Seminář č. 2 -- prof. Rozehnalová

   

   

   Příklad -- kvalifikace -- ještě jedno opakování

   a) Strana A zaslala návrh na uzavření smlouvy straně B. Strana B zaslala odpověď v době,
   kterou považovala za přiměřenou okolnostem. Odpověď byla kladná a strana B se domnívala, že
   došlo ke vzniku smlouvy. Strana A se naopak domnívala, že doba byla překročeno a ke vzniku
   smlouvy nedošlo. V návrhu na uzavření smlouvy byla uvedena doložka o volbě maďarského práva.
   Spor je řešen v ČR.

   1. Soudce kvalifikoval úkon učiněný stranou A  a B jako návrh na uzavření smlouvy a jeho
   přijetí. Pro kvalifikaci použil normy obsažené v Obchodním zákoníku. Jaké kvalifikace využil?

   2. Kdyby soudce chtěl postupovat při kvalifikaci dle maďarského práva, jaké kvalifikace by
   použil?

   

   b) Strana A a strana B uzavřely smlouvu do dodávce zboží . Smlouva byla porušena. Strana A
   požaduje dodat náhradní zboží a zaplatit náhradu škody. Soud se koná v ČR. Soudce

   1. kvalifikuje smlouvu jako kupní smlouvu dle  českého obchodního zákoníku obchodního zákoníku

   2. podřadí případ pod kolizní normu § 10 odst. 2 - právo státu prodávajícího (Polsko)

   Urči: jako kvalifikační metodu soudce použil

             urči lex causae

             bude-li soudce interpretovat termíny použité v 10, které právo použije?

   

   

   Příklad -- vyhodnoť jev

   

   Římská úmluva

   " Bez ohledu na ustanovení článku 3 nesmí volba práva u pracovních smluv a pracovních vztahů*
   zbavovat zaměstnance ochrany, jež mu poskytují kogentní** normy práva, které se použije při
   neexistenci volby práva podle odstavce 2."

   

   ZMPS

   § 23  

       (1) Určení (zjištění nebo popření) otcovství se řídí právním řádem státu, jehož
   příslušnost nabylo dítě narozením. 

        (2) Žije-li dítě v České republice, může být otcovství určeno (zjištěno nebo popřeno)
   podle práva českého, je-li to v zájmu dítěte. 

   

   

   

   Příklad -- normy mezinárodně kogentní

   

    1. Firma A se sídlem na území ČR a firma B se sídlem na území Maďarska uzavřely smlouvu o
       dodávce vojenského materiálu. Smlouva se má dle příslušné doložky řídit maďarským právem.
       V ČR existuje zákon o obchodu s vojenským materiálem, dle kterého je nutné pro tento typ
       obchodu splnit určité předpoklady, mimo jiné získat licenci pro vývoz. Smlouva je dle
       českého práva neplatná. Nicméně se řídí dle § 9 ZMPS polským právem. Posuď situaci.
    2. Firma A se sídlem na území ČR a firma B se sídlem na území Ukrajiny uzavřely smlouvu o
       dodávce zboží na Ukrajinu. Smlouva se dle příslušné doložky má řídit ukrajinským právem.
       Součástí ukrajinského práva je zákon,  který podmiňuje dovoz předmětného zboží existencí
       zvláštního povolení ověřujícího vlastnosti zboží. Posuď dopad cizího veřejného práva a
       možnosti jeho zohlednění.
    3. Firma A se sídlem na území ČR a firma B se sídlem na území Bosny a Hercegoviny uzavřely
       smlouvu o dodávce zboží do Sudánu. Smlouva se řídí českým právem. Zboží má být přepraveno
       po moři přes Egypt. Dodávku není možné realizovat, neboť Egypt přijal embargo na obchod se
       Sudanem. Vyhodnoť situaci z pohledu mezinárodního práva soukromého a možného zohlednění
       norem.