákonem (na základě zákona, v jeho mezích a způsobem, které stanoví zákon). • •Zásada – princip proporcionality (přiměřenosti – jde o přiměřenost použití veřejné moci), a jeho součásti, jež jsou také samostatnými zásadami : • •Zákaz zneužití správního uvážení (tj. zákonné a správné využité pravomoci správního orgánu), • •Zásada ochrany práv nabytých v dobré víře a oprávněných zájmů dotčených osob, • •Zásada smírného řešení rozporů při projednávání a při rozhodnutí věci (tj. subsidiarita využití mocenského, vrchnostenského řešení) –(§ 5), • • • • • • Jednotlivé základní zásady činnosti SO – pokr.: •Zásada jednání správního orgánu ve veřejném zájmu ( veřejný zájem – souvisí s účelem pravomoci správního orgánu, resp. s účelem zákonné úpravy na daném úseku veřejné správy) - § 2. • • Princip - zásada legitimního očekávání (§ 2) = projev ústavní zásady rovnosti v právech a důstojnosti. • Znamená pro SO: § obdobné věci řešit obdobně, odlišné s přihlédnutím k jejich odlišnosti (zákaz excesů) , k tomu důležitá vlastní ustálená praxe, metodika, judikatura, § nečinit překvapivé úkony ( + povinnost uvědomovací, poučovací – patří k dobré správě) § event. příslib dalšího postupu vůči účastníkům - uvážlivě. • • • Jednotlivé základní zásady činnosti SO – 2. pokr.: • • •Zásada materiální pravdy - § 3 ( + nutno vypořádat se také s hlavními zásadami obsaženými v § 2) • + přesvědčivost rozhodnutí ( tj. odraz v odůvodnění rozhodnutí, • jež musí být řádné, úplné), • •Zásada procesní rovnosti a nestrannosti postupů správních orgánů (§ 7), • •Zásada veřejné správy jako služby (vstřícnost, zdvořilost, poučovací povinnost, uvědomění o úkonu předem – také zásada dobré správy).(§§ 4, 8) • •+ Součinnost s dotčenými osobami: •„SO umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy.“ (§ 4 odst. 4) , • • Zásada spolupráce správních orgánů a souladnosti postupů (§ 8), • •Zásada rychlosti a hospodárnosti postupů - bez zbytečného zatěžování všech subjektů v řízení („procesní ekonomie“). - § 6. Souvisí se zásadou spolupráce SO. • • • • Pojmy zákonnost a správnost jako nutné vlastnosti (znaky) a také kritéria hodnocení správního rozhodnutí a postupu správního orgánu • •Zákonnost – tradiční hledisko, avšak s novým obsahem (tedy přesněji legalita, právní korektnost). • •Ve správním řádu: vjako obecná zásada – princip (§ 2 odst. 1) v vjako hledisko pro přezkum: • Výslovně u odvolacího řízení (§ 89 odst. 2, § 90), u přezkumného řízení (§ 94 odst. 1), ale také u jiných úkonů dle § 156 odst. 2. (+ pro s.ř. ů 158 odst. 2). Zákonnost (legalita): Na to navazují další prostředky, resp. režimy ochrany práv: • • - soudní řád správní - z.č. 150/2002 Sb., v platném znění, s východiskem § 2 (soudy dle s.ř.s. poskytují ochranu veřejným subj. právům…). • • - Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 a n. s.ř.s.) • včetně prohlášení nicotnosti rozhodnutí (§ 76 odst. 2), zneužití správního uvážení (§ 78 odst. 1), zjevně nepřiměřeného trestu (§ 78 odst. 2) . •POZN.: Rozhodnutí zde definováno odlišně – širší pojetí („materiální“). - -Žaloba proti nečinnosti správního orgánu (§ 79 a n.) - -Žaloba - Ochrana před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (§ 82 a n.) • •Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části (§ 101a a n.) Další prostředky ochrany práv: •Soudní ochrana dle části páté o.s.ř. •u věcí soukromoprávní povahy v pravomoci SO. •(„nesprávné rozhodnutí“ – plná jurisdikce, soud již „nevrací“ správnímu orgánu). § •Odpovědnost za škodu a nemateriální újmu: -dle z.č. 82/1998 Sb., upravujícího újmu způsobenou (nezákonným) rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. •(obecné soudy, po vyčerpání prostředků k ochraně práva, jimiž je zahájeno příslušné řízení – přezkum, resp. ochrana proti nečinnosti). •Nesprávný úřední postup – zahrnuje také nečinnost. • •POZN. Prostředky na sebe navazují, resp. nutno vyčerpat aktuální prostředek ochrany práv, než lze uplatnit další. Stanoveny lhůty. •(„Právo přeje bdělému“). Nezákonnost rozhodnutí SO: • • Možné projevy: •Kompetenční vady (nepříslušnost - až po absolutní věcnou nepříslušnost = důvod nicotnosti), • Procesní vady = /“podstatné“/ vady řízení (tj. porušení procesních zásad a pravidel) – avšak až takovými, které působí nezákonnost či nesprávnost výsledku = rozhodnutí, •Obsahové vady rozhodnutí (vycházející např. z nedostatečného zjištění skutkové stránky, nesprávného posouzení právní otázky, nedostatečnosti důvodů, což může způsobit nesrozumitelnost, a také vést k nepřezkoumatelnosti rozhodnutí). •+ event. nedostatek příslušné formy (až po event. nicotnost). - -AVŠAK – PRESUMPCE SPRÁVNOSTI ( a PLATNOSTI) rozhodnutí – tj. platí za správné a platné, dokud není autoritativně konstatováno, resp. napraveno zákonným postupem – uplatněním opravných nebo dozorčích prostředků. -Toto neplatí pro akty nicotné (jež vlastně správními akty nejsou). Otázka správnosti (věcné správnosti) rozhodnutí: •Tradiční její součásti: • I.dostatečné zjištění skutkového základu (stránky ) dané věci, • (zásada materiální pravdy /§ 3 s.ř./, opatřování podkladů pro rozhodnutí, zjišťování okolností /§ 50/), • •II. správné zhodnocení skutkové stránky věci a vyvození odpovídajících závěrů • (dokazování, zásada volného hodnocení důkazů /§ 50 odst. 4, § 51-52/ + § 76 s.ř.s. – zrušení rozhodnutí soudem mj. pro nedostatky v této oblasti). Správnost (věcná správnost ): • - a také • III. nalezení obsahově správného (odpovídajícího, přiměřeného, předvídatelného, spravedlivého) rozhodnutí – řešení dané věci • (= v souladu se zásadami, zejména v § 2 s.ř. – jež jsou právní povahy). • •Zejména v případech, kdy zákon dává více možných právně přípustných řešení = v případě zákonem založeného správního uvážení: v jednání /ano či ne/, nebo volbě řešení/jak konkrétně/). • •Rozvíjí se v posledních dvou dekádách, silně pod vlivem ÚS, a poté správního soudnictví, s oporou v obecných zásadách činnosti, resp. principech dobré správy. • •POZN.: „Nesprávnost“ neznamená pouhou „nevhodnost“ řešení z pohledu účastníka. • Vady správního rozhodnutí a jejich řešení: • •I. drobné, formální vady /§ 70/ - opraví přímo SO (usnesením, resp. rozhodnutím v případě opravy vady ve výroku) • •II. vady způsobující tzv. naříkatelnost (napadnutelnost), resp. přezkoumatelnost (tj. také zrušitelnost či změnitelnost z moci úřední) rozhodnutí – náprava dle úpravy opravných a přezkumných prostředků, • (- vady rozhodnutí, nebo tzv. “podstatné vady řízení“), • •III. nicotnost (§ 77) – rozhodnutí nemůže působit žádné účinky. Řešení: prohlášení nicotnosti. • ---------------------------------------------------------------------------- •OVŠEM jiným druhem vady - v postupu SO: • Opožděnost vydání rozhodnutí (= problém nečinnosti – • = porušení povinnosti vydat rozh. „bez zbytečných průtahů“ ( § 6 odst. 1, § 80). • •Sama o sobě neznamená nezákonnost či nesprávnost vlastního rozhodnutí. • • Zařazení a vnímání pojmu „správnost“: •Správnost je pojem právní, a má základ v právní úpravě. • = další rozměr (součást) legality. • (spojuje legalitu s realitou). • •Srov. § 89 odst. 2 s.ř., •nebo § 78 odst. 1 a § 2 s.ř.s. – zde vč. hlediska mezí, resp. zneužití správního uvážení). • Děkuji za pozornost.