Násilná kriminalita Pojem násilné kriminality • Jedná se o pojem kriminologický, nikoliv právní. • Jedná se o nejzávažnější typ kriminality. Právem chráněným zájmem je v těchto případech život a zdraví člověka, příp. také lidská důstojnost a svoboda. • Pojem násilné kriminality nemá jednotný výklad. Jednotlivé definice se liší zejména v tom, zda zahrnují násilí pouze fyzické, nebo i psychické, event. zda útok směřuje výlučně proti osobám, nebo zda tento může směřovat i proti majetku. Pojem násilné kriminality - násilí • Legální definici nemá ani pojem samotného násilí. Komentářová literatura k tomuto uvádí: použití fyzické síly k překonání nebo zamezení kladeného nebo očekávaného odporu. • Násilí je z pohledu jeho působení na oběť možné rozdělit do dvou forem: a) vis absoluta – nedovoluje žádný odpor oběti b) vis compulsiva - dovoluje oběti sice jednat, avšak působí na její vůli nebo proti její vůli s cílem donutit oběť k určitému jednání. • Kriminologie vymezuje násilí šířeji, např. chování, kdy útočník nebo pachatel použije sílu vlastního těla nebo předmět (včetně zbraně) k způsobení škody, újmy nebo sklíčenosti (nepohodlí) jinému jednotlivci • Za násilnou kriminalitu je tak nutné bez zohlednění konkrétní skutkové podstaty jednotlivých trestných činů považovat skutky, při kterých bylo užito násilí v kriminologickém smyslu. Násilné trestné činy • Násilné trestné činy je možné rozdělit podle způsobu vyjádření jejich skutkové podstaty, účelu použití násilí a míry jeho užití do několika skupin. • Za jednu takovou skupinu trestných činů považujeme ty trestné činy, pro naplnění jejichž skutkové podstaty je přímo vyžadováno násilí. • Za další skupinu lze označit ty trestné činy, jejichž účelem je právě spáchání násilí (např. trestný čin násilí proti skupině obyvatel) • Další skupinou jsou skutky, jejichž skutková podstata násilí přímo nepředpokládá, avšak výskyt násilí při jejím naplnění je zcela typický. • Poslední skupinu tvoří skutky, jejichž skutková podstata násilí nepředpokládá, ani není při jejím naplnění typické, ale zároveň není jeho výskyt ojedinělý. • Pachatelé násilné kriminality • lze dělit dle různých kritérií, např. dle právní kvalifikace jejich skutku, dle jejich motivu, dle charakteru vztahu k oběti apod. • Obecně lze říci, že pachatelé násilné kriminality představují velmi rozmanitý soubor jedinců, kteří nejsou fakticky žádným znakem spojování. • Důvodem této rozmanitosti jsou různé motivace, situační faktory trestného činu a různorodé osobnosti pachatelů násilné kriminality. • Nicméně zůstává v tomto souborů pachatelů časté zastoupení agresivních psychopatů. • Odborná literatura současně poukazuje, že pro pachatele násilné kriminality je také typické, že mají nízký stupeň vzdělání i intelektu a ve vyšší míře užívají návykové látky. Pachatelé vražd - ženy • Z výzkumů v odborné literatuře vyplývá, že ženy nejčastěji vraždí v rodině, kdy až v polovině případů je obětí vraždy jejich manžel. • Nejčastějším místem spáchání trestného činu vraždy, kdy je pachatelem žena, je kuchyně. • Nejčastějším vraženým nástrojem je v takových případech kuchyňský nůž. • Pachatele vražd - mladiství • Z odborné literatury vyplývá, že společným znakem mladistvých pachatelů vražd je negativně vnímané prostředí v rodině. • Odborná literatura dělí tyto pachatele do dvou kategorií. První skupina těchto pachatelů je charakterizována nižším intelektem, brzkou kriminalizací, poruchami chování a pácháním hlavně činů neznámých osob ze zištných důvodů. Tato skupina pachatelů obvykle neprojeví lítost. • Druhá skupina těchto pachatelů obvykle páchá trestnou činnost v rámci rodiny, obětí je potom nejčastěji rodič, či jiný příbuzný. Motivem je obvykle dlouhodobý krizový stav, příp. zištný motiv. Tito pachatelé projevují lítost. • Pachatelé vražd – nájemní vrazi • Vyznačuje se profesionalito u při provedení vraždy. • K oběti nemá žádný osobní ani jiný vztah, často osobně nezná ani samotného objednatele vraždy a vše se realizuje pomocí jednoho nebo více prostředníků. • Motiv je zištný. • Obvyklou vražednou zbraní je střelná zbraň. Pachatelé vražd – vrahové partnerů • Podle výzkumů v odborné literatuře je pro tento typ pachatelů typické, že pocházejí z úplných vícečetných rodin, kde však nevládlo harmonické prostředí. • Pachateli jsou muži i ženy ve věku přibližně kolem čtyřiceti let. Ženy jsou častěji obětí manželské vraždy. • Obvyklým motivem je dlouhodobý krizový vztah. Obvyklým místem činu je společná domácnost. Pachatelé vražd – další rodinné vraždy • Kategorie pachatelů pro různé motivy. • Vražedkyně novorozeného dítěte - příčinou tohoto trestného činu je fyziologickými pochody podmíněné rozrušení matky vyvolané porodem. • Vrazi rodičů - lze rozlišit několik skupin, např. děti vystavené týrání, sociopatičtí a citově chladní jedinci, duševně nemocní, rituální vrazi a vrazi zištní. Častým jevem je dominance otce, kdy tento je následně usmrcen synem. • Vraždy mezi sourozenci – velmi vzácné, nejčastějším motivem je v těchto případech žárlivost. Pachatelé vražd – loupežné a jiné zištné vraždy • Tyto skutky se vyznačují plánovitostí, organizovaností a různými zastíracími manévry k zakrytí trestného činu a jeho pachatele – např. ukrytí či přemístění mrtvoly, aranžování alibi, předstírání jiného motivu, zastírání násilné smrti apod. Není ani neobvyklé, že je pachatel pod vlivem návykové látky. • Pachatelem je ve většině případů muž starý zhruba 27 let bez stálého zaměstnání. Zpravidla byl pachatel již dříve trestaný za majetkové nebo násilné trestné činy. • Chování pachatele je bez afektu, motivované získáním majetkového prospěchu. • Tento typ trestné činnosti vykazuje častější použití zbraně. • Oběti jsou obvykle náhodné a pachatel nepociťuje lítost. Pachatelé vražd – pachatel s poruchou osobnosti, psychopatický pachatel • Tento typ pachatelů je kategorií velmi širokou a rozmanitou – pachatelé s různými poruchami. • Častěji je pachatelem muž s problematickým chováním již v mládí. • Pokud je pachatelem žena, pak nejčastěji trpí psychózou. Pachatelé vražd - agresoři • Případy vykazující mimořádnou míru agresivity. • Bez zjevného motivu. • Věk pachatele je obvykle blízký věku mladistvých. • Skutek je proveden brutálním způsobem,. Zpravidla blíže nespecifikovanou zbraní. • Pachatelé násilných sexuálních deliktů • Tento typ trestné činnosti lze rozdělit na skutky motivované a bez sexuální motivace. • Pachatelé těchto skutků jsou v odborné literatuře nazývání jako tzv. „pachatelé síly a kontroly“, když motivem jejich jednání je ovládnutí a ponížení poškozeného. Do této skupiny jsou řazení i pachatelé masivních sexuálních deliktů. • Do kategorie pachatelů bez sexuálního motivu se řadí pachatelé, kteří využijí příležitosti a spáchají takový skutek kupříkladu během páchání jiné trestné činnosti. Pachatelé násilných sexuálních deliktů • Do skupiny sexuálně motivovaných pachatelů se kromě pachatelů motivovaných sexuálním uspokojením řadí také sadističtí pachatelé hledající uspokojení v působení bolesti oběti. • Odborná literatura dále definuje pojem sexuální vraždy - „primárně dominuje potřeba snížit usmrcením či jednáním, které k usmrcení vede, nashromážděné sexuální vzrušení, uspokojit sexuální potřebu“. Tento typ je nutné odlišit od vraždy, která má pouze zamést stopy. Zdroje: • KUČERA, Milan, KUČERA, Milan. K aplikaci institutu násilí v právu. Bezpečnostní teorie a praxe, 2008. • ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník I. Obecná část. § 1–139. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. • SPURNÝ, Joža. Psychologie násilí. O psychologické podstatě násilí, o jeho projevech a způsobech psychologické obrany proti němu. Praha: Eurounion, 1996. • HERETIK, Anton. Extrémna agresia I, Forenzná psychológia vraždy. Nové zámky: PSYCHOPROF, 2012. • RYBÁŘ, Miroslav a kol.: Kriminalistika. Metodika vyšetřování vybraných druhů trestných činů. Plzeň: Nava, 2008. • DIANIŠKA, Gustáv a kol. Kriminológia. 2. rozšířené vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011. • VÁLKOVÁ, Helena, KUCHTA, Josef a kol. Základy kriminologie a trestní politiky. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. • • •