SPRÁVNÍ PRÁVO – OBECNÁ ČÁST, SP I přednáška č. 1 ÚVOD DO STUDIA PŘEDMĚTU SPRÁVNÍ PRÁVO, POJEM, CHARAKTERISTIKA, SPÁVNÍ PRÁVO JAKO PRÁVNÍ ODVĚTVÍ, VĚDA SPRÁVNÍHO PRÁVA a SPRÁVNÍ VĚDA PrF MU, únor 2024 © petr průcha Kraje (NUTS III) a okresy (NUTS IV) v České republice K úvodu do studia předmětu n nstruktura a zaměření výuky SP nprameny ke studiu nformy a metody výuky nukončení předmětu n nobecná část SP je ve struktuře výuky SP představována teorií správního práva, obecnými pojmy a instituty, základními otázkami právní úpravy organizace veřejné správy, problematikou forem činnosti a záruk zákonnosti ve veřejné správě n POJEM SPRÁVNÍHO PRÁVA n n n nsprávní právo - právním řádem výkonné moci n ve sféře veřejné správy n n npředmět úpravy správního práva - organizace n a činnost veřejné správy, vč. některých záruk zákonnosti ve veřejné správě n n n . n npohledy na správní právo n n nmimo vnímání správního práva jako součásti právního řádu, či jako právního odvětví npřichází v úvahu ještě chápání správního práva jako n npedagogické discipliny nvědní discipliny n n SPRÁVNÍ PRÁVO jako PRÁVO VEŘEJNÉ n nprávo veřejné a právo soukromé n (právní dualismus) n n teorie mocenská n teorie organická n teorie zájmová n USTANOVENÍ § 1 odst. 1 OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU n n n n(1) Ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob vytvářejí ve svém souhrnu soukromé právo. Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného. n Z judikatury nZa právo veřejné považuje Ústavní soud tu oblast práva, v níž jsou vztahy založené na nerovnosti zúčastněných subjektů, k soukromému právu patří vztahy založené na rovnosti. Veřejná moc je taková, která autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů. Subjekt, o jehož právech a povinnostech rozhoduje orgán veřejné moci, není v rovném postavení s tímto orgánem a obsah rozhodnutí orgánu není dán na vůli subjektu. Hranice veřejné moci končí tam, kde začíná moc soukromá. n nPodle Nál. ÚS ze dne 23.6.1995, II. ÚS 86/95 n (ve spoj s rozhodnutím VR MMF UK ve věci habilitace) . nVeřejný zájem v konkrétní věci by měl být zjišťován v průběhu správního řízení na základě poměřování nejrůznějších partikulárních zájmů, po zvážení všech rozporů a připomínek. Z odůvodnění správního rozhodnutí pak musí zřetelně vyplynout, proč veřejný zájem převážil nad řadou jiných partikulárních zájmů. Veřejný zájem je třeba nalézt v procesu rozhodování o určité otázce (typicky např. o vyvlastňování) a nelze jej v konkrétní věci a priori stanovit. Z těchto důvodů je zjišťování veřejného zájmu v konkrétním případě typicky pravomocí moci výkonné a nikoliv zákonodárné. n nPodle Nál. ÚS ze dne 28.6.2005, PI. ÚS 24/04 n (ve spoj. se zruš. § 3a zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě – prohl., že rozvoj a modernizace vymezené vodní cesty je ve veřejném zájmu) . npro správní právo jako právo veřejné je charakteristické, že: n n prosazuje a chrání veřejný zájem n upravuje vztahy mezi nerovnými subjekty n konkrétní obsah jeho realizace je autoritativně určován úřední mocí n disponuje možností správní donucení, jakožto donucení veřejnou mocí n Tzv. OBJEKTIVNÍ a SUBJEKTIVNÍ SPRÁVNÍ PRÁVO n nprávo v objektivním slova smyslu (de lege lata) nprávní řád nlze poznat normativně (statický stav) n nprávo v subjektivním slova smyslu (de lege aplicata) nsouhrn práv a povinnosti dovozených z právního řádu nk poznání je třeba metody teleologické (dynamický stav) n ndalší polohou - právo v zamýšleném smyslu (de lege ferenda) nco je chtěno ntaktéž metoda teleologická n n n KE VZNIKU A VÝVOJI SPRÁVNÍHO PRÁVA v našich zeměpisných podmínkách n npočátky v nejrůznějších administrativních opatřeních n představitelů panovnické moci, a stejně tak n i středověké samosprávy n nkvalifikovaně se správní právo jako vyčleňovaná součást právního řádu formuje cca v polovině 19. století n npoté etapy vývoje u nás (do r. 1918, do r. 1939, druhá světová válka, do r. 1948, do r. 1989, současnost) n n n . n n nvývoj našeho SP od přelomu r. 1989/90 n n demokratická transformace n n reforma n n europeizace PRÁVNÍ STÁT A SPRÁVNÍ PRÁVO n nnaše správní právo součástí n evropského kontinentálního typu právní kultury n nvázanost státu právem (legalita, legitimita) nsprávní orgán může jen to, co je mu zákonem přikázáno, nebo dovoleno n nrespekt k subjektivním právům nkaždý má dovoleno vše, co nemá zákonem zakázáno n nlidskoprávní dimenze npřednostní ochrana základních práv a svobod n n n Tzv. EVROPSKÉ SPRÁVNÍ PRÁVO n nv rovinách n nsprávní právo Evropské unie n nsprávní právo, společné evropským demokratickým státům, n nsprávní právo tzv. administrativní spolupráce států Evropy, n n KE SPRÁVNÍMU PRÁVU jako PRÁVNÍMU ODVĚTVÍ n n nsubsystém systému práva, vnitřně členěného ve smyslu obvyklých kriterií pro vyčleňování samostatných právních odvětví n njedná se o právní odvětví nekodifikované ODVĚTVOTVORNÁ KRITERIA n n předmět právní regulace n metoda právní regulace n vnitřní systémová soudržnost n společenský zájem na existenci daného subsystému jako svébytného právního odvětví n VNITŘNÍ ČLENĚNÍ SPRÁVNÍHO PRÁHA n n z pohledu SPRÁVNÍHO PRÁVA jako odvětví nsprávní právo hmotné nsprávní právo procesní nsprávní právo organizační a kompetenční nsprávní právo trestní n n z pohledu SPRÁVNÍHO PRÁVA jako pedagogické discipliny - členění : obecná část, zvláštní část, popř. samostatně správní právo procesní n n VZTAHY SPRÁVNÍHO PRÁVA K JINÝM PRÁVNÍM ODVĚTVÍM n n ústavní právo n občanské právo, pozemkové právo, obchodní právo, pracovní právo, rodinné právo n finanční právo, právo životního prostředí, právo sociálního zabezpečení n trestní právo n nSpecifická pozice práva evropského a práva mezinárodního VĚDA SPRÁVNÍHO PRÁVA a SPRÁVNÍ VĚDA n npředmět a metody vědy správního práva n npředmětem – právně normativní regulace veřejné správy n nmetody - systémové, srovnávací, dále deduktivní, formálně logické a interpretační n npředmět a metody správní vědy n npředmětem – fakticita a efektivnost veřejné správy v rovině organizační i funkční n nmetody - systémové, srovnávací, dále induktivní, analytické, experimentální a sociologické n nvztah vědy správního práva a správní vědy n n njde o relativně samostatné, nicméně úzce související, a vzájemně se doplňující, společenské vědy se zájmem o veřejnou správu n njejich posláním je trvale zajišťovat zdokonalování veřejné správy, a to jak v rovině její právní úpravy, tak i v oblasti jejího reálného uskutečňování n n SHRNUTÍ, ZÁVĚR n n n Regiony soudržnosti (NUTS II) v České republice …a co nás čeká příště n n npřednáška na téma n n Prameny a normy správního práva