Správní právo III seminář

1. seminář

Opakovací test na 1. semináři

Na 1. semináři se bude psát opakovací test pokrývající látku z předmětů Správní právo I, Správní právo II a Správní právo procesní. Test bude mít formu tzv. open book. 

Na semináři se seznámíme s podmínkami pro úspěšné ukončení předmětu. Budou sděleny úkoly pro další, jakož i následující semináře.

Rozdíl mezi tzv. zvláštní částí správního práva a správním právem hmotným:

zvláštní část správního práva

 Zvláštní část správního práva je část správního práva, která se zabývá konkrétními oblastmi veřejné správy a upravuje jednotlivé správní činnosti. Na rozdíl od obecné části, která stanovuje základní principy, instituty a procesní pravidla správního práva, se zvláštní část zaměřuje na specifické oblasti regulace.

Mezi hlavní oblasti zvláštní části správního práva patří například:

  • Policejní právo – úprava činnosti policie, veřejného pořádku a bezpečnosti.
  • Stavební právo – regulace výstavby, územního plánování a stavebního řízení.
  • Dopravní právo – pravidla pro provoz na pozemních komunikacích, drážní dopravu, letectví apod.
  • Školské právo – regulace školství, vzdělávací soustavy a pravomoci školských orgánů.
  • Zdravotnické právo – systém sociálních dávek, důchodů, zdravotního pojištění atd.
  • Cizinecké a azylové právo – pravidla pro pobyt cizinců, azylová řízení.
  • Živnostenské právo - regulace živnostenského podnikání

Každá tato oblast je regulována speciálními předpisy. Zvláštní část správního práva představuje aplikaci obecných principů správního práva v konkrétních odvětvích veřejné správy. 

správní právo hmotné

Správní právo hmotné je část správního práva, která stanovuje práva a povinnosti subjektů veřejné správy (např. orgánů státní správy a samosprávy) a adresátů jejich činnosti (např. občanů, právnických osob). Určuje tedy, co správní orgány mohou, musí nebo nesmí dělat a jaká práva a povinnosti mají jednotlivci vůči nim.

Charakteristiky správního práva hmotného:

  • Upravuje konkrétní oblasti veřejné správy – např. stavební právo, školství, zdravotnictví, doprava. 
  • Vymezuje působnost a pravomoci správních orgánů – kdo rozhoduje o jakých otázkách a jaké má nástroje k realizaci působnosti.
  • Stanovuje práva a povinnosti jednotlivců – například povinnost získat stavební povolení před zahájením stavby.

Rozdíl mezi správním právem hmotným a procesním:

  • Správní právo hmotné říká co a kdo může nebo musí dělat.
  • Správní právo procesní upravuje jak se správní právo hmotné uplatňuje v praxi (např. správní řízení, správní trestání, opravné prostředky).

Příklad:

  • Hmotné právo: Stavební zákon stanoví, že před stavbou domu musí být vydáno stavební povolení.
  • Procesní právo: Stavební úřad vede řízení o žádosti o stavební povolení podle správního řádu.

Správní právo hmotné tedy tvoří základní obsah správní regulace a vymezuje právní rámec pro fungování veřejné správy.


Zopakujme si také, co již umíme o tzv. formách činnosti

Formy činnosti veřejné správy jsou způsoby, jakými veřejná správa vykonává svou činnost a jakými ovlivňuje práva a povinnosti jednotlivců nebo právnických osob. Jinými slovy, jde o nástroje, kterými veřejná správa realizuje své úkoly.

Základní formy činnosti veřejné správy:

1) Normativní správní akty ("nařízení")

  • Vydávání právních předpisů (např. vyhlášky obcí, nařízení vlády).
  • Orgány veřejné správy v rámci své působnosti upravují pravidla pro určité oblasti (např. dopravní předpisy, hygienické normy).

2) Individuální správní akty ("správní akty")

  • Jednostranná rozhodnutí orgánů veřejné správy o konkrétních právech a povinnostech určité osoby (např. rozhodnutí o stavebním povolení, o uložení pokuty).
  • Hlavní formou je správní rozhodnutí vydávané ve správním řízení.
  • Veřejnoprávní evidence a osvědčení (tzv. jiné úkony)

    Správní orgány vedou různé registry a evidence (např. katastr nemovitostí, registr vozidel). Osvědčení potvrzuje existenci určité skutečnosti (např. rodný list, výpis z trestního rejstříku)
3) Opatření obecné povahy ("smíšené správní akty")

  • Smíšená forma mezi normativním aktem a individuálním správním aktem.
  • Např. územní plán obce, dopravní značení určené konkrétním rozhodnutím

4) Veřejnoprávní smlouvy ("správní dohody")

  • Dohody mezi subjekty veřejné správy a jinými subjekty, které upravují jejich vzájemná práva a povinnosti (např. smlouva o poskytnutí dotace, smlouva o výkonu veřejné služby)

5) Faktické úkony, ...
  • Přímé zásahy do práv a povinností osob bez formálního správního aktu.
  • Např. policejní zákrok, silniční kontrola, odklizení nelegálně zaparkovaného vozidla.


Každá z těchto forem se uplatňuje podle situace a má jiný právní význam. Nejčastější a nejdůležitější formou je vydávání individuálních správních aktů a normotvorná činnost.