Závěrečná písemka se bude skládat ze dvou částí:

I. TEST 

Testová část se skládá z 10-ti otázek v testové podobě, kdy bude u každé otázky volba ze tří možných odpovědí. Správně bude vždy jen jedna odpověď.  Nemusíte hned poznat správnou odpověď, ale při vědomí výše uvedeného byste měli poznat, které odpovědi jsou špatné (nepravdivé) a tím určit správnou. 

Hodnocení testu je: 1 bod za správnou, 0 bodů za špatnou(popř. žádnou) odpověď. Záporné body nejsou udělovány

II. OTEVŘENÉ OTÁZKY  

Dvě otevřené otázky jsou koncipovány tak, aby umožnily dílem projevit své znalosti, dílem i prokázaly schopnost argumentace.

Hodnocení bude až 2 body za každou otázku (na rozdíl od testové části je možno udílet i např. 0,5 bodu, tedy nikoliv jen škála 0-1-2, ale vše na škále 0-2)

Pro úspěšné absolvování je třeba splnit 50% z obou částí písemky.

Doba písemky: 45min.

Ukázka podoby zkoušky

Příklad testových otázek:

1) jazyk československý v letech 1918-1939

a) vznikl směsí češtiny a slovenštiny

b) byla jím v Čechách obvykle čeština, na Slovensku obvykle slovenština

c) byl zrovnoprávněn s němčinou

2) k odsunu Němců došlo na základě

a) Postupimské konference

b) tzv. Benešových dekretů

c) smlouvy s Německem a Maďarskem

3) Osobní vlastnictví

a) je termín komunistického práva

b) je opakem nákladního vlastnictví

c) je termín vycházející z ObčZ 2012

Správné řešení:

1.b) byla jím v Čechách obvykle čeština, na Slovensku obvykle slovenština - (jazykový zákon č. 122/1920 Sb. z.a n. ustanovení § 4: Užívajíce jazyka státního, oficielního, úřady v onom území republiky, jež před 28. říjnem 1918 náleželo ku královstvím a zemím na říšské radě zastoupeným, nebo ku království Pruskému, úřadují zpravidla po česku, na Slovensku zpravidla po slovensku.

2.a) Postupimské konference - s odsunem Němců z Československa, Polska a Maďarska počítal bod XII. protokolu konference. Dekret upravovaly především konfiskaci, popř. ztrátu občanství (33/1945), dvoustranná dohoda států se týkala výměny obyvatelstva mezi ČSR a Maďarskem

3. a)  je termín komunistického práva - tento typ vlastnictví měl sloužit k "uspokojování bezprostředních potřeb občanů", nikoliv ke kumulaci majetku, k čemu dle nich sloužilo soukromé vlastnictví.  Ačkoliv z práva termín zmizel po pádu komunistického režimu, v běžné mluvě je používán dodnes.

Příklad otevřené otázky:

Čím bylo charakteristické rodinné právo po r. 1948 a proč?

Správné řešení (stručně v bodech):

Právní úprava rodinného práva se vydělila do samostatného zákona. Jedinou státem uznanou formou uzavření manželství byl sňatek před státním orgánem. Oba manželé byly zrovnoprávněni - jak v péči o dítě, tak v majetkových vztazích, kdy se majetek v manželství stal společným.  Dle zákona z r. 1949 bylo ještě možno majetkové vztahy upravit smluvně jinak, dle zákona z r. 1963 již tato možnost nebyla. Důvody byla snaha "emancipovat" a zrovnoprávnit ženy. V padesátých letech se ještě projevuje větší možnost smluvní svobody. Církevní sňatek není zakázán, nicméně může následovat až po civilním a ten byl jediným závazným.