SPRÁVNÍ PRÁVO PRO VEŘEJNOU SPRÁVU II blok III. PrF MU, únor 2024 © petr průcha Kraje (NUTS III) a okresy (NUTS IV) v České republice 2 Osnova n n n n nNormotvorná pravomoc veřejné správy (včetně interních předpisů). n nPrávně aplikační pravomoc veřejné správy. Úloha judikatury. n n 3 NORMOTVORNÁ PRAVOMOC VEŘEJNÉ SPRÁVY n nObecné pojmy n nNormotvorba - tvorba pravidel, pojem velmi široký a obecný (normy morální, právní, církevní, technické, apod.) nNorma - obecné pravidlo chování n nPrávotvorba - tvorba právních norem nPrávní norma - obecně závazné pravidlo chování vydávané ve státem stanovené formě a státem vynutitelné nPrávní předpis - forma, ve které nalézáme právní normy n nZákonodárství - tvorba předpisů, které mají formu zákona n n n 4 Veřejná správa a normotvorba nVeřejná správa jako činnost n činností výkonnou, podzákonnou a nařizovací, n realizuje se řadou forem činnosti n nNormotvorba veřejné správy njednou z forem činnosti veřejné správy je i vlastní normotvorba (vnější i vnitřní) nvnější normotvorba je svou povahou právotvorbou – vytváří se tak podzákonné prameny SP, jimiž je veřejná správa dále sama vázána nvnitřní normotvorba - interní předpisy n nVe spojení s normotvornou pravomocí veřejné správy nelze opomenout ani její podíl na přípravě návrhů zákonů (§ 24 kompetenčního zákona) n n n n Podíl veřejné správy na přípravě zákonů nčl. 41 odst. 2 Ústavy n Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. n n§ 35 odst. 2 a) zákona o krajích n Zastupitelstvu je vyhrazeno n a) předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně, n n§ 59/2 a) o hlavním městě Praze n Zastupitelstvu hlavního města Prahy je vyhrazeno n a) předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně n n§ 24 tzv. kompetenčního zákona n Ministerstva pečují o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti České republiky; připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim vláda uložila; dbají o zachovávání zákonnosti v okruhu své působnosti a činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě. 6 nÚstavně právní východiska normotvorby veřejné správy n n nČl. 78 Ústavy ČR nK provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády. nČl. 79 odst. 3 Ústavy ČR nMinisterstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. n nČl. 104 odst. 3 Ústavy ČR nZastupitelstva mohou v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky. n n 7 Pravidla postupu v procesu normotvorby n n nLegislativní pravidla vlády n schválená usnesením vlády ze dne 19. března 1998, č. 188, ve znění pozdějších změn a doplnění npříprava návrhů zákonů nvypracování prováděcích předpisů n nPravidla pro vydávání právních předpisů obcí, krajů a hlavního města Prahy: n metodická pomůcka ministerstva vnitra ČR [online]. n Dostupné na - http://www.mvcr.cz/odk2/soubor/pravidla‑pro‑vydavani‑prav‑predp‑obci‑a-kraju‑pdf.aspx.>. n n n n 8 Normativní správní akty (podzákonné právní předpisy), povaha n n nznak normativnosti nobecnost nabstraktnost nzávaznost (platnost, účinnost, publikace) n nznak podzákonnosti nakty odvozené nakty prvotní n n Normativní správní akty (podzákonné právní předpisy), druhy nnařízení vlády (vydávají se k provádění zákonů a v jejich mezích, mají povahu prováděcího předpisu), nobecně závazné právní předpisy ministerstev a dalších správních úřadů (vydávají se k provádění zákonů na základě zákona a v mezích zákona, mají povahu prováděcího předpisu), nobecně závazné vyhlášky krajů a obecně závazné vyhlášky obcí k plnění jejich úkolů ve věcech patřících do samostatné působnosti (vydávají se na základě ústavního zmocnění a návazné zákonné determinace), nnařízení krajů a nařízení obcí k plnění jejích úkolů ve věcech patřících do přenesené působnosti (vydávají se k provádění zákonů na základě zákona, resp. zmocnění v zákoně, a v mezích zákona, mají povahu prováděcího předpisu). n 9 10 K jednotlivým druhům podzákonných právních předpisů n n n Nařízení vlády n nlze je vydávat přímo na základě ústavního zmocnění nzmocnění k vydání mohou obsahovat i zákony nk předkládání návrhů nařízení vlády jsou oprávnění členové vlády npro proceduru přípravy a projednání platí Legislativní pravidla vlády nvyhlašují se ve Sbírce zákonů (zák.č. 309/1999 Sb.) nk jejich přezkumu a příp. i zrušení je příslušný Ústavní soud n n n 11 Právní předpisy ministerstev a dalších správních úřadů n nobvykle se jedná o „vyhlášky“ , popř. „nařízení“ n nk jejich vydání je třeba vždy zákonné zmocnění nvedle ministerstev aj. ústředních správních úřadů je mohou vydávat i další správní orgány, resp. správní úřady (např. Státní veterinární správa, Krajské hygienické stanice, apod.) npro proceduru přípravy a projednání platí Legislativní pravidla vlády nmají-li celostátní působnost, vyhlašují se ve Sbírce zákonů (zák.č. 309/1999 Sb.) nk jejich přezkumu a příp. i zrušení je příslušný Ústavní soud n n n 12 Právní předpisy územních samosprávných celků npravomoc obcí, krajů, vč. hl.m. Prahy n ndruhy právních předpisů nobecně závazné vyhlášky (samostatná působnost) nnařízení (přenesená působnost) n nprávní účinky nplatnost (podmínkou platnosti jej jejich vyhlášení) núčinnost (zpravidla 15. den po vyhlášení) n nvyhlašují se ve sbírce právních předpisů ÚSC … (zák.č. 35/2021 Sb.) n nk jejich přezkumu a příp. i zrušení je příslušný Ústavní soud n n n 13 Interní normativní akty n njedná o abstraktní formy vnitřní činnosti veřejné správy, s povahou interních normativních aktů, obvykle označovaných jako interní instrukce, pokyny, směrnice nebo normativní akty řízení, apod.. n nvydávají je správní orgány či úřední osoby v mezích své řídící působnosti n nsměřují výlučně vůči služebně podřízeným subjektům, byť individuálně nespecifikovaným n nnemají obecnou závaznost a nejsou tak pramenem správního práva n n n n n 14 n n njako vnitřní předpisy ve veřejné správě přicházejí v úvahu např. organizační řády, spisové řády, jednací řády, apod. , ale i služební předpisy podle zák.č. 234/2014 Sb., o státní službě n npovahu abstraktních vnitřních aktů ve veřejné správě mají i tzv. statuty, či statutární předpisy. n nvydávání vnitřních předpisů je v některých případech výslovně předepisováno zákony (např. jednací řád zastupitelstva obce, služební předpisy), v jiných nikoliv (např. organizační řád obecního úřadu), a přijetí takového vnitřního předpisu je věcí potřeby a závisí na uvážení vždy příslušného orgánu n n n n n 15 PRÁVNĚ APLIKAČNÍ PRAVOMOC VEŘEJNÉ SPRÁVY n nprávní formy aplikační realizace veřejné správy n n individuální správní akty n externí individuální správní akty n individuální služební akty n správní akty smíšené povahy n veřejnoprávní smlouvy n formalizované administrativní úkony n faktické úkony s přímými právními důsledky n 16 Individuální správní akty (externí) n n ntypicky: rozhodnutí ve správním řízení n njsou právně závazné a mocensky vynutitelné n ndále: nejrůznější vyjádření, osvědčení, stanoviska, sdělení, výpisy, apod., jimž právní úprava povahu rozhodnutí vydávaného ve správním řízení nepřiznává n nnemusí být právně závazné, a lze o nich obecně hovořit i jako o jiných správních úkonech. n 17 Individuální služební pokyny n n n njejich adresáty jsou jednotlivé organizačně podřízené subjekty, tj zpravidla jednotlivé úřední osoby nmají ve veřejné správě tzv. vnitřní zaměření, resp. vnitřní účinky n nslouží k realizaci řídících pravomocí představitelů správních orgánů vůči jednotlivým pracovníkům v organizačním systému veřejné správy ve vztazích nadřízenosti a podřízenosti nco do jejich povahy se jedná o individuální služební akty n n 18 Správní akty smíšené povahy n n„stojí“ mezi normativními správními akty a individuálními správními akty n nvykazují jak některé znaky normativních správních aktů, tak i některé znaky individuálních správních aktů n nv podmínkách aktuální právní úpravy tak jmenovitě v těchto souvislostech správní řád hovoří o tzv. opatřeních obecné povahy n 19 Veřejnoprávní smlouvy n npředstavují atypickou formu realizace veřejné správy n ndruhy n nmezi subjekty veřejné správy navzájem nmezi subjektem veřejné správy a jiným subjektem odlišným od orgánu veřejné správy nmezi těmi, kdo by byli účastníky řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu, kdyby probíhalo řízení, týká-li se smlouva převodu nebo způsobu výkonu jejich práv a povinností n n 20 Formalizované administrativní úkony n núkony registrační a evidenční povahy nvedení nejrůznějších registrů, rejstříků, seznamů aj. evidencí a zápisy do nich, vydávaní výpisů apod. n npříklady ntzv. informační systémy veřejné správy (z.č. 365/2000 Sb. nvýchozím je portál veřejné správy, dále tzv. základní registry veřejné správy , ale dále i např. evidence obyvatel, živnostenský rejstřík, registr řidičů, apod. ntzv. základní registry veřejné správy (z.č. 111/2009 Sb.) nzákladní registr obyvatel (dále jen „registr obyvatel“), nzákladní registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci (dále jen „registr osob“), nzákladní registr územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen „registr územní identifikace“), nzákladní registr agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností (dále jen „registr práv a povinností“). ntzv. veřejné seznamy nkatastr nemovitostí, rejstřík politických stran a hnutí, patentový rejstřík, apod. n n 21 Faktické úkony s přímými právními důsledky n n nnejrůznější operativně ukládané závazné příkazy (např. vykázání osob z ohroženého místa či zabránění vstupu do takového či takových míst, příkaz ke změně směru jízdy, apod.), n nbezprostřední zákroky (často se jedná o policejní úkony, požadavek tzv. přiměřenosti zákroku) n npříp. jiné donucovací úkony (např. některé úkony při exekuci správních rozhodnutí) n n n 22 K úloze judikatury n nvýznam a vliv judikatury u právně aplikační činnosti veřejné správy objektivně vzrůstá (správní soudnictví, ústavní soudnictví) n nsvoji roli sehrává tzv. „ustálená“ judikatura, její právní závaznost je nutno vždy spojovat s případem, jehož se bezprostředně to které jednotlivé rozhodnutí týká n nustálená judikatura plní významnou orientační funkci, do jisté míry přispívá ke sjednocování výkladu právních norem (a proto také bývá nejrůznějším způsobem publikována), a rovněž i k určitému k „dotváření“ práva n n n n Prameny k samostudiu n n n n nÚstava ČR č. 1/1993 Sb. nLegislativní pravidla vlády ČR, usnesení vlády č. 188 ze dne n 19. 3. 1998 nzákon č. 500/2004 Sb., správní řád n n nPrůcha, P.: Správní právo, obecná část, Doplněk – A.Čeněk, Brno – Plzeň 2012, 8. doplněné vydání n 23 24 . n n n n n n Děkuji za pozornost n