Přednáška: Ochrana zájmů států -- veřejný pořádek

  1.  Úvod.
  2.  Výhrada veřejného pořádku.
3.  Veřejnoprávní normy.


  1.  Aplikace kolizní metody v kontinentálním pojetí  -- "krok
     do tmy". Kolizní norma je "slepá". Kolizně spravedlivé či
     kolizně rozumné řešení neupřednostňuje právní řád na základě
     věcných úvah o spravedlnosti či rozumnosti. Sleduje
     spravedlivost či rozumnost ve smyslu spojení sledovaného
     právního vztahu s právním řádem. Pro kontinentální pojetí je
     charakteristické i to, že není upřednostněn tuzemský právní řád
     před cizím právním řádem. V tomto kolizním smyslu jsou si tyto
     právní řády rovnocenné.
      Rizika tohoto přístupu -- narušení vlastních veřejných
zájmů při rozhodování.
      Snahy o korekce důsledku použití kolizních norem
  -   na úrovni legislativní,
  -   na úrovni rozhodovací,
-   mimo rovinu kolizního práva.

   A.   Na úrovni legislativní -- materializace kolizních norem.
 Příklad:
Římská úmluva
" Bez ohledu na ustanovení článku 3 nesmí volba práva u
pracovních smluv a pracovních vztahů* zbavovat zaměstnance
ochrany, jež mu poskytují kogentní** normy práva, které se
použije při neexistenci volby práva podle odstavce 2."

ZMPS
§ 23
    (1) Určení (zjištění nebo popření) otcovství se řídí
právním řádem státu, jehož příslušnost nabylo dítě narozením.
     (2) Žije-li dítě v České republice, může být otcovství
určeno (zjištěno nebo popřeno) podle práva českého, je-li to v
zájmu dítěte.

Smysl materializované normy: stanovit určitou míru, pod níž
nemůže jít ochrana zájmů strany. Tuto míru obsahuje tuzemské
právo (nebo jiné v normě určené). Rozhodování se děje nikoli na
úrovni kolizní, ale na úrovni hmotného práva. Proto
materializovaná kolizní norma.

B. Na úrovni rozhodovací:
Výhrada veřejného pořádku

C. Mimo rovinu kolizního práva: imperativní normy.

  2.  Výhrada veřejného pořádku. Koncepce pasivní ochrany
     tuzemských zájmů.  § 36 ZMPS
   Postup:
  -   kvalifikace, výběr tuzemské kolizní normy, zjištění
     právního řádu
  -   zjištění obsahu právního řádu
-   zjištění rozporu s tuzemským veřejným pořádkem
  -   odepření použití normy

Zásady aplikace:
      - rozpor vysokého stupně
  -   nutná intenzita vztahu: časová, prostorová
-   výjimečnost v použití
  -   šetrné zacházení

Náhrada: tuzemské právo

 ZMPS
§ 36
Veřejný pořádek
     Právního předpisu cizího státu nelze použít, pokud by se
účinky tohoto použití příčily takovým zásadám společenského a
státního zřízení České republiky a jejího právního řádu, na
nichž je nutno bez výhrady trvat.

Příklad:
Soud posuzuje následující příklad. Dva manželé žijící na území
ČR, mají státní příslušnost Pakistánu, byli rozvedeni na návrh
manželky. Dle aplikovaného pakistánského práva v takovémto
případě nemá manželka nárok na výživné ani pro sebe, ani pro
dítě.

  3.  Mezinárodně kogentní, veřejnoprávní normy, přímo
     použitelné atd. normy
  Normy, které nespadají pod aplikaci ZMPS. Sleduje se jimi
  uspokojení určitého veřejného zájmu státu. Jde o normy
  vyjadřující aktivní roli v prosazování zájmů státu. Na tyto
  normy se nevztahuje ochota státu ustoupit od své vlastní
  úpravy a použít namísto toho finanční, správní, trestní,
  ústavní normy jiného státu. U některých je to naprosto
  pojmově vyloučeno.
       Nezajímá nás teritoriální a extrateritoriální působení
  těchto norem.
       Zajímá nás význam a používání těchto norem pro úpravu
  soukromoprávních vztahů:
  "Strany uzavřely smlouvu o vývozu vojenského materiálu do
  zahraničí. Příslušný zákon vyžaduje, aby vývozce získal od
  ministerstva licenci. Samotná smlouva se řídí polským
  právem". Je třeba posoudit vliv českého zákona na smlouvu
  řídící se jiným právním řádem.
  
        Rozlišení norem dle původu:
  -   vztah soukromoprávní s mezinárodním prvkem řídící se cizím
     právem a tuzemská norma
-   vztah soukromoprávní s mezinárodním prvkem řídící se cizím
právem a zahraniční norma náležející k tomuto právnímu řádu
  -   vztah soukromoprávní s mezinárodním prvkem řídící se cizím
     (nebo tuzemským právem) a zahraniční norma náležející ke
     třetímu právnímu řádu

Zhodnocení: právní základ pro použití, podmínky použití
  
  Příklady:
  1.  Firma A se sídlem na území ČR a firma B se sídlem na území
     Maďarska uzavřely smlouvu o dodávce vojenského materiálu.
     Smlouva se má dle příslušné doložky řídit maďarským právem.
     V ČR existuje zákon o obchodu s vojenským materiálem, dle
     kterého je nutné pro tento typ obchodu splnit určité
     předpoklady, mimo jiné získat licenci pro vývoz. Smlouva je dle
     českého práva neplatná. Nicméně se řídí dle § 9 ZMPS polským
     právem. Posuď situaci.
  2.  Firma A se sídlem na území ČR a firma B se sídlem na území
     Ukrajiny uzavřely smlouvu o dodávce zboží na Ukrajinu. Smlouva
     se dle příslušné doložky má řídit ukrajinským právem. Součástí
     ukrajinského práva je zákon,  který podmiňuje dovoz předmětného
     zboží existencí zvláštního povolení ověřujícího vlastnosti
     zboží. Posuď dopad cizího veřejného práva a možnosti jeho
     zohlednění.
3.  Firma A se sídlem na území ČR a firma B se sídlem na území
Bosny a Hercegoviny uzavřely smlouvu o dodávce zboží do Sudánu.
Smlouva se řídí českým právem. Zboží má být přepraveno po moři
přes Egypt. Dodávku není možné realizovat, neboť Egypt přijal
embargo na obchod se Sudanem. Vyhodnoť situaci z pohledu
mezinárodního práva soukromého a možného zohlednění norem.