Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 1
MV923K Diskreční pravomoc veřejné správy
29.2.2024
1.téma
doc.JUDr. Soňa Skulová, Ph.D.
I. téma:
• Úvod do problematiky, resp. rekapitulace:
• Pojmy: správní uvážení, diskreční pravomoc.
• Správní uvážení vs. neurčité pojmy
Na co navazujeme ? Co jsme již probírali ?
• v předmětu MP719Z - Správní právo II:
• rozlišili jsme složky pravomoci správních orgánů dle obsahu a zaměření.
Dotkli jsme se – otázky vázanosti a volnosti výkonu pravomoci.
• Rovněž otázka (veřejných) subjektivních práv - již jsme nanesli otázku
jejich ne/nárokovosti (resp. ne/vymahatelnosti).
• Dále byly prezentovány základní zásady činnosti – a jejich specifická
úloha ve vztahu k diskreční pravomoci.
- mezi nimi prima inter pares – zásada legality. Sama o sobě, úzce chápaná
(výslovná ustanovení) – odpovědi vždy nedává.
Co víme dál ?
Problém současného působení, resp. požadavků:
veřejných zájmů vs. (veřejných) subjektivních práv ( a někdy mezi nimi v
rámci obou kategorií).
• Zmínili jsme, jakou úlohu mají cíle a úkoly veřejné správy při
rozhodování dle konkrétních zákonných ustanovení.
OT.: Je zde souvislost s účelem pravomoci SO ?
• U jednotlivých forem veřejné správy – jsme se dotkli otázky zákonnosti a
(věcné) správnosti výsledku (rozhodnutí), tedy obsahové stránky
rozhodnutí, a také postupu.
Vývoj řešení otázky vázanosti vs. volnost v rozhodování
veřejné správy vůči adresátům:
– od plné (absolutní) vůle panovníka (státu)
- k vázanosti veřejné správy ústavou a zákony
(koncept právního státu, konstituování správního práva),
- až po současnou vázanost celým právním řádem, resp. principem legality
(srov. § 2 odst. 1 s.ř.), a to v podmínkách moderního právního státu (tj. s
příslušným hodnotovým rámcem, a působením principů – obecných,
právního odvětví).
„Státní moc slouží všem občanům, a lze ji uplatňovat v případech, v mezích a
způsoby, které stanoví zákon.“ (čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl.2 odst. 2 LZPS).
+ respekt k ZPS, a ochrana (veřejných) subjektivních práv osob, včetně práva
na soudní ochranu.
Princip legality – univerzální a obecný, avšak:
Obtížná katalogizace a zakotvení všech hledisek pro
rozhodování SO.
Požadavky (kritéria) na kvalitu činnosti a přijatých řešení :
❑ ne vždy úplným a přesným výčtem ( a ne vždy přesnými
pojmy)
❑ ne vždy (zcela) právní povahy,
(např. efektivnost, účelnost, vhodnost, přijatelnost, adekvátnost,
správnost, spravedlnost, etičnost – dobré mravy ( viz např. § 27
„Přípustné riziko“ - odst. 2/ písm. c/ ZOP).
❑ ne vždy konkrétní a jednoznačná:
nacházíme neurčité pojmy, obecné formulace.
Resumé:
Plná vázanost veřejné správy zákonem není prakticky zajistitelná, a
bránila by v hodným, účinným a pružným řešením
(„řešení odpovídající okolnostem daného případu“ - § 2 odst. 4 s.ř.)
a zároveň:
není přípustná plná rozhodovací volnost těch, kteří vykonávají veřejnou
správu.
Řešením je tedy – kompromis mezi vázaností a volností – nikoliv však
jakýkoliv.
Legislativní řešení problému nastavení „volnosti vs. vázanosti“
veřejné správy:
Nástroje použité v pozitivním právu
(= na mnoha místech v předpisech správního práva):
I. Správní uvážení, resp. diskreční pravomoc.
II. Neurčité pojmy
Mohou býti v právní úpravě kombinovány.
(Nejde přitom o mezery v právu.)
------------
POZN.: Odlišným pojmem je „volné hodnocení důkazů“. Procesní
zásada - slouží ke správnému posouzení skutkové stránky věci (srov.
zejm. § 50 odst. 4). Volnost i zde jen relativní – existují také závazné
podklady, jimiž je SO vázán.
Pojem „diskrece“:
Obecně - slovníkový význam:
„Uvážlivost, rozvážnost, volnost jednání a rozhodování, vlastní úsudek, volné
uvážení, úvaha.“
(ale také taktnost, zdrženlivost, rezervovanost).
Definice správního uvážení („SU“):
situace, kdy s naplněním hypotézy právní normy není spojena jediná
právně přípustná dispozice.
= Aplikujícímu správnímu orgánu je ponechána možnost výběru
z nejméně dvou variant dalšího postupu (dispozic).
Fakticky = ponechání zákonem předvídaného prostoru k vlastní úvaze
správního orgánu.
Pozn.: ve správním řádu se pojem SU nevyskytuje.
Použit pro soudní přezkum – srov. § 78 odst. 1 s.ř.s. (nezákonnost
spočívající v překročení zákonných mezí správního uvážení, nebo jeho
zneužití).
Účel diskreční pravomoci (SU)
= pružnost, vhodnost, proporcionalita zvolených řešení, resp. rozhodnutí:
• Avšak při zachování dostatečné míry stability (včetně předvídatelnosti).
• Správní orgán může využívat svou …“odbornost, zkušenost, přizpůsobivost
nastalým a těžko předvídatelným situacím, a to i z hlediska důsledků zásahu.
(V.Vopálka)
Pojmy: správní uvážení - diskreční pravomoc:
Správní uvážení /“SU“/ (tradičně tzv. volná úvaha správního
orgánu) - zpravidla zařazena v dispozici (resp. sankci) právní normy
(v řešení konkrétní věci).
= uvážení v klasickém smyslu (stricto sensu), resp. v (legislativně)
technickém pojetí.
Pojem „diskreční pravomoc“ - obsahově širší:
Zahrnuje: - shora uvedené správní uvážení /klasické/
+ zmocnění SO k normotvorné činnosti.
• Nicméně - pro SU se používá také označení „diskrece“, „diskreční
pravomoc“ – jako vyjádření opaku rozhodování tzv. vázaného.
Varianty správního uvážení:
- dle toho, zda právní norma zakládá pravomoc:
A. - danou normu aplikovat či neaplikovat
(= „uvážení jednání“)
(Např.: SO může uložit pořádkovou pokutu - § 62 s.ř.),
B. volby některého z více nabízených konkrétních řešení dané věci
(= „uvážení volby“).
(Např.: SO může uložit pořádkovou pokutu do výše 50 tis Kč – ibid, a
může ji také snížit či prominout – odst. 6).
Varianty mohou být kombinovány, resp. na sebe navazovat.
Neurčité pojmy (NP):
- pojem, vyskytující se v právní normě, přičemž jehož obsah a význam
není přesně a úplně vymezen.
Ve správním právu hojný výskyt („veřejný pořádek“, „noční klid“,
„bezúhonnost“,...).
Při aplikaci neurčitého pojmu jde o otázku (pravomoc) subsumpční.
Správní orgán musí NP vyložit, definovat, a poté posoudit, zda
zkoumaný jev či situace odpovídá vymezeným znakům, a lze je tedy
pod NP podřadit. Poté lze normu aplikovat.
Nutno použít obvyklé interpretační metody.
Neurčité pojmy:
Míra neurčitosti se může v čase i místě měnit.
Míru neurčitosti mohou redukovat:
• legální definice pojmu
• příkladmé výčty znaků pojmu v zákoně,
• prováděcí (podzákonné) předpisy,
▪ judikatura,
▪ metodika
▪ ustálená rozhodovací praxe SO
▪ tradice.
Společné znaky neurčitých pojmů a správního
uvážení:
Zajišťují potřebnou míru volnosti (rozhodovacího prostoru),
Náročné na identifikaci a aplikaci.
Liší se:
▪ funkcí
▪ způsobem uplatnění pravomoci
▪ zařazením v právní normě.
Literatura ke studiu základní:
• Průcha, P.: Správní právo. Obecná část. 8. vydání. Brno: MU, 2012.
Další prameny:
• Kopecký, M.: Správní právo. Obecná část. 3. vydání Praha: C.H.Beck,
2023
• Skulová, S.: Správní uvážení – základní charakteristika a souvislosti
pojmu. Brno: MU, 2003.
(https://science.law.muni.cz/knihy/skulova_spravni_uvazeni.pdf)
• Mates, P.: Správní uvážení. Plzeň: Vydavatelství A.Čeněk, 2013.
Děkuji za pozornost.
POZN.:
V příštím semináři se zaměříme na identifikaci
a obhájení vyhledaných příkladů správního
uvážení.