Mezinárodní smlouva jako pramen partikulárního MP Pojmové znaky mezinárodní smlouvy •1. souhlasný projev vůle (dohoda) –strany, forma •2. mezi subjekty mezinárodního práva –vyloučeny: nestátní útvary, obchodní společnosti, orgány nejednající jménem státu •3. řídí se mezinárodním právem •4. zamýšlené právní účinky (někdy nejasné) –deklarace, gentleman`s agreement (Irsko) Kategorie mezinárodních smluv •Počet (okruh) smluvních stran: mezinárodní smlouva nemůže být součástí obecného MP •je závazná jen pro konkrétní státy, které s ní vyslovily souhlas = partikulární právo –dvoustranné, vícestranné, mnohostranné, –regionální, univerzální •Forma smlouvy –písemná, ústní, zjednodušená (výměna nót) •Možnost přístupu k mnohostranné smlouvě –otevřené, polootevřené, uzavřené Přístup k Chartě OSN (= členství v OSN) Přístup ke Smlouvě NATO (= členství v NATO) •Charta OSN, čl. 4: 1. Za členy OSN mohou být přijaty všechny … mírumilovné státy, které přijmou závazky obsažené v této Chartě a podle úsudku Organizace jsou způsobilé a ochotné tyto závazky plnit. •2. Přijetí každého takového státu za člena Organizace spojených národů se děje rozhodnutím Valného shromáždění na doporučení Rady bezpečnosti. •Smlouva NATO, čl. 10 •Smluvní strany mohou na základě jednomyslného souhlasu vyzvat kterýkoli jiný evropský stát, který je schopen napomáhat rozvoji zásad této smlouvy a přispět k bezpečnosti severoatlantické oblasti, aby přistoupil k této smlouvě. • Kategorie mezinárodních smluv - 2 •Vztah k ostatním smluvním stranám (vůči komu smlouva zavazuje): •Inter partes: smlouva vytváří vzájemné závazky mezi stranami, aplikuje se na vztahy mezi stranami smlouvy, založena na vzájemnosti •Erga omnes: smlouva neupravuje vzájemné vztahy mezi stranami, obsahuje pro každý smluvní stát „jednostranné“ (absolutní) závazky (zejména smlouvy o lidských právech) –(žádná vzájemnost) Funkce mezinárodní smlouvy •1. Upravit určitý konkrétní vztah mezi smluvními státy – stanovit „subjektivní“ práva a povinnosti stran, vytvořit právní vztah (jako občanskoprávní kontrakt) (kontraktuální) •2. Vytvořit objektivní právo, tedy právní pravidla závazná pro smluvní státy (právotvorné) (kodifikační úmluvy) Kontraktuální smlouvy •ad 1. Mezinárodní smlouvy kontraktuální –úprava konkrétní otázky – regulace konkrétních právních vztahů –ve vnitrostátním právu nejde o pramen práva (kupní smlouva) –příklady: •o zamezení dvojího zdanění •o zamezení dvojího občanství •o vzájemné vízové povinnosti •o spolupráci v různých oblastech •o navázání diplomatických styků –téměř všechny dvoustranné smlouvy jsou kontraktuální –historicky: nejprve smlouvy kontraktuální Právotvorné smlouvy •ad 2. Mezinárodní smlouvy právotvorné –vytvářejí právní pravidla, která mají být trvale aplikována smluvními státy, tedy objektivní právo –příklady (některé mnohostranné smlouvy): •kodifikační úmluvy (diplomatické, mořské, smluvní právo •úmluvy o lidských právech •úmluvy stanovící režim mezinárodního obchodu •unifikační úmluvy Označení mezinárodních smluv • •úmluva, smlouva, charta, dohoda, protokol, ujednání, statut •žádný vliv na právní povahu (závaznost) •označení někdy naznačuje charakter smlouvy •označení v EU: atypická specifika Struktura mezinárodní smlouvy •1. Preambule – cíl a účel smlouvy, relevantní pro interpretaci (nepovinná) •2. Meritorní text •3. Závěrečná ustanovení (protokolární články) = právní život smlouvy •4. Přílohy –protokoly –prohlášení –právní povaha: stanovená smlouvou (protokoly jsou zpravidla nedílnou součástí s odlišným schvalovacím režimem) Vídeňská úmluva o diplomatických stycích •(ukázky jednotlivých částí textu smlouvy) •1. Preambule: •Státy, které jsou stranami této Úmluvy, •- připomínajíce, že lid všech zemí uznával z dávných dob postavení diplomatických zástupců, •- majíce na zřeteli cíle a zásady Charty Spojených národů týkající se svrchované rovnosti států, udržení mezinárodního míru a bezpečnosti a podpory přátelských vztahů mezi národy, … •- uvědomujíce si, že účelem výsad a imunit není prospěch jednotlivce, nýbrž zajištění účinného výkonu funkcí diplomatických misí představujících státy, … • se dohodly o tomto: • 2. Meritorní text •Č l á n e k 1 •Pro účely této Úmluvy následující výrazy budou mít tento význam: •a) „šéf mise“ je osoba pověřená vysílajícím státem, aby vykonávala povinnosti spojené s touto funkcí; •b) „členy mise“ se rozumí šéf mise a členové personálu mise; … •Č l á n e k 2 •Zřízení diplomatických styků mezi státy a stálých diplomatických misí se děje vzájemnou dohodou. •Č l á n e k 3 •1. Funkcí diplomatické mise je mimo jiné: •a) zastupovat vysílající stát ve státě přijímajícím; … •c) vést jednání s vládou přijímajícího státu; … •Č l á n e k 4 •1. Vysílající stát se musí ujistit, že přijímající stát udělil agrément osobě, kterou zamýšlí pověřit jako šéfa mise v tomto státě. •2. Přijímající stát není povinen sdělit vysílajícímu státu důvody, pro které odmítl udělit agrément…… • 3. Závěrečná ustanovení (protokolární články) •Č l á n e k 4 8 •Tato Úmluva bude otevřena k podpisu … •Č l á n e k 4 9 •Tato Úmluva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. •Č l á n e k 5 0 •Tato Úmluva bude otevřena k přístupu … •Č l á n e k 5 1 •1. Tato Úmluva vstoupí v platnost třicátého dne po datu uložení dvacáté druhé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu u generálního tajemníka … •Č l á n e k 5 3 •Originál této Úmluvy, jehož anglické, čínské, francouzské, ruské a španělské znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka… Na důkaz čehož níže podepsaní zmocněnci, byvše k tomu řádně zmocněni svými vládami, podepsali tuto Úmluvu. •Dáno ve Vídni dne osmnáctého dubna roku tisíc devět set šedesát jedna. • 1. Mezinárodní právo smluvní •mezinárodní obyčej •Vídeňská úmluva o smluvním právu (smlouvy mezi státy – 1969) (pro ČR platnost od 1987) (= smluvní kodifikace obyčeje) •obdobná úmluva (smlouvy mezinárodních organizací – 1986) – nevstoupila v platnost 2. Vnitrostátní právo mezinárodních smluv – –Ústava ČR –rozhodnutí prezidenta republiky č. 144/1993 Sb. –usnesení vlády ČR –chybí prováděcí zákon k Ústavě Etapy vzniku platné mezinárodní smlouvy • •1. Sjednání textu smlouvy •2. Schválení a autentifikace textu smlouvy •3. Souhlas se smlouvou vnitrostátní a •4. mezinárodní (vznik mezinárodního závazku) •5. Vstup smlouvy v platnost 1. SJEDNÁNÍ TEXTU SMLOUVY •DVOUSTRANNÉ: –návrh vypracuje jedna ze stran – –sondáž a expertní jednání (vyjednávání) –přijetí (nejčastěji podpis, podpis ad referendum) • •MNOHOSTRANNÉ: -návrh připraví mezinár. organizace -expertní jednání (vyjednávání) -přijetí na dipl. konferenci (hlasování) •- v určitých případech (vícestranné) – přijetí formou podpisu (Lisabonská smlouva) 2. AUTENTIFIKACE TEXTU •MNOHOSTRANNÉ: –podpis, podpis ad referendum závěrečného aktu konference, obsahujícího text smlouvy –u vícestranných: podpis smlouvy všemi účastníky Funkce podpisu u mnohostranné smlouvy TEXT SMLOUVY SCHVÁLEN A AUTENTIFIKOVÁN Schvalování smluv v ČR •Kategorizace smluv pro schvalování podle čl. 49 Ústavy ČR a rozhodnutí prezidenta č. 144/93 Sb. •I. PREZIDENTSKÉ •II. VLÁDNÍ •III. RESORTNÍ • 3.– 4. Schválení smlouvy uvnitř a navenek • UVNITŘ •v l á d n í –schválení vládou (usnesení vlády) •p r e z i d e n t s k é kromě toho: –usnesení obou komor Parlamentu –prezident: podpis ratifikační (přístupové) listiny • NAVENEK •v l á d n í –podpis, výměna nót • •p r e z i d e n t s k é kromě toho: –výměna (uložení) ratifikační listiny, listiny o přístupu • Formy vyjádření definitivního souhlasu se smlouvou navenek (většinou stanoví sama smlouva – tedy podle vůle stran) •na základě takto vyjádřeného souhlasu se smlouva stává pro stát závaznou a vstupuje v platnost • •podpis – typický pro smlouvy vládní a resortní •výměna nót o vnitrostátním schválení – dtto •„schválení“ (vládní smlouva, výměna listin – neobvyklé, je to kvůli druhé straně) •ratifikace (výměna nebo uložení listin) •přístup (totéž) Podpis dvoustranné smlouvy Obsah obrázku oblečení, osoba, oblek, interiér Popis byl vytvořen automaticky • Ratifikace a přístup • •po schválení smlouvy Parlamentem prezident podepíše ratifikační nebo přístupovou listinu •dvoustranná smlouva: ratifikační listiny se vzájemně vymění, sepíše se o tom protokol •mnohostranná smlouva: ratifikační listina nebo listina o přístupu se uloží u depozitáře, i zde nutný protokol •právní účinky ratifikace (když je předchozí podpis) a přístupu (když není podpis) jsou stejné 5. Vstup smlouvy v platnost: vlastní ustanovení •Definitivní souhlas státu již byl navenek vyjádřen •Vstup v platnost pak nastává takto: –ihned úkonem (např. dnem podpisu, dnem uložení ratifikační listiny) –za určitou dobu od úkonu (legisvakance) –mohou být stanoveny další podmínky (u mnohostranných minimum ratifikací) • Objektivní a subjektivní vstup v platnost mnohostranné smlouvy •Objektivní platnost smlouvy jako takové: –splnění všech podmínek pro vstup v platnost •ratifikace (přístup) ze strany vyžadovaného minimálního počtu smluvních stran •uplynutí legisvakance •Subjektivní platnost pro konkrétní stát: •ratifikace (přístup) daného státu •uplynutí legisvakance •splnění podmínky minimálního počtu smluvních stran (objektivní platnost) •Objektivní platnost je předpokladem platnosti subjektivní •+ eventuální souhlas ostatních smluvních států Připomínka: Mezinárodní smlouva ve vnitrostátním právu ČR •„Mezinárodní smlouvy jsou součástí PRÁVNÍHO ŘÁDU“ (? – ne formálně, jen z hlediska závaznosti) • • • vnitrostátní právo ČR v užším smyslu (ústava, zákony, vyhlášky), tj. český právní řád vytvářený orgány ČR právo Evropské unie mezinárodní smlouvy VŠE DOHROMADY = „právní řád“, tj. všechny právní normy v ČR závazné – bez ohledu na původ Výhrady k mezinárodním smlouvám (mnohostranným) Pojem výhrady ve Vídeňské úmluvě •jednostranné prohlášení •jakkoliv formulované nebo označené, •učiněné státem při podpisu, ratifikaci, přijetí nebo schválení smlouvy, nebo při přístupu k ní, •jímž se zamýšlí vyloučit nebo pozměnit právní účinek určitých ustanovení smlouvy při jejich použití vůči tomuto státu. Učinění výhrady •jen při podpisu, ratifikaci a jiných podobných úkonech, jimiž je vyjadřován definitivní souhlas státu se smlouvou •výhradu nelze učinit dodatečně, tedy poté, co byl tento souhlas vyjádřen •obligatorní je písemná forma výhrady, kterou je třeba notifikovat ostatním smluvním stranám Přípustnost výhrady •rozlišují se výhrady smlouvou –výslovně zakázané, –výlučně dovolené, –výslovně dovolené (dopředu předvídané) a –ostatní •Není dovoleno učinit výhradu, která by byla neslučitelná s předmětem a účelem smlouvy Výhrada Saúdské Arábie k Úmluvě o zabránění všech forem diskriminace žen (1979): "V případě rozdílů mezi ustanoveními Úmluvy a normami islámského práva Království (Saúdské Arábie) není povinno respektovat odlišná ustanovení Úmluvy". • Výklad mezinárodních smluv Metody výkladu •jazykový („gramatický”) •systematický •historický •teleologický •(logický) • •Nutnost logického výkladu - býv. čl. 52 původní Ústavy ČR: „Mezinárodní smlouva nabývá platnosti vyhlášením ve Sbírce mezinárodních smluv” (= nesmysl) Obecná pravidla výkladu MS •Český právník je povinen při výkladu mezinárodních smluv inkorporovaných do vnitrostátního práva (podle čl. 10 Ústavy) používat metody výkladu mezinárodních smluv uvedené ve Vídeňské úmluvě • (tj. při vnitrostátní aplikaci) •Výklad mezinárodních smluv je autonomní (tj. neřídí se vnitrostátním právem). • Výklad mezinárodních smluv – Obecné pravidlo výkladu •PRAVIDLA VÍDEŇSKÉ ÚMLUVY • •Článek 31 - Smlouva musí být vykládána •(1) v dobré víře, •(2) v souladu s obvyklým významem, který je dáván výrazům ve smlouvě •(3) v jejich celkové souvislosti, a rovněž •(4) s přihlédnutím k předmětu a účelu smlouvy. • Výklad – čl. 32 Doplňkové prostředky výkladu •Článek 32 – nelze-li zjistit skutečný smysl výkladem podle čl. 31: • •Doplňkové prostředky výkladu: přípravné materiály ke smlouvě a okolnosti, za nichž byla smlouva uzavřena, … Výklad – čl. 33 Rozdílné jazyky • •Článek 33 •Výklad smluv, jejichž původní vyhotovení je ve dvou nebo více jazycích •Byla-li smlouva původně vyhotovena (autentifikována) ve dvou nebo více jazycích, má její text stejnou platnost v každém z těchto jazyků, pokud smlouva nestanoví nebo se strany nedohodnou, že v případě rozdílnosti je rozhodující určitý text. • Výklad – čl. 33 Obsahový rozpor mezi různými jazykovými verzemi •Dojde-li při porovnání původních textů k rozdílnostem ve významu, které nemohou být odstraněny použitím článků 31 a 32, přijme se, s výjimkou případu, kdy určitý text je podle odstavce 1 rozhodující, ten význam, který se zřetelem k předmětu a účelu smlouvy tyto texty nejlépe sbližuje. • •Tedy: jak vlastně interpretovat ustanovení smlouvy, jejíž text je autentický ve dvou jazycích, a obě jazyková znění si odporují? •Jazykový výklad nepomohl – proto výklad teleologický (na jazycích nezávislý) Subjekty výkladu •Mezinárodní právo: –smluvní strany –pověřený orgán, bylo-li to dohodnuto (MSD) •Vnitrostátní právo: –orgán státu, který smlouvu aplikuje, tj. vláda, soud, správní orgán –event. orgán, který smluvu schválil (autentický výklad) – chybí praxe –funkce MZV: poradní (u soudů) Interpretační prohlášení • •= výklad provedený smluvní stranou předem, nikoli až při aplikaci • •skrytá výhrada?