Zásady soukromého (občanského) práva Motto: Všechny dobré zásady jsou již napsány, zbývá je jen uskutečnit. (Blaise Pascal) jan.hurdik@law.muni.cz Doporučená literatura a prameny: •Hurdík, J. a kol., Občanské právo hmotné. Obecná část. Absolutní majetková práva. A. Čeněk, vyd. 2013, 2014, 2018 •Hurdík, J. - Lavický, P., Systém zásad soukromého práva, Brno: MU, 2010 •Hurdík, J., Zásady soukromého práva, Brno: MU, 1998 •Komentáře k OZ (Leges, C. H. Beck, Wolters-Kluwer ČR); •Evropské projekty obč. práva a literatura •judikatura Zásady soukr. (obč.) práva – základní a příbuzné pojmy 1 •- zásady=principy (hodnotová, strukt.východiska), - generální klauzule – zásady formulované textem zákona, - standardy: pojmy, kterým se dostalo ustáleného obsahu (zprav. právní praxí); příklad: obvyklé záležitosti - § 95, odborná péče - § 487 aj., - neurčité pojmy: v zákonu zpravidla funkcionálně určité, obsahově neurčité – dobré mravy (§ 580), - definice (např. § 489n. věci) !omnis definitio periculosa est! (viz terminologie úvodu části čtvrté) - legislativní zkratky (funkcionálně i obsahově určité, např. dobrá víra) • Zásady soukr. (obč.) práva – základní a příbuzné pojmy 2 •Zásady jako odvětvové kritérium právního řádu? (viz též Přehled zásad) •Zásady a základní práva (z podstaty soukromého práva - z ústavního pořádku) •Zásady a metody právní regulace („vše je dovoleno, co není výslovně zakázáno“, dispozitivnost, demokratismus..) •Zásady a „obyčejná“ právní pravidla •Vzájemný funkční vztah zásad (vyvažování-specifikace?) •Zásady jako pramen SP(§ 3 odst. 2; § 10 odst.2) • Přehled zásad soukr.(obč.) práva 1 •Třídění a kritéria - pokračování: •Podle zdroje: • - Formulované ústavou (př. z. svobody, rovnosti..) • - Formulované zákonem (př. z. dobrých mravů..) • - Formulované judikaturou • - českou - většinou převzaté (příkl. z. legitimního očekávání) • - evropskou (př. z. legitimního očekávání, strukturální zásady..) • - Formulované literaturou (příkl. z. relativizace právnických osob, společenská odpovědnost PO) • – – Přehled zásad soukr.(obč.) práva 2 •- Zdroje historické (římské právo aj.; příkl.: nemo turpitudinem suam allegare potest) •- Zdroje srovnávací (cizí právní řády, judikatura, literatura) př. z. transparentnosti, Good Faith..) •- Zdroje „obyčejové“ (legislativní vyjádření př. zvyklosti soukr. života, zavedená praxe stran, v mez. právu soukromém lex mercatoria, v domácím právu př.oplocení pravé strany pozemku) • Přehled zásad 3 •Třídění a kritéria – pokračování •Podle mechanismu působení • - východiskové (z. legitimity) • - cílové (z. proporcionality) • - procedurální (z. demokratismu) •Některé působí ve všech fázích (svoboda) •nebo je veden o jejich začlenění spor •(příkl. rovnost: r. příležitostí - východisko, •r. zbraní - mechanismus řešení, •sociální r. jako cíl; jejich funkční propojení). Přehled zásad 4 •Třídění a kritéria - pokračování •Podle rozsahu působení • - obecné (př. z. právní jistoty) • - soukromého práva (př. z. nepravé zpětné účinnosti) • - průřezové (př. z. dispozitivnosti) • - občanského práva (formální rovnost ca zásady zvláštních soukr. práv (př. ochrana práce žen a mladistvých, nejlepší zájem dítěte, ochrana malých a stř. podnikatelů) • - pododvětvové (př.ochrana spotřebitele, ochrana nájemců, ochrana členů spolku..) • - pododvětvově průřezové (př. z. pacta sunt servanda, ochrana slabší strany) Přehled zásad 5 •Třídění a kritéria - pokračování •Podle trendu (orientace) působení •Extenzívní (př. z. autonomie vůle) •Restriktivní (př. z. zákazu zneužití subjektivních práv) • Východisko systému zásad SP I •Svoboda (základ a východisko právní regulace •Rovnost svoboda a rovnost jako dva základní pilíře představují dialektické protiklady, které jsou korigovány syntézou, tj. •přiměřeností jako nástrojem vyvažování míry zásahů do svobody osoby a rozsahu uplatnění principu rovnosti (příležitostí, zbraní či cílů) •Uvedené pilíře mají hierarchické uspořádání, Jejich společným cílem je – obecně vzato – spravedlnost (někdy ztotožňovaná s ekvitou). • • Východisko systému zásad II •Dosažení spravedlnosti se však míjí účinkem, pokud není spojeno: •- s dosažením praktického cíle sledovaného tím, kdo se domáhá spravedlnosti, a •- pokud není dostatečně předvídatelné a neopírá se o stabilní východiska a postupy. •Proto je k systému zásad třeba připojit skupinu výchozích přístupů k fungování vlastního systému právní regulace: •Spravedlnost (viz výše) •účelnost •a jistota. • Systém zásad SP I •Individuum (individuální rozměr práva) • - svoboda – převaha indiv. statusu – absolutní práva •Společnost (sociální/vztahový rozměr práva) • - ke svobodě připojuje rovnost (vyrovnávání nerovnosti) – relativní práva •Směřuje k vyváženému stavu - ekvitě • - spravedlnost • Systém zásad SP II •Hodnoty práva (G. Radbruch): •Spravedlnost – vychází z vyvažování zájmů •Jistota •Účelnost Funkční systém zásad SP I Hodnoty vnější: výchozí-přiřazené • • • Svoboda Individuální autonomie Autonomie vůle „Vše je dovoleno, co není výslovně zakázáno“ Dispozitivnost Vigilantibus iura scripta sunt Funkční systém zásad SP II Hodnoty vnější: výchozí-přiřazené Rovnost Pozitivně vymezené: Rovné příležitosti Rovnost zbraní Dílčí limity rovnosti: Ochrana slabší strany vztahu (ochrana spotřebitele, ochrana nájemců..) Negativně vymezené: Zákaz diskriminace Funkční systém zásad SP III Hodnoty vnější: výchozí-přiřazené Vyvažování – ekvita Přiměřenost (míra přiměřená poměrům) Poctivost Dobré mravy (Good Faith and Fair dealing v evropském právu) Zákaz zneužití práva Demokratismus Rozumnost(?) Dobré uspořádání práv a povinností (§10 odst.2) Funkční systém zásad SP IV Vlastní hodnoty práva: vých.-přiřaz. Spravedlnost Účelnost Jistota Difer. cíle a právní techniky=různé typy spravedlnosti: Směnná (komutativní), vyrovnávací (korektivní), distributivní, přístupu. Věčná otázka sociální spraved. Priorita ekonomických hledisek (liberalismus, ekonom. analýza práva..) Teleologický (účeloslovný) výklad Ochrana dobré víry (psychol. kategorie) Zákaz (pravé) zpětné účinnosti Ochrana nabytých práv (iura quesita) Legitimní očekávání Ochrana práv třetích osob Prevence Hodnotové zaměření OZ •Otázka: může být/má být/je OZ hodnotově zaměřen ? •Vyplývá z: –souboru hodnot/zásad –způsobu uchopení zásad •praxí •zákonem •OZ hodnotové zaměření má (byť se projevuje rozpor: sociální zaměření evr. práva ca liberální přístup zákonodárce) Hodnotové cíle OZ •chránit důstojnost a svobodu člověka (I. Kant) i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých (Jefferson, Kosciuszko – Deklarace nezávislosti USA) takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým (§ 3 odst. 1) • Srov. Ulpianus D.1,1,10: Iuris praecepta sunt haec: honeste vivere (též § 3 odst.2 písm.a), § 81), alterum non laedere (též omezeně § 2900), suum quique tribuere (též § 3 odst. 2 písm. f), včetně svobody rozhodnout se žít podle svého - § 81 odst. 1). • Srov. J. Bentham: „Jednotlivec usilující o vlastní štěstí musí jednat tak, aby jeho jednání bylo ku prospěchu co největší části společnosti.“ •dobré uspořádání práv a povinností (§ 10 odst. 2). •Srov. toto vše s encyklikou Laudato si´: působí české soukromé právo synergicky s cíli společnosti? •