Zadání pro semináře ze zvláštní části mezinárodního práva veřejného II Ak. r. 2004/2005 PVP - Mezinárodní právo uprchlické Situace: Pan A, ukrajinský žadatel o azyl rómské národnosti, požádal v ČR o azyl. Pan A tvrdí, že po svém přestěhování z Kyjeva do provinčního města Mukačeva se dostal do konfliktu s místní skupinou skinheads. Při cestě do práce se stal opakovaně terčem nadávek, postrkování kopanců a plivání. Dvakrát mu při potyčce někdo ukradl peněženku i s doklady. Pan A několikrát hlásil tyto incidenty na policii, vždy ovšem bez úspěchu: vyšetřování bylo vždy odloženo pro nedostatek důkazů. Když jednou ohlásil napadení a krádež svých dokladů, policie ho dokonce zadržela na 72 hodin, protože se nebyl schopen prokázat průkazem totožnosti. Vzhledem k neomluvené absenci mu kvůli tomu zaměstnavatel strhl mzdu a pohrozil mu, že ho okamžitě propustí, pokud se to bude opakovat. Poté byl několik měsíců tolerován. Asi po 6 měsících po přestěhování do Mukačeva si na pana A příslušníci skinheads počkali před jeho domem a brutálně ho zbili. Pan A utrpěl těžký otřes mozku, zlomeninu tří žeber a další těžké pohmožděniny. Tento útok si vyžádal šestitýdenní hospitalizaci. Ihned po svém propuštění z nemocnice se pan A okamžitě rozhodl opustit vlast a spolu s celou rodinou odjel ze země. Otázky: 1) Jedná se v tomto případě o pronásledování ve smyslu Ženevské úmluvy z roku 1951? 2) Je pro tuto žádost o azyl důležité, že se policie nikdy přímo na útocích na pana A. nepodílela? Pokud ano, tak proč a do jaké míry? 3) Za jakých podmínek může pronásledování od nestátních subjektů (např. hnutí skinheads) spadat pod definici uprchlíka v Ženevské úmluvě z roku 1951? Liší se v tomto bodě praxe v jednotlivých smluvních státech? 4) Jakou roli hraje skutečnost, že žadatel nešel po svém propuštění na policii, a namísto toho rovnou opustil domovskou zemi (tj. nepokusil se vyhledat ochranu v zemi svého původu)? Povinná literatura: 1) Příručka UNHCR, čl. 51-60. (http://www.unhcr.cz/protect.htm) 2) ČEPELKA, C., JÍLEK, D., ŠTURMA, P.: Azyl a uprchlictví v mezinárodním právu. Brno, Masarykova univerzita, 1997, str. 105- 111. 3) §2 odst. 6 zákona č.325/1999 Sb., o azylu. Doporučená literatura: 1) CARLIER, J.Y., VANHEULE, D., HULLMAN, K., GALIANO, C.P.: Who is a Refugee? Hague, Kluwer Law International, 1997, str. 701-704. 2) GOODWIN-GILL, G.S: The Refugee in International Law. 2nd ed., Oxford, 1996, str. 66-69. 3) HATHAWAY, J.C.: The Law of Refugee Status. Toronto, 1991, str. 99-105. 4) LAMBERT, H.: The Conceptualisation of `Persecution' by the House of Lords: Horvath v. Secretary of State for the Home Department. International Journal of Refugee Law, 2001, Vol. 13, No. 1/2, str. 16-31. Zadání pro semináře ze zvláštní části mezinárodního práva veřejného II Ak. r. 2004/2005 PVP - Mezinárodní právo uprchlické Situace: Slečna C, žadatelka o azyl pocházející z Gruzie, odcestovala ze své rodné země za studiem na VŠ do ČR, když jí bylo 18 let. O šest let později požádala o azyl. Během svých vysokoškolských studií v ČR poznala, že ji přitahuje její spolužačka. Tato náklonnost byla oboustranná, a jejich přátelství později vyústilo v silný lesbický vztah. Slečna C si uvědomila, že jí ženy přitahují již od dětství; svoje pocity se však snažila potlačit kvůli své silně nábožensky založené rodině. V Gruzii jsou navíc homosexuální a lesbické vztahy tvrdě potlačovány. Tomu odpovídá i atmosféra ve školách, ve sdělovacích prostředcích apod. Během svého pobytu v ČR si však žadatelka o azyl uvědomila, že už nemůže dále mlčet a bude oponovat vládnoucímu režimu v Gruzii v jeho útlaku namířeného proti gayům a lesbičkám. V důsledku toho se obává po návratu do Gruzie mučení a jiných fyzických útoků z důvodu své sexuální orientace a názorů na společnost. Žadatelka C se také obává špatného zacházení kvůli jejím feministickým názorům. Žadatelka tvrdí, že z hloubi duše věří v rovnoprávnost mužů a žen. Ve své žádosti o azyl to dokazuje tím, že se angažovala v různých nevládních organizacích na obranu práv žen jak v Gruzii, tak v ČR. Je nutné si uvědomit, že osoby kritizující stávající společenské normy či činnost státních úřadů v Gruzii přitahují pozornost provládních přívrženců a tajných služeb. Žadatelka C se obává, že po svém návratu do Gruzie bude nucena svým okolím přijmout ponižující způsob života ženy v gruzínské společnosti. Její svoboda pohybu, projevu a oblékání bude výrazně omezena. Nebude moci pokračovat ve svém zaměstnání a kariéře. Bude odsuzována a obtěžována za to, že se neprovdala, a že nerespektuje ustálené společenské normy. Žadatelka C. tvrdí, že se nebude schopna podřídit společenskému postavení ženy v její rodné zemi. Navíc bude žít neustále ve strachu, že vyjde najevo její sexuální orientace, což je podle ní jen otázkou času. Otázky: 1) Co je to uprchlík "sur place"? 2) Které důvody pronásledování uvedené v Ženevské úmluvě z roku 1951 lze na daný příklad aplikovat? Jaké musejí být splněny hmotně právní podmínky? Zdůvodněte je. 3) Změní se Váš názor, pokud se dozvíte, že po novele gruzínského trestního zákona z roku 1999 již není považována homosexualita za trestný čin? 4) Lze na daný případ aplikovat i jiné mezinárodní smlouvy o lidských právech? Povinná literatura: 1) Příručka UNHCR, čl. 66-86. (http://www.unhcr.cz/publ_guides.htm) 2) UNHCR: Doporučení v oblasti poskytování mezinárodní ochrany "Pronásledování související s příslušností k určitému pohlaví", 2002. (tamtéž) 3) KOSAŘ, D.: Pronásledování z důvodu příslušnosti k určité sociální skupině, Časopis pro právní vědu a praxi, 2004, č. 2, kapitola 7, str. 172-173. Doporučená literatura: 1) ČEPELKA, C., JÍLEK, D., ŠTURMA, P.: Azyl a uprchlictví v mezinárodním právu. Brno, Masarykova univerzita, 1997, str. 111- 117. 2) UNHCR: Doporučení v oblasti poskytování mezinárodní ochrany "Příslušnost k určité sociální skupině", 2002. (tamtéž) Zadání pro semináře ze zvláštní části mezinárodního práva veřejného II Ak. r. 2004/2005 Situace: Česká důlní společnost HAVÍŘ CR, a. s.., se rozhodla vyrazit průzkumný vrt č. 2004/2004 z hloubi státního území ČR až o pomyslnou hraniční čáru na česko-polské státní hranici. Uvedená akciová společnost přitom spolupracuje se společností GORNIK PL, a. s., která bude pokračovat v důlní činnosti od hraniční čáry směrem do vnitrozemí Polské republiky. Obě společnosti, zaregistrované podle českého a polského obchodního práva, mají souhlas příslušných báňských úřadů obou dotčených států, a to včetně obou ministerstev životního prostředí. Polský právní subjekt bude v důlní činnosti využívat technického zabezpečení a služeb společnosti české (dodávky energií, doprava pracovníků apod.). Dílčí aspekty důlní činnosti upravuje Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Polské lidové republiky o spolupráci při dobývání ložisek černého uhlí v oblasti společných československo-polských státních hranic (vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 10. ledna 1986 č. 16/1986 Sb.) Oba státy souhlasily s právním nástupnictvím do vzájemných práv a povinností plnoucích z Dohody. Rovněž v roce 1993 obnovily složení Dvoustranné mezivládní komise coby smíšeného a paritního mezinárodního orgánu. Dohoda se dovolává spolupráce kvůli vytěžení produktivního karbonu z podzemní oblasti společných státních hranic. Otázky: 1) Vysvětli postavení Dohody podle čl. 1, 10, 10a a 49 Ústavy ČR? 2) Uveď hmotně právní pravidla smluvní sukcese, která se vztahovala na Dohodu? 3) Rozeber předmět a účel Dohody? 4) Nalezni a rozeber legální definici státních hranic! 5) Vysvětli, zdali předpokládané důlní dílo lze pokládat za překročení státní hranice. Předlož právní argumenty ve prospěch navozeného řešení a argumenty směřující proti. 6) Rozeber složení, pravomoci a kompetence Dvoustranné mezivládní komise. 7) Disponuje Dvoustranná mezivládní komise pravomocí rozhodnout o vyražení průzkumného vrtu? Povinná literatura: 1) MALENOVSKÝ, J., Mezinárodní právo veřejné, jeho obecná část a poměr k vnitrostátnímu právu, Brno, 2004. Doporučená literatura: 1) ČEPELKA, Č., ŠTURMA, P., Mezinárodní právo veřejné, Praha, 2003. 2) SEIDL-HOHENVELDERN, I., Mezinárodní právo veřejné, Praha 1999. Právní předpisy: 1) Ústava ČR v posledním znění. 2) Vyhláška č. 16/1986 Sb. Zadání pro semináře ze zvláštní části mezinárodního práva veřejného II Ak. r. 2004/2005 Situace: V únoru 2004 se objevila první zpráva Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC) o neuspokojivých podmínkách v zadržovacích zařízeních na území Iráku. Posléze ICRC uvedla, že 70% až 90% zadržovaných mužů a žen je zbaveno svobody omylem. Dne 19. ledna 2004 generálporučík R. Sanchez jmenoval generálmajora A. M. Tagubu a uložil mu rozkaz uskutečnit neformální šetření v zadržovacích a internačních zařízeních, zejména v Bagdádu. Generál Taguba vydal svoji zprávu 26. února 2004, v níž popisuje vyvstalou situaci vlastními slovy "sadistické, bezostyšné a zlovolné kriminální zneužívání....směřující proti zadržovaným..., jež bylo systematické a protiprávní". Zpráva uvádí katalog zločinů (trestných činů) jako například špatné nakládání se zadržovanými osobami, natáčení a fotografování obnažených mužů a žen, jejich vynucené pózování ve vysloveně sexuálních pozicích, nucené svlékání a setrvávání v nahotě po několik dnů, pohlavní styk mezi příslušníky vojenské policie a zadržovanými ženami, používání hlídacích psů proti zadržovaným osobám Dvě odvětví mezinárodního práva upravují ochranu obětí ozbrojených konfliktů: právo lidských práv a humanitární právo, jakož i hmotně právní a procesní podmínky zbavení nebo omezení osobní svobody jednotlivce, ať v době míru anebo během ozbrojeného konfliktu. K tomu se připojují obyčejové normy upravující odpovědnost států za mezinárodně protiprávní chování, a to včetně kodifikace návrhu článků o odpovědnosti států. Otázky: 1) Z čeho vyvěrá příbuznost humanitárního práva a práva lidských práv? Zdůvodni takovou obsahovou a účelovou příbuznost. 2) Nalezni smluvní normy obou odvětví, která se vztahují na uvedené případy. 3) Které smluvní či obyčejové normy mají aplikační přednost? 4) Lze kvalifikovat předmětné činy jako zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny? 5) Vysvětli subjektivní a objektivní stránku (tzv. elements of crimes) spáchaných skutků. 6) Prozkoumej trestněprávní odpovědnost pachatelů uvedených skutků. 7) Prozkoumej trestněprávní odpovědnost jejich velitelů. Vezmi do úvahy rozhodnutí Tribunálu pro bývalou Jugoslávii. 8) Nesou USA odpovědnost za dané chování vůči Iráku? Povinná literatura: 1) SUDRE, F., Mezinárodní a evropské právo lidských práv, Brno, Praha, 1997. Doporučená literatura: 1) CHUTNÁ, M., JÍLEK, D., Mezinárodní právo humanitární v dokumentech, Brno, 1994. 2) CHUTNÁ, M., JÍLEK, D., Lidská práva v mezinárodních dokumentech, Brno, 1994. 3) ČEPELKA, Č., JÍLEK, D., ŠTURMA, P., Mezinárodní odpovědnost, Brno, 2003.