Nabídka na odkoupení a vytěsnění akcionáře Nabídka na odkoupení -- základní principy, § 183h ObchZ, povinná/dobrovolná - předpoklady pro uložení povinnosti učinit nabídku: majoritní akcionář/i, event. osoby jednající ve shodě disponují min. 95% hlasovacích práv, jde o registrované cenné papíry, žadatel nejedná ve shodě s většinovým akcionářem, závažné skutečnostI - ingerence KCP, správní řízení "Vytěsnění akcionáře" -- do jisté míry "zrcadlová" nabídka odkoupení, Terminologie - "Squezee-out", "Freeze-out", "Vytěsnění akcionáře", v návrhu obchodního zákona (www.juristic.cz) "Právo výkupu účastnických cenných papírů" Důvody zavedení -- značné formální náklady (dané nutností respektovat řadů předpisů o ochraně akcionářské minority) - zneužívání minoritní účasti - neznámí akcionáři (nemožnost dobrovolného výkupu) - konkurenční nevýhody oproti jiným právním řádům - proporcionalita: vyvážení povinnosti učinit nabídku převzetí Sporná místa - působnost úpravy -- jen "veřejné", nebo i "soukromé" akciové společnosti; proč ne i pro společnosti s ručením omezeným - soulad s ústavní ochranou vlastnických práv - výše náhrady, hospodářské dorovnání - min. podíl na hlasovacích právech Podstata vytěsnění (práva na odprodej) -- možnost požadovat po majitelích účastnických cenných papírů, aby mu tyto cenné papíry prodali za určitou přiměřenou cenu; přijetí návrhu může být i proti vůli minoritního majitele vynuceno, příp. nahrazeno (soudním rozhodnutím) - evropská úprava Podobné instituty -- u přeměny obchodních společností: nepřiměřený výměnný poměr s právem na dorovnání v penězích -- zejména ale zrušení akciové společnosti s převodem jmění na akcionáře (§ 220p ObchZ) -- zdánlivě podobné: kaduční řízení ve společnosti s ručením omezeným (není ale vazba na porušení povinností -- vytěsnění není vázáno na určité chování společníka) Komparace - obdobné úpravy v ES i USA, dlouhodobá tradice (min. v rámci podnikových kombinací), rozdíly povětšinou jen v hranici, od které začíná možnost vytěsnění a v záběru úpravy ("veřejné" nebo i "soukromé" společnosti?) - Velká Británie, "compulsory acquisition of shares" sec. 429 a 430 Companies Act (1985), předpokladem vytěsnění je skutečnost, že majoritní akcionář získal podíl na základ veřejného návrhu adresovaným všem akcionářům, podíl musí dosáhnout nejméně 90%; vytěsnění se realizuje za stejných podmínek (cena, výměnný poměr) jako v předchozí nabídce; vytěsnění je "kompenzováno" právem minoritních akcionářů na nabídku k odkoupení podle sec. 430A Companies Act - Francie, ""retrait obligatoire", Reglement general du Conseil des Marchés Financiers (CMF), čl. 5-7-1; vytěsnění možné bez ohledu na předchozí nabídku převzetí; hranice 95%; předpokládá se schválení orgánem dozoru -- ten také určí přiměřenou náhradu - Itálie -- předpokladem je upozornění na pozdější vytěsnění v rámci nabídky převzetí; hranice 98% - Rakousko -- zatím bez úpravy vytěsnění; možné jen v rámci podnikových kombinací - Nizozemí - čl. 92a a 201a holandského občanského zákoníku, týká se i společností s ručením omezeným; min. podíl činí 95% Úprava v SRN - § 327a AktG a násl., "Der Ausschluss von Minderheitsaktionären" - Předpoklady: majoritního akcionáře (min. 95% hlasů) může být přijato rozhodnutí valné hromady akciové společnosti nebo komanditní společnosti na akcie o převodu akcií ostatních (minoritních) akcionářů za přiměřenou náhradu (Barabfindung) - Hlavní akcionář určí výši relutární náhrady, která musí odrážet poměry společnosti v čase přijetí usnesení valné hromady; od zveřejnění zápisu o rozhodnutí valné hromady se náhrada úročí sazbou 2% p.a.+ základní sazba (diskont), proplacení je garantováno úvěrovou institutucí - Valná hromada musí mít na programu schválení vytěsnění, hlavní akcionář předkládá na valné hromadě písemnou zprávu, ve které prokazuje splnění předpokladů pro vytěsnění - Nepřiměřenost náhrady nemůže být zpochybněna napadnutím usnesení valné hromady, akcionář se ale může domáhat zvýšení náhrady u soudu -- příslušný je Landgericht (Spruchstellenverfahre, blíže § 306 AktG), nárok je potřeba uplatnit v prekluzivní lhůtě dvou měsíců od zveřejnění zápisu v obchodním rejstříku Navržená česká úprava (autor: JUDr. Bohumil Havel, www.juristic.cz, zima 2004) Pododdíl 6: Právo výkupu účastnických cenných papírů § 461 (1) Osoba, která vlastní v cílové společnosti účastnické cenné papíry, a) jejichž souhrnná jmenovitá hodnota činí alespoň 90% jejího základního kapitálu, nebo b) které nahrazují cenné papíry, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota činí alespoň 90% základního kapitálu společnosti, anebo c) s nimiž je spojen alespoň 90% podíl na hlasovacích právech ve společnosti "dále jen <>) je oprávněn požadovat, aby valná hromada rozhodla o přechodu všech jejích ostatních účastnických cenných papírů na jeho osobu. K přijetí usnesení je potřebný souhlas alespoň devíti desetin hlasů všech vlastníků účastnických cenných papírů, přičemž vlastníci prioritních akcií a hlavní akcionář mají právo hlasovat. Rozhodnutí valné hromady se vyhotovuje ve formě notářského zápisu a usnesení obsahuje určení hlavního akcionáře a výši protiplnění určenou podle odst. 4. (2) Pro účely stanovení podílu podle odstavce 1 se k vlastním účastnickým cenným papírům v majetku společnosti nepřihlíží. (3) Představenstvo svolá valnou hromadu bez zbytečného odkladu po doručení žádosti; § 319 odst. 6 se použije obdobně. (4) Společně s žádostí podle odstavce 1 předá hlavní akcionář společnosti zdůvodněné určení výše protiplnění, případně znalecký posudek, je-li vyžadován; tyto listiny vyhotoví hlavní akcionář na vlastní náklady. § 461a (1) Vlastníci účastnických cenných papírů mohou od okamžiku obdržení pozvánky na valnou hromadu požádat soud o přezkoumání přiměřenosti protiplnění; není-li toto právo využito do měsíce ode dne zveřejnění usnesení valné hromady podle § 461 odst. 1, zaniká. Důkazní břemeno o přiměřenosti protiplnění nese hlavní akcionář, ledaže byla výše protiplnění doložena znaleckým posudkem. (2) V případě, že vlastník účastnického cenného papíru nevyužije právo podle odstavce 1, ačkoliv mu bylo usnesení valné hromady podle § 461 odst. 1 známo, nemůže se nepřiměřenosti protiplnění již dovolávat, a to ani v rámci žaloby o neplatnost usnesení valné hromady. (3) Soudní rozhodnutí, kterým bylo přiznáno právo na jinou výši protiplnění, je pro hlavního akcionáře a pro společnost závazné co do základu přiznaného práva i vůči ostatním vlastníkům účastnických cenných papírů. Promlčecí doba začíná běžet ode dne právní moci rozhodnutí, a to vůči všem oprávněným osobám bez ohledu na to, zda byly účastníky řízení. (4) Soudní rozhodnutí podle odstavce 3 nezpůsobuje neplatnost usnesení valné hromady podle § 461 odst. 1, hlavní akcionář však bez zbytečného odkladu doplatí vlastníkům účastnických cenných papírů rozdíl mezi výší protiplnění určeným v usnesení valné hromady a výši protiplnění í určeným soudním rozhodnutím. § 462 (1) Představenstvo bez zbytečného odkladu usnesení valné hromady zveřejní Uplynutím jednoho měsíce od zveřejnění přechází vlastnické právo ke zbylým účastnickým cenným papírům ve společnosti na hlavního akcionáře. (2) Dosavadní vlastníci listinných účastnických cenných papírů je předloží společnosti bez zbytečného odkladu po přechodu vlastnického práva, jinak nemohou v době prodlení požadovat protiplnění podle § 463. Společnost navrhne zápis změny vlastníků zaknihovaných účastnických cenných papírů osobě oprávněné vést centrální evidenci cenných papírů podle zvláštního právního předpisu ve stejné lhůtě s tím, že podkladem pro zápis změny je usnesení valné hromady podle 461 odst. 1. (3) Nepředloží-li dosavadní vlastnící účastnických cenných papírů tyto cenné papíry do měsíce, případně v náhradní lhůtě určené společností, která nesmí být kratší než 14 dnů, postupuje společnost podle § 402. Prohlášením účastnického cenného papíru za neplatný zaniká právo jeho vlastníka na vyplacení protiplnění. (4) Vrácené účastnické cenné papíry předá společnost hlavnímu akcionáři. Za účastnické cenné papíry prohlášené za neplatné vydá představenstvo společnosti bez zbytečného odkladu hlavnímu akcionáři nové účastnické cenné papíry. § 463 (1) Dosavadní vlastníci účastnických cenných papírů mají právo na protiplnění určené podle těchto zásad: a) v případě, že hlavní akcionář nabyl podíl podle § 461 odst. 1 v důsledku nepodmíněné a neomezené nabídky převzetí, považuje se za přiměřenou hodnotu protiplnění cena nebo směnný poměr určené v nabídce převzetí, nebo b) v případě, že nebyl podíl získán nabídkou převzetí, případně bylo-li usnesení valné hromady podle § 461 odst. 1 zveřejněno po uplynutí 3 měsíců od uplynutí doby závaznosti nabídky převzetí, na jejímž základě nabyl hlavní akcionář rozhodný podíl, určí se hodnota protiplnění na základě znaleckého posudku, který nesmí být starší než 3 měsíce ke dni rozhodování valné hromady podle § 461 odst. 1. (2) Hlavní akcionář poskytne oprávněným osobám protiplnění bez zbytečného odkladu poté, co tyto splní povinnost předložit účastnické cenné papíry podle § 462 odst. 2 a 3, případně poté, co bude zapsána změna vlastníka v centrální evidenci cenných papírů podle zvláštního právního předpisu. (3) Neposkytne-li hlavní akcionář vlastníkovi účastnického cenného papíru protiplnění do dvou měsíců ode dne podle odstavce 2 nebo nedohodne-li se s ním jinak platí, že k výkupu jeho účastnických cenných papírů nedošlo a společnost zajistí bez zbytečného odkladu obnovení stavu před rozhodnutím valné hromady o výkupu; náklady s tím spojené nese hlavní akcionář. § 463a (1) Zveřejněním usnesení valné hromady dochází k vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na oficiálním trhu, byly-li kótovány; § 287 se nepoužije. Společnost o skutečnosti vyřazení informuje v souladu se zvláštním právním předpisem organizátora regulovaného trhu a další povinné osoby s žádostí o promítnutí vyřazení do příslušeného seznamu. (2) Právo hlavního akcionáře podle § 461 odst. 1, které není uplatněno do tří měsíců od uplynutí doby závaznosti nabídky převzetí podle § 463 odst. 1 písm. a) nebo do tří měsíců ode dne nabytí rozhodného podílu, zaniká, ledaže se postupuje podle odstavce 3. (3) Uplynula-li lhůta podle odstavce 2, může navrhovatel uplatnit postup podle § 461 odst. 1 jen tehdy, jsou-li prokázány důvody hodné zvláštního zřetele a souhlasí-li s tím soud. § 463b (1) V případě, že byly přešlé účastnické cenné papíry zástavou, zástavní právo zveřejněním usnesení valné hromady zaniká. (2) Hlavní akcionář složí částku odpovídající hodnotě zastavených účastnických cenných papírů do úschovy, a na zástavního věřitele, který drží zastavený účastnický cenný papír se přiměřeně použijí § 462 odst. 2 a 3; to neplatí dohodnou-li se hlavní akcionář a dosavadní zástavní věřitel jinak (3) Není-li zástavní věřitel znám nebo není-li známa existence zástavního práva, vyplatí hlavní akcionář osobě, která mu prokáže, že původní účastnické cenné papíry byly v okamžiku rozhodnutí podle § 461 odst. 1 předmětem zástavního práva zřízeného v její prospěch, částku odpovídající jejich hodnotě, ledaže se s touto osobou dohodne jinak. (4) Není-li prokázáno zástavní právo podle odstavce 3 do 6 měsíců ode dne zveřejnění usnesení valné hromady podle § 461 odst. 1, právo na výplatu podle odstavce 3 zaniká. § 463c Tento pododdíl se použije i v případě, že cílová společnost je soukromou akciovou společností.