Hospodářská soutěž II.
V této části kurzu se dozvíte:
- Jak je v rámci unijního práva stanoven zákaz zneužití dominantního postavení.
- Jak unijní právo definuje "dominantní postavení" podniku.
- Jaké státní podpory jsou neslučitelné s vnitřním trhem (a tedy s unijním právem).
- Jak unijní soutěžní právo dopadá na "veřejné podniky".
Důležité pojmy:
Zneužití dominantního postavení
- Zneužití dominantního postavení je jedním ze způsobu chování, jež je v rámci unijního soutěžního práva zakázáno.
- Je nezbytné upozornit, že unijní právo nezakazuje monopoly, ani nabytí dominantního postavení! Zakazuje však zneužití dominantního postavení!
- Podnik v daném případě nedovoleným způsobem těží z ekonomického postavení, které na trhu nabyl, a tím narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.
- Podniky s dominantním postavením nesou zvláštní odpovědnost, která spočívá v tom, že se nesmějí chovat způsobem, který by mohl narušit hospodářskou soutěž.
- V rámci primárního práva je zákaz zneužití dominantního postavení upraven zejména v čl. 102 SFEU, který stanovuje:
"S vnitřním trhem je neslučitelné, a proto zakázané, pokud to může ovlivnit obchod mezi členskými státy, aby jeden nebo více podniků zneužívaly dominantního postavení na vnitřním trhu nebo jeho podstatné části. Takové zneužívání může zejména spočívat (pouze demonstrativní výčet):
- a) v přímém nebo nepřímém vynucování nepřiměřených nákupních nebo prodejních cen anebo jiných nerovných obchodních podmínek;
- b) v omezování výroby, odbytu nebo technického vývoje na úkor spotřebitelů;
- c) v uplatňování rozdílných podmínek vůči obchodním partnerům při plnění stejné povahy, čímž jsou někteří partneři znevýhodňováni v hospodářské soutěži;
- d) v podmiňování uzavření smluv tím, že druhá strana přijme další plnění, která ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí s předmětem těchto smluv nesouvisejí."
- V rámci sekundárních pramenů je úprava zneužití dominantního postavení obsažena v nařízení č. 1/2003.
Pojem "dominantní
postavení"
- Pojem "dominantní postavení" není v unijním právu zcela jasně vymezen. Jedná se o ekonomickou skutečnost, s níž právo spojuje určitý právní následek. Rozhodující částí tohoto zjištění je určení relevantního trhu (viz předchozí lekce), na němž má mít podnik dominantní postavení a dále zjištění, jak velkou část tohoto trhu obsadil podnik, jehož chování se stalo předmětem šetření! (např. podnik, který bude mít dominantní postavení na trhu s banány, jej nebude mít na trhu se všem druhy ovoce nebo všemi druhy potravin).
- Dominantní postavení umožňuje podniku chovat se na trhu ve značné míře nezávisle na konkurentech, zákaznících a spotřebitelích (judikatura SDEU ve věci 322/81 Michelin v Komise).
- Významným kritériem pro posouzení zneužívajícího jednání je tzv. tržní síla. Avšak tržní podíl sám o sobě nestačí, posuzují se i další faktory (odstup konkurentů za tímto soutěžitelem a vývoj podílu v čase) – nad 75% silná domněnka dominance.
- Pojem zneužití: objektivní význam – nezáleží na subjektivním úmyslu podniku (když je úmysl protisoutěžní může sloužit jako doprovodný argument pro závěr o zneužití). Ke zneužití může v některých případech dojít i přesto, že dotčené jednání bylo iniciováno na žádost zákazníka (např. exklusivní dohody, věrnostní slevy);
Mezi typy praktik zneužívání dominantního postavení patří zejména vykořisťovací
(vysoké ceny, omezování výroby), vylučovací (predátorské ceny, exklusivní
dohody) nebo diskriminační (obecně spadají do předchozích kat.)
- predátorské ceny – pod úrovní průměrných nákladů (eliminace konkurence – kauza
Tetra Pak II); výjimkou krátkodobé zaváděcí programy, reakce na ceny
konkurence – judikatura zde ale nejednoznačná
- cenová diskriminace – rozdílné podmínky vůči zákazníkům dominantního podniku (dle
judikatury I diskriminace spotřebitelů); problémem je pouze diskriminace
srovnatelných zákazníků (odlišný přístup nutno zdůvodnit – př. množstevní
slevy)
- slevy – nejvíce kritizována dosavadní judikatura, která hodnotí více
užitý typ slevy než jeho reálný dopad. V nových pokynech Komise posun –
více ekonomický přístup. Problémové jsou souhrnné či vázané typy slev (se
zvýšeným odběrem není spojena úspora nákladů) a slevy za věrnost či
loajalitu (Hoffmann-La Roche) a růstové slevy (podmíněné navyšování odběru
– Michelin)
- závazky exklusivity: v tradiční judikatuře protisoutěžní chování (ESD ve věci Hoffmann
– La Roche), ale relaxováno v některých případech (Coca-Cola) – ale
nutnost doložit zablokování trhu
- odmítnutí dodávat: dominantní podnik nesmí odmítnout dodávku zákazníkovi za to že tento obchoduje s konkurencí, možno jen z objektivních důvodů (zákazník zadlužen)
- pokuta ze strany Komise až do 10% obratu podniku, případná neplatnost, došlo-li ke zneužití v důsledku smlouvy (exklusivita)
- možnost soukromoprávních žalob, příp. trestněprávní důsledky (v ČR ale ne!)
Ukázka zneužití dominantního postavení v judikatuře SDEU
Rozsudek ESD Hoffmann-La Roche v. Komise
- La Roche měl dominantní postavení v každém z několika vitamínů,
které vyráběl a distribuoval. Měl podíly 47%, 41-51% a 80% a smlouvy s 22
velkými distributory a prodejci (vč.Merck a Unilever). Někteří z nich
souhlasili s nákupem vitamínů výlučně od Roche – ten se zavázal k
věrnostním rabatům (slevám) které byly účinné pokud kupující dosáhl
určitých mezních limitů odběru. Tyto slevy byly aplikovány kumulativně na
několik druhů vitamínů.
- Smlouvy o rabatech obsahovaly tzv. anglickou klauzuli, ale s
omezením její působnosti (jestliže zákazník dostane jinou lepší nabídku a
Roche nesníží cenu, aby se jí přiblížil, tak může zákazník nakoupit od
soutěžitele bez ztráty rabatu).- navíc Roche uzavřel smlouvu o vzájemném
prodeji se společností Merck (vitamíny za výrobky z fosforu a slevy 20%).
- Věrnostní slevy byly určeny pro poškození konkurence a nezakládaly
se na reálné úspoře nákladů. Byla to cenová diskriminace, protože jakmile
kupující začal nakupovat u Roche, byl motivován nenakupovat už u nikoho
jiného. Roche argumentoval anglickou klauzulí, která podle něj ruší toto,
ale soud to odmítl, protože je použitelná jen za velmi omezených okolností
a tedy způsobilá zhoršovat vykořisťování dominantních pozicí.
- z rozsudku: Roche měl dominantní a nezávislou pozici na sedmi relevantních
trzích (různé druhy vitamínů) a v rámci trhu byl schopen vyloučit účinnost
soutěž s ohledem na slabou pozici konkurence. Roche kritizoval výpočet
podílu v rozhodnutí a vytýkal komisi, že nezohlednila jeho chování na
trhu, zejména stálý a podstatný pokles ceny vitamínů – což podle něj
prokázalo existence účinné soutěže.
- Roche ale bylo vůči ostatním ve výhodě (technologicky napřed,
nejširší škála nabídky, specializovaná a rozsáhlá síť odbytu, je to
největší výrobce vitamínů na světě) a byl obchodním partnerem, kterého
nelze obejít, z toho plyne jeho dominantní postavení – je to souhrn
různých faktorů včetně podílu na relevantních trzích.
Rozsudek ESD CHIQUITA BANÁNY (United Brands Company a United Brands
Continental v. Komise)
- UBC byl v době rozhodování největší
producent banánů na světě a její dceřiná společnost (UBC) byla pověřena
koordinací odbytu ve všech státech ES. Ceny banánů se v jednotlivých
členských státech výrazně lišily a poté co roli výhradní distribuce pro
Dánsko převzala firma Olessen, UBC jí přestala dodávat banány. Komise
shledala UBC vinnou z porušení soutěže a uložila jí pokutu.
- UBC byla společností s vertikální
strukturou a podílem 40% na trhu, její značka Chiquita byla nejznámější na
světě díky mohutné reklamě – ceny těchto banánů byly až .o 40% vyšší než
neznačkovaných.
- z rozsudku: UBC měl dominantní postavení a
mohl se chovat nezávisle. Hospodářská síla podniku není určena jeho ziskovostí!
- Komise nahlížela na banány z hlediska
jejich zaměnitelnosti s jiným ovocem, tedy jak je možné je nahradit, to
významné. Banány dozrávají po celý rok a jsou tedy neustále dostupné,
současně nemají pecky a jsou měkké, jsou tedy dobré pro staré lidi a děti
– otázka je, kolik z populace tito tvoří. Porovnání s broskvemi (nemožno
nahradit) a hrozny (částečně možno).
- Podnik v dominantním postavení může zabrzdit dodávky dlouhodobému zákazníkovi, jestliže příkazy dané zákazníkem jsou nečestné. Takovéto jednání bylo neslučitelné se Smlouvou, a to protože odmítnutí prodávat by omezilo trh ke škodě spotřebitelů a vedlo by k rozšíření diskriminace, která by mohla vyloučit jiného soutěžitele z relevantního trhu.
Státní
podpory
- Státní podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určité odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi čl. státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak (čl. 107 SFEU).
- Blíže SDEU upřesňuje, že rozhodující jsou účinky podpor (tedy jejich negativní dopady na hospodářskou soutěž), nikoliv motivaci.
- Tento úsek soutěžního práva je konstruován odlišně např. od zakázaných dohod nebo zneužití dominantního postavení. Nejedná se totiž od administrativní odpovědnost, ale ve své podstatě jde o řízení o pochybení státu, který poskytnutím podpory porušuje primární právo.
- Komise v rámci šetření zjišťuje, zda výhody splňují znaky podpory ve smyslu čl. 107/1 SFEU a v případě pozitivní odpovědi pak, zda je podpora slučitelná s vnitřním trhem.
- Výsledkem řízení jsou nápravná opatření spočívající v povinnosti uložené členskému státu, aby vybral zpět poskytnutou pomoc. Tak má být zabráněno deformaci tržního prostředí v Unii.
Veřejné
podniky
- Úprava veřejných podniků obsažena v rámci primárního práva v čl. 106 SFEU. Dle ní státy nesmějí přijmout nebo ponechat v platnosti pravidla týkající se veřejných podniků, která by odporovala pravidlům o ochraně hospodářské soutěže.
- Unijní právo a judikatura stanovuje odchylky pro podniky, které jsou pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu nebo mající povahu fiskálního monopolu.
Zopakujte si:
- Definujte "dominantní postavení" a určete, které faktory na jeho určení mají vliv.
- Jak určení dominantního postavení souvisí s relevantním trhem a proč?
- Jaké typy praktik zneužití dominantního postavení znáte?
- Jaké sankce může Komise za zneužití dominantního postavení uložit a v jaké výši?
- V jakých případech je poskytování státních podpor za neslučitelné s unijním právem?