Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 1 MV923K Diskreční pravomoc veřejné správy 11.4.2024 4. téma doc.JUDr. Soňa Skulová, Ph.D. Obsahové zaměření • Problém rozsahu a obsahu správního uvážení. Limity (meze) správního uvážení. • Úprava a souvislosti správního uvážení ve správním řádu, včetně přezkumu. • Problematika kritérií zákonnosti a správnosti rozhodnutí a postupů správních orgánů. Připomenutí: Rozhodování veřejné správy v evropském právním vývoji a kontextu : Právo na dobrou správu – čl. 41 Charty základních práv EU. Základem - společné tradice, hodnoty právního státu. • Dokumenty Rady Evropy (tzv. „soft-law“) nastavují standardy: - Rezoluce Výboru ministrů Rady Evropy (77) 31 o ochraně jednotlivce v souvislosti s rozhodnutími správních orgánů, + řada doporučení VM RE: - Doporučení (80) 2 , týkající se správního uvážení ( „diskreční pravomoc“), - Doporučení (84) 15, týkající se odpovědnosti orgánů veřejné moci za škodu způsobenou při výkonu jejich pravomoci, - Doporučení (87) 16, týkající se správního řízení ve vztahu k velkým skupinám osob, - Doporučení (91) 1, týkající se správního trestání, a další… -------------------------------------------------------------------- Pro oblast správního uvážení připomínáme význam: Základních zásad činnosti správních orgánů (§ 2 – 8, včetně nastavení jejich působnosti v § 177 odst. 1 správního řádu) - slouží k realizaci a ochraně práv účastníků, resp. řádnému a spravedlivému procesu. - Tyto zásady mají i materiální dopad (účinky) = na obsah rozhodnutí a úkonů SO. Základní zásady činnosti správních orgánů (§ 2 - § 8 s.ř.) • Hlavní zásady pro výkon veřejné správy. Nejen procesní, ale i materiální povahy. • Významné pro případy správního uvážení (diskreční pravomoci) • Vedou k naplnění zákonnosti, a požadavku správnosti rozhodnutí a postupu SO. • Význam, závaznost , úloha a aplikace zásad ✓právně závazné ( vč. implicitních, nepsaných), Některé jsou projevem ústavních principů. ✓Jde o principy zákonné úpravy = ovlivňují znění konkrétních pravidel v zákoně, ✓interpretační pravidlo (systemat. výklad při aplikaci konkrétních pravidel) (+ nástroj právní argumentace). Jednotlivé základní zásady činnosti SO: V § 2 s.ř.: Zásada legality (zákonnosti) – prvořadá, obecná, základem pro ostatní zásady. Souvisí s podmínkami uplatňování veřejné moci - vázanost zákonem (na základě zákona, v jeho mezích a způsobem, které stanoví zákon). Zásada – princip proporcionality (přiměřenosti – jde o přiměřenost použití veřejné moci), a jeho součásti, jež jsou také samostatnými zásadami : Zákaz zneužití správního uvážení (tj. zákonné a správné využité pravomoci správního orgánu), Zásada ochrany práv nabytých v dobré víře a oprávněných zájmů dotčených osob, Zásada smírného řešení rozporů při projednávání a při rozhodnutí věci (tj. subsidiarita využití mocenského, vrchnostenského řešení) –(§ 5), Jednotlivé základní zásady činnosti SO – pokr.: Zásada jednání správního orgánu ve veřejném zájmu ( veřejný zájem – souvisí s účelem pravomoci správního orgánu, resp. s účelem zákonné úpravy na daném úseku veřejné správy) - § 2. Princip - zásada legitimního očekávání (§ 2) = projev ústavní zásady rovnosti v právech a důstojnosti. Znamená pro SO: ▪ obdobné věci řešit obdobně, odlišné s přihlédnutím k jejich odlišnosti (zákaz excesů) , k tomu důležitá vlastní ustálená praxe, metodika, judikatura, ▪ nečinit překvapivé úkony ( + povinnost uvědomovací, poučovací – patří k dobré správě) ▪ event. příslib dalšího postupu vůči účastníkům - uvážlivě. Jednotlivé základní zásady činnosti SO – 2. pokr.: Zásada materiální pravdy - § 3 ( + nutno vypořádat se také s hlavními zásadami obsaženými v § 2) + přesvědčivost rozhodnutí ( tj. odraz v odůvodnění rozhodnutí, jež musí být řádné, úplné), Zásada procesní rovnosti a nestrannosti postupů správních orgánů (§ 7), Zásada veřejné správy jako služby (vstřícnost, zdvořilost, poučovací povinnost, uvědomění o úkonu předem – také zásada dobré správy).(§§ 4, 8) + Součinnost s dotčenými osobami: „SO umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy.“ (§ 4 odst. 4) , Zásada spolupráce správních orgánů a souladnosti postupů (§ 8), Zásada rychlosti a hospodárnosti postupů - bez zbytečného zatěžování všech subjektů v řízení („procesní ekonomie“). - § 6. Souvisí se zásadou spolupráce SO. Pojmy zákonnost a správnost jako nutné vlastnosti (znaky) a také kritéria hodnocení správního rozhodnutí a postupu správního orgánu • Zákonnost – tradiční hledisko, avšak s „novým“ obsahem (tedy přesněji legalita, právní korektnost). • Ve správním řádu: ❖jako obecná zásada – princip (§ 2 odst. 1) ❖jako hledisko pro přezkum: Výslovně u odvolacího řízení (§ 89 odst. 2, § 90), u přezkumného řízení (§ 94 odst. 1), ale také u jiných úkonů dle § 156 odst. 2. (+ pro s.ř. ů 158 odst. 2). Nastavení přezkumu rozhodnutí (a předcházejícího řízení) odvolacím orgánem: § 89 …. (2) Odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží; tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. Zákonnost (legalita) - připomenutí: SO - povinen postupovat a rozhodovat v souladu s celým právním řádem. Právní řád tvoří: • vedle konkrétních pravidel a zásad obsažených v právních předpisech (v příslušné hierarchii, včetně předpisů ústavních) • mezinárodní smlouvy, jimiž je ČR vázána, právo EU (přímo závazné), • obecné principy právní, (právní) principy dobré správy. --------------------------------------------------------------------------------------------------- + úloha judikatury, zejména ÚS, NS a nejčastěji NSS (mj. formuluje a konkretizuje obecné principy). Viz Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu + publikace rozhodnutí (www.nssoud.cz). + úloha interní metodiky („směrnice“ ústředních orgánů) – upřesňuje, konkretizuje a výkladů, stanovisek (Závěry poradního sboru MV ČR ke správnímu řádu – www.mvcr.cz). + ustálená rozhodovací praxe SO. Nezákonnost rozhodnutí SO: Možné projevy: • Kompetenční vady (nepříslušnost - až po absolutní věcnou nepříslušnost = důvod nicotnosti), • Procesní vady = /“podstatné“/ vady řízení (tj. porušení procesních zásad a pravidel) – avšak až takovými, které působí nezákonnost či nesprávnost výsledku = rozhodnutí, • Obsahové vady rozhodnutí (vycházející např. z nedostatečného zjištění skutkové stránky, nesprávného posouzení právní otázky, nedostatečnosti důvodů, což může způsobit nesrozumitelnost, a také vést k nepřezkoumatelnosti rozhodnutí). • + event. nedostatek příslušné formy (až po event. nicotnost). - AVŠAK – PRESUMPCE SPRÁVNOSTI ( a PLATNOSTI) rozhodnutí – tj. platí za správné a platné, dokud není autoritativně konstatováno, resp. napraveno zákonným postupem – uplatněním opravných nebo dozorčích prostředků. - Toto neplatí pro akty nicotné (jež vlastně správními akty nejsou). Otázka správnosti (věcné správnosti) rozhodnutí: Tradiční její součásti: I. dostatečné zjištění skutkového základu (stránky ) dané věci, (zásada materiální pravdy /§ 3 s.ř./, opatřování podkladů pro rozhodnutí, zjišťování okolností /§ 50/), II. správné zhodnocení skutkové stránky věci a vyvození odpovídajících závěrů (dokazování, zásada volného hodnocení důkazů /§ 50 odst. 4, § 51-52/ + § 76 s.ř.s. – zrušení rozhodnutí soudem mj. pro nedostatky v této oblasti). Správnost (věcná správnost ): - a také III. nalezení obsahově správného (odpovídajícího, přiměřeného, předvídatelného, spravedlivého) rozhodnutí – řešení dané věci (= v souladu se zásadami, zejména v § 2 s.ř. – jež jsou právní povahy). Zejména v případech, kdy zákon dává více možných právně přípustných řešení = v případě zákonem založeného správního uvážení: v jednání /ano či ne/, nebo volbě řešení/jak konkrétně/). Rozvíjí se v posledních dvou dekádách, silně pod vlivem ÚS, a poté správního soudnictví, s oporou v obecných zásadách činnosti, resp. principech dobré správy. POZN.: „Nesprávnost“ neznamená pouhou „nevhodnost“ řešení z pohledu účastníka. Vady správního rozhodnutí a jejich řešení: • I. drobné, formální vady /§ 70/ - opraví přímo SO (usnesením, resp. rozhodnutím v případě opravy vady ve výroku) • II. vady způsobující tzv. naříkatelnost (napadnutelnost), resp. přezkoumatelnost (tj. také zrušitelnost či změnitelnost z moci úřední) rozhodnutí – náprava dle úpravy opravných a přezkumných prostředků, (- vady rozhodnutí, nebo tzv. “podstatné vady řízení“), • III. nicotnost (§ 77) – rozhodnutí nemůže působit žádné účinky. Řešení: prohlášení nicotnosti. ---------------------------------------------------------------------------- • OVŠEM jiným druhem vady - v postupu SO: Opožděnost vydání rozhodnutí (= problém nečinnosti – = porušení povinnosti vydat rozh. „bez zbytečných průtahů“ ( § 6 odst. 1, § 80). Sama o sobě neznamená nezákonnost či nesprávnost vlastního rozhodnutí. Zařazení a vnímání pojmu „správnost“: • Správnost – vnímat jako pojem právní. Základ v právní úpravě. = další rozměr (součást) legality. („spojení legality s realitou“). Srov. shora cit. § 89 odst. 2 s.ř., nebo § 78 odst. 1 a § 2 s.ř.s. – zde vč. hlediska mezí, resp. zneužití správního uvážení). Děkuji za pozornost.