Vnější vztahy Evropské unie jsou upraveny nejen na úrovni primárního práva (se základem této úpravy jsme se již v předchozích kapitolách setkali), ale také prostřednictvím další legislativy. Příslušná pravidla jsou obsažena jednak:
v sekundárním právu Evropské unie a dále
v mezinárodních smlouvách, které Evropská unie s jinými státy sama či společně s členskými státy uzavřela.
Víme tedy, kde má Evropská unie pravomoci a jaké, nyní se podíváme na to, jaké právní nástroje požívá k jejich výkonu.
Měli byste znát prameny práva Evropské unie a jejich základní charakteristiky. Platí jak pro právo primární, tak i právo sekundární.
Pokud to nevíte, informace naleznete v předmětu, který jste již absolvovali: Základy mezinárodního a evropského práva zdehttps://is.muni.cz/auth/el/law/jaro2024/BZ404Zk/index.qwarp?prejit=9354410
Případně si prameny sekundárního práva připomeňte tímto videem:
1. Přečtěte si následující text:
2. Projděte si následující články SEU a SFEU:
3. Formulujte po přečtení textu odpovědi na následující otázky:
proč nejsou vnější vztahy upraveny jen nařízeními či směrnicemi Evropské unie? Proč se používají též mezinárodní smlouvy?
Může Evropská unie přijímat v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky skutečnou legislativu závaznou pro jednotlivce?
Doplňující literatura