Státní služba Anna Chamráthová Richterová Veřejná služba •Veřejná služba – 2 pojetí – veřejná správa jako služba veřejnosti vs. označení právního postavení veřejných zaměstnanců (tvoří personální základ veřejné správy) •Úkol - poskytovat kvalitní = odborný – profesionální, nestranný, transparentní, odpovědný výkon veřejné správy, a to kontinuálně, stabilně, předvídatelně, spolehlivě •Zajištění: právní úpravou (národní + status úředníků EU), • = úprava povinností úředníka, odpovědnosti disciplinární i trestní, střetu zájmů, + zajištění podmínek výkonu, práv, vzdělávání. • soft-law Rady Evropy • - zejména Doporučení VM RE: k postavení úředníků v Evropě, k předpokladům veřejné služby,…), • etickými kodexy a etickou infrastrukturou. • • Personální základ •Lidský činitel = určující faktor pro kvalitu veřejné správy. • •Další faktory: materiální základ, ekonomický základ, právní základ a prostředky (tj. pravomoc, působnost, event. donucení, sankce,…). • •Jejich využití – závislé na lidském faktoru • •Význam lidského činitele - uznáván od počátků vývoje veřejné správy- význam „dobrého správce“. • Služba pro občany •V moderním právním státě – veřejná správa nastavena jako •= služba pro občany, resp. pro společnost = veřejná služba. • • Základ: - Ústava ČR čl. 2 odst. 3: • „Státní moc slouží všem občanům,….“ • • - konkrétněji: § 4 odst. 1 správního řádu (z.č.500/2004 Sb.): • „Veřejná správa je službou veřejnosti…“ • Osoby vykonávající veřejnou službu •Vykonávána konkrétními fyzickými osobami, jež se stanou vykonavateli veřejné moci a služby. • = specifické postavení vůči adresátům svého působení. •Vázáni principem zákonnosti, a dalšími principy, resp. zásadami. •Jsou reprezentanty veřejné moci, a jednají ve veřejném (nikoliv vlastním, resp. soukromém) zájmu. •Tím založeny zvýšené nároky na jejich činnost, a také specifický režim, kontrola, odpovědnost. •Veřejní zaměstnanci • Veřejní zaměstnanci •je v zaměstnaneckém nebo obdobném poměru ke státu nebo jinému veřejnoprávnímu zaměstnavateli – charakter veřejné služby je dán zvláštní povahou zaměstnavatele jako primárního nositele veřejné správy; •• jeho plat je hrazen z veřejných prostředků; •• zaměstnanecký poměr vykazuje trvalost; •• v rámci svého zaměstnání odborně zajišťuje veřejné úkoly •Veřejný zaměstnanec ≠ zaměstnanec ve služebním poměru • Rozdíl mezi služebním a pracovním poměrem •„Služební poměr byl charakterizován jako institut veřejného práva, byl považován za právní poměr státně zaměstnanecký. Důvody byly spatřovány v tom, že vzniká mocenským aktem služebního funkcionáře a po celou dobu svého průběhu se výrazně odlišuje od poměru pracovního, který je naopak typickým poměrem soukromoprávním, jehož účastníci mají rovné postavení. To se projevuje v právní úpravě služební kázně, možnosti ukládat kázeňské odměny a tresty, omezené možnosti propouštění, úpravě služebního volna, nárocích na dovolenou, zvláštními nároky při skončení služebního poměru a také zvláštními ustanoveními o řízení před služebními funkcionáři.“ •Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2003, č. j. 6 As 29/2003 – 97. Modely veřejné služby •1. kariérní systém („definitiva“). Znaky: • - zvláštní zákonná úprava, právem garantovaný trvalý poměr (původně celoživotní – aktivní služba + penze/výsluha/), zaručený služební postup, obtížné jednostranné ukončení ze strany státu. •Výhody: stabilita, spolehlivost, profesionalita, loajalita. •Nevýhody: kastovnictví, uzavřenost, strnulost, sklon k pasivitě, •2. systém smluvní („merit“ /zásluha/). Znaky: • Obdobný smluvní vztah jako u pracovních poměrů, výběrová řízení, termínované smlouvy, uchazeči interní i externí. •Výhody: pružnost, přístup odborníků zvenčí, schopnost reagovat na potřeby a úkoly VS, motivace. • Nevýhody: ztráta kontinuity činností, nižší vhled do specifik VS, menší znalost prostředí, snadnější politické vlivy, narušení neutrality, neznalost principů a základů veřejné správy. • Historický vývoj •Vznik byrokracie (profesionální úředníci) – v podmínkách absolutistického státu. •Stát si vytváří úřední aparát, hierarchický, řízení interními předpisy a pokyny. Vznik „úřednického stavu“ sloužícího státu. • Státní služba v moderním pojetí – od poslední čtvrtiny 19. století /již v podmínkách právního státu/. •Vyústilo v přijetí z.č.15/1914 Ř.z. – o služebním poměru státních zaměstnanců a státních zřízenců - tzv. Služební pragmatika (systém definitivy – kariérní – tj. celoživotní služba, zaručený postup •Československá republika pojetí a úpravu převzala, pěstovala („státní zaměstnanci“), • •Další vývoj: •Po r.1945 očista od kolaborantů, •Po r.1948 odstraňování práv veřejných zaměstnanců, podřízení politickému řízení (vedoucí úloha jedné politické strany), •postupná unifikace s PP vztahy („všichni stejní zaměstnanci jsou, stát jako hlavní zaměstnavatel“), završeno přijetím Zákoníku práce v r. 1965. • Vývoj po roce 1989 •Nejprve dílčí změny v zákoníku práce: •nastaven pouze základní rozsah specifických (“klasických“) povinností této skupiny zaměstnanců: • •- mlčenlivost, - nestrannost, - zákaz přijímání darů, - omezení podnikatelské činnosti. • • •V rámci reformy veřejné správy (přelom milénia) – úsilí o adekvátní právní zakotvení státní služby, resp. veřejné služby. •Přijetí zákona o státní službě • Právní předpisy •Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (do dnešního dne novelizován nesčetněkrát) •Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů •Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů •Zákon č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě), ve znění zákona č. 35/2019 Sb. •Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů (dosud účinný, naposledy novelizován v roce 2006) •Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů • •Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (pozor, nejedná se o předpis upravující státní službu!) • Správní řád •„Zákon o služebním poměru (příslušníků bezpečnostních sborů) neobsahuje ustanovení, které by odkazovalo na podpůrné použití správního řádu či obecných předpisů o správním řízení, avšak na druhé straně neobsahuje ani ustanovení vylučující použití správního řádu. Podle § 170 tohoto zákona v řízení ve věcech služebního poměru „rozhoduje o právech nebo povinnostech účastníků“, přičemž služební funkcionář v něm vystupuje v pozici správního orgánu ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Ačkoliv zákon o služebním poměru obsahuje v části XII. poměrně autonomní úpravu řízení ve věcech služebního poměru, není tato úprava ani zdaleka komplexní. Nelze zde proto vyloučit podpůrné použití správního řádu na základě ustanovení § 1 odst. 2, které zakládá subsidiaritu správního řádu v těch správních procesech, kde zvláštní zákon nestanoví jiný postup.“ •Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 9. 2011, č. j. 3 Ads 79/2011 – 62. Rozlišujeme •úředníky územních samosprávných celků (jsou zaměstnanci daného ÚSC) - z.č. 312/2002 Sb. (k němu podpůrně - zákoník práce) - NEJDE O STÁTNÍ SLUŽBU. • •--------------------------------------------------------------------------- •úředníky státní (z.č.234/2014 Sb., zákon o státní službě /“ZOSS“/) – jsou zaměstnanci státu, ve služebním poměru. • •příslušníky bezpečnostních sborů (z.č.361/2003 Sb., o služebním poměru…) – PČR, HZS, CS, VS, GIBS, BIS, ÚZSI = rovněž ve služebním poměru (ještě užší vztah ke státu). • •vojáky z povolání (z.č. 221/1999 Sb.) – rovněž ve služebním poměru Rozdíl mezi služebním a pracovním poměrem •„Služební poměr byl charakterizován jako institut veřejného práva, byl považován za právní poměr státně zaměstnanecký. Důvody byly spatřovány v tom, že vzniká mocenským aktem služebního funkcionáře a po celou dobu svého průběhu se výrazně odlišuje od poměru pracovního, který je naopak typickým poměrem soukromoprávním, jehož účastníci mají rovné postavení. To se projevuje v právní úpravě služební kázně, možnosti ukládat kázeňské odměny a tresty, omezené možnosti propouštění, úpravě služebního volna, nárocích na dovolenou, zvláštními nároky při skončení služebního poměru a také zvláštními ustanoveními o řízení před služebními funkcionáři.“ •Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2003, č. j. 6 As 29/2003 – 97. Státní služba •A) označení právních, „státně služebních“, poměrů (vztahů) zaměstnanců působících ve státní správě. • Jde o právní vztah těchto osob ke státu. •B) označení okruhu těchto zaměstnanců (osob), •C) označení „služební“, resp. úřední činnosti shora uvedených osob. •- veřejnoprávní vztah •(na rozdíl od pracovního poměru v soukromé sféře), • a to mezi státem a zaměstnancem (úředníkem). Řízení ve věcech služebního poměru upraveno zákonem. -Rozhodnutí ve věcech služebního poměru podléhají soudnímu přezkumu. • Uvedené znaky zachovány i v současném pojetí, resp. platné právní úpravě (podléhá častým změnám – předmět zájmů politických). •Čl. 79 odst. 2 Ústavy ČR: „Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon. Státní služba II ØVzniká jednostranným úkonem - jmenováním do funkce (nikoliv smluvně jako v soukromém sektoru), /§ 31 ZOSS/ Ø Vyšší nároky na zaměstnance (rozsah povinností, včetně např. loajality, služební pohotovost, omezení podnikatelské činnosti, politické angažovanosti,zákaz přijímaní darů (?), mlčenlivost…) • /Část III. ZOSS – Povinnosti a práva st. zaměstnanců,…/ ØDisciplinární (kázeňská, kárná) odpovědnost ( krajní sankce = zrušení služebního poměru) • – řízení před služebním orgánem (kárná komise, kárné řízení) /část IV. ZOSS/. • Vyšší požadavky kompenzovány určitými výhodami, právy: Ø Vyšší stabilita poměru (omezené možnosti zrušení, skončení poměru), Ø Plat ( nikoliv mzda), stanovený zákonem, určený zpravidla tarifem + třídami, • + další náležitosti k platu ( příplatky, odměny), • Podpora při výkonu služby ( vč. stížnosti), Ø Stanovení podmínek výkonu služby, Ø celoživotní vzdělávání (placené, studijní volno, odborná literatura) + zároveň povinnost. • Zákon o státní službě •právní poměry 1) státních zaměstnanců vykonávajících • 2) ve správních úřadech • 3) státní správu. •Dále upravuje: •- organizační věci státní služby, •- služební vztahy státních zaměstnanců, •- odměňování státních zaměstnanců, •- řízení ve věcech služebního poměru, • + organizační věci týkající se (dalších) zaměstnanců ve správních úřadech, kteří pracují v základním pracovněprávním vztahu (tedy nikoliv ve státní službě). •Cílem zákona je zavedení stabilní a profesionální státní správy, tedy její současné zefektivnění a modernizace •k tomu slouží: 1.Organizace 2.Odbornost a kvalita výkonu 3.Ohodnocení 4.Stabilita • Stupeň Praxe Platová třída 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 1 do 1 roku 16 130 17 350 18 680 20 130 21 710 23 390 25 280 26 550 30 780 34 840 39 820 45 920 2 do 2 let 16 720 17 970 19 320 20 850 22 440 24 220 26 160 28 620 31 840 36 060 41 220 47 550 3 do 4 let 17 270 18 580 20 000 22 680 23 250 25 080 27 130 29 670 33 020 37 430 42 770 49 360 4 do 6 let 17 880 19 230 20 700 22 330 24 060 25 980 28 070 30 710 34 200 38 760 44 100 51 140 5 do 9 let 18 480 19 890 21 420 23 120 24 910 26 890 29 060 31 820 35 420 40 140 45 920 52 990 6 do 12 let 19 120 20 560 22 170 23 950 25 780 27 820 30 100 32 950 36 700 41 600 47 580 54 940 7 do 15 let 19 770 21 290 22 930 24 780 26 720 28 820 31 180 34 140 38 040 43 120 49 340 56 960 8 do 19 let 20 460 22 030 23 720 25 650 27 660 29 840 32 280 35 350 39 400 44 690 51 130 59 040 9 do 23 let 21 180 22 800 24 570 26 550 28 630 30 910 33 420 36 600 40 790 46 260 52 970 61 180 10 do 27 let 21 270 23 600 25 400 27 500 29 660 32 000 34 620 37 920 42 270 47 960 54 920 63 410 11 do 32 let 22 710 24 440 26 340 28 510 30 720 33 170 35 880 39 290 43 810 49 700 56 920 65 740 12 nad 32 let 23 510 25 290 27 260 29 520 31 820 34 370 37 170 40 740 45 420 51 530 59 020 68 200 Zákon o státní službě II •1) „Státní zaměstnanec“ (§ 6) : •fyzická osoba, která byla přijata do služebního poměru a zařazena na služební místo nebo jmenována na služební místo představeného k výkonu některé z činností uvedených v § 5 (služba). •2) Správní úřad (§ 3) = „služební úřad“ (§ 4) ( v něm působí státní zaměstnanci): • ministerstvo a jiný správní úřad, jestliže je zřízen zákonem a je zákonem výslovně označen jako správní úřad nebo orgán státní správy. •3) Státní správa = „služba“ •Podrobně vymezena v § 5 – „Služba a obory služby“. •Služba = v podstatě druhy činností /např. příprava a provádění správních úkonů včetně kontroly, audit, zadávaní veřejných zakázek,…) •Obory služby stanoví vláda nařízením - s tím provázána služební místa /vytvořena systemizace služebních míst- pro každý služební úřad/, • Zákon o státní službě III •oproti původnímu uspořádání dle z. o státní službě – zákonem č. 384/2022 Sb.: •Dle následujícího schématu: • - namísto dosavadního náměstka MV pro státní službu: • NEJVYŠŠÍ STÁTNÍ TAJEMNÍK (Ph.Dr. Jindřich Fryč), •Stojí v čele Sekce MV pro státní službu, vydává služební předpisy, není kárně odpovědný. •(jmenuje jej - vláda na návrh premiéra na základě výběrového řízení). •- namísto (odborných) náměstků pro řízení sekce: • „vrchní ředitelé sekce„. •Řízení - VEDOUCÍ SLUŽEBNÍHO ÚŘADU (V KAŽDÉM ÚŘADĚ) - § 14 •ten, kdo podle jiného zákona stojí v čele tohoto správního úřadu a tento úřad řídí, bez ohledu na to, zda je státním zaměstnancem (ministr, předseda ÚOHS, atd.), •řídí činnosti související se zajišťováním organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců a vedoucího podřízeného služebního úřadu. • Vznik služebního poměru •Služba se vykonává ve služebním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou. • •veřejné výběrové řízení – podává se žádost, resp. přihláška •Požadavky (= fakticky předpoklady): -18 let, - bezúhonnost, - občan EU, - svéprávnost, - zdravotní způsobilost, - požadované vzdělání. •vzniká na základě rozhodnutí o přijetí do služebního poměru, zároveň služební orgán rozhodne o zařazení zaměstnance •služební slib. •do služebního poměru lze přijmout pouze osobu, u které lze předpokládat, že bude ve službě dodržovat demokratické zásady ústavního pořádku České republiky a řádně vykonávat službu •+ složení úřednické zkoušky. • Skončení služebního poměru •smrtí státního zaměstnance nebo jeho prohlášení za mrtvého, •uplynutí doby určité, •ze zákona – § 74 – např. pravomocné odsouzení pro úmyslný TČ, zbavení svéprávnosti, atd., •rozhodnutím služebního orgánu – § 72, •na základě žádosti státního zaměstnance – § 73. • •rozhodnutí o skončení služebního poměru je správním rozhodnutím • Povinnosti a práva státních zaměstnanců •Mlčenlivost •Nestrannost •Dodržování právních předpisů a služební kázně •Plnění úkolů osobně, řádně a včas •Zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními •Nepřijímat dary nad 300 Kč (?!) •nelze funkce v politické straně nebo politickém hnutí, •zápověď členství v řídícím nebo kontrolním orgánu obchodní korporace, •jiná výdělečná činnost jen se souhlasem služebního orgánu (výjimky § 81 odst. 2), •představený nemá právo na stávku, •zákaz konkurence • •vytvoření podmínek pro řádný výkon služby •odmítnout vyřizovat služební úkoly nespadající do oborů služby •odmítnout splnit služební úkol, který má plnit osobně představený s výjimkou zastupování) •snížení platové třídy bez souhlasu zaměstnance jen v případech stanovených zákonem o státní službě nebo zákonem, který mění působnost služebního úřadu •podat stížnost ve věcech výkonu služby a služebních vztahů (§ 157) • Kárná odpovědnost •Kárné provinění = zaviněné porušení služební kázně. •Služební kázeň = řádné plnění povinností státního zaměstnance vyplývajících mu z právních předpisů, které se vztahují ke službě v jím vykonávaném oboru služby, ze služebních předpisů a z příkazů. •Kárná opatření •písemná důtka, •snížení platu až o 15 % na dobu až 3 kalendářních měsíců, •odvolání z místa představeného, •krajní = propuštění ze služeb. poměru. • •Trestněprávní odpovědnost •trestné činy úředních osob, úplatkářství •Odpovědnost za škodu dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů • • •referent •asistent •inspektor •komisař •rada • • •referentka •asistentka •inspektorka •komisařka •radová Služební hodnosti - rody Naše řeč, ročník 84 (2001), číslo 1, s. 52-53 http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7608