Dějiny trestního práva Právo v letech 1918–1950 Ladislav Vojáček lav@mail.muni.cz Osnova prezentace 1.K právu obecně 2.Soudní soustava a státní zastupitelství I. ČSR 3.Trestní právo hmotné I. ČSR 4.Trestní právo procesní I. ČSR 5.II. Česko-Slovenská republika 6.Protektorát Čechy a Morava 7.Slovenský stát 8. 8. > 1. Zákon č. 11/1918 Sb. o zřízení samostatného československého státu nprvní ústavní provizorium nvyhlášení samostatného n státu nNárodní výbor československý n = nejvyšší státní orgán (= zákonodárce a nařizovatel) nrecepce •práva •státního aparátu Zobrazit zdrojový obrázek > 111recepční zákon-1 > Recipované uherské trestní předpisy – hmotné právo n(neschválený trestní kodex 1843) n(Prozatímní právní pravidla) nzrušení tělesných trestů a vězení v okovech (1871) ntrestní zákon o zločinech a přečinech (Codex Csemegi; 1878) ntrestní zákon o přestupcích (1879) nnovelizace 1897 a 1908 ntrestní stíhání zahalečů a tuláků (1913, 1914, přísnější tresty) ntiskový zákon (1914) nzákon o ochraně cti (1914) n n > Recipované uherské trestní předpisy – procesní právo ni po roce 1848 stavovské rozdíly nProzatímní právní pravidla nzákon o trestním řízení (1896) n1908 – podmíněné odsouzení nzákon o soudech mladistvých (1913) n n n C:\Users\O790\Pictures\Trestní právo\OIP (3).jpg > Problémy z nejednotnosti práva nneznalost právního řádu druhé části republiky nodlišnosti při aplikaci nových předpisů nnedostatek slovenských právníků núředníci a právníci z českých zemí na Slovensku nnedostatek znalců uherského práva na Nejvyšším soudě nnormotvorba Ministra s plnou mocí pro správu Slovenska > Unifikace práva v ČSR nzejm. občanskoprávní, obchodněprávní a trestněprávní předpisy nministerstva spravedlnosti a unifikací nzatímní návrh obecné části trestního zákona 1919 /dělení na zločiny a přečiny podle „nízké pohnutky činu“; koncepce účelového trestání → neurčité odsouzení (jen horní hranice); v zásadě zákaz trestu smrti; podmínečné odsouzení/ nprofesorská osnova 1926 (stejné zásady) nnávrh trestního řádu 1929 nministerská osnova 1936 (tradičnější pojetí, ale přesto podstatná reforma platného zákona) > Zásahy do vlastnických vztahů n(1918 – zákon o obstavení velkostatků) npředpisy pozemkové reformy: •záborový zákon (č.215/1919 Sb. •přídělový zákon (č. 81/1920 Sb.) •náhradový zákon (č. 329/1920 Sb.) nsocializační zákony (č. 143 – 145/1920 Sb.) > Jiné stránky ekonomického života nzákon č. 84/1919 Sb. zmocňující ministra, aby provedl okolkování bankovek a soupis jmění za účelem uložení dávky nzákon č. 12/1920 Sb. o podnicích, které mají sídlo mimo území československého státu (nostrifikace podniků) nzákon o nekalé soutěži (č. 111/1927 Sb.) nkartelový zákon (č. 141/1933 Sb.) Bankovky02 Bankovky01 > 2. Budování soudní soustavy nrecipované soudy = dualismus ndoplnění vrcholných instancí: NS, NVS, NSS (1918) npřesídlení NS do Brna nkonstituování Ústavního soudu nvznik Státního soudu (z. č. 51/1923 Sb.) nvznik kmetských soudů (tiskové věci, místo porot) nunifikace soustavy řádných soudů (1928) nsoudy mládeže nvznik pracovních soudů (místo živnostenských soudů) > Soudní soustava nveřejnoprávní nÚstavní soud ncivilní a trestní nřádné soudy n(čtyřstupňová soustava) Nejvyšší správní soud Volební soud mimořádné soudy rozhodčí soudy vojenské soudy > Řádné soudy po roce 1928 nústava: •oddělení od správy; státem zřízené soudy; ústnost a veřejnost řízení (výjimky); veřejné vyhlašování rozsudku •soudci ustaveni natrvalo; nezávislí; vázáni jen zákonem nzákon č. 201/1928 Sb. z. a n., o úpravě některých organizačních otázek v oboru soudnictví •okresní soudy •krajské soudy (sborové soudy I. instance) •vrchní soudy (sborové soudy II. instance) •Nejvyšší soud (první předseda A. Popelka) C:\Users\O790\Pictures\Trestní právo\80AUGUSTPOPELKA2.jpg > Specializované trestní soudy, vojenské soudy nStátní soud (u NS v Brně, soudci jmenováni na dobu tří let, od roku 1935 vrchní soudy) ntrestní porotní soudy (nově 1919; 12 porotců, 3 soudci; při krajském soudu; těžké obecně kriminální delikty + politické delikty) nkmetské soudy 1924 (některé tiskové věci, např. urážka tiskem) nvojenské soudy (brigádní soudy – divizní soudy – Nejvyšší vojenský soud) > Státní zastupitelství núkol: stíhání veřejnožalobní trestné činnosti norganizace vychází z organizace soudní npři NS úřad generálního prokurátora •(+ zástupci: generální advokáti, 1929 náměstek generálního prokurátora) nstátní zastupitelství u vrchních soudů nstátní zastupitelství u krajských soudů nu okresních soudů jen funkcionáři státního zastupitelství (často vysloužilí úředníci bez právnického vzdělání) n > 3. Trestní právo hmotné nzákon proti útisku a na ochranu svobody ve shromážděních č. 309/1921 Sb. •delikt útisku (za určitých podmínek i stávka) •rušení shromáždění svolaného v souladu se zákonem nzákon na ochranu republiky č. 50/1923 Sb. •nová úprava protistátních trestných činů •přijetí urychlil atentát na A. Rašína •rozhodoval Státní soud nzákon o zřízení nucených pracovních kolonií (č. 102/1929 Sb.) •žebráci, tuláci a zahaleči, kteří spáchali zločin proti majetku npředpisy tiskového práva, o pozemkové reformě, správní předpisy > Zákon na ochranu republiky nHlavy: núklady o republiku npoškozování republiky a útok na ústavní činitele nohrožování míru v republice a její vojenské bezpečnosti (proti politickému a sociálnímu radikalismu a proti revizionismu) nDelikty: nnásilná změna ústavy, odtržení části území, ozbrojené povstání, prorada, zrada státního tajemství, vojenská zrada ad. nnedovolené ozbrojování, rušení obecného míru, výzva k neplnění zákonných povinností nebo k trestným činům, schvalování trestných činů, státu nepřátelské sdružování, napomáhání k návratu členů bývalé panovnické rodiny, nedovolené najímání vojska ad. nmnohé skutkové podstaty formulovány vágně n > Předpisy tiskového práva ntiskový zákon z roku 1863 (+ novela 1868) nuherský tiskový zákon 1914 nmísto neschváleného návrhu tiskového zákona zákon z roku 1924 •zavedl kmetské soudy •v řízení na ochranu cti ztížil pozici žalovaného n1933 obsáhlá novela tiskového zákona (malý tiskový zákon) n1933 zákon o ochraně cti n n > Zákon o ochraně cti z roku 1933 ncharakteristické rysy deliktů: •převážně soukromožalobní povaha •ohrožovací charakter •verbální podoba ndelikty: •urážka •pomluva •utrhání na cti •+ výčitka trestního stíhání nebo trestu nzpřísnění trestních sazeb; upraveny důvody vylučující trestnost; podmínky, za nichž se provádí důkaz pravdy a omluvitelného omylu; upuštění od potrestání > Správní předpisy nzákon č. 300/1920 Sb. o mimořádných opatřeních, částečně modifikovaný zákonem č. 125/1933 Sb. nzákon o potulných cikánech (č 117/1927 Sb.) nzákon o zastavování činnosti a rozpouštění politických stran (č. 201/1933 Sb.) nzákon o obraně státu č. 131/1936 Sb. > 4. Trestní právo procesní •recipované trestní řády (v zásadě trojinstanční řízení) •zákon o podmínečném odsouzení a o podmínečném propuštění (č. 562/1919 Sb. z. a n.) •zákon o Státním soudu (č. 51/1923 Sb. z. a n.) •řízení o tiskových deliktech n (č. 124/1924 Sb. z. a n.) •zákon o soudnictví nad mládeží •(č. 48/1931 Sb. z. a n.; J. Kalab) n n C:\Users\O790\Pictures\Foto-právo a právníci\f45867692.jpg > 5. Česko-Slovenská republika 1938-1939 nzákony o autonomii Slovenska a PR •rozšíření kompetence Ústavního soudu •vytvoření soudní soustavy na čele s Nejvyšším soudem + správní soudnictví nzmocňovací ústavní zákon č. 330/1938 Sb. z. a n. n = výrazné posílení výkonné moci •prezident: dekrety s mocí ústavního • zákona •vláda: nařízení s mocí zákona Zobrazit zdrojový obrázek > Mnichov 6. Právo v Protektorátu nVedle sebe platily: na) protektorátní předpisy /*recipované, *nové protektorátní (vlády a říšského protektora)/ nb) říšské předpisy /trestněprávní i pro české obyvatelstvo (útoky proti říši)/ •= prolomení principu teritoriality • Mnichov-mapa C:\Users\O790\Pictures\Trestní právo\Protektorátní vláda A. Eliáše.jpg > Soudy v Protektorátu nvlastní protektorátní •v podstatě beze změn (+ omezení působnosti ve prospěch říšskoněmeckých soudů) nříšskoněmecké soudy •úřední soudy (kompetence okresních, místní působnost krajských •dva německé zemské soudy •vrchní zemský soud •+ Sondergerichte (5; zkrácené řízení; bez možnosti odvolání) •+ Lidový soudní dvůr v Lipsku (velezrada) •stanné soudy (Heydrichův civilní výjimečný stav z 27. 9. 1941; cca 5000 rozsudků smrti) > Trestněprávní předpisy nnařízení o používání trestního K. von Neurath n práva (15.03.1939) nnařízení o německém soudnictví n v Protektorátu (1939) nnařízení o výkonu trestního n soudnictví v Protektorátu (1939) nzrušen vojenský trestní zákon (1939) nnařízení o Národním soudu (souzení n představitelů zahraničního odboje) n C:\Users\O790\Pictures\Trestní právo\Bundesarchiv_N_1310_Bild-016,_Konstantin_von_Neurath.jpg > 7. Soudní soustava Slovenského státu nústava a zákon o organizaci soudů 1942 nřádné soudy: •okresní (samosoudce) •krajské (samosoudce i senát) •vrchní (2; tříčlenný senát) •Nejvyšší soud (pětičlenný senát) nNejvyšší správní soud nVrchní pojišťovací soud nÚstavní senát (ústavnost opatření Stálého výboru; nařízení vlády a mocí zákona; nařízení vydaná místo zákona) nStátní rada (trestní stíhání prezidenta, předsedy vlády a jejích členů) nstátní zastupitelství (u krajských a vrchních a u NS) > Změny TP ve Slovenském státě nzejm. nová úprava protistátních trestných činů = zákon o protistátních trestných činech (1940; platný až do 1947) nzákon o zvýšeném trestání n podvratné činnosti (1941) n1944 – změna předpisů o stanném n právu a výkonu trestu smrti n v stanném řízení Zobrazit zdrojový obrázek > Děkuji za pozornost! >