Masarykova univerzita 17.02.2023
Zdroj: http://www.beck-online.cz
1/1993 Sb. znění účinné od 1. 6. 2013
změněno s účinností od poznámka
ústavním zákonem č.
98/2013 Sb.
1.6.2013
ústavním zákonem č.
71/2012 Sb.
8.3.2013
ústavním zákonem č.
71/2012 Sb.
1.10.2012
Více...
1
 
ÚSTAVA
ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 16. prosince 1992
 
Česká národní rada se usnesla na tomto ústavním zákoně:
 
PREAMBULE
 
My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku,
 
v čase obnovy samostatného českého státu,
věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé,
odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot
lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si
vědomi svých povinností vůči druhým a  zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný
a  demokratický stát, založený na úctě k  lidským právům a  na zásadách občanské
společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií,
odhodláni společně střežit a  rozvíjet zděděné přírodní a  kulturní, hmotné a  duchovní
bohatství,
odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu,
prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České
republiky
Hlava první
Masarykova univerzita 17.02.2023
Zdroj: http://www.beck-online.cz
Základní ustanovení (čl. 1-14)
Čl. 1
[Základní principy]
(1) Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě
k právům a svobodám člověka a občana.
(2) Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva.
Čl. 2
[Státní moc]
(1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci
zákonodárné, výkonné a soudní.
(2) Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.
(3) Státní moc slouží všem občanům a  lze ji uplatňovat jen v  případech, v  mezích
a způsoby, které stanoví zákon.
(4) Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit,
co zákon neukládá.
Čl. 3
[Odkaz na Listinu]
Součástí ústavního pořádku České republiky je .Listina základních práv a svobod
Čl. 4
[Soudní ochrana]
Základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci.
Čl. 5
[Politický systém]
Politický systém je založen na svobodném a  dobrovolném vzniku a  volné soutěži
politických stran respektujících základní demokratické principy a  odmítajících násilí jako
prostředek k prosazování svých zájmů.
Čl. 6
[Politická rozhodnutí]
Politická rozhodnutí vycházejí z  vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním.
Rozhodování většiny dbá ochrany menšin.
Masarykova univerzita 17.02.2023
Zdroj: http://www.beck-online.cz
Čl. 7
[Ochrana přírody]
Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.
Čl. 8
[Územní samospráva]
Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků.
Čl. 9
[Změna ústavy]
(1) Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony.
(2) Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.
(3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů
demokratického státu.
Čl. 10
[Vázanost mezinárodními smlouvami]
Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká
republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného
než zákon, použije se mezinárodní smlouva.
Čl. 10a
[Podmínky přenesení pravomocí]
(1) Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky
přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci.
(2) K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1 je třeba souhlasu Parlamentu,
nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu.
Čl. 10b
[Povinnost informovat a právo vyjádření]
(1) Vláda pravidelně a předem informuje Parlament o otázkách souvisejících se závazky
vyplývajícími z  členství České republiky v  mezinárodní organizaci nebo instituci
uvedené v čl. 10a.
(2) Komory Parlamentu se vyjadřují k  připravovaným rozhodnutím takové mezinárodní
organizace nebo instituce způsobem, který stanoví jejich jednací řády.
(3)
Masarykova univerzita 17.02.2023
Zdroj: http://www.beck-online.cz
Zákon o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek, může
svěřit výkon působnosti komor podle odstavce 2 společnému orgánu komor.
Čl. 11
[Územní celistvost]
Území České republiky tvoří nedílný celek, jehož státní hranice mohou být měněny jen
ústavním zákonem.
Čl. 12
[Státní občanství]
(1) Nabývání a pozbývání státního občanství České republiky stanoví zákon.
(2) Nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství.
Čl. 13
[Hlavní město]
Hlavním městem České republiky je Praha.
Čl. 14
[Státní symboly]
(1) Státními symboly České republiky jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní
vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna.
(2) Státní symboly a jejich používání upraví zákon.
Hlava druhá
Moc zákonodárná (čl. 15-53)
Čl. 15
[Parlament]
(1) Zákonodárná moc v České republice náleží Parlamentu.
(2) Parlament je tvořen dvěma komorami, a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem.
Čl. 16
[Složení]
(1) Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let.
(2) Senát má 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Každé dva roky se volí
třetina senátorů.
Masarykova univerzita 17.02.2023
Zdroj: http://www.beck-online.cz
Čl. 17
[Lhůty voleb]
(1) Volby do obou komor se konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím
volebního období a končící dnem jeho uplynutí.
(2) Byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím
rozpuštění.
Čl. 18
[Aktivní volební právo, způsob voleb]
(1) Volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě
všeobecného, rovného a  přímého volebního práva, podle zásad poměrného
zastoupení.
(2) Volby do Senátu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného
a přímého volebního práva, podle zásad většinového systému.
(3) Právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let.
Čl. 19
[Pasivní volební právo, mandát]
(1) Do Poslanecké sněmovny může být zvolen každý občan České republiky, který má
právo volit a dosáhl věku 21 let.
(2) Do Senátu může být zvolen každý občan České republiky, který má právo volit
a dosáhl věku 40 let.
(3) Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením.
Čl. 20
[Další podmínky]
Další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu
stanoví zákon․
Čl. 21
[Nepřípustnost dvojího členství]
Nikdo nemůže být současně členem obou komor Parlamentu.
Čl. 22
[Neslučitelnost funkcí]
(1)
Masarykova univerzita 17.02.2023
Zdroj: http://www.beck-online.cz
S  funkcí poslance nebo senátora je neslučitelný výkon úřadu prezidenta republiky,
funkce soudce a další funkce, které stanoví zákon.
(2) Dnem, kdy se poslanec nebo senátor ujal úřadu prezidenta republiky, nebo dnem,
kdy se ujal funkce soudce nebo jiné funkce neslučitelné s  funkcí poslance nebo
senátora, zaniká jeho mandát poslance nebo senátora.
Čl. 23
[Slib]
(1) Poslanec složí slib na první schůzi Poslanecké sněmovny, které se zúčastní.
(2) Senátor složí slib na první schůzi Senátu, které se zúčastní.
(3) Slib poslance a  senátora zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu
zachovávat její Ústavu a  zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu
vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“.
Čl. 24
[Vzdání se mandátu]
Poslanec nebo senátor se může svého mandátu vzdát prohlášením učiněným osobně na
schůzi komory, jejímž je členem. Brání-li mu v tom závažné okolnosti, učiní tak způsobem
stanoveným zákonem.
Čl. 25
[Zánik mandátu]
Mandát poslance nebo senátora zaniká
a) odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou,
b) uplynutím volebního období,
c) vzdáním se mandátu,
d) ztrátou volitelnosti,
e) u poslanců rozpuštěním Poslanecké sněmovny,
f) vznikem neslučitelnosti funkcí podle čl. 22.
Čl. 26
[Výkon mandátu]
Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou
přitom vázáni žádnými příkazy.
Čl. 27
[Poslanecká imunita]
Masarykova univerzita 17.02.2023
Zdroj: http://www.beck-online.cz
(1) Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo
Senátu nebo jejich orgánech.
(2) Za projevy učiněné v  Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v  jejich orgánech
nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen
disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem.
(3) Za přestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory,
jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak.
(4) Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem.
Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání mandátu vyloučeno.
(5) Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při spáchání trestného činu
nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit
předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin
od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho
propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o  přípustnosti stíhání
s konečnou platností.
Čl. 28
[Právo odepřít svědectví]
Poslanec i  senátor má právo odepřít svědectví o  skutečnostech, které se dozvěděl
v  souvislosti s  výkonem svého mandátu, a  to i  poté, kdy přestal být poslancem nebo
senátorem.
Čl. 29
[Předseda, místopředsedové]
(1) Poslanecká sněmovna volí a  odvolává předsedu a  místopředsedy Poslanecké
sněmovny.
(2) Senát volí a odvolává předsedu a místopředsedy Senátu.
Čl. 30
[Vyšetřovací komise]
(1) Pro vyšetření věci veřejného zájmu může Poslanecká sněmovna zřídit vyšetřovací
komisi, navrhne-li to nejméně pětina poslanců.
(2) Řízení před komisí upraví zákon.
Čl. 31
[Výbory, komise]
(1) Komory zřizují jako své orgány výbory a komise.
(2) Činnost výborů a komisí upraví zákon.
Masarykova univerzita 17.02.2023
Zdroj: http://www.beck-online.cz
Čl. 32
[Neslučitelnost funkcí]
Poslanec nebo senátor, který je členem vlády, nemůže být předsedou či místopředsedou
Poslanecké sněmovny nebo Senátu ani členem parlamentních výborů, vyšetřovací komise
nebo komisí.
Čl. 33
[Zákonná opatření]
(1) Dojde-li k  rozpuštění Poslanecké sněmovny, přísluší Senátu přijímat zákonná
opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona.
(2) Senátu však nepřísluší přijímat zákonné opatření ve věcech Ústavy, státního
rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona a mezinárodních smluv podle
čl. 10.
(3) Zákonné opatření může Senátu navrhnout jen vláda.
(4) Zákonné opatření Senátu podepisuje předseda Senátu, prezident republiky
a předseda vlády; vyhlašuje se stejně jako zákony.
(5) Zákonné opatření Senátu musí být schváleno Poslaneckou sněmovnou na její první
schůzi. Neschválí-li je Poslanecká sněmovna, pozbývá další platnosti.
Čl. 34
[Zasedání komor]
(1) Zasedání komor jsou stálá. Zasedání Poslanecké sněmovny svolává prezident
republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozději třicátý den po dni voleb; neučiní-li tak,
sejde se Poslanecká sněmovna třicátý den po dni voleb.
(2) Zasedání komory může být usnesením přerušeno. Celková doba, po kterou může být
zasedání přerušeno, nesmí překročit sto dvacet dnů v roce.
(3) V  době přerušení zasedání může předseda Poslanecké sněmovny nebo Senátu
svolat komoru ke schůzi před stanoveným termínem. Učiní tak vždy, požádá-li jej o to
prezident republiky, vláda nebo nejméně pětina členů komory.
(4) Zasedání Poslanecké sněmovny končí uplynutím jejího volebního období nebo jejím
rozpuštěním.
Čl. 35
[Rozpuštění Sněmovny]
(1) Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže
a) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda
byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny,
Masarykova univerzita 17.02.2023
Zdroj: http://www.beck-online.cz
b) Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o  vládním návrhu zákona,
s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry,
c) zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno po dobu delší, než je přípustné,
d) Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se usnášet,
ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a  ačkoliv byla v  té době opakovaně
svolána ke schůzi.
(2) Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká
sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců.
(3) Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního
období.
Čl. 36
[Veřejnost schůzí]
Schůze komor jsou veřejné. Veřejnost může být vyloučena jen za podmínek stanovených
zákonem.
Čl. 37
[Společná schůze]
(1) Společnou schůzi komor svolává předseda Poslanecké sněmovny.
(2) Pro jednání společné schůze komor platí jednací řád Poslanecké sněmovny.
Čl. 38
[Účast člena vlády]
(1) Člen vlády má právo účastnit se schůzí obou komor, jejich výborů a komisí. Udělí se
mu slovo, kdykoliv o to požádá.
(2) Člen vlády je povinen osobně se dostavit do schůze Poslanecké sněmovny na
základě jejího usnesení. To platí i o schůzi výboru, komise nebo vyšetřovací komise,
kde však se člen vlády může dát zastupovat svým náměstkem nebo jiným členem
vlády, není-li výslovně požadována jeho osobní účast.
Čl. 39
[Podmínky přijímání usnesení]
(1) Komory jsou způsobilé se usnášet za přítomnosti alespoň jedné třetiny svých členů.
(2) K  přijetí usnesení komory je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných
poslanců nebo senátorů, nestanoví-li Ústava jinak.
(3) K  přijetí usnesení o  vyhlášení válečného stavu a  k  přijetí usnesení o  souhlasu s
vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo
s  pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, jakož i  k  přijetí
Masarykova univerzita 17.02.2023
Zdroj: http://www.beck-online.cz
usnesení o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace,
jíž je Česká republika členem, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců
a nadpoloviční většiny všech senátorů.
(4) K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl.
10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny
přítomných senátorů.
Čl. 40
[Podmínky přijímání určitých zákonů]
K přijetí volebního zákona a zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou,
jakož i navenek a zákona o jednacím řádu Senátu je třeba, aby byl schválen Poslaneckou
sněmovnou a Senátem.
Čl. 41
[Zákonodárná iniciativa]
(1) Návrhy zákonů se podávají Poslanecké sněmovně.
(2) Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo
zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku.
Čl. 42
[Návrhy zákonů podané vládou]
(1) Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vláda.
(2) Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi a  usnáší se o  nich jen Poslanecká
sněmovna.
Čl. 43
[Rozhodování o bezpečnostních věcech]
(1) Parlament rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena,
nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.
(2) Parlament rozhoduje o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní
organizace, jíž je Česká republika členem.
(3) Parlament vyslovuje souhlas
a) s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky,
b) s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky,
nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.
(4) Vláda rozhoduje o  vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České
republiky a  o  pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a  to
nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o
Masarykova univerzita 17.02.2023
Zdroj: http://www.beck-online.cz
a) plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení,
b) účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je
Česká republika členem, a to se souhlasem přijímajícího státu,
c) účast na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo
ekologických haváriích.
(5) Vláda dále rozhoduje
a) o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo o jejich
přeletu nad územím České republiky,
b) o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území
České republiky a o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních
na území České republiky.
(6) O  rozhodnutích podle odstavců 4 a  5 informuje vláda neprodleně obě komory
Parlamentu. Parlament může rozhodnutí vlády zrušit; ke zrušení rozhodnutí vlády
postačuje nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech
členů komory.
Čl. 44
[Vyjádření vlády]
(1) Vláda má právo vyjádřit se ke všem návrhům zákonů.
(2) Nevyjádří-li se vláda do třiceti dnů od doby, kdy jí byl návrh zákona doručen, platí, že
se vyjádřila kladně.
(3) Vláda je oprávněna žádat, aby Poslanecká sněmovna skončila projednávání vládního
návrhu zákona do tří měsíců od jeho předložení, pokud s  tím vláda spojí žádost
o vyslovení důvěry.
Čl. 45
[Postup mezi komorami]
Návrh zákona, se kterým Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas, postoupí Poslanecká
sněmovna Senátu bez zbytečného odkladu.
Čl. 46
[Projednání Senátem]
(1) Senát projedná návrh zákona a usnese se k němu do třiceti dnů od jeho postoupení.
(2) Senát svým usnesením návrh zákona schválí nebo zamítne nebo vrátí Poslanecké
sněmovně s pozměňovacími návrhy anebo vyjádří vůli nezabývat se jím.
(3) Jestliže se Senát nevyjádří ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že je návrh zákona přijat.
Čl. 47
Masarykova univerzita 17.02.2023
Zdroj: http://www.beck-online.cz
[Opakované projednání Sněmovnou]
(1) Jestliže Senát návrh zákona zamítne, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna znovu.
Návrh zákona je přijat, jestliže je schválen nadpoloviční většinou všech poslanců.
(2) Jestliže Senát návrh zákona vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy,
hlasuje o  něm Poslanecká sněmovna ve znění schváleném Senátem. Jejím
usnesením je návrh zákona přijat.
(3) Jestliže Poslanecká sněmovna neschválí návrh zákona ve znění schváleném
Senátem, hlasuje znovu o návrhu zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu.
Návrh zákona je přijat, jestliže je schválen nadpoloviční většinou všech poslanců.
(4) Pozměňovací návrhy nejsou při projednávání zamítnutého nebo vráceného návrhu
zákona v Poslanecké sněmovně přípustné.
Čl. 48
[Vyjádření vůle nezabývat se návrhem zákona]
Jestliže Senát vyjádří vůli nezabývat se návrhem zákona, je tímto usnesením návrh
zákona přijat.
Čl. 49
[Schvalování mezinárodních smluv]
K ratifikaci mezinárodních smluv
a) upravujících práva a povinnosti osob,
b) spojeneckých, mírových a jiných politických,
c) z nichž vzniká členství České republiky v mezinárodní organizaci,
d) hospodářských, jež jsou všeobecné povahy,
e) o dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu,
je třeba souhlasu obou komor Parlamentu.
Čl. 50
[Oprávnění prezidenta vrátit zákon]
(1) Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s  výjimkou zákona ústavního,
s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen.
(2) O  vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu. Pozměňovací návrhy
nejsou přípustné. Jestliže Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu
nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl
přijat.
Čl. 51
Masarykova univerzita 17.02.2023
Zdroj: http://www.beck-online.cz
[Podepisování zákonů]
Přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky
a předseda vlády.
Čl. 52
[Vyhlášení zákonů]
(1) K platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen.
(2) Způsob vyhlášení zákona a mezinárodní smlouvy stanoví zákon.
Čl. 53
[Právo interpelace]
(1) Každý poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich
působnosti.
(2) Interpelovaní členové vlády odpovědí na interpelaci do třiceti dnů ode dne jejího
podání.
Hlava třetí
Moc výkonná (čl. 54-80)
Prezident republiky
Čl. 54
[Postavení prezidenta]
(1) Prezident republiky je hlavou státu.
(2) Prezident republiky je volen v přímých volbách.
(3) Prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný.
Čl. 55
[Volební období]
Prezident republiky se ujímá úřadu složením slibu. Volební období prezidenta republiky
trvá pět let a začíná dnem složení slibu.
Čl. 56
[Volba prezidenta republiky]
(1) Volba prezidenta republiky se koná tajným hlasováním na základě všeobecného,
rovného a přímého volebního práva.
(2)
Masarykova univerzita 17.02.2023
Zdroj: http://www.beck-online.cz
Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu platných
hlasů oprávněných voličů. Není-li takový kandidát, koná se za čtrnáct dnů po začátku
prvního kola volby druhé kolo volby, do kterého postupují dva nejúspěšnější kandidáti
z  prvního kola volby. Při rovnosti hlasů postupují do druhého kola volby všichni
kandidáti, kteří v prvním kole volby získali nejvyšší počet platných hlasů oprávněných
voličů, a nejsou-li takoví kandidáti alespoň dva, postupují i kandidáti, kteří obdrželi
druhý nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů.
(3) Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který obdržel ve druhém kole volby
nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů. Je-li takových kandidátů více,
prezident republiky není zvolen a  do deseti dnů se vyhlásí nová volba prezidenta
republiky.
(4) Pokud kandidát, který postoupil do druhého kola volby, přestane být volitelný za
prezidenta republiky před druhým kolem volby anebo se práva kandidovat vzdá,
postupuje do druhého kola volby kandidát, který v  prvním kole volby získal další
nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů. Druhé kolo volby se koná i tehdy,
účastní-li se ho pouze jeden kandidát.
(5) Navrhovat kandidáta je oprávněn každý občan České republiky, který dosáhl věku 18
let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany České republiky
oprávněnými volit prezidenta republiky. Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně
dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů.
(6) Právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let.
(7) Volba prezidenta republiky se koná v posledních šedesáti dnech volebního období
úřadujícího prezidenta republiky, nejpozději však třicet dnů před uplynutím volebního
období úřadujícího prezidenta republiky. Uvolní-li se úřad prezidenta republiky, koná
se volba prezidenta republiky do devadesáti dnů.
(8) Volbu prezidenta republiky vyhlašuje předseda Senátu nejpozději devadesát dnů
před jejím konáním. Uvolní-li se úřad prezidenta republiky, vyhlásí předseda Senátu
volbu prezidenta republiky nejpozději do deseti dnů poté a  zároveň nejpozději
osmdesát dnů před jejím konáním.
(9) Není-li funkce předsedy Senátu obsazena, vyhlašuje volbu prezidenta republiky
předseda Poslanecké sněmovny.
Čl. 57
[Předpoklady kandidáta]
(1) Prezidentem republiky může být zvolen občan, který je volitelný do Senátu.
(2) Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.
Čl. 58
[Podrobnosti o volbě prezidenta]
Masarykova univerzita 17.02.2023
Zdroj: http://www.beck-online.cz
Další podmínky výkonu volebního práva při volbě prezidenta republiky, jakož i podrobnosti
navrhování kandidátů na funkci prezidenta republiky, vyhlašování a  provádění volby
prezidenta republiky a vyhlašování jejího výsledku a soudní přezkum stanoví zákon.
Čl. 59
[Slib]
(1) Prezident republiky složí slib do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou
komor.
(2) Slib prezidenta republiky zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu
zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat
v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“.
Čl. 60
[Odmítnutí slibu]
Odmítne-li prezident republiky složit slib nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něho,
jako by nebyl zvolen.
Čl. 61
[Vzdání se úřadu]
Prezident republiky se může vzdát svého úřadu do rukou předsedy Senátu.
Čl. 62
[Základní pravomoci]
Prezident republiky
a) jmenuje a  odvolává předsedu a  další členy vlády a  přijímá jejich demisi, odvolává
vládu a přijímá její demisi,
b) svolává zasedání Poslanecké sněmovny,
c) rozpouští Poslaneckou sněmovnu,
d) pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí
prozatímně až do jmenování nové vlády,
e) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,
f) jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu,
g) odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení,
h) má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního,
i) podepisuje zákony,
j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.
Masarykova univerzita 17.02.2023
Zdroj: http://www.beck-online.cz
Čl. 63
[Kontrasignované pravomoci]
(1) Prezident republiky dále
a) zastupuje stát navenek,
b) sjednává a  ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv
může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy,
c) je vrchním velitelem ozbrojených sil,
d) přijímá vedoucí zastupitelských misí,
e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí,
f) vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu,
g) jmenuje a povyšuje generály,
h) propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán,
i) jmenuje soudce,
j) nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm
nepokračovalo,
k) má právo udělovat amnestii.
(2) Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i  pravomoci, které nejsou výslovně
v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon.
(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a  2 vyžaduje ke své
platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.
(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo
jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.
Čl. 64
[Účast na schůzi Parlamentu a vlády]
(1) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich
výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá.
(2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích
členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich
působnosti.
Čl. 65
[Nepřípustnost stíhání]
(1) Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani
stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.
(2) Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti
prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení
Masarykova univerzita 17.02.2023
Zdroj: http://www.beck-online.cz
Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání
prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti
jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu
rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej
znovu nabýt.
(3) K  přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny
přítomných senátorů. K  přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s  podáním ústavní
žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců; nevysloví-li Poslanecká
sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas
nebyl dán.
Čl. 66
[Náhradní výkon funkcí]
Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo
nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů
vykonávat a  usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a  Senát, přísluší výkon funkcí
podle čl. 63 odst. 1 písm. a) až e) a h) až k) a čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády. Předsedovi
Poslanecké sněmovny přísluší v  době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce
prezidenta republiky výkon funkcí prezidenta republiky podle čl. 62 písm. a) až e) a  k)
a  dále čl.  63 odst. 1 písm. f), jde-li o  vyhlášení voleb do Senátu; uvolní-li se úřad
prezidenta republiky v  době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon
těchto funkcí předsedovi Senátu, kterému též přísluší v  době, kdy předseda vlády
vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, výkon funkce prezidenta republiky podle
čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny.
Vláda
Čl. 67
[Charakteristika a složení vlády]
(1) Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci.
(2) Vláda se skládá z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů.
Čl. 68
[Odpovědnost, jmenování, vyslovení důvěry]
(1) Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.
(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy
vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.
(3) Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu
a požádá ji o vyslovení důvěry.
Masarykova univerzita 17.02.2023
Zdroj: http://www.beck-online.cz
(4) Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se
podle odstavců 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké
sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy
Poslanecké sněmovny.
(5) V  ostatních případech prezident republiky jmenuje a  odvolává na návrh předsedy
vlády ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.
Čl. 69
[Slib člena vlády]
(1) Člen vlády skládá slib do rukou prezidenta republiky.
(2) Slib člena vlády zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její
Ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad
svědomitě a nezneužiji svého postavení.“.
Čl. 70
[Zákaz výkonu některých činností]
Člen vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce.
Podrobnosti stanoví zákon.
Čl. 71
[Žádost o vyslovení důvěry]
Vláda může předložit Poslanecké sněmovně žádost o vyslovení důvěry.
Čl. 72
[Vyslovení nedůvěry]
(1) Poslanecká sněmovna může vyslovit vládě nedůvěru.
(2) Návrh na vyslovení nedůvěry vládě projedná Poslanecká sněmovna, jen je-li podán
písemně nejméně padesáti poslanci. K přijetí návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční
většiny všech poslanců.
Čl. 73
[Demise vlády]
(1) Předseda vlády podává demisi do rukou prezidenta republiky. Ostatní členové vlády
podávají demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vlády.
(2) Vláda podá demisi, jestliže Poslanecká sněmovna zamítla její žádost o  vyslovení
důvěry nebo jestliže jí vyslovila nedůvěru. Vláda podá demisi vždy po ustavující
schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny.
Masarykova univerzita 17.02.2023
Zdroj: http://www.beck-online.cz
(3) Podá-li vláda demisi podle odstavce 2, prezident republiky demisi přijme.
Čl. 74
[Odvolání člena vlády]
Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.
Čl. 75
[Odvolání vlády]
Prezident republiky odvolá vládu, která nepodala demisi, ačkoliv ji byla povinna podat.
Čl. 76
[Rozhodování vlády]
(1) Vláda rozhoduje ve sboru.
(2) K přijetí usnesení vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.
Čl. 77
[Úkoly předsedy vlády]
(1) Předseda vlády organizuje činnost vlády, řídí její schůze, vystupuje jejím jménem
a vykonává další činnosti, které jsou mu svěřeny Ústavou nebo jinými zákony.
(2) Předsedu vlády zastupuje místopředseda vlády nebo jiný pověřený člen vlády.
Čl. 78
[Vydávání nařízení]
K provedení zákona a  v  jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení
podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády.
Čl. 79
[Ministerstva]
(1) Ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem.
(2) Právní poměry státních zaměstnanců v  ministerstvech a  jiných správních úřadech
upravuje zákon.
(3) Ministerstva, jiné správní úřady a  orgány územní samosprávy mohou na základě
a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.
Čl. 80
[Státní zastupitelství]
Masarykova univerzita 17.02.2023
Zdroj: http://www.beck-online.cz
(1) Státní zastupitelství zastupuje veřejnou žalobu v  trestním řízení; vykonává i  další
úkoly, stanoví-li tak zákon.
(2) Postavení a působnost státního zastupitelství stanoví zákon.
Hlava čtvrtá
Moc soudní (čl. 81-96)
Čl. 81
[Soudy]
Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy.
Čl. 82
[Nezávislost, neslučitelnost funkcí]
(1) Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo
ohrožovat.
(2) Soudce nelze proti jeho vůli odvolat nebo přeložit k jinému soudu; výjimky vyplývající
zejména z kárné odpovědnosti stanoví zákon.
(3) Funkce soudce není slučitelná s  funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu ani
s jakoukoli funkcí ve veřejné správě; zákon stanoví, se kterými dalšími činnostmi je
výkon soudcovské funkce neslučitelný.
Ústavní soud
Čl. 83
[Postavení]
Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti.
Čl. 84
[Složení Ústavního soudu]
(1) Ústavní soud se skládá z 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu deseti let.
(2) Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu.
(3) Soudcem Ústavního soudu může být jmenován bezúhonný občan, který je volitelný
do Senátu, má vysokoškolské právnické vzdělání a  byl nejméně deset let činný
v právnickém povolání.
Čl. 85
[Slib]
(1)
Masarykova univerzita 17.02.2023
Zdroj: http://www.beck-online.cz
Složením slibu do rukou prezidenta republiky se soudce Ústavního soudu ujímá své
funkce.
(2) Slib soudce Ústavního soudu zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu chránit
neporušitelnost přirozených práv člověka a  práv občana, řídit se ústavními zákony
a rozhodovat podle svého nejlepšího přesvědčení nezávisle a nestranně.“.
(3) Odmítne-li soudce složit slib nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něho, jako by
nebyl jmenován.
Čl. 86
[Nepřípustnost stíhání]
(1) Soudce Ústavního soudu nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu. Odepře-li Senát
souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání funkce soudce Ústavního soudu vyloučeno.
(2) Soudce Ústavního soudu lze zadržet jen, byl-li dopaden při spáchání trestného činu,
anebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit
předsedovi Senátu. Nedá-li předseda Senátu do 24 hodin od zadržení souhlas
k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první
následující schůzi Senát rozhodne o  přípustnosti trestního stíhání s  konečnou
platností.
(3) Soudce Ústavního soudu má právo odepřít svědectví o  skutečnostech, které se
dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, a to i poté, kdy přestal být soudcem
Ústavního soudu.
Čl. 87
[Věcná působnost]
(1) Ústavní soud rozhoduje
a) o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v  rozporu
s ústavním pořádkem,
b) o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li
v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem,
c) o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu,
d) o  ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a  jinému zásahu orgánů
veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod,
e) o  opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo
senátora,
f) v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance
nebo senátora podle čl. 25,
g) o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky podle čl. 65 odst. 2,
h) o  návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny
a Senátu podle čl. 66,
Masarykova univerzita 17.02.2023
Zdroj: http://www.beck-online.cz
i) o opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu, které je
pro Českou republiku závazné, pokud je nelze provést jinak,
j) o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající
se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony,
k) spory o  rozsah kompetencí státních orgánů a  orgánů územní samosprávy,
nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu.
(2) Ústavní soud dále rozhoduje o souladu mezinárodní smlouvy podle čl. 10a a čl. 49
s  ústavním pořádkem, a  to před její ratifikací. Do rozhodnutí Ústavního soudu
nemůže být smlouva ratifikována.
(3) Zákon může stanovit, že namísto Ústavního soudu rozhoduje Nejvyšší správní soud
a) o zrušení právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu
se zákonem,
b) spory o  rozsah kompetencí státních orgánů a  orgánů územní samosprávy,
nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu.
Čl. 88
[Oprávnění k návrhu]
(1) Zákon stanoví, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení
a další pravidla o řízení před Ústavním soudem.
(2) Soudci Ústavního soudu jsou při svém rozhodování vázáni pouze ústavním
pořádkem a zákonem podle odstavce 1.
Čl. 89
[Vykonatelnost rozhodnutí]
(1) Rozhodnutí Ústavního soudu je vykonatelné, jakmile bylo vyhlášeno způsobem
stanoveným zákonem, pokud Ústavní soud o jeho vykonatelnosti nerozhodl jinak.
(2) Vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby.
(3) Rozhodnutí Ústavního soudu, kterým byl podle čl.  87 odst. 2 vysloven nesoulad
mezinárodní smlouvy s  ústavním pořádkem, brání ratifikaci smlouvy do doby, než
bude nesoulad odstraněn.
Soudy
Čl. 90
[Poslání soudů]
Soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly
ochranu právům. Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy.
Čl. 91
Masarykova univerzita 17.02.2023
Zdroj: http://www.beck-online.cz
[Soustava soudů]
(1) Soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní, krajské a okresní
soudy. Zákon může stanovit jejich jiné označení.
(2) Působnost a organizaci soudů stanoví zákon.
Čl. 92
[Nejvyšší soud]
Nejvyšší soud je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů
s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud nebo Nejvyšší správní soud.
Čl. 93
[Jmenování soudců]
(1) Soudce je jmenován do funkce prezidentem republiky bez časového omezení. Své
funkce se ujímá složením slibu.
(2) Soudcem může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské právnické
vzdělání. Další předpoklady a postup stanoví zákon.
Čl. 94
[Složení soudu]
(1) Zákon stanoví případy, kdy soudci rozhodují v  senátu a  jaké je jeho složení.
V ostatních případech rozhodují jako samosoudci.
(2) Zákon může stanovit, ve kterých věcech a jakým způsobem se na rozhodování soudů
podílejí vedle soudců i další občané.
Čl. 95
[Vázanost zákonem]
(1) Soudce je při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí
právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem
nebo s takovou mezinárodní smlouvou.
(2) Dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu
s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu.
Čl. 96
[Rovnost, ústnost, veřejnost]
(1) Všichni účastníci řízení mají před soudem rovná práva.
(2) Jednání před soudem je ústní a  veřejné; výjimky stanoví zákon. Rozsudek se
vyhlašuje vždy veřejně.
Masarykova univerzita 17.02.2023
Zdroj: http://www.beck-online.cz
Hlava pátá
Nejvyšší kontrolní úřad (čl. 97)
Čl. 97
[Úkoly]
(1) Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán. Vykonává kontrolu hospodaření se
státním majetkem a plnění státního rozpočtu.
(2) Prezidenta a  viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu jmenuje prezident
republiky na návrh Poslanecké sněmovny.
(3) Postavení, působnost, organizační strukturu a další podrobnosti stanoví zákon.
Hlava šestá
Česká národní banka (čl. 98)
Čl. 98
[Úkoly]
(1) Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče
o cenovou stabilitu; do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.
(2) Postavení, působnost a další podrobnosti stanoví zákon.
Hlava sedmá
Územní samospráva (čl. 99-105)
Čl. 99
[Členění na ÚZC]
Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky,
a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.
Čl. 100
[Právo na samosprávu]
(1) Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo
na samosprávu. Zákon stanoví, kdy jsou správními obvody.
(2) Obec je vždy součástí vyššího územního samosprávného celku.
(3) Vytvořit nebo zrušit vyšší územní samosprávný celek lze jen ústavním zákonem.
Čl. 101
[Zastupitelstvo]
Masarykova univerzita 17.02.2023
Zdroj: http://www.beck-online.cz
(1) Obec je samostatně spravována zastupitelstvem.
(2) Vyšší územní samosprávný celek je samostatně spravován zastupitelstvem.
(3) Územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít
vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu.
(4) Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to
ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem.
Čl. 102
[Volba zastupitelstva]
(1) Členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného,
rovného a přímého volebního práva.
(2) Funkční období zastupitelstva je čtyřleté. Zákon stanoví, za jakých podmínek se
vyhlásí nové volby zastupitelstva před uplynutím jeho funkčního období.
Čl. 103
zrušen
Čl. 104
[Působnost zastupitelstva]
(1) Působnost zastupitelstev může být stanovena jen zákonem.
(2) Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech samosprávy, pokud nejsou zákonem
svěřeny zastupitelstvu vyššího územního samosprávného celku.
(3) Zastupitelstva mohou v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky.
Čl. 105
[Výkon státní správy]
Výkon státní správy lze svěřit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon.
Hlava osmá
Přechodná a závěrečná ustanovení (čl. 106-113)
Čl. 106
[Funkce Parlamentu do zvolení Senátu]
(1) Dnem účinnosti této Ústavy se Česká národní rada stává Poslaneckou sněmovnou,
jejíž volební období skončí dnem 6. června 1996.
(2) Do doby zvolení Senátu podle Ústavy vykonává funkce Senátu Prozatímní Senát.
Prozatímní Senát se ustaví způsobem, který stanoví ústavní zákon. Do nabytí
účinnosti tohoto zákona vykonává funkce Senátu Poslanecká sněmovna.
Masarykova univerzita 17.02.2023
Zdroj: http://www.beck-online.cz
(3) Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit, dokud vykonává funkci Senátu podle
odstavce 2.
(4) Do přijetí zákonů o jednacím řádu komor se postupuje v jednotlivých komorách podle
jednacího řádu České národní rady.
Čl. 107
[První volby do Senátu]
(1) Zákon o  volbách do Senátu stanoví, jakým způsobem se při prvních volbách do
Senátu určí třetina senátorů, jejichž volební období bude dvouleté, a třetina senátorů,
jejichž volební období bude čtyřleté.
(2) Zasedání Senátu svolá prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozději třicátý
den po dni voleb; neučiní-li tak, sejde se Senát třicátý den po dni voleb.
Čl. 108
[Kontinuita vlády]
Vláda České republiky jmenovaná po volbách v roce 1992 a vykonávající svou funkci ke
dni účinnosti Ústavy se považuje za vládu jmenovanou podle této Ústavy.
Čl. 109
[Prokuratura ČR]
Do doby zřízení státního zastupitelství vykonává jeho funkce prokuratura České republiky.
Čl. 110
[Vojenské soudy]
Do 31. prosince 1993 tvoří soustavu soudů též vojenské soudy.
Čl. 111
[Soudci]
Soudci všech soudů České republiky vykonávající funkci soudce ke dni nabytí účinnosti
této Ústavy se považují za soudce jmenované podle Ústavy České republiky.
Čl. 112
[Ústavní pořádek]
(1) Ústavní pořádek České republiky tvoří tato Ústava, ,Listina základních práv a svobod
ústavní zákony přijaté podle této Ústavy a ústavní zákony Národního shromáždění
Československé republiky, Federálního shromáždění Československé socialistické
Masarykova univerzita 17.02.2023
Zdroj: http://www.beck-online.cz
republiky a České národní rady upravující státní hranice České republiky a ústavní
zákony České národní rady přijaté po 6. červnu 1992.
(2) Zrušují se dosavadní Ústava, ústavní zákon o  československé federaci, ústavní
zákony, které je měnily a  doplňovaly, a  ústavní zákon České národní rady č. 
, o státních symbolech České republiky.67/1990 Sb.
(3) Ostatní ústavní zákony platné na území České republiky ke dni účinnosti této Ústavy
mají sílu zákona.
Čl. 113
[Účinnost]
Tato Ústava nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Uhde v. r.
Klaus v. r.