Dějiny trestního práva Vývoj trestního práva 1948 – 1918 Ladislav Vojáček lav@mail.muni.cz Osnova prezentace 1.Obecně o právu 2.Soudní soustava 3.Trestní právo hmotné 4.Trestní právo procesní 5.Trestní právo správní a přestupkové právo 6. n > 1. Obecně o právu – poúnorové pojetí ntřídní pojetí nvycházelo z učení o vztahu hospodářské základny a společenské nadstavby nnadstavba odvozená ze základny, ale může a musí na ni aktivně působit •zvláštní úloha nadstavby po revoluci nprávo = součást nadstavby •vychází z potřeb ekonomické základny, proto musí být otevřeně třídní núkoly: likvidace a potlačování starého n + formování a upevňování nového > Fáze vývoje poúnorového (trestního) práva nbezprostředně poúnorové období (1948 – 1950) nplatnost kodifikací právnické dvouletky (1950 – první polovina 60. let) nplatnost kodifikací z první poloviny 60. let n n > 2. Soudní soustava a prokuratura nústava 1848 a zákon o zlidovění soudnictví č. 319/1948 Sb. nústavní zákon č. 64/1952 Sb., o soudech a prokuratuře, z. č. 65/1952 Sb., o prokuratuře a z. č. 66/1952 Sb., o organizaci soudů nz. č. 65/1956 Sb., o prokuratuře (+ novela zákona o organizaci soudů) nústava 1860 a z. č. 38/1961 Sb., o místních lidových soudech, z. č. 62/1961 Sb., o organizaci soudů (nově z. č. 36/1964 Sb.) a 60/1965 Sb., o prokuratuře núst. z. č. 143/1968 Sb., o československé federaci a novelizace z. č. 60/1965 Sb. z. č. 149/1969 Sb. nz. č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství > Změny z let 1948 – 1952 nzákon o zlidovění soudnictví •institut soudců z lidu u všech soudů (v první instanci soudce z povolání a dva soudci z lidu) •okresní soudy, krajské soudy, Nejvyšší soud nzákon o Státním soudu (z. č. 232/1948 Sb.) •návaznost na zákon na ochranu lidovědemokratického zřízení •Státní soud v Praze s odděleními v Brně a Bratislavě ntrestní řád 1950 nsoustava vojenských soudů: nižší vojenské soudy; vyšší vojenské soudy; Nejvyšší vojenský soud n n n > Změny v padesátých letech npředpisy z roku 1952 •dva druhy soudů: obecné a zvláštní •obecné soudy: lidové soudy, krajské soudy, Nejvyšší soud •zvláštní soudy: vojenské (obvodové, vyšší vojenské a NS) a rozhodčí nreakce na kritiku 1956 a 1957 •novela k zákonu o organizaci soudů •zákon o volbách soudců a soudců z lidu lidových a krajských soudů (č. 36/1957 Sb.) nvoluntarismus konce 50. let: soudružské soudy > Soudy v šedesátých letech nnová právní úprava, ale soustava soudů obdobná •okresní soudy, krajské soudy, Nejvyšší soud •vojenské obvodní soudy, vyšší vojenské soudy (a Nejvyšší soud) nmístní lidové soudy (1961 – 1969) •provinění, jednoduché majetkové spory, přip. i méně závažné trestné činy •ustavovány ONV v obcích na 3000 obyvatel a na závodech •volba občany, nebylo nutné právnické vzdělání •1965 jejich působnost omezena > Soudy v československé federaci nsamotná organizace soudů se v podstatě nezměnila, jen jejich vrcholný článek a řízení nrepublikové a federální soudy nrepublikové: •okresní soudy •krajské soudy •Nejvyšší soud ČSR (SSR) nfederální: •vojenské soudy (za branné • pohotovosti státu polní) •Nejvyšší soud ČSSR > Orgány prokuratury 1948 – 1952 nústava a zákon o zlidovění soudnictví ngenerální prokurátor •jmenován prezidentem republiky •není orgánem žaloby •podává stížnost pro porušení zákona ngenerální prokurátor a krajští prokurátoři podřízeni ministru spravedlnosti nprokurátoři jmenováni npři Státním soudu zřízena Státní prokuratura (akční pětky) n1950 vojenská prokuratura včleněná do jednotného systému C:\Users\O790\Pictures\Trestní právo\OIP (5).jpg > Prokuratura po roce 1952 nnovelizace ústavy a zákon o prokuratuře •jednotný, centralizovaný a monokratický orgán •generální prokurátor odpovědný vládě •orgán „nejvyššího dozoru“ •dozor nad zachováváním zákonnosti v administrativě včetně hospodářské správy (zrušení Nejvyššího správního soudu) a nad zákonností v rozhodování soudů a státních notářství •→ protest proti konkrétnímu rozhodnutí nebo opatření n1952 zanikla státní prokuratura n > Prokuratura po roce 1956 n1956 nový zákon o prokuratuře •= generální prokurátor už není odpovědný vládě; může se zúčastňovat jejích jednání a jednání Sboru pověřenců s hlasem poradním •generální prokurátor podřízen jen Národnímu shromáždění •nově oblastní a obvodní dopravní prokurátor •nově vyšetřovatelé prokuratury •dozor nad zachováváním zákonnosti v místech výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení a ochranné výchovy n > Organizace prokuratury po federalizaci nGenerální prokuratura ČSSR •součástí Hlavní vojenská prokuratura nGenerální prokuratura ČSR (a SSR) nkrajské prokuratury (+ městské v Praze a Bratislavě) nokresní prokuratury (a obvodní a městské) nvyšší vojenské prokuratury (vyšší polní prokuratury) nvojenské obvodové prokuratury (nižší polní prokuratury) > 2. Trestní právo hmotné – základní předpisy nzákon na ochranu lidově demokratické republiky 1948 ntrestní zákon z roku 1950 (v rámci právnické dvouletky) ntrestní zákon z roku 1961 (v rámci rekodifikace z 1. poloviny 60-tých let) nzákon o přečinech 1969 npolistopadové změny trestního práva > Zákon na ochranu lidově demokratické republiky 1948 č. 231/1948 Sb. nnávaznost na zákon na ochranu republiky 1923 nupravoval odpovědnost za trestné činy proti vnější a vnitřní bezpečnosti státu a proti mezinárodním vztahům nnástroj třídně pojaté represe nK 231 > n Slánský01 Slánský02 Slánský03 Slánský04 > Rekodifikace TP v právnické dvouletce nkodifikační komise pro trestní právo při kodifikačním odboru MS (+ subkomise) nkonečnou podobu daly návrhům redakční komise pro trestní řád a pro trestní zákon •trestní zákon č. 86/1950 Sb. •trestní zákon správní č. 88/1950 Sb. •trestní řád č. 87/1950 Sb. •trestní řád správní č. 89/1950 Sb. > Podklady a vzory nnedokončené rekodifikační práce z 1. ČSR •snahy o unifikaci trestního práva •úvahy o jednotné úpravě trestního práva správního •sjednocení vojenského TP práva s obecným TP a práva kárného s právem kázeňským nsovětský vzor ovlivnil úpravu klíčových ustanovení: •vymezení účelu trestního zákona •koncepce trestní odpovědnosti •definice trestného činu, účelu trestu •mnoho procesních institutů > Trestní zákon z roku 1950 – základní charakteristika nobecná a zvláštní část (10 hlav s TČ rozdělenými podle chráněných zájmů) nteze o zostřování třídního boje ntrestný čin (+ přestupek) nnerozlišoval politické a kriminální delikty > Trestný čin n= zaviněné a pro společnost nebezpečné jednání, které naplňovalo znaky skutkové podstaty uvedené v zákoně •zásada, že bez viny není trestu •materiální pojetí trestného činu (x formální pojetí trestného činu) •kritéria pro určování společenské nebezpečnosti činu nestanovena •skutkové podstaty někdy vymezeny vágně •trestal se též pokus trestného činu, návod a pomoc •hranice trestní odpovědnosti posunuta na patnáct let > Účel trestu nuplatněn třídní přístup ntrest měl •primárně „zneškodnit nepřítele pracujícího lidu“ •+ zabránit pachateli v dalším páchání trestné činnosti •+ výchovně působit jak na něj, tak na ostatní obyvatelstvo n možnost snížení trestu a podmíněného odsouzení vymezena velmi úzce Horaková > Tresty nširoká škála hlavních a vedlejších trestů (vedlejší ne samostatně) nhlavní trest: trest smrti, doživotí (jako zmírnění trestu smrti), odnětí svobody až na dobu 25 let, nápravné opatření nchybí peněžitý trest („sloužil jen majetným vrstvám“) nzpravidla široké rozpětí trestní sazby nvedlejší trest: zákaz činnosti a zákaz pobytu (i navždy), ztráta státního občanství, propadnutí jmění, peněžitý trest, ztráta čestných občanských práv nvedle nebo místo trestu ochranné opatření (ochranné léčení, ochranná výchova mladistvého a zabrání věci) npo odpykání možnost zařazení na dva roky do tábora nucených prací > Trest nápravného opatření nze sovětského práva nměl plnit především výchovnou funkci nodsouzený byl povinen, zpravidla pod dohledem kolektivu, řádně vykonávat svou práci a vést spořádaný život npo dobu jednoho až šesti měsíců se mu odečítalo 10 – 25 procent z pracovní odměny nmohl být spojen s nucenou změnou pracovního zařazení (zařazení do nižší funkce) nebo pracoviště > Příčiny nízké kvality trestního soudnictví nšpatná úroveň nových předpisů, ale i nsamotný fakt rekodifikace (+ heslo o nutnosti důsledného rozchodu s buržoazním právem) nšpatná profesní připravenost a nedostatek zkušeností soudců a prokurátorů (Právnická škola pracujících) nvyhrocená společenská atmosféra nprávní nihilismus nmasivní tlak na „třídní“ rozhodování > Zákon na ochranu míru č. 165/1950 Sb. nhrozil trestem odnětí svobody tomu, „kdo se pokusí rozrušit mírové soužití národů tím, že jakýmkoliv způsobem podněcuje k válce, válku propaguje nebo válečnou propagandu jinak podporuje.“ n > Odraz politického uvolnění ve 2. polovině padesátých let nzákon č. 63/1956 Sb., kterým se měnil a doplňoval trestní zákon nzmírňoval trestní represi •zrušen trest odnětí svobody na doživotí •zaveden trest odnětí svobody na 25 let jako alternativa k trestu smrti i v případech, … •institut upuštění od potrestání nzrušené a nové skutkové podstaty > Trestní zákon č. 140/1961 Sb. nchráněné zájmy tvořily nedílnou jednotu nsnížily se trestní sazby •maximální výměra trestu odnětí svobody 15 let •trest smrti se stal výjimečným nkritéria společenské nebezpečnosti TČ n X převážně represivní podoba nzjevné neodůvodněné disproporce mezi tresty nširoké formulace některých skutkových podstat > Provinění npodle zákona č. 38/1961 Sb. o místních lidových soudech = •„zaviněné jednání uvedené v tomto zákoně“ •„byl jím porušen socialistický právní řád v takové míře, že to ohrožuje nebo poškozuje zájmy společnosti nebo práva a oprávněné zájmy jednotlivce“ •„vzhledem k okolnostem případu, k osobě provinilého občana a následkům jeho jednání nedosahuje stupně společenské nebezpečnosti trestného činu“ nzanikla 1969 > Změny z poloviny šedesátých let nnovela TZ č. 56/1965 Sb. •některé nové skutkové podstaty + zpřísněn postih za opuštění republiky + zpřísněny podmínky pro podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody nzákon č. 58/1965 Sb. •zpřísnil postih některých rozmáhajících se forem drobné kriminality, pokud se jich pachatel dopustil opakovaně + rozhodování o opakovaně spáchaných drobných deliktech přenesl na okresní soudy nzákon č. 59/1965 Sb. o výkonu trestu > Zákonné opatření č. 99/1969 Sb. C:\Users\O790\Pictures\Trestní právo\OIP (4).jpg no některých přechodných opatřeních nutných k upevnění a ochraně veřejného pořádku nzpřísnění odpovědnosti za „skutky proti veřejnému pořádku“ → přeneseno do zákona o přečinech n+ pracovněprávní postih = n možnost okamžitě rozvázat n pracovní poměr, pokud n „narušuje socialistický n společenský řád a ztrácí důvěru n potřebnou k zastávání dosavadní n funkce …“ (→ novela ZP) > Zákon o přečinech č. 150/1969 Sb. nzpřísnění odpovědnosti za „skutky proti veřejnému pořádku“ npřečin: zaviněný, pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky byly uvedeny v zákoně o přečinech a který nedosahoval společenské nebezpečnosti trestného činu no přečinech zpravidla rozhodovali samosoudci nzákon zavedl objasňování jako novou formu přípravného řízení nzrušil místní lidové soudy > Polistopadové změny trestního práva nzrušen trest smrti nzměněny podmínky výkonu trestu odnětí svobody nzanikl trest nápravného opatření nodstranění zideologizovaných ustanovení nrovnoprávná ochrana všem druhům vlastnictví nzrušen zákon o přečinech > 4. Trestní právo procesní – základní předpisy ntrestní řád z roku 1950 ntrestní řád z roku 1956 ntrestní řád z roku 1961 npolistopadové změny > Trestní řád č. 87/1950 Sb. nnavazoval na zákon o zlidovění soudnictví z roku 1948 nsnaha zjednodušit soudní řízení ntradiční zásady, i když někdy nově interpretované •(zásady materiální pravdy, veřejnosti, ústnosti a bezprostřednosti řízení, volné hodnocení důkazů, právo na obhajobu) nzrušena instituce vyšetřujícího soudce nmožnost zneužití > Fáze trestního řízení npřípravné řízení (prokurátor) nřízení před soudem •z hlavní líčení •odvolací líčení (apelační princip) •+ stížnost pro porušení zákona a obnova trestního řízení nvýkon rozhodnutí > Trestní řád č. 64/1956 Sb. nvýslovně ukládal šetřit ústavně zaručené občanské svobody nformuloval základní zásady trestního řízení nvýrazně změnil především podobu přípravného řízení •zásada presumpce neviny a zásada zjišťování materiální pravdy, veřejnost trestního řízení a právo na obhajobu •povinnost shromažďovat i důkazy svědčící pro obžalovaného •doznání obviněného nezbavuje orgány povinnosti prozkoumat všechny okolnosti případu •prokurátor měl stíhat všechny trestné činy, o nichž se doví •soudcům ukládal zahajovat stíhání jen na základě žaloby podané prokurátorem > Trestní řád č. 141/1961 Sb. nvýslovně formuloval zásadu presumpce neviny nzdůraznil zásady objektivní pravdy, ústnosti v řízení před soudy a bezprostřednosti dokazování nvycházel ze zásady in dubio pro reo nšetření ústavně zaručených práv občanů nvzájemná kontrola orgánů činných v trestním řízení nvětší účast pracujících při boji s kriminalitou npráva společenských organizací •účastnit se v hlavním líčení •poskytnout záruku za obviněného •některé méně závažné TČ činy před místní lidové soudy > 5. Trestní právo správní ndiskuse o oprávněnosti samostatné existence TPS už před válkou (na Slovensku trestní zákon o přestupcích 1879) n = specifická součást správního práva nupravuje postih za méně společensky nebezpečné delikty, uskutečňovaný správními orgány (mimosoudní cestou) nnástroj k potírání drobné kriminality (+ zneužitelný instrument) n > 5. Trestní právo správní a přestupkové právo ntrestní zákon správní č. 88/1950 Sb. ntrestní řád správní č. 89/1950 Sb. nnovelizace z let 1953 a 1957 = narušení celé koncepce npřestupkový zákon z roku 1961 > Trestní zákon správní č. 88/1950 Sb. nobdobné principy a struktura jako TZ •obecná a zvláštní část nsnaha postihnout všechny formy nepřátelské činnosti •úvodní široké skutkové podstaty nhlavní a vedlejší tresty > Přestupky n= společensky nebezpečné „činy, které nejsou trestné podle trestního zákona soudního“ nvyžadovalo se zavinění ve formě úmyslu nebo vágního „nezachování opatrnosti, jakou společnost vyžaduje“ npostihovaly se i pokus, návod a pomoc nv čele každé hlavy obecné ustanovení > Tresty nhlavní tresty: • trest odnětí svobody až do jednoho roku (výjimečně dvou let), veřejné pokárání a pokuta nvedlejší tresty (ne samostatně): •propadnutí jmění, zákaz činnosti a zákaz pobytu (i natrvalo), propadnutí věci a uveřejnění nálezu n > Zvláštní část n šest skupin deliktů podle důležitosti chráněných zájmů •hospodářské zájmy státu •práce, zdraví lidu a zásobování •veřejný pořádek •brannost •„kulturní život pracujících“ a •občanské soužití > Trestní řád správní č. 89/1950 Sb. nsjednocoval rozdílné předpisy a rušil různé formy trestního řízení správního nnárodní výbory nústní nebo písemném řízení n + blokové nebo příkazní řízení n + zvláštní řízení nproti mladistvým nv nepřítomnosti … > Novelizace z let 1953 a 1957 n1953: •rozhodování o závažnějších přestupcích přeneseno na soudy • = národním výborům odňato právo ukládat některé vysloveně represivní tresty (odnětí svobody, pokuty vyšší než 3000 Kčs, propadnutí jmění nebo zákaz pobytu) •zavedeno nápravné opatření •= narušena koncepce TPS jako specifického právního odvětví n1957: •sladění stíhání trestných činů a přestupků > Přestupkový zákon a zákon o správním řízení nč. 60/1961 Sb. o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku nprojednávání přestupků podle tohoto zákona a zákona č. 91/1960 Sb. o správním řízení (pak správního řádu č. 71/1967 Sb.) nNV příslušelo projednávat také provinění nakcent na výchovné působení kolektivu > Přestupek n= zaviněné jednání uvedené v přestupkovém zákoně, nebo n+ zaviněné porušení povinnosti stanovené v jiném právním předpise •pokud se ním stěžovalo plnění úkolů státní správy, rušil veřejný pořádek nebo socialistické soužití občanů a •nešlo-li o provinění nebo o trestný čin > Děkuji za pozornost a přeji úspěch u zkoušky! >