Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. 2024 ØVe středověkém českém trestním právu byly důkazy označovány jako prostředky průvodní ØTeorie o důkazech byla označována jako zákonná teorie průvodní (‚ soudce mohl uznat vinu jen, když byly založena na přesně stanovených důkazech, nebo naopak musel zprostit, když určité předepsané důkazy nebyly provedeny (velký tlak na doznání obviněného) ØVzniká zásada volného hodnocení důkazů a materiální pravdy ØDokazování jako rekonstrukce skutkového stavu Ø ØZásada materiální pravdy ØZásada oficiality ØZásada vyhledávací ØZásada presumpce neviny ØZásada volného hodnocení důkazů ØZásada přiměřenosti a zdrženlivosti ØZásada kontradiktorního řízení, ØZásada veřejnosti ( před soudem) ØZásada bezprostřednosti ( před soudem) ØZásada ústnosti ( před soudem)… ® ØPojem důkazní právo (souhrn pravidel a předpisů) ØDůkazní prostředek (zdroj) ØDůkaz (informace) ØPředmět důkazu (okolnost, jež má být zjištěna) ØVyhledávání důkazu (opatření, zajištění) ØProvádění důkazu (zjištění předmětu důkazu) ØHodnocení důkazu (rozumový a myšlenkový postup – závažnost/ zákonnost/ věrohodnost) Ø ØRekonstruovat skutečnost z minulosti tak, aby poznání této skutečnosti bylo jejím správným odrazem. ØZjistit pravdu, tedy takový stav, který co nejvíc odpovídá skutečnosti; jen toto zjištění může být základem spravedlivého a přesvědčivého rozhodnutí. ØDokázána musí být vždy vina, pouhé nevyvrácené podezření k odsouzení nestačí (in dubio pro reo – při skutkových pochybnostech ve prospěch obviněného), přičemž vina musí být založena pouze na skutkových zjištěních. ® ØOČTŘ musí mít faktický a právní zájem na zjištění skutkového stavu – materiální pravda (osvícená inkvizice) – materiální důkazní břemeno státního zástupce ØObviněný nemusí dokazovat svou nevinu (presumpce neviny) zásada nemo tenetur – nesmí být nucen aby nevinu dokazoval ØFormální důkazní břemeno v cizích úpravách (rozdělení důkazního břemene mezi strany v závislosti na dokazované skutečnosti, přenášení důkazního břemene mezi stranami, burden of going forward, burden of persuasion, burden of producing evidence, burden of proof, burden of establishing, atd.) ®Primárním korektivem přílišné volnosti, resp. přílišné volnosti (libovůle, svévole) je zásada materiální pravdy, která vyjadřuje pravdu hmotného práva, resp. naplnění potřebných elementů skutkové podstaty . ®Korektivem přílišné volnosti soudce jsou i pravidla dokazování, která stanoví trestním řádem rámcově upravený postup pro opatření a provedení nejvíce frekventovaných důkazních prostředků a které zavazují jako objektivizující prvek. ® ®Novodobým korektivem, také eliminujícím prvky libovůle a svévole jsou lidská práva a základní svobody, zejména právo na spravedlivý proces. (čl. 36 odst. 1 Listiny). ® ®Volné hodnocení důkazů vykazuje nejen objektivní, ale i subjektivní prvky, aniž lze jedny z těchto předem upřednostnit. Pro míru důkazů k prokázání skutkové podstaty je nezbytné svobodně vytvořené vnitřní přesvědčení orgánu činného v trestním řízení, které představuje subjektivní prvek, jenž je dostatečně podepřen prvky objektivními. ® ®Směrnicí pro hodnocení důkazů, je i myšlenková činnost orgánu činného v trestním řízení, kterou tvoří elementy, jako jsou průměrné životní zkušenosti každého člověka, osobní životní i profesní zkušenosti a zvláštní poznatky zjištěné při projednávání konkrétní věci. ® ®Testem respekt OČTŘ k těmto pravidlům je přesvědčivost odůvodnění rozhodnutí ® ØOkolnosti důležité pro rozhodnutí ve věci samé (hledisko hmotného práva – formální a materiální znaky trestného činu, pachatel, druh a výměra trestu, náhrada škody, okolnosti trestného činu) ØOkolnosti důležité pro postup v trestním řízení (hledisko procesního práva – nutnost přerušení řízení, otázky povinnosti svědčit, doručení konkrétních rozhodnutí atd.) ØOkolnosti důležité pro použití odklonů (zda se obviněný činu dopustil /ne vina!/, náhrada škody, podmínky dohody o vině a trestu atd.) nebo jiných zvláštních způsobů řízení (zda jde skutečně o uprchlého, atd.). ØPrávní předpisy uveřejněné nebo registrované ve Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv (iura novit curia) ØOtázka cizozemské právní úpravy (hmotně-právní a procesní hledisko! – presumpce správnosti postupu podle mezinárodní smlouvy) ØSkutečnosti, o nichž bylo rozhodnuto v jiném řízení způsobem pro trestní řízení závazným (otázky osobního stavu, apod.) ØSkutečnosti a poznatky, které považujeme ze zkušenosti za pravdivé, pokud se nevyskytne rozumná pochybnost o nich (příčetnost obviněného, podání osoby na poště, atd.) ®Nesporné skutečnosti ve zkráceném přípravném řízení (zákonem č. 265/2001 Sb. od 1. 1. 2002 vytvořen institut nesporných skutečností ve zjednodušeném řízení konaném před samosoudcem po zkráceném přípravném řízení.) ® ®Novelizací trestního řádu provedené zákonem č. 333/2020 Sb. byl institut nesporných skutečností s účinností od 1. 10. 2020 zakotven do ust. § 196 a 206a tr. řádu. ® ®Podle § 196 odst. 2 písm. d) tr. řádu předseda senátu spolu s doručením opisu obžaloby upozorňuje obžalovaného, že má právo v jím stanovené lhůtě uvést, které skutečnosti uvedené v obžalobě považuje za nesporné. ® ®Zvýhodnění státního zástupce? 1.Podle vztahu k předmětu řízení: •Usvědčující •Ospravedlňující 2.Podle pramene: •Původní (bezprostřední – přímý vjem svědka, video z ohledání místa činu, originál smlouvy) •Odvozené (zprostředkované – z doslechu, atd.) 3.Podle vztahu k dokazované skutečnosti: •Přímé (prosté – dokazuje přímo vinu nebo nevinu, jako hlavní skutečnost) •Nepřímé (složené – lze z nich dovodit hlavní skutečnost, uzavřený řetěz) 1.Dokazování v přípravném řízení: •Dokazování v průběhu prověřování •Dokazování ve vyšetřování a rozšířeném vyšetřování •Dokazování ve zkráceném řízení •Dokazování ve vazebním zasedání ® 2.Dokazování v řízení před soudem: •Dokazování při předběžném projednání obžaloby •Dokazování při hlavním líčení •Dokazování v odvolacím řízení •Dokazování ve veřejném a neveřejném zasedání •Dokazování v řízení o mimořádných opravných prostředcích Podrobnosti budou probrány až v rámci výuky o stadiích trestního řízení. • ØVýpověď obviněného (§ 90 - § 95) práva obviněného - poučení, právo nevypovídat, právo na obhajobu, doznání není cílem procesu, ale „ jen“ polehčující okolnost ØVýslech svědka (§ 97 - § 104) poučení, právo odepřít výpověď, zákaz výpovědi (utaj. infor., mlčenlivost), šetření osoby svědka (výpověď dítěte mladšího 18 let – duš. a mravní vývoj – OSPOD nebo rodič , úkon neopakovat – sekundární viktimizace) křivá výpověď – následek TČ ØZnalecký posudek (§ 105 - § 111) je potřeba odborné znalosti, ( odborné vyjádření x ZP) seznam znalců, znalec ad hoc, znalecký ústav ( výjimečně, zvlášť obtížné případy), znalec nesmí hodnotit důkazy, někdy musí být přibráni znalci dva (prohlídka a pitva mrtvoly), nepravdivý znalecký posudek ØVěcné a listinné důkazy (§ 112) nemají nahrazovat výpovědi osob ØOhledání (§ 113 - § 118) osoby, věci, místa činu… ® ØZa důkaz může sloužit vše? ( kriminalistické metody, elektronické důkazy….) ØNepřípustný důkaz? ( zpravidla není v trestním řádu výslovně uvedeno, závisí zpravidla na soudci, jak důkaz posoudí, ale jsou výjimky -§ 89 odst. 3 tr.ř. )