uvod_projekt OPVK_MU_rgb 1 Právní pojem a jeho struktura. Právní pojmy, kategorizace právních pojmů, sémantická struktura právního pojmu. hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 2 Právní jazyk, nebo právní jazyky? •jazykové vyjádření práva – právní texty •Jazyk v sobě skrývá myšlenku, takže limity jazyka jsou současně limitami myšlení (L. Wittgenstein) •relativně samostatný subsystém obecného přirozeného jazyka – právní jazyk (technolekt) –definuje si vlastní „právní“ významové pole, které je specifické vůči obecnému jazyku •právně-politické požadavky na právní jazyk –jasnost, přesnost, srozumitelnost –současná metodologie je označuje utopii – PROČ? •dělení jazyků (Nalimow, Wróblewski) –jazyky tvrdé (v nichž lze jednoznačně podřadit konkrétní prvek do obecné třídy) –měkké (nelze jednoznačně podřadit konkrétní prvek do obecné třídy) –neostré (neurčité), v nichž je podřazení v některých případech možné, zatímco v jiných nikoliv •Teorie sémantických stupňů právního jazyka (V. Knapp) –Jazyk právních předpisů –Jazyk právních rozhodnutí –Jazyk právní doktríny hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 3 Pojem •Spor o universália – existují tzv. obecniny, a pokud ano, tak jaká je forma jejich existence a jak je můžeme poznat? –Realismus (Platon) –Nominalismus (Aristotelés) –Konceptualismus (moderní pojetí - Locke) •Pojmy (třídy, kategorie, obecniny…) existují jen v myšlené podobě •Myšlenkový odraz skutečnosti –Fenomenologie (podstata věcí – zření podstaty) –Empirismus (není v rozumu, co nebylo dříve ve smyslech) •Jsou všechny pojmy odrazem skutečnosti? –Otázka reference, sdělitelnost myšlenkového obsahu pojmu - --) znak –Sémantický trojúhelník / lichoběžník •Designátor (znak) → Designát (označovaný objekt – myšlený – „představa“) → Denotát (reálně existující jsoucno) •Všechny pojmy nemají reálný denotát – jsou pouhými názvy myšlenkových konstrukcí (de dicto) hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 4 Současné filosoficko-právní náhledy •Analytická filosofie –L. Wittgenstein (Filosofická zkoumání) –B. Russel –R. Carnap •Filosofie jazyka – navazuje na analytickou filosofii –Důraz na pragmatickou rovinu jazyka („parole“ - výpověď) –J. R. Searle –J. Strawson –J. L. Austin (Jak udělat něco slovy) •Diskursivní teorie (J. Habermas) –Diskursivní definice pojmu – zohledňuje argumentativnost a dynamiku hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 5 Právní pojem a jeho struktura I. •PRÁVNÍ JAZYK JE JAZYKEM NEURČITÝM (NEOSTRÝM) •základní významovou jednotkou právního jazyka je právní pojem –základní myšlenkový objekt právní interpretace –„shrnutí objektů a přístupů v nejširším slova smylu do skupin a tříd, které vytvářejí společné juristické hodnoty a popisy.“ (K. Engisch) •Základní dva rozměry porozumění pojmu / termínu: –OBSAH (INTENZE) → porozumění pojmu v podobě věty •souhrn obecných rozlišovacích znaků, jimiž je pojem jako myšlenkový odraz skutečnosti určen (pojmové znaky) •Někdy se intenze ztotožňuje s pojmem jako takovým („význam“) – – XXXX – –ROZSAH (EXTENZE) → porozumění pojmu v podobě výčtu prvků •třída jedinců nebo tříd, na něž se pojem vztahuje hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 6 Právní pojem a jeho struktura II. •model tří oblastí pojmu (Philipp Heck, Franz Bydlinski) – rozsah pojmu (extenze) –JÁDRO •význam pojmu vyplývající z obecného či právem definovaného významu –NEURČITÁ OBLAST (tzv. furry edges – H. L. A. Hart) •podřazení určitého jevu či skutečnosti (znaku) je závislé na subjektivních faktorech a není jednoznačné –HRANICE POJMU •fiktivní sémantická hranice, za níž již sémanticky nelze předmětnou skutečnost (znak) podřadit pod význam pojmu •v rámci rozsahu pojmu (jeho hranic) lze provádět výklad: –striktní (přesný) –restriktivní (zužující) –extenzívní (rozšiřující) –OBLAST MIMO ROZSAH POJMU •pokud má být podřazen jev či skutečnost mimo rozsah pojmu, je třeba užít jiné než sémantickou metodu výkladu hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 7 Právní pojem a jeho struktura III. –Jaké vlastnosti tedy má právní jazyk? –Právněpolitické požadavky na právní jazyk: •Srozumitelnost, určitost a jednoznačnost –právní jazyk je neurčitý, protože právní pojmy jsou ze své povahy neurčité –obecnost x neurčitost pojmu •právní pojem je obecný, protože se vztahuje na neurčitý počet skutečností (jevů) téhož druhu (třídy, významu) –Vlastník je oprávněn věc držet, užívat, požívat její plody a užitky a nakládat s ní (§ 123 OZ) → každá osoba, jíž svědčí vlastnické právo k věci •právní pojem je neurčitý, protože na základě jazykového výkladu nelze v každém posuzovaném případě kvalifikace dospět k jednoznačnému závěru, že: „prvek x náleží do rozsahu (třídy) pojmu X “ –Má stejná oprávnění i podílový spoluvlastník věci? –= náleží spoluvlastník do rozsahu pojmu vlastník pro účely § 123 OZ? • hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb Neurčitost v jazyce •Filosofie jazyka (též epistemologie a logika) zkoumá tzv. Sorites paradox (Eubildes – 4. stol. před n.l.): •Kupa (hromada) písku, zrní,sena, slámy, vlasů atd. –Kolik zrn, stébel,….tzn. jednotlivin je zapotřebí, aby se jednalo o „hromadu“ těchto věcí? –Otázka použitelnosti formální logiky k poznání konstrukcí přirozeného jazyka –Obdobný problém s dalšími vlastnostmi (barvy, chutě, •Problém subjekt predikátové logiky – určení hranic přičitatelnosti predikátu (vlastnosti) k určitému subjektu –Jestliže jedno x netvoří „hromadu“ X, pak ani n x netvoří „hromadu“ X –Kde je chyba? 8 hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb Neurčitost v právním jazyce •Otázka právních pojmů - dělení z hlediska škály URČITOST – NEURČITOST –URČITÉ POJMY •Jedinečné názvy (Měsíc, Antarktida…) –Pojmy mají obvykle jeden existentní denotát •Číslovky –Paradox: zcela abstraktní x absolutně určité –Neurčitost číslovek vytváří kontext jejich užití – –RELATIVNĚ URČITÉ •Většina právních pojmů •Náleží sem i pojmy, které mají legální definice či pojmy zcela ustálené pro obor právního myšlení –NEURČITÉ •Specifický případ neurčitosti v právní komunikaci • 9 hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 10 Neurčitost právních pojmů –Co je to tzv. neurčitý právní pojem? –terminus technicus – nejde o každý právní pojem –jsou prostředkem vyjádření vůle zákonodárce k dotváření obsahu právní normy interpretací –Často k těmto pojmům neexistují výslovné (explicitní) legální definice –např. veřejný zájem, společenská škodlivost, dobré mravy, dobrá víra, poctivý obchodní styk, péče řádného hospodáře, apod. –Jsou užívány v předpisech práva soukromého i veřejného, a to i v předpisech poměrně kazuistických a v předpisech procesního práva –Souvisejí úzce s diskrecí (uvážením, volnou úvahou) orgánu aplikace práva •výklad neurčitých právních pojmů se zaměřuje na konkrétní skutkovou podstatu a na její vyhodnocení, volné uvážení (diskrece) je orientováno na způsob užití právního následku (často se jedná o sankci) hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 11 Řešení neurčitosti právních pojmů •řešení problému neurčitosti právních pojmů –normotvorba a její kvalita •kauzuistické právní předpisy (např. nový trestní zákoník) •Zvyšování jednoznačnosti, přesnosti právního jazyka a tedy zvyšování stupně jeho exaktnosti, vede k jeho nesrozumitelnosti, ke snížení informační hodnoty práv, a naopak. Je tím založen paradox právního jazyka: Zvyšování přesnosti, exaktnosti, vede k nesrozumitelnosti, a opačně, zvyšování srozumitelnosti vede ke snižování přesnosti. Snižování entropie přesností vede ke zvýšení nesrozumitelnosti.“( Holländer, P. Filosofie práva. Plzeň:Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006, s. 216) –interpretace •využívání logicko-systematického a teleologického výkladu •do jaké míry může interpret dotvářet v důsledku neurčitosti práva jeho obsah, příp. vytvářet interpretací nová pravidla chování, která normotvůrce výslovně nestanovil? –Tyto otázky představují základní rámec zkoumání právní metodologie hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 12 Kategorizace (třídění) právních pojmů I. •Právní pojmy se odlišují z hlediska své funkce, která zároveň determinuje způsob jejich porozumění •Lze rozlišit: •A) dle způsobu užití právního pojmu –Popisné pojmy („dítě“, „domácnost“, „povrchové vody“ apod.). •Náleží k nim také tzv. zkušenostní pojmy (např. „přiměřená rychlost“) •Užívají se k popisu skutkových podstat (faktických podmínek nastoupení právních následků) •Mají pravdivostní rozměr (pravda x nepravda) –Hodnotící pojmy („nemravný“, „správný“, „nepřezkoumatelný“ apod.) •Mohou k nim patřit i pojmy vyjadřující kvantitu (např. značná škoda, množství větší než malé…) –Připisující pojmy (např. pojem „vina“) hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 13 Kategorizace (třídění) právních pojmů II. •B) podle vztahu mezi strukturními prvky pojmu –Třídy (třídní pojmy) •Jejich pojmové znaky jsou definovány konjuktivně či alternativně •Čím méně má pojem pojmových znaků, tím je vágnější •Čím je pojem vágnější, tím větší má aplikační dosah (rozsah) –Typové pojmy •Jsou definovány disjunktivně –Lze je popsat pomocí vztahu dvou pojmových znaků v přímé či nepřímé úměře –Např. pojem „nepřímý úmysl“ »Pojmové znaky „vědění“ a „vůle“ •určují okruhy skutků (může to být průběh nebo děj), zájmů a hodnot, tedy dané určité rámce – hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 14 Právní pojem a právní termín •Proces terminologizace právních pojmů •Právní termín – teorie a praxe: –jednoslovný či víceslovný výraz právního jazyka, který je natolik ustálený a vnitřně významově konzistentní, že je považován za součást ustálené právní terminologie –Představuje výrazovou složku (designátor) právního pojmu –V běžné právnické komunikaci se „právní pojem“ a „termín“ užívají promiscue •Mnoho právních pojmů nemá reálně existující denotáty, neboť jejich designáty jsou instituty (právní konstrukce) –Např. vydržení, promlčení, apod. hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 15 Sémantické pole právních pojmů •Právní pojmy mohou mít: •Totožné sémantické pole jako pojmy obecného jazyka •Zvláštní sémantické pole (průnik sémantických polí) –Liší se rozsahem (extenzí) •Úplně autonomní sémantické pole –Ačkoliv je termín homonymem jiného pojmu obecného jazyka, znamená něco úplně jiného –Legální definice „pro účely tohoto zákona“ •př. termíny rodina, dítě, domácnost •Základní problémy –Polysémie (mnohovýznamovost) –Hypertrofie autonomních pojmů – hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 16 Právní argumentace a právní pojmy I. •Pro právní komunikaci je typické tzv. případové myšlení –Právní normy jsou typizovaná pravidla pro řešení obdobných případů téhož druhu (tzn. typu) –PRÁVNÍ PŘÍPAD (kvalifikační schéma): •SKUTKOVÁ PODSTATA (TYP) <=> SKUTEK (konkrétní případ) •SP je vyjádřena popisnými (deskriptivními) právními pojmy •Základní jednotkou právní argumentace je argument (či argumentační výpověď) –Právní argument •Právní argumentační tvrzení (právní argument) v zásadě může vypovídat o obsahu právní normy, právního principu, právní zásady, tedy souhrnně vzato o obsahu práva •Právní argument je sémanticky tvořen právními pojmy + modem normativity (příkaz, zákaz a dovolení) hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 17 Právní argumentace a právní pojmy II. •Skutkový argument •skutečnostech světa bytí (tzv. skutkových dějích, okolnostech, tedy o právně relevantních skutečnostech) •Tyto argumenty vypovídají o tzv. skutkovém stavu (SKUTKU) •Jsou vyjádřeny větami, u nichž se zkoumá pravdivost • •Vlastnosti argumentu: –Skutkový argument: •Věcná správnost, pravdivost (tzn. korespondence s objektivně zjistitelným stavem věcí) – zásady objektivní pravdy •Nebo alespoň vysoká pravděpodobnost •Verifikace probíhá v procesu dokazování (interpretace skutkových okolností) –Právní argument •Právní správnost (tzn. musí být dovoditelný z pramenů práva, které jsou součástí předmětného systému práva – přináležitost argumentu k systému práva a k pravidlům vedení právní argumentace) •Plausibilita (hodnověrnost, přesvědčivost) •Verifikace probíhá v procesu právní interpretace hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 18 Struktura právní argumentace •Argumentační řetězec –Spojení (řazení) jednotlivých argumentů (výpovědí) souvislého komunikačního toku (textu) •Ad argumentační řetězec –Typy řetězců: •Lineární –řadí do jednoduchého nevětveného řetězce za sebe, aniž by docházelo k nějakým myšlenkovým odbočkám či zvažování různých variant. Jeden argument logicky vyplývá z druhého, přičemž o ostatních možných argumentech není řeč (nejsou explicitně použity) •Dialektický –je založen na rozporu jednotlivých argumentačních tvrzení a jeho odstraňování. Při snaze nalézt řešení mohou vznikat další rozpory mezi argumentačními tvrzeními. Dialektická argumentace má své kořeny v antické filosofii dialogu. –Teze – Antiteze - Synteze hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 19 Struktura argumentu v právní argumentaci •Argument má podobu úsudkového schématu (sylogismu), který může mít různé dílčí formy •Model sylogismu: –P1 + P2 + …. Pn (premisy) => Z (argumentační závěr) –Závěr vyplývá z premis, nejde však vždy o čistě logické vyplývání na principu nutnosti –Některé premisy mohou být skryté (zejména tzv. isomorfismy) • hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 20 Děkuji za pozornost Tento studijní materiál byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0198 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OPVK_MU_rgb