Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 1 MP811Zk Správní právo III 11. přednáška 7.5.2024 Bezpečnostní správa I Přednáší: doc.JUDr. Soňa Skulová, Ph.D. Bezpečnostní správa I •Téma přenášky: •Zaměření, organizace a právní úprava bezpečnostní správy • •Osnova přednášky: •Bezpečnost ČR. •Krizové řízení. Integrovaný záchranný systém. •Policejní správa. Policie ČR. Oprávnění a povinnosti policistů. Obecní policie. • • Bezpečnostní správa •= účelově vybudovaný systém orgánů veřejné správy pověřených zajišťováním bezpečnosti a veřejného pořádku (popř. obrany státu – viz příští téma), a jejich činnost. • •Bezpečnost = ochrana společnosti a jednotlivců před nebezpečím ohrožujícím určené chráněné hodnoty: –bezpečnost státu, jeho institucí, jako i nerušený výkon funkcí státu (vnitřní pořádek a bezpečnost ve státě) –život, zdraví, svobodu, lidskou důstojnost a čest jednotlivce. • •Veřejný pořádek = ochrana pravidel chování lidí na veřejnosti (resp. pro dnešní podmínky spíše obecněji - ve veřejném prostoru), jejichž zachování je nutnou podmínkou spořádaného společenského soužití. • Bezpečnostní správa – bezpečnost státu •Bezpečnost státu znamená zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, ochrany demokratických základů státu, ochrany životů, zdraví a majetkových hodnot. • • Svrchovanost (suverenita) státu označuje nezávislost státní moci na jakékoli jiné moci, a to v mezinárodních i vnitřních vztazích - předpokládá, že stát ovládá své území a obyvatelstvo, a to aniž by měl „nad sebou“ někoho vyššího • Územní celistvost znamená, že se jedná o stát unitární, tj. stát, který disponuje jednotnou a jedinou soustavou státních orgánů (moci zákonodárné, výkonné a soudní) a nečlení se na územní jednotky, která mají charakter státu (oproti uspořádání federativnímu). • Bezpečnostní správa - lze členit: I.Vnitřní bezpečnost (tématem dnešní přednášky) – obecně zahrnuje: •správu policejní •integrovaný záchranný systém (IZS) •krizové řízení, a také: • ochrana utajovaných informací a bezpečn. způsobilost • ochrana pořádku a bezpečnosti při správě soudnictví • ochrana přírody • ochrana bezpečnosti práce • požární ochrana. I. •II. Vnější bezpečnost (bude tématem 12. přednášky), s tématy: •správa obrany státu •+ zpravodajské služby. Bezpečnostní správa •V této oblasti působí (vybrané orgány): •Vláda – nejvyšší a ústřední orgán bezpečnostní správy, •Bezpečnostní rada státu (stálý poradní orgán vlády) – připravuje podklady, •MV (a MO) – specializované ústřední orgány, •Policie ČR – jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor, •Bezpečnostní informační služba – ozbrojená zpravodajská služba, •Armáda ČR – základ ozbrojených sil (+ Vojenská kancelář prezidenta a Hradní stráž), •Obce a kraje – mají úkoly v oblasti zajišťování bezpečnosti a veřejného pořádku a obrany na svém území, • + obecní policie (jako orgán obce). Bezpečnostní správa •V této oblasti: •Parlament: –vyhlášení stavu ohrožení a válečného stavu –souhlas s pobytem cizích vojsk a s vysláním českých vojsk do zahraničí. – •Prezident ČR –vrchní velitel ozbrojených sil, s kontrasignací předsedy (nebo pověřeného člena) vlády, zejm. se podílí se na vydávání (specifických) normativních právních aktů a stanoví způsob propouštění vojáků ze základní nebo náhradní služby. Bezpečnostní správa •Ústřední orgány státní správy (dle z.č. 2/1969) •Ministerstvo vnitra •ústředním orgánem st. správy pro veřejný pořádek a další věci vnitřního pořádku a bezpečnosti ve vymezeném rozsahu, včetně dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu, •zajišťuje komunikační sítě pro Policii České republiky, složky integrovaného záchranného systému a územní orgány státní správy a provozuje informační systém pro nakládání s utajovanými informacemi mezi orgány veřejné moci •(Ministerstvo obrany •ústředním orgánem státní správy zejména pro zabezpečování obrany České republiky a řízení Armády České republiky a správu vojenských újezdů) Prameny právní úpravy •Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR •Vnitřní bezpečnost (zejména): –Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky –Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů –Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii – –Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) –Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů –Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů – –(Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách ČR –Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti –Zák. č. 229/2013 Sb. o nakládání s bezpečnostním materiálem). – –Specifická oblast: kybernetická bezpečnost ( z.č.181/2014 Sb., NÚKIB). – Úst. zákon o bezpečnosti ČR: •vymezuje zákl. povinnosti státu zajišťovat bezpečnost (svrchovanost, územní celistvost, ochranu demokratických základů státu, životů, zdraví a majetkových hodnot) •vymezuje zákl. výstavbu a činnost ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů a havarijních služeb (systém – ucelenost, vazby) •základ pro ukládání povinností FO a PO, •vymezení tzv. „mimořádných stavů“ a jejich základních souvislostí, •zakotvení Bezpečnostní rady státu. Úst. zákon o bezpečnosti ČR •Bezpečnostní rada státu •Zvláštní orgán složený z předsedy vlády a dalších členů vlády (dle rozhodnutí vlády), který v rozsahu vládního pověření připravuje vládě návrhy opatření k zajišťování bezpečnosti ČR. • •Prezident ČR má právo účastnit se jejích schůzí, vyžadovat od ní a jejích členů zprávy a projednávat s ní nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti • Úst. zákon o bezpečnosti ČR •upravuje tzv. mimořádné stavy: •= vyhlašují se, –je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy ČR nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí, anebo –(je-li třeba plnit mezinár. závazky o společné obraně), •a to podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace. •Rozlišení: - nouzový stav, - stav ohrožení státu, - válečný stav. (Pozn.: nikoliv stav nouze dle § 2068 OZ) • Mimořádné stavy: Nouzový stav • •v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožuje životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost, •jen na určitém území a na dobu určitou (max 30 dní; prodloužení se souhlasem PS) + s uvedením důvodů, •vyhlašuje vláda (při nebezpečí z prodlení její předseda) ve Sb. + uveřejňuje se v hrom. sdělovacích prostředcích; informuje o tom PS, která může zrušit. •pravomoci orgánů veřejné správy a možné povinn. PO a FO při nouzovém stavu stanoví, krizový zákon („KrizZ“). • Konkretizace – která práva se omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu - stanoví vláda. •(např. - usn.vl.č. 194 z 12. března 2020 – vyhlášen z důvodu ohrožení zdraví nouzový stav - v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky). Mimořádné stavy •Přípravu hospodářských opatření pro mimořádné stavy + stav nebezpečí (dle KrizZ) a přijetí hospodářských opatření po vyhlášení krizových stavů upravuje zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. •Hospodářská opatření pro mimořádné stavy = organizační, materiální nebo finanční opatření přijímaná orgány veřejné správy pro zabezpečení nezbytné dodávky výrobků, prací a služeb ve stavu nebezpečí + v mimořádných stavech za účelem jejich překonání. • •Sytém hospodářských opatření: •systém nouzového hospodářství (k zabezpečení nezbytných dodávek pro uspokojování základních životních potřeb, podporu činnosti hasičských záchranných sborů a havarijních služeb a podporu výkonu státní správy), •systém hospodářské mobilizace (k zajištění mobilizačních dodávek pro ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory), •použití státních hmotných rezerv, •výstavba a údržba infrastruktury, •regulační opatření (ke snížení nebo usměrnění spotřeby). • Formy realizace bezpečnostní správy: • •Správní akty (ISA, NSA, smíšené SA) • •Veřejnoprávní smlouvy (např. o zajišťování činnosti obecní policie) • •Faktické úkony • • Formy realizace bezpečnostní správy •ad Faktické úkony: •= faktická (neformální) správní činnost, která je uskutečňována na základě zákona a jejímž prostřednictvím jednotlivé úřední osoby v konkrétních případech zasahují do správních poměrů FO, popřípadě PO. • •Lze rozlišovat: •Faktické pokyny •Bezprostřední zásahy (zákroky) •Exekuční úkony. • Základem pro aplikaci - zásada legality, a další obecné zásady (proporcionalita, a d.). • Formy realizace bezpečnostní správy •Faktické pokyny •= správní úkony zákonem zmocněné jednotlivé úřední osoby, spočívající ve vyslovení zákazu nebo příkazu určitého jednání, který je jeho adresát povinen respektovat. •typicky udělovány na místě, mimo prostory vykonavatelů veřejné správy. •formu zákon zpravidla nepředepisuje; z povahy věci zpravidla ústně, popřípadě posunkem (gestem) nebo i za pomoci nějakého technického zařízení. Formy realizace bezpečnostní správy •Bezprostřední zásahy (zákroky) •je-li třeba zasáhnout do práv FO nebo PO, a to aniž by o tom bylo z časových důvodů možno rozhodnout postupem stanoveným pro správní řízení. •jde o situaci nepředvídatelnou, ovšem nutně okamžitě řešenou (např. požár, přistižení os. podezřelé z protiprávního jednání nebo takového jednání se dopouštějící), anebo vyžadující moment překvapení (nenadálost), bez něhož by prováděný správní úkon ve značné míře ztratil smysl (typické je to pro správní dozor všeho druhu). •ústní výzvy, příkazy nebo zákazy vydané oprávněnou úřední osobou něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět. • Formy realizace bezpečnostní správy •Bezprostřední zásahy – podmínky : •Prokázání pravomoci k určitému zásahu do práv - zpravidla předložením služebního průkazu úřední osoby či stejnokrojem opatřeným identifikačním číslem; popř. výjimečně i pouhým prohlášením (např. „policie“), po němž však musí následovat prokázání některým z řádných způsobů; někdy je Z stanoveno, • •Zásah je svou povahou, obsahem, rozsahem a účelem v souladu se zákonem a s pravomocí úřední osoby, • •V souladu se Z i způsob zásahu – úřed. osoba musí dbát cti, vážnosti a důstojnosti jiných os. i své vlastní, „zasahovanému“ má být srozumitelně vysvětleno, co se na něm požaduje, a má mu být dáno poučení o jeho právech, je-li to vzhledem k situaci možné + některé zvláštní podmínky. • Policejní správa •= souhrn činností policejních orgánů, jimž zákon ukládá úkoly ochrany ve věcech bezpečnosti a veř. pořádku. •Policie ČR: –jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor sloužící veřejnosti na celém území ČR. –úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony (P EU,m.s.) •Obecní policie –orgán obce, který zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce a plní další úkoly, pokud mu je svěří zákon o obecní policii nebo zvláštní zákon (strážníci – zaměstnanci obce). Policie ČR •Z.č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. • = zásadně působí na území celé ČR. • •chrání bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předchází trestné činnosti a plní další úkoly dle TrŘ a jiných Z + přímo použitelných předpisů EU a mezin. smluv, které jsou součástí pořádku ČR. •+ dle povolání ministrem vnitra plní též úkoly: –Ministerstva vnitra –v Policejní akademii České republiky, nebo – ve škole/školském zařízení, které nejsou org. částí policie. • Policie ČR •Úkoly PČR vykonávají •policisté - příslušníci policie (osoby ve služebním poměru – „státní služba“): –vykonávají službu ve služebním stejnokroji nebo v občanském oděvu v závislosti na povaze konkrétní činnosti a potřebě efektivního plnění úkolů policie, –služební stejnokroj policie je oprávněn nosit jen policista. –bývalý policista může na základě souhlasu policejního prezidenta nosit služební stejnokroj s odlišujícím označením při vhodných příležitostech. •(+ další osoby - zaměstnanci policie). •Povinni dodržovat pravidla zdvořilosti a dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní. Policie ČR •Policista je příslušník policie ve služebním poměru dle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečn. sborů –(upravuje právní poměry fyzických osob, které v bezpečnostním sboru vykonávají službu /dále jen "příslušník„/, jejich odměňování, řízení ve věcech služebního poměru a organizační věci služby). •Předpoklady k přijetí do služebního poměru: •písemná žádost, •občanství ČR, 18 let, plná svéprávnost, bezúhonnost, •stupeň vzdělání stanovený pro dané služební místo, popř. oprávnění seznamovat se s utajovanými informacemi •zdravotní, osobnostní a fyzická způs. k výkonu služby, •neexistence členství v politické straně nebo politickém hnutí, u příslušníka zpravodajské služby ani odborové organizace, •nevykonávání živn. či jiné výdělečné činnost, neexistence členství v řídících nebo kontrolních orgánů podnik. PO. • Policie ČR •Skončení služebního poměru – zákonné důvody: • •uplynutím doby určité, •Propuštěním: –sankce –nesplňování podmínek –žádost o propuštění –+ org. změny, zánik osvědčení, neuspokojivé výsledky (u poměru na dobu určitou) •úmrtím nebo prohlášením za mrtvého, •dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník dovršil věku 65 let. • Policie ČR •Odpovědnost: •Trestněprávní - dle ustanovení o TČ vojenských, •Správněprávní: –za jednání, které má znaky přestupku, –disciplinární - za kázeňské přestupky. –kázeňským přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje služební povinnost, ale nejde o TČ nebo o jednání, které má znaky přestupku nebo jiného správního deliktu, též dosahování neuspokojivých výsledků ve výkonu služby uvedené v závěru služebního hodnocení •Kázeňské přestupky a jednání, které má znaky přestupku se projednávají v režimu státněslužebním. U jednání se znaky přestupku - postupem dle PřestZ. Policie ČR •Povinnosti policistů I: •dodržovat zákony a další obecně závazné právní předpisy, •Plnit: –úkoly uložené P předpisy a –rozkazy a pokyny svých nadřízených, – •provést služební zákrok nebo služební úkon, popř. provést jiná opatření (zejm. vyrozumět nejbližší policejní útvar), jestliže je spáchán TČ nebo přestupek (nebo je důvodné podezření), –a to i mimo službu, je-li bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo svoboda osob anebo majetek nebo došlo-li k útoku na tyto hodnoty. •Policista nemá povinnost provést úkon nebo jiné opatření (§ 10 odst. 4) jestliže •a) provádí jiný úkon, zejména: •1. plní úkoly, při nichž používá operativně pátrací prostředky nebo podpůrné operativně pátrací prostředky, •2. pronásleduje pachatele trestného činu, •3. zakročuje pod jednotným velením, •4. vykonává šifrovou nebo kurýrní službu, při níž by mohlo dojít k ohrožení včasného předání šifrovaných zpráv nebo k ohrožení přepravovaných věcí, •5. plní úkol, při němž používá výbušniny nebo výbušné předměty, •6. zajišťuje bezpečnost chráněných objektů, prostorů nebo osob, •7. provádí výcvik a přípravu k použití operativně pátracího prostředku nebo podpůrného operativně pátracího prostředku, nebo •8. získává poznatky ze zájmového prostředí podle § 70, •jehož přerušení nebo nedokončení by mělo zřejmě závažnější následky než nesplnění těchto povinností, •b) jsou jeho schopnosti sníženy v důsledku jeho zdravotního stavu nebo vlivem léků anebo jiných látek tak, že řádné provedení nebo dokončení úkonu anebo jiného opatření by bylo ohroženo, •c) k provedení úkonu nebo jiného opatření nebyl odborně vyškolen nebo vycvičen a povaha úkonu nebo jiného opatření takové vyškolení nebo vycvičení vyžaduje, nebo •d) je zřejmé, že nemůže úkon nebo jiné opatření úspěšně dokončit. Policie ČR •Povinnosti policistů II: • •při provádění služebního zákroku nebo služebního úkonu spojeného se zásahem do práv nebo svobod je povinen poučit osoby a užít odpovídající výzvy (pokud to povaha a okolnosti umožňují), •prokázat stanoveným způsobem svou příslušnost ke sboru, •dodržovat pravidla služební zdvořilosti, •zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při plnění úkolů, –a to i po skončení služebního poměru. Policie ČR •Oprávnění policistů I: •požadovat –vysvětlení –prokázání totožnosti, •omezit možnost volného pohybu osoby •zajistit osobu, která (např.): –ohrožuje svůj život, život nebo zdraví jiných osob anebo majetek, –má být předvedena dle zvl. předpisu, či kladla odpor / pokusila se o útěk –byla přistižena při jednání, které má znaky správního deliktu, je-li dův. obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat anebo mařit řádné objasnění věci, –není trestně odp. a byla přistižena při jednání, které má znaky TČ, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat anebo mařit řádné objasnění věci,… Policie ČR •Oprávnění policistů II •přesvědčit se, zda předvedená či zajištěná osoba nemá zbraň, popř. ji odebrat, •odebrat osobě zbraň na místě veřejně přístupném, hrozí-li její užití k násilí či pohrůžce (po předchozí marné výzvě), •ve stanovených případech provést –osobní prohlídku –prohlídku objektů, zavazadel, dopravních prostředků. •za stanovených podmínek otevřít byt a jiné uzavřené prostory, vstoupit do nich a provést potřebné služební zákroky, úkony nebo jiná opatření k odvrácení hrozícího nebezpečí, •ke vstupu do živnostenských provozoven, vč. prostor, u kt. lze mít důvodně za to, že se v nich zdržují fyzické osoby, a to i po skončení prodejní nebo provozní doby. – Policie ČR •Oprávnění policistů III: •zakázat vstup na určená místa, •specifická oprávnění související se zajišťováním –ochrany státních hranic –bezpečnostní železniční dopravy –dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu a při jeho řízení, •za zákonných podmínek rozhodnout o vykázání ze společného obydlí a zakázání vstupu či návratu, •úkony související s řízením o přestupcích, •k použití speciálních prostředků (v intencích zákona): –tzv. podpůrných operativě pátracích prostředků, –donucovacích prostředků a zbraní, –výbušných prostředků a výbušnin. Policie ČR Policie ČR •Orgány: •Ministerstvo vnitra –vytváří podmínky pro plnění úkolů policie –je nadřízeno Policii ČR. •Policejní prezidium ČR –v jeho čele s policejní prezidentem, který odpovídá za činnost policie ministrovi –řídí činnost policie. •útvary policie s celostátní působností (srov. „URNA“) –zřizuje ministr. •krajská ředitelství PČR, •útvary zřízené v rámci krajského ředitelství –zřizuje policejní prezident. Obecní policie •= orgán obce sloužící k zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rámci působnosti obce a plnění dalších úkoly, pokud jí je svěří zákon o obecní policii nebo zvláštní zákon. • •přispívá k ochraně a bezp. osob a majetku, podílí se na prevenci kriminality v obci, •dohlíží na dodržování pravidel obč. soužití, dodržování OZV a N obce, •podílí se ve stanoveném rozsahu na dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, •podílí se na dodržování právních předpisů o ochraně veřejného pořádku, a v rozsahu svých povinností a oprávnění stanovených Z o obcích či zvl. zákonem činí opatření k jeho obnovení, •provádí dohled nad dodržováním čistoty na veř. prostranstvích v obci •odhaluje přestupky a jiné správní delikty, jejichž projednávání je v působnosti obce. Obecní policie •strážník policie •zaměstnanec obce, který musí být –bezúhonný, –spolehlivý, –starší 21 let, –zdravotně způsobilý, –dosáhl středního vzdělání s maturitní zkouškou a –má osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů (vydává MV, na dobu 3 let, pokud úspěšně vykonal zkoušku). – •Prokazuje se stejnokrojem a odznakem obecní policie, mimo pracovní dobu odznakem; popř. prohlášením obecní (městská) policie, nelze-li krátkodobě jinak. Obecní policie •povinnosti strážníka I: •při provádění úkolů je povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného zákrokem nebo úkonem, •poučit osoby o jejich právech, •poskytnout pomoc v rozsahu svých oprávnění a povinností dle Z o obcích nebo zvláštního zákona každému, kdo o ni požádá. Obecní policie •povinnosti strážníka II: •v pracovní době je povinen v mezích Z o obcích či zvl. Z provést zákrok nebo úkon, nebo učinit jiné opatření, je-li páchán trestný čin nebo přestupek či jiný správní delikt anebo je-li důvodné podezření z jejich páchání, •i mimo pracovní dobu je k tomu povinen (zejména vyrozumět nejbližší útvar policie), je-li páchán trestný čin nebo přestupek, kterým je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek. Obecní policie •Strážník není povinen provést zákrok nebo úkon k plnění úkolů, jestliže a)je pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem snižují jeho schopnost jednání, b)k jeho provedení nebyl odborně vyškolen ani vycvičen a povaha zákroku takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje, nebo c)je zřejmé, že zákrok nebo úkon nemůže úspěšně dokončit. • •Strážník neprovede zákrok nebo úkon k plnění úkolů, jestliže by jeho provedením došlo k maření úkolů bezpečnostního sboru. Krizové řízení •(zák. č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení) •= souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti • s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo •ochranou kritické infrastruktury. • •Krizové řízení = komplex opatření a úkolů, které při vzniku krizových situací plní orgány VS ve spolupráci s dalšími organizacemi a subjekty. •Účel - zejména, udržení funkčnosti VS, fyzického a duševního zdraví obyvatelstva, zajištění dostupnosti životně důležitého zboží a služeb, uchování soukromého a veřejného majetku, organizaci záchranných, likvidačních a obnovovacích prací na postiženém území a humanitární pomoci postiženým. Je nedílnou součástí řízení státu. • • Krizové řízení •Vláda – zřizuje Ústřední krizový štáb jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací. •Ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, řídí a kontroluje jejich činnost •Ministerstva zřizují pracoviště krizového řízení, •MV sjednocuje postupy v oblasti kriz. řízení. •Obce (starosta) s RP zřizují krizové štáby obce, obce je mohou zřídit. •Koordinace, spolupráce, informování. •-------------------------------------------------- §Krizový zákon umožňuje ukládat povinnosti FO a PO při přípravě na krizové situace i k jejich řešení. §jsou stanoveny sankce za jejich nesplnění. Krizové řízení •Stav nebezpečí •vyhlašuje hejtman (primátor hl.m.P.) jako bezodkladné opatření, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu (v něm se vyhlašuje nouzový stav) a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému nebo subjektů kritické infrastruktury; •NELZE vyhlásit z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů •pro celé území kraje nebo jeho část (nestačí-li, vláda vyhlásí nouzový stav), max. na 30 dní; ve Sbírce práv. předpisů ÚSC a některých spr. úřadů, •hejtman neprodleně o tom informuje vládu, MV, sousední kraje, a pokud mohou být krizovou sit. dotčeny, též další kraje. • Integrovaný záchranný systém •Základ právní úpravy: •Zák. č. 239/2000 Sb. o IZS •Vyhl. MV č. 328/2001 Sb. o podrobnostech zabezpečení IZS •Vyhl. MV č. 380/2002 Sb. o přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva •zák. č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení •zák. č. 238/2000 Sb. o hasičském záchranném sboru ČR •zák. č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví •zák. č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách •zák. č. 273/2008 Sb. o policii ČR •zák. č. 219/1999 Sb. o ozbrojených silách ČR •zák. č. 2/1969 Sb. – kompetenční zákon •zák. č. 128/2000 Sb. o obcích •zák. č. 129/2000 Sb. o krajích • Integrovaný záchranný systém •koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. •Složky IZS: –Hasičský záchranný sbor ČR, –jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí, –zdravotnická záchranná služba, –Policie ČR, •ostatní složky poskytují pomoc na vyžádání –vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezp. sbory, ostatní záchranné sbory, neziskové organizace, sdružení občanů. Integrovaný záchranný systém •operační střediska Hasičského záchranného sboru –= stálé koordinační orgány, –event. op. středisko generálního ředitelství hasičského záchranného sboru. •Ministerstvo vnitra –řídí, koordinuje, kontroluje a vytváří koncepce •Orgány obcí a krajů. • •Pomoc od složek systému může vyžadovat –MV, hejtman, staros.ta obce III a velitel zásahu. Děkuji za pozornost.