FISKÁLNÍ POLITIKA Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Konzultační hodiny: n Úterý: 13.30 -- 14.30 n Čtvrtek: 13.00 -- 14.00 Deficit n DEFICIT (veličina toku -- za daný rok) n Primární deficit (je výsledkem hospodaření v daném rozpočtovém období) + úroky z veřejného dluhu n Celkový deficit = - (hotovostní příjmy -- hotovostní výdaje -- úroky z veřejného dluhu) Členění deficitu n Strukturální n Strukturální rozpočet propočítává, jaké by byly státní příjmy, výdaje či deficity, kdyby ekonomika fungovala na hladině potenciálního produktu n Cyklický n Cyklický rozpočet je rozdíl mezi skutečným (zachycuje skutečné výdaje, příjmy a deficity v daném období) a strukturálním rozpočtem. Členění deficitu n plánovaný (aktivní -- strukturální deficit ) n neplánovaný (pasivní -- cyklický deficit) n krátkodobý (výsledkem krátkodobého časového nesouladu mezi tokem příjmů a tokem výdajů) n výsledný deficit ročního hospodaření n střednědobý a dlouhodobý deficit (chronický deficit veřejného rozpočtu) Příčiny rozpočtového deficitu n dlouhodobá politika státu blahobytu => chronická deficitnost st. rozpočtu => růstu veřejného dluhu n Endogenní faktory n expanzivní charakter fiskální politiky n časové rozložení výdajového šoku n časové rozložení daňového zatížení na více generací n vládní populismus n Exogenní faktory n tempo ekonomického růstu n růst cen základních surovin n deprese ve světě n vývoj úrokové míry n úrok z veřejného dluhu n mimořádné události n Příčiny deficitu st. rozpočtu najdeme: n na straně příjmů n na straně výdajů Prohlubování deficitu Důsledky deficitu SR n krátké období - pozitivní n eliminace vlivu exogenních faktorů n financování efektivních veřejných výdajových programů n V krátkém období je obtížné zvýšit daně, stejně jako je obtížné provést škrty ve výdajích. n dlouhodobé období - negativní n růst veřejného dluhu n vyvolává inflační tlaky n otázka časového zpoždění realizace vládních opatření. Financování deficitu SR n Dluhové financování - emisí st. dluhopisů n vnitřní dluh n vnější dluh n Peněžní financování - půjčkou od centrální banky, půjčkou ze zahraničí n monetizace dluhu -- tzn. transformace deficitu do přírůstku peněžní zásoby n Ze státních aktiv n Dlouhodobé řešení deficitu: n ze státních finančních aktiv n zvýšením daní Vývoj deficitu SR ČR Vývoj deficitu SR Slovenska Deficit SR v ČR n Na začátku 90. let - nízký podíl tzv. sekuritizace dluhu (tzn. krytý státními cennými papíry). Dnes je plně sekuritizován vnitřní dluh. n Emitování střednědobých státních dluhopisů v zaknihované formě, většinou s dobou splatnosti od 2 do 5 let, jejich výnos byl cca 8 %. n Většinu státních dluhopisů skupuje bankovní sektor a pojišťovací společnosti. Vývoj deficitu veřejného sektoru v ČR Přebytek/deficit (v % HDP) 2004 Schodek SR Slovenska v % HDP Parametry rozpočtu pro rok 2006 Příjmy: 884,39 miliardy Výdaje: 958,79 miliardy Schodek: 74,4 miliardy Veřejný dluh n VEŘEJNÝ DLUH (veličina stavu -- v daném okamžiku) je výrazem dlouhodobé fiskální nerovnováhy n Veřejný dluh je souhrn závazků: n státu n jednotlivých článků územní samosprávy n veřejných fondů n veřejně právních institucí zřizovaných státem a územní samosprávou n veřejných podniků Dluh (% HDP) 2004 Důsledky veřejného dluhu n Rozpočtové n placení úroků z veřejného dluhu zatěžuje veřejné výdaje n vysoké úrokové náklady vedou v mnoha případech ke vzniku deficitu v dalším období n Redistribuční n u vnitřního dluhu je zpravidla nominální hodnota emitovaných státních cenných papírů na krytí dluhu příliš vysoká, nemohou ji nakupovat domácnosti. Prostřednictvím úroků z veřejného dluhu je přerozdělována část finančních prostředků z veřejných rozpočtů ve prospěch bohatých subjektů. n Fiskální n dochází k fiskální nerovnováze -- zvyšováním podílu dluhu na HDP -- zužuje se prostor pro působení stabilizační politiky n Změna struktury portfolia n z portfolia soukromého sektoru se vytlačují ostatní aktiva n Inflace n Přestoupení konvergenčního kritéria n podíl veřejného dluhu na HDP nižší než 60 %. Řešení dluhového problému n využít vlivu pozitivních exogenních faktorů n vyšší tempo ekon. růstu než reálná úroková sazba z veřejného dluhu n inflace n zahraniční pomoci n využít vlivu aktivních vládních opatření n přebytek státního rozpočtu n mimořádné jednorázové paušální dávky z kapitálu k umoření dluhu n monetárním řešením n odmítnutí existujícího dluhu, případně úroku n Účinné řešení dluhového problému zamezují: n nepopulárnost většiny opatření n omezený časový horizont vlády n politické tlaky Veřejný dluh v ČR n V roce 1993 stát převzal dluh ve výši 164 mld. Kč, z toho: n Vnitřní státní dluh cca 92 mld. Kč (věřitelem se stala ČNB a obchodní banky) n Vnější dluh ve výši zhruba 72 mld. Kč. n Stále významnější je skrytý dluh, jak v případě státu, tak v případě obcí. n Podíl veřejného dluhu na HDP se v posledních letech výrazně zvyšuje, prognózy vývoje deficitu st. rozpočtu tento veřejný dluh v nejbližších letech ještě zhorší. Tempo růstu veřejného dluhu n Každý občan včetně novorozenců a důchodců dluží přibližně 58 014 Kč! n Orientační částka nárůstu dluhu v současné době činí zhruba 300 Kč za sekundu! Daňová soustava n důchodové daně n nejmladší daně n obsahují sociální prvky, od kterých je postupně upouštěno n záporná důchodová daň n spotřební daně n nerespektují důchodovou situaci dlužníka n v současné době jsou zařazeny především z fiskálních důvodů -- jsou stabilním příjmem n majetkové daně n jsou historicky nejdéle využívaným typem daní n využívají se z důvodu stabilnosti jejich výnosu, ačkoliv výnos je minimální n u majetkových daní je zpravidla nemožný daňový únik n nerespektují důchodovou situaci poplatníka daně Daňová kvóta n slouží pro srovnání nenávratného způsobu přerozdělování části HDP a daňového zatížení v čase a pro mezinárodní srovnávání n většinou se však do daňové kvóty zahrnují nejenom daně, ale i povinný příspěvek na sociální zabezpečení a povinné veřejné zdravotní pojištění a samozřejmě cla a zpravidla i místní daně = souhrnná neboli složená daňová kvóta n Daňová kvóta v ČR = 40 % Lafferova křivka Společné rysy daňových reforem n princip spravedlnosti, efektivnosti daní a jednoduchosti a průhlednosti daňového systému n snižovat daňové zatížení, snížit daňovou kvótu n zároveň zajistit, aby neklesal daňový výnos n snížit intenzitu zdanění podnikové sféry n u individuální důchodové daně snížit počet pásem progrese n posílit využívání nepřímých spotřebních daní n přejít na využívání univerzálních daní n osamostatnit financování sociálního zabezpečení v rámci samostatného parafiskálního fondu n omezit přerozdělování v rozpočtové soustavě n omezovat možnosti daňových úniků a obcházení daňových zákonů Distribuční spravedlnost n Spravedlnost se v daňové teorii: n schopnost platit daň -- každý subjekt by měl přispívat k financování veřejných statků podle své platební schopnosti n užitek ze zdanění -- jednotlivec má platit takovou daň, která je rovna užitku ze zdanění v podobě různých veřejných statků, které pro něj stát zabezpečuje n princip vertikální spravedlnosti n poplatník s větší schopností platit daň, tzn. bohatý subjekt, by měl platit větší daň než poplatník s nižší schopností platit daň n princip horizontální spravedlnosti n poplatníci se stejnou schopností platit daň platí stejně velikou daň, a to bez ohledu na pohlaví, rasu, věk apod. Důchodový a substituční efekt daně n Důchodový efekt -- každá daň se platí z příjmu poplatníka daně, snižuje tak jeho důchod, snižuje jeho rozpočtové omezení. n Substituční efekt -- je spojen se substitucí poplatníka daně na méně zdaněný faktor, se změnou preferencí poplatníka daně v závislosti na změně mezního užitku. n Substituční efekt způsobuje určitou újmu: n poplatníku daně -- ztráta času, pocit menšího užitku z výrobku, finanční ztrátu apod. n sátu -- neboť ten vybere menší objem daňového výnosu n Ramseyovo pravidlo Daňový přesun a daňový dopad n Daňový přesun: n dopředu -- tzn. např. na odběratele, spotřebitele (vyšší prodejní cena) n dozadu -- tzn. na dodavatele, výrobce (nižší dohodnuté nákupní ceny) n zároveň dopředu i dozadu -- část se přesune na dodavatele a část na odběratele Daňový přesun n částečný n plný (tzn. 100 %) n nulový n více než 100 % - např. při monopolní struktuře trhu se cena zvýší o větší částku než je daň Daňový dopad n Závisí na: n charakteru trhu (konkurenci -- monopol či oligopol) n elasticitě nabídky (elastická nabídka -- dopad na spotřebitele) n elasticitě poptávky (elastická poptávka -- dopad na výrobce) n velikosti daně n na míře otevřenosti ekonomiky