1 2 3 4 • Data podle: Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky 2023. Dostupné z: https://www.cuzk.cz/Periodika-a-publikace/Statisticke-udaje/Souhrne- prehledy-pudniho-fondu.aspx 5 6 • úhor: zemědělsky obhospodařovaná orná půda ležící ladem a plocha vyňatá z produkce + jedenkrát ročně sečeny + předtím obhospodařovány • mimoprodukční plocha: ekologicky významný prvek, který není zcela obklopen zemědělsky obhospodařovanou plochou 7 8 • Orgány ochrany ZPF do této evidence předávají informace získané z činnosti podle OchZPF, a to OÚORP informace ohledně erozního ohrožení podle § 15 písm. f), které pořizuje, jinak ČIŽP podle § 16a písm. d). • LPIS: Správcem LPIS v České republice je Ministerstvo zemědělství, ovšem aktualizaci dat v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů provádí SZIF. 9 10 11 • Zdroj: https://www.vlada.cz/cz/programove-prohlaseni-vlady-193547/ - verze 1. 3. 2023 • Investice veřejného sektoru budeme směřovat do efektivního využívání brownfieldových lokalit pro rozvoj podnikání bez nutnosti záboru nových půd. • Zmodernizujeme systém evidence využití zemědělské půdy (LPIS), propojíme jej s dalšími systémy. Zemědělci tak budou řešit administrativu na jednom místě. LPIS rozšíříme i o další funkce, které usnadní tvorbu agronomických plánů. Zamezíme duplicitnímu vyplňování formulářů. • Budeme motivovat zemědělce ke zmenšování půdních bloků, osevní plochu plodiny v erozně ohrožených oblastech omezíme na 10 hektarů. • Zrevidujeme meliorace a podpoříme jejich zrušení tam, kde z půdy zbytečně odvádějí vodu. 12 13 • na mezinárodní úrovni není téměř řešeno – týká se pozemků uvnitř státu (přesto přesahy – odnos půdy, kontaminace vod, ohrožení bezpečnosti potravin) • návrh směrnice stažen v roce 2014 jako bezpředmětný (nedosáhlo se dohody) • důvodem pro nepřijetí bylo mj. tvrzené porušení zásady subsidiarity a nepřiměřená finanční zátěž (zejména inventarizace kontaminovaných lokalit) 14 • Výklad • § 17 písm. g): MŽP vypracovává výklady k ustanovením obecně závazných právních předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu, • https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7//cz/vestnik_mzp_2022/$FILE/SO TPR-Vestnik_zari-20220923.pdf 15 16 17 • § 12 ZJES: MŽP vydává jednotné environmentální stanovisko, je-li příslušné k posouzení záměru podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně jednotného environmentálního stanoviska k záměru, u něhož bylo posouzení vlivů podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí provedeno před podáním žádosti o vydání jednotného environmentálního stanoviska. • § 14 ZJES: Krajský úřad vydává jednotné environmentální stanovisko, neníli k jeho vydání příslušné ministerstvo, • 3. je-li záměrem dotčen zemědělský půdní fond podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu o výměře pozemku větší než 1 ha, • § 15 ZJES: Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává jednotné environmentální stanovisko, není-li k jeho vydání příslušné ministerstvo nebo krajský úřad. • § 21 odst. 3 ZZPF: Pokud se záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko nebo jeho část nachází na území národního parku, správa národního parku vydá souhlas podle tohoto zákona jako součást společného rozhodnutí podle zákona o ochraně přírody a krajiny. • § 18 ZZF: Žádost o vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu se podává u obecního úřadu obce s 18 rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází největší část zemědělské půdy, která má být ze zemědělského půdního fondu odňata. Obecní úřad obce s rozšířenou působností žádost podle věty první posoudí, a není-li příslušný k jejímu vyřízení, předá ji se svým stanoviskem krajskému úřadu. Obdobně postupuje krajský úřad, je-li k vyřízení žádosti podle věty první příslušné Ministerstvo životního prostředí. Nachází-li se zemědělská půda na území národního parku, žádost podle věty první se podává u správy národního parku. • ale § 2h odst. 1 liniového zákona: Žádost o vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro účely stavby dopravní nebo energetické infrastruktury se podává u orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který je příslušný k jejímu vyřízení. 18 19 20 21 22 23 24 Zdroj: https://www.cenia.cz/wpcontent/uploads/2023/12/Statisticka_Rocenka_ZP_CR-2022.pdf (s. 206) 25 Zdroj: https://www.cenia.cz/wpcontent/uploads/2023/12/Statisticka_Rocenka_ZP_CR-2022.pdf (s. 208) 26 27 28 • řeší též fragmentizaci vlastnické struktury • ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. 29 30 • skladování – oddělně, označené, evidovat, tak, aby nedošlo ke znečištění vod (stanoveny požadavky na prostory a jejich kapacitu) • zákaz použití se vztahuje na zemědělské/lesní; obdobně se vztahuje na použití kalů a sedimentů na zemědělské půdě 31 • podrobnosti ve vyhlášce č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě. • § 70 zákona o odpadech: Pokud jsou sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží určeny k využití na pozemcích tvořících zemědělský půdní fond v souladu s požadavky stanovenými zákonem o hnojivech a zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu, nemusí být pozemky tvořící zemědělský půdní fond, na kterých budou využity, zařízením určeným pro nakládání s odpady. Pro tyto sedimenty se vede evidence podle zákona o hnojivech a podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. 32 • § 67 odst. 2 zákona o odpadech: Kal, který nebyl upraven, se zařazuje jako ostatní odpad. S neupraveným kalem musí být nakládáno s ohledem na zdravotní rizika, která představuje. • § 67 odst. 3 zákona o odpadech: Úprava kalů smí probíhat pouze v čistírně odpadních vod, jde-li o kaly produkované danou čistírnou nebo v zařízení na úpravu kalů, a musí být provedena v souladu s technickými požadavky stanovenými vyhláškou ministerstva. 33 34 35 36 37 38 39 40 41 • „... vymezení zastavitelných ploch je jedním z nejzávažnějších zásahů v územním plánu, tím spíše, dochází-li přitom ke kolizi se zájmem na ochraně životního prostředí (typicky vymezení zastavitelné plochy v dosud nezastavěném území na okraji obce na přechodu do volné krajiny).“ [NSS 1 Aos 1/2013-85] 42 § 4: Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků staveb mimo tato území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Musí-li v nezbytném případě dojít k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, je nutno především • a) odnímat zemědělskou půdu přednostně na zastavitelných plochách, • b) odnímat přednostně zemědělskou půdu méně kvalitní; kritériem kvality půdy jsou třídy ochrany, • c) co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací, • d) odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu a po ukončení nezemědělské činnosti upřednostňovat zemědělské využití pozemků, • e) při umísťování směrových a liniových staveb co nejméně zatěžovat obhospodařování zemědělského půdního fondu a • f) po ukončení povolení nezemědělské činnosti neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby dotčená půda mohla být rekultivována a byla způsobilá k plnění dalších funkcí v krajině podle plánu rekultivace. 43 44 45 46 • RIA: V případě zákazu výstavby průmyslových zón na nejkvalitnějších půdách (I. a II. třídy ochrany), lze očekávat, že se projektované záměry posunou do oblastí méně zemědělsky využívaných. Lze očekávat, že se pro průmyslové zóny začnou také více využívat brownfieldy uvnitř měst, což může být pro obce výhodnější, zejména z hlediska dopravní dostupnosti a obslužnosti zóny. • RIA: se předpokládá, že dojde k přesměrování záměrů pro výstavbu průmyslových a obchodních zón ze zemědělsky intenzivně obhospodařovaných oblastí jako je např. Polabí, Jižní Morava apod. do regionů, které jsou obecně méně rozvinuté z hlediska zemědělství, obchodu či průmyslu, a to do krajů s vyšší nezaměstnaností a nižší životní úrovní. Předpokládá se, že tímto opatřením by se výstavba průmyslových zón mohla více směřovat např. do Karlovarského, Ústeckého, Libereckého, Moravskoslezského kraje či Vysočiny. • Praha, OLK vs. VP: pouze na plošné rozsáhlé záměry v rozsahu nad 1 ha. Nadále tedy bude možno realizovat místní prodejny, lokální sklady či další, na druhé straně tato právní úprava vyloučí budování obchodních center či logistických areálů na zemědělské půdě, což bezpochyby lze považovat za žádoucí stav. 47 • § 171 StZ21: Záměr vyžaduje povolení s výjimkou drobných staveb a změn využití území, u kterých tak stanoví tento zákon. • drobné stavby: přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky, 48 • Metodický výklad 2022: Smyslem ustanovení § 9 odst. 2 písm. b) bod 3 zákona obsahujícího pojem „nezastavěná část zastavěného stavebního pozemku“ je vyloučení situace, kdy by bylo nezbytné posuzovat opakovaně skutečnosti, které byly z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu již jednou posouzené. 49 Metodika 2022: biotechnických opatřeních (např. průleh, příkop či zasakovací pás a další) či technických opatřeních (např. malé vodní nádrže, nádrže na záchyt dešťové vody a podobně). 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 • RIA: Na druhou stranu však dochází k vytvoření nového faktoru životního prostředí (s hodnotou 10) pro případy, kdy dochází k odnímání zemědělské půdy pro záměry obchodu, výroby a skladování na plochách, které nenavazují na zastavěné území obce. … Při odnímání zemědělské půdy pro záměry obchodu, výroby a skladování na plochách, které nenavazují na zastavěné území obce, se navrhuje započítání faktoru ŽP s ekologickou váhou vlivu 10. • MŽP považuje další osvobození za nežádoucí • Škála výjimek uvedených v § 11a odst. 1 je již tak velmi široká a zahrnuje také některé veřejně prospěšné stavby. Ačkoli vnímáme argumenty uvedené v připomínce, domníváme se, že i obce by měly být motivovány využívat k realizaci zmiňovaných staveb zejména brownfieldy, využívat stávající stavby, proluky apod. - Veřejně prospěšné stavby, jako jsou například mateřské či základní školy atp., však bývají ze strany samospráv realizovány ne zcela dobrovolně, resp. z nutnosti zajistit služby pro občany 60 • připomínka Jihočeský kraj: zvýšení faktoru životního prostředí není na těchto územích odůvodnitelné zájmem ochrany přírody a krajiny, neboť předmětem ochrany jsou vyjmenované druhy ptáků, vázaných především na vodní, popř. lesní prostředí. Zavedením faktoru ekologického vlivu 15 by vznikly neodůvodněné rozdíly v nákladech na výstavbu. nakonec akceptovalo argumentaci MŽP - Prostředí lokalit soustavy Natura 2000 tvoří integrální součást soustavy chráněných území v České republice (viz. mj. Státní program ochrany přírody a krajiny pro období 2020–2025, kde tato území sdílí společné cíle; pojetí územní ochrany v rámci Strategie EU v oblasti ochrany biologické rozmanitosti do roku 2030). S ohledem na to je zcela adekvátní, aby koeficient ekologické váhy vlivu vystihoval negativní dopad realizace záměru na tyto lokality. V souladu s částí D bodem 2 přílohy zákona platí, že v případech, že bude ovlivněno více faktorů životního prostředí, uplatní se nejvyšší určená ekologická váha vlivu, tj. přesahy se ZCHÚ není nutné řešit. 61 62 63 64 65 66 • Povinný: Provozovatel zařízení, pokud jsou používány, vyráběny nebo vypouštěny nebezpečné látky pro půdu a podzemní vody • Zpracovatel: Odborně způsobilé osoby podle zákona o geologických pracích • jde o nebezpečné látky ve smyslu § 39/3 VZ a přílohy č. 1 VZ 67