Hospodářské politiky EU

Hospodářská soutěž II.


V této části kurzu se dozvíte:

  • Jak je v rámci unijního práva stanoven zákaz zneužití dominantního postavení.
  • Jak unijní právo definuje "dominantní postavení" podniku.
  • Jaké státní podpory jsou neslučitelné s vnitřním trhem (a tedy s unijním právem).
  • Jak unijní soutěžní právo dopadá na "veřejné podniky".

Důležité pojmy:

Zneužití dominantního postavení

  • Zneužití dominantního postavení je jedním ze způsobu chování, jež je v rámci unijního soutěžního práva zakázáno.
  • Je nezbytné upozornit, že unijní právo nezakazuje monopoly, ani nabytí dominantního postavení! Zakazuje však zneužití dominantního postavení!
  • Podnik v daném případě nedovoleným způsobem těží z ekonomického postavení, které na trhu nabyl, a tím narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.
  • Podniky s dominantním postavením nesou zvláštní odpovědnost, která spočívá v tom, že se nesmějí chovat způsobem, který by mohl narušit hospodářskou soutěž.
  • V rámci primárního práva je zákaz zneužití dominantního postavení upraven zejména v čl. 102 SFEU, který stanovuje:

"S vnitřním trhem je neslučitelné, a proto zakázané, pokud to může ovlivnit obchod mezi členskými státy, aby jeden nebo více podniků zneužívaly dominantního postavení na vnitřním trhu nebo jeho podstatné části. Takové zneužívání může zejména spočívat (pouze demonstrativní výčet): 

  • a) v přímém nebo nepřímém vynucování nepřiměřených nákupních nebo prodejních cen anebo jiných nerovných obchodních podmínek; 
  • b) v omezování výroby, odbytu nebo technického vývoje na úkor spotřebitelů; 
  • c) v uplatňování rozdílných podmínek vůči obchodním partnerům při plnění stejné povahy, čímž jsou někteří partneři znevýhodňováni v hospodářské soutěži; 
  • d) v podmiňování uzavření smluv tím, že druhá strana přijme další plnění, která ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí s předmětem těchto smluv nesouvisejí."

  • V rámci sekundárních pramenů je úprava zneužití dominantního postavení obsažena v nařízení č. 1/2003.

Pojem "dominantní postavení"

  • Pojem "dominantní postavení" není v unijním právu zcela jasně vymezen. Jedná se o ekonomickou skutečnost, s níž právo spojuje určitý právní následek. Rozhodující částí tohoto zjištění je určení relevantního trhu (viz předchozí lekce), na němž má mít podnik dominantní postavení a dále zjištění, jak velkou část tohoto trhu obsadil podnik, jehož chování se stalo předmětem šetření! (např. podnik, který bude mít dominantní postavení na trhu s banány, jej nebude mít na trhu se všem druhy ovoce nebo všemi druhy potravin).
  • Dominantní postavení umožňuje podniku chovat se na trhu ve značné míře nezávisle na konkurentech, zákaznících a spotřebitelích (judikatura SDEU ve věci 322/81 Michelin v Komise).
  • Významným kritériem pro posouzení zneužívajícího jednání je tzv. tržní síla. Avšak tržní podíl sám o sobě nestačí, posuzují se i další faktory (odstup konkurentů za tímto soutěžitelem a vývoj podílu v čase) – nad 75% silná domněnka dominance.
  • Pojem zneužití: objektivní význam – nezáleží na subjektivním úmyslu podniku (když je úmysl protisoutěžní může sloužit jako doprovodný argument pro závěr o zneužití). Ke zneužití může v některých případech dojít i přesto, že dotčené jednání bylo iniciováno na žádost zákazníka (např. exklusivní dohody, věrnostní slevy); 

Typy zneužívajících praktik


Mezi typy praktik zneužívání dominantního postavení patří zejména vykořisťovací (vysoké ceny, omezování výroby), vylučovací (predátorské ceny, exklusivní dohody) nebo diskriminační (obecně spadají do předchozích kat.)

  • predátorské ceny – pod úrovní průměrných nákladů (eliminace konkurence – kauza Tetra Pak II); výjimkou krátkodobé zaváděcí programy, reakce na ceny konkurence – judikatura zde ale nejednoznačná
  • cenová diskriminace – rozdílné podmínky vůči zákazníkům dominantního podniku (dle judikatury I diskriminace spotřebitelů); problémem je pouze diskriminace srovnatelných zákazníků (odlišný přístup nutno zdůvodnit – př. množstevní slevy)
  • slevy – nejvíce kritizována dosavadní judikatura, která hodnotí více užitý typ slevy než jeho reálný dopad. V nových pokynech Komise posun – více ekonomický přístup. Problémové jsou souhrnné či vázané typy slev (se zvýšeným odběrem není spojena úspora nákladů) a slevy za věrnost či loajalitu (Hoffmann-La Roche) a růstové slevy (podmíněné navyšování odběru – Michelin)
  • závazky exklusivity: v tradiční judikatuře protisoutěžní chování (ESD ve věci Hoffmann – La Roche), ale relaxováno v některých případech (Coca-Cola) – ale nutnost doložit zablokování trhu
  • odmítnutí dodávat: dominantní podnik nesmí odmítnout dodávku zákazníkovi za to že tento obchoduje s konkurencí, možno jen z objektivních důvodů (zákazník zadlužen)
Důsledky porušení/sankce

  • pokuta ze strany Komise až do 10% obratu podniku, případná neplatnost, došlo-li ke zneužití v důsledku smlouvy (exklusivita)
  • možnost soukromoprávních žalob, příp. trestněprávní důsledky (v ČR ale ne!)

Ukázka zneužití dominantního postavení v judikatuře SDEU

Rozsudek ESD Hoffmann-La Roche v. Komise

  • La Roche měl dominantní postavení v každém z několika vitamínů, které vyráběl a distribuoval. Měl podíly 47%, 41-51% a 80% a smlouvy s 22 velkými distributory a prodejci (vč.Merck a Unilever). Někteří z nich souhlasili s nákupem vitamínů výlučně od Roche – ten se zavázal k věrnostním rabatům (slevám) které byly účinné pokud kupující dosáhl určitých mezních limitů odběru. Tyto slevy byly aplikovány kumulativně na několik druhů vitamínů.
  • Smlouvy o rabatech obsahovaly tzv. anglickou klauzuli, ale s omezením její působnosti (jestliže zákazník dostane jinou lepší nabídku a Roche nesníží cenu, aby se jí přiblížil, tak může zákazník nakoupit od soutěžitele bez ztráty rabatu).- navíc Roche uzavřel smlouvu o vzájemném prodeji se společností Merck (vitamíny za výrobky z fosforu  a slevy 20%).
  • Věrnostní slevy byly určeny pro poškození konkurence a nezakládaly se na reálné úspoře nákladů. Byla to cenová diskriminace, protože jakmile kupující začal nakupovat u Roche, byl motivován nenakupovat už u nikoho jiného. Roche argumentoval anglickou klauzulí, která podle něj ruší toto, ale soud to odmítl, protože je použitelná jen za velmi omezených okolností a tedy způsobilá zhoršovat vykořisťování dominantních pozicí.
  • z rozsudku: Roche měl dominantní a nezávislou pozici na sedmi relevantních trzích (různé druhy vitamínů) a v rámci trhu byl schopen vyloučit účinnost soutěž s ohledem na slabou pozici konkurence. Roche kritizoval výpočet podílu v rozhodnutí a vytýkal komisi, že nezohlednila jeho chování na trhu, zejména stálý a podstatný pokles ceny vitamínů – což podle něj prokázalo existence účinné soutěže.
  • Roche ale bylo vůči ostatním ve výhodě (technologicky napřed, nejširší škála nabídky, specializovaná a rozsáhlá síť odbytu, je to největší výrobce vitamínů na světě) a byl obchodním partnerem, kterého nelze obejít, z toho plyne jeho dominantní postavení – je to souhrn různých faktorů včetně podílu na relevantních trzích.

Rozsudek ESD CHIQUITA BANÁNY (United Brands Company a United Brands Continental v. Komise)

  • UBC byl v době rozhodování největší producent banánů na světě a její dceřiná společnost (UBC) byla pověřena koordinací odbytu ve všech státech ES. Ceny banánů se v jednotlivých členských státech výrazně lišily a poté co roli výhradní distribuce pro Dánsko převzala firma Olessen, UBC jí přestala dodávat banány. Komise shledala UBC vinnou z porušení soutěže a uložila jí pokutu.
  • UBC byla společností s vertikální strukturou a podílem 40% na trhu, její značka Chiquita byla nejznámější na světě díky mohutné reklamě – ceny těchto banánů byly až .o 40% vyšší než neznačkovaných.
  • z rozsudku: UBC měl dominantní postavení a mohl se chovat nezávisle. Hospodářská síla podniku není určena jeho ziskovostí!
  • Komise nahlížela na banány z hlediska jejich zaměnitelnosti s jiným ovocem, tedy jak je možné je nahradit, to významné. Banány dozrávají po celý rok a jsou tedy neustále dostupné, současně nemají pecky a jsou měkké, jsou tedy dobré pro staré lidi a děti – otázka je, kolik z populace tito tvoří. Porovnání s broskvemi (nemožno nahradit) a hrozny (částečně možno).
  • Podnik v dominantním postavení může zabrzdit dodávky dlouhodobému zákazníkovi, jestliže příkazy dané zákazníkem jsou nečestné. Takovéto jednání bylo neslučitelné se Smlouvou, a to protože odmítnutí prodávat by omezilo trh ke škodě spotřebitelů a vedlo by k rozšíření diskriminace, která by mohla vyloučit jiného soutěžitele z relevantního trhu.
Státní podpory

  • Státní podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určité odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi čl. státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak (čl. 107 SFEU).
  • Blíže  SDEU upřesňuje, že rozhodující jsou účinky podpor (tedy jejich negativní dopady na hospodářskou soutěž), nikoliv motivaci. 
  • Tento úsek soutěžního práva je konstruován odlišně např. od  zakázaných dohod nebo zneužití dominantního postavení. Nejedná se totiž od administrativní odpovědnost, ale ve své podstatě jde o řízení o pochybení státu, který poskytnutím podpory porušuje primární právo.
  • Komise v rámci šetření zjišťuje, zda výhody splňují znaky podpory ve smyslu čl. 107/1 SFEU a v případě pozitivní odpovědi pak, zda je podpora slučitelná s vnitřním trhem.
  • Výsledkem řízení jsou nápravná opatření spočívající v povinnosti uložené členskému státu, aby vybral zpět poskytnutou pomoc. Tak má být zabráněno deformaci tržního prostředí v Unii.

Veřejné podniky

  • Úprava veřejných podniků obsažena v rámci primárního práva v čl. 106 SFEU. Dle ní státy nesmějí přijmout nebo ponechat v platnosti pravidla týkající se veřejných podniků, která by odporovala pravidlům o ochraně hospodářské soutěže.
  • Unijní právo a judikatura stanovuje odchylky pro podniky, které jsou pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu nebo mající povahu fiskálního monopolu.


Zopakujte si:

  • Definujte "dominantní postavení" a určete, které faktory na jeho určení mají vliv.
  • Jak určení dominantního postavení souvisí s relevantním trhem a proč?
  • Jaké typy praktik zneužití dominantního postavení znáte?
  • Jaké sankce může Komise za zneužití dominantního postavení uložit a v jaké výši?
  • V jakých případech je poskytování státních podpor za neslučitelné s unijním právem?




Předchozí
Následující