HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA A FISKÁLNÍ POLITIKA Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Konzultační hodiny: n Úterý: 13.30 -- 14.30 n Čtvrtek: 13.00 -- 14.00 HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA n podstata hospodářské politiky n cíle hospodářské politiky n příčina zásahů státu do ekonomiky Podstata hospodářské politiky n Hospodářská politika je konkrétní jednání státu, kterým je ovlivňována hospodářská situace v širokém národním měřítku. n Dříve: HP = dosažení maxima společenského blahobytu n Dnes: HP se utváří na základě střetu názorů politických stran a lobby, byrokracie a reakce na konkrétní hospodářskou situaci Cíle hospodářské politiky n zajištění sociálních jistot obyvatelstva n vnější měnová a obchodní stabilita n zajištění růstu ekonomiky Existují 4 základní cíle tzv. stabilizační politiky: n plná zaměstnanost n stálý hospodářský růst n cenová stabilita n vnější rovnováha n Magický čtyřúhelník Členění hospodářské politiky n fiskální (rozpočtová) n soustava veřejných rozpočtů n mimorozpočtové fondy n rozpočty vládních neziskových organizací, veřejných podniků ve veřejném sektoru n monetární n provádí ČNB n ovlivňuje peněžní zásobu nebo úrokové sazby s cílem stabilizovat ekonomiku n důchodová n zahrnuje různé formy regulace mezd n sociální politika n vnější měnová n souvisí s zahraničním obchodem n přímé nástroje (clo, kvóty, neviditelné překážky obchodu - hygienická nařízení, normy) n nepřímé nástroje (intervence na devizových účtech) Příčiny selhání trhu a státních zásahů n Mikroekonomické n nedokonalá konkurence n nedostatek informací n existence přirozeného monopolu n existence veřejných statků n vznik externalit n Makroekonomické n nedostatečné využívání zdrojů n zabezpečit stabilní hospodářský růst n Mimoekonomické n potřeba zmírnit nerovnosti mezi subjekty n potřeba zvýšit kvalitu lidského potenciálu n ohled na životní prostředí Netržní činnosti státu n legislativní n alokační n jedná se o snahu státu efektivně alokovat finanční prostředky n redistribuční n dosáhnout větší spravedlivosti v rozdělování n redistribuce se zajišťuje zejména: n nepřímo prostřednictvím progresivních daní n vyšším zdaněním některého zboží n přímo prostřednictvím adresných peněžních transferů n regulační n stabilizační n jsou důsledkem makroekonomických příčin selhání trhu Fiskální politika n význam a podstata fiskální politiky n teoretické přístupy k fiskální politice n význam a podstata státního rozpočtu n mechanismus sestavování SR n úloha SR v hospodářské politice n příjmy a výdaje SR n deficit státního rozpočtu n Lafferova křivka Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomickými subjekty s cílem stabilizovat makroekonomický vývoj. Typy fiskální politiky: n Expanzivní: n růst výdajů st. rozpočtu (přímé) n snížení daní (nepřímé) n kombinace obou předchozích způsobů n Restriktivní n snížení výdajů st. rozpočtu (přímé) n zvýšení příjmů st. rozpočtu (nepřímé) n kombinace obou předchozích způsobů Teoretické přístupy k fiskální politice n Fyziokraté - stát nemá zasahovat do hospodářství n Merkantilisté - potřeba aktivních státních zásahů n Klasická politická ekonomie - prosazovala škodlivost státních zásahů n Neoklasický proud - na veřejný sektor jsou aplikovány principy efektivní alokace zdrojů n Teorie ekonomie blahobytu - stát má zajišťovat rovné podmínky pro všechny jednotlivce n Keynes - teorie cyklicky vyrovnaného státního rozpočtu n Monetaristé - deficit státního rozpočtu vede k vysoké inflaci Význam a podstata státního rozpočtu n nejvýznamnější veřejný rozpočet n soustřeďuje největší část příjmů rozpočtové soustavy (prochází jím 80 % příjmů soustavy veřejných rozpočtů) n nejdůležitější finanční nástroj užívaný ústřední vládou v hospodaření státu k financování státních netržních činností n nejvýznamnější nástroj stabilizační politiky n prostřednictvím st. rozpočtu se nenávratným způsobem přerozděluje významná část HDP Státní rozpočet je: n Centralizovaný peněžní fond n je nejdůležitějším fondem v rozpočtové soustavě n Nejdůležitější bilance státu n příjmy a výdaje st. rozpočtu závazně člení rozpočtová skladba -- třídění dle kapitol, druhové, funkční (členění nenávratných výdajů) n vzhledem k objemu st. rozpočtu je významná výše jeho deficitu a výše tzv. skrytého dluhu Státní rozpočet je: n Finanční plán n nabývá podoby rozpočtového zákona n za plnění odpovídá ministerstvo financí n vláda je většinou zmocněna provádět v případě potřeby dílčí úpravy rozpočtu n po skončení období se sestavuje závěrečná bilance skutečného plnění st. rozpočtu -- tzv. státní závěrečný účet n Tok běžných příjmů -- kolísá n Tok běžných výdajů -- pravidelný n Významný nástroj rozpočtové politiky n záměrně jsou využívány daňové příjmy a některé výdaje a rozpočtové saldo k ovlivňování agregátní poptávky a hospodářskému růstu, k ovlivňování zaměstnanosti n všechny příjmy a výdaje se realizují zpravidla na jednom běžném účtu v zúčtovacím centru, jedná se o clearingový účet tzv. Státní pokladny -- v ČR nazývaný souhrnný účet Sestavování SR n sestavení návrhu n projednání a schválení n plnění n případné schvalování úprav během rozpočtového období n kontrola plnění Úloha SR v hospodářské politice n alokační n poskytování veřejných statků a služeb n distribuční n rozdělování důchodů a bohatství ve společnosti n stabilizační n úkolem vlády je používat nástroje fiskální politiky k udržení vysoké úrovně a plynulého chodu ekonomické aktivity Výdaje SR n na vládní nákupy -- zajištění veř. statků státem -- tzv. alokační výdaje n na financování běžných a kapitálových potřeb neziskových organizací, které stát zřídil pro zabezpečení veřejných statků n na peněžní transfery pro obyvatelstvo n formou dotací na výrobu některých výrobků pro domácnosti n formou dotací ekologických n redistribuční výdaje Trendy ve výdajích SR n růst výdajů n mandatorních transferových plateb obyvatelstvu n na dluhovou službu n decentralizace financování potřeb na nižší vládní úrovně a územní samosprávu n podíl vládní poptávky na agregátní poptávce je ve vyspělých zemích ve výši 15 -- 20% Příjmy SR n Daňové n pojistné na sociální zabezpečení (pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění) n příspěvek na státní politiku zaměstnanosti n pojistné na veřejné zdravotní pojištění n cla n místní poplatky (tyto jsou zařazeny do rozpočtů nižších územně správních celků) n Nedaňové n příjmy ve formě uživatel. poplatků n z pronájmu státního majetku Daňové příjmy Daňové příjmy mají charakter daní, tzn: n povinná n nenávratná n neekvivalentní n pravidelně se opakující n zákonem stanovená platba do veřejného rozpočtu Trendy v příjmech SR n běžné příjmy (daně cca 58 %) + příspěvky na soc. zabezpečení se podílejí (38 %) - tj cca 95% na celkových příjmech n kapitálové příjmy jsou velmi malé (Fond národního majetku) n tempo růstu daň. příjmů ve st. rozpočtu se snižuje Trendy - vývoj SR n Tok výdajů st. rozpočtu je během roku poměrně rovnoměrný, avšak v závěru roku objem výdajů vzrůstá. n Rozhodující objem výdajů SR ČR představují běžné výdaje (1993 -- 2000 -- 88 %, v poslední době tvoří cca 98 %). n Celkové výdaje st. rozpočtu vzrostly za poslední roky o více jak 20 %, neinvestiční transfery obyvatelstvu vzrostly o téměř 30 %, příjmy st. rozpočtu vzrostly pouze o cca 15 %. n Od roku 1995 stoupá podíl mandatorních výdajů (skupina peněžní transfery obyvatelstvu) a ostatních obligatorních výdajů -- tzv. quasi mandatorní výdaje. Distribuční spravedlnost n Spravedlnost se v daňové teorii: n schopnost platit daň -- každý subjekt by měl přispívat k financování veřejných statků podle své platební schopnosti n užitek ze zdanění -- jednotlivec má platit takovou daň, která je rovna užitku ze zdanění v podobě různých veřejných statků, které pro něj stát zabezpečuje n princip vertikální spravedlnosti n poplatník s větší schopností platit daň, tzn. bohatý subjekt, by měl platit větší daň než poplatník s nižší schopností platit daň n princip horizontální spravedlnosti n poplatníci se stejnou schopností platit daň platí stejně velikou daň, a to bez ohledu na pohlaví, rasu, věk apod.