HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA A FISKÁLNÍ POLITIKA Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Konzultační hodiny: Úterý: 13.30 -- 14.30 Čtvrtek: 13.00 -- 14.00 HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA n podstata hospodářské politiky n cíle hospodářské politiky n příčina zásahů státu do ekonomiky Podstata hospodářské politiky n Hospodářská politika je konkrétní jednání státu, kterým je ovlivňována hospodářská situace v širokém národním měřítku. n Dříve: HP = dosažení maxima společenského blahobytu n Dnes: HP se utváří na základě střetu názorů politických stran a lobby, byrokracie a reakce na konkrétní hospodářskou situaci Cíle hospodářské politiky n zajištění sociálních jistot obyvatelstva n vnější měnová a obchodní stabilita n zajištění růstu ekonomiky Existují 4 základní cíle tzv. stabilizační politiky: n plná zaměstnanost n stálý hospodářský růst n cenová stabilita n vnější rovnováha n Magický čtyřúhelník (mnohoúhelník) Členění hospodářské politiky n fiskální (rozpočtová) n soustava veřejných rozpočtů n mimorozpočtové fondy n rozpočty vládních neziskových organizací, veřejných podniků ve veřejném sektoru n monetární n provádí ČNB n ovlivňuje peněžní zásobu nebo úrokové sazby s cílem stabilizovat ekonomiku n důchodová n zahrnuje různé formy regulace mezd n sociální politika n vnější měnová n souvisí s zahraničním obchodem n přímé nástroje (clo, kvóty, neviditelné překážky obchodu - hygienická nařízení, normy) n nepřímé nástroje (intervence na devizových účtech) Příčiny selhání trhu a státních zásahů n Mikroekonomické n nedokonalá konkurence n nedostatek informací n existence přirozeného monopolu n existence veřejných statků n vznik externalit n Makroekonomické n nedostatečné využívání zdrojů n zabezpečit stabilní hospodářský růst n Mimoekonomické n potřeba zmírnit nerovnosti mezi subjekty n potřeba zvýšit kvalitu lidského potenciálu n ohled na životní prostředí Netržní činnosti státu n legislativní n alokační n jedná se o snahu státu efektivně alokovat finanční prostředky n redistribuční n dosáhnout větší spravedlivosti v rozdělování n redistribuce se zajišťuje zejména: n nepřímo prostřednictvím progresivních daní n vyšším zdaněním některého zboží n přímo prostřednictvím adresných peněžních transferů n regulační n stabilizační n jsou důsledkem makroekonomických příčin selhání trhu Fiskální politika n význam a podstata fiskální politiky n význam a podstata státního rozpočtu n mechanismus sestavování SR n úloha SR v hospodářské politice n příjmy a výdaje SR n deficit státního rozpočtu n Lafferova křivka Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomickými subjekty s cílem stabilizovat makroekonomický vývoj. Typy fiskální politiky: n Expanzivní: n růst výdajů st. rozpočtu (přímé) n snížení daní (nepřímé) n kombinace obou předchozích způsobů n Restriktivní: n snížení výdajů st. rozpočtu (přímé) n zvýšení příjmů st. rozpočtu (nepřímé) n kombinace obou předchozích způsobů Význam a podstata státního rozpočtu n nejvýznamnější veřejný rozpočet n soustřeďuje největší část příjmů rozpočtové soustavy (prochází jím 80 % příjmů soustavy veřejných rozpočtů) n nejdůležitější finanční nástroj užívaný ústřední vládou v hospodaření státu k financování státních netržních činností n nejvýznamnější nástroj stabilizační politiky n prostřednictvím st. rozpočtu se nenávratným způsobem přerozděluje významná část HDP Sestavování SR n sestavení návrhu n projednání a schválení n plnění n případné schvalování úprav během rozpočtového období n kontrola plnění Úloha SR v hospodářské politice n alokační n poskytování veřejných statků a služeb n distribuční n rozdělování důchodů a bohatství ve společnosti n stabilizační n úkolem vlády je používat nástroje fiskální politiky k udržení vysoké úrovně a plynulého chodu ekonomické aktivity Výdaje SR n na vládní nákupy -- zajištění veř. statků státem -- tzv. alokační výdaje n na financování běžných a kapitálových potřeb neziskových organizací, které stát zřídil pro zabezpečení veřejných statků n na peněžní transfery pro obyvatelstvo n formou dotací na výrobu některých výrobků pro domácnosti n formou dotací ekologických n redistribuční výdaje Příjmy SR n Daňové n pojistné na sociální zabezpečení (pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění) n příspěvek na státní politiku zaměstnanosti n pojistné na veřejné zdravotní pojištění n cla n místní poplatky n Nedaňové n příjmy ve formě uživatel. poplatků n z pronájmu státního majetku Daňové příjmy Daňové příjmy mají charakter daní, tzn: n povinná n nenávratná n neekvivalentní n pravidelně se opakující n zákonem stanovená platba do veřejného rozpočtu Trendy vývoj SR n Tok výdajů st. rozpočtu je během roku poměrně rovnoměrný, avšak v závěru roku objem výdajů vzrůstá. n Rozhodující objem výdajů SR ČR představují běžné výdaje (1993 -- 2000 -- 88 %, v poslední době tvoří cca 98 %). n Celkové výdaje st. rozpočtu vzrostly za poslední roky o více jak 20 %, neinvestiční transfery obyvatelstvu vzrostly o téměř 30 %, příjmy st. rozpočtu vzrostly pouze o cca 15 %. n Od roku 1995 stoupá podíl mandatorních výdajů (skupina peněžní transfery obyvatelstvu) a ostatních obligatorních výdajů -- tzv. quasi mandatorní výdaje. Deficit SR n DEFICIT (veličina toku -- za daný rok) n STÁTNÍ DLUH (veličina stavu -- v daném okamžiku). Příčiny rozpočtového deficitu n dlouhodobá politika státu blahobytu => chronická deficitnost st. rozpočtu => růstu veřejného dluhu n Příčiny deficitu st. rozpočtu najdeme: n na straně příjmů n na straně výdajů n Endogenní faktory n expanzivní charakter fiskální politiky n časové rozložení výdajového šoku n časové rozložení daňového zatížení na více generací n vládní populismus n Exogenní faktory n tempo ekonomického růstu n růst cen základních surovin n deprese ve světě n vývoj úrokové míry n úrok z veřejného dluhu n mimořádné události Členění deficitu n plánovaný n neplánovaný n krátkodobý n výsledný deficit ročního hospodaření n střednědobý a dlouhodobý deficit Důsledky deficitu SR n krátké období - pozitivní n eliminace vlivu exogenních faktorů n financování efektivních veřejných výdajových programů n v krátkém období je obtížné zvýšit daně, stejně jako je obtížné provést škrty ve výdajích n dlouhodobé období - negativní n růst veřejného dluhu n vyvolává inflační tlaky n otázka časového zpoždění realizace vládních opatření Financování deficitu SR n Dluhové financování - emisí st. dluhopisů n vnitřní dluh n vnější dluh n Peněžní financování - půjčkou od centrální banky, půjčkou ze zahraničí n monetizace dluhu -- tzn. transformace deficitu do přírůstku peněžní zásoby n Ze státních aktiv n Dlouhodobé řešení deficitu: n ze státních finančních aktiv n zvýšením daní Vývoj deficitu veřejného sektoru v ČR Přebytek/deficit (v % HDP) 2004 Veřejný dluh n Veřejný dluh je souhrn závazků: n státu n jednotlivých článků územní samosprávy n veřejných fondů n veřejně právních institucí zřizovaných státem a územní samosprávou n veřejných podniků Dluh (% HDP) 2004 Řešení dluhového problému n využít vlivu pozitivních exogenních faktorů n vyšší tempo ekon. růstu než reálná úroková sazba z veřejného dluhu n inflace n zahraniční pomoci n využít vlivu aktivních vládních opatření n přebytek státního rozpočtu n mimořádné jednorázové paušální dávky z kapitálu k umoření dluhu n monetárním řešením n odmítnutí existujícího dluhu, případně úroku n Účinné řešení dluhového problému zamezují: n nepopulárnost většiny opatření n omezený časový horizont vlády n politické tlaky Tempo růstu veřejného dluhu n Každý občan včetně novorozenců a důchodců dluží přibližně 58 014 Kč! n Orientační částka nárůstu dluhu v současné době činí zhruba 300 Kč za sekundu! Lafferova křivka Děkuji za pozornost!